Maďarsko a Polsko jdou stejným směrem. Ale jinou cestou

Maďarsko je nyní šestou evropskou zemí, která plánuje urychlit svůj původní plán na odstavení uhelných elektráren. V září 2019 totiž maďarský prezident János Áder na klimatickém sumitu v New Yorku oznámil, že země by skončit se spalováním uhlí v elektrárnách do roku 2030. Růst měla kapacita jádra, výrazně by se měl zvýšit i příspěvek solárních elektráren. V daném roce se tak měloaž 90% elektřiny vyrábět z bezemisních zdrojů.

Ovšem v posledním březnovém týdnu roku 2021 státní tajemník pro ekonomiku, energie a klimatickou politiku, Attila Steiner, během setkání aliance Powering Past Coal (PPCA) mluvil o mnohem ambicióznějších cílích. Podle něj by se mělo Maďarsko plně vzdát uhlí už do roku 2025.

Co se změnilo? Nejdůležitější zřejmě bylo, že Maďarsko získalo podporu z evropského Fondu spravedlivé transformace na odstavení uhelné elektrárny Matra o instalovaném výkonu 884 MW. Jinak se počítá ovšem především s centrální rolí jaderné energie.

Maďarsko má čtyři jaderné reaktory, které uspokojují přibližně polovinu poptávky po elektřině v zemi. V roce 2018 byl podíl jádra na výrobě elektřiny 49 % (dalších 23 % dodávaly plynové elektrárny a 15 % vyráběla uhelná energetika).

Maďarské jaderné reaktory jsou umístěny v lokalitě Pakš, přibližně 100 km jižně od Budapeště. Zde jsou provozovány čtyři bloky ruských tlakovodních reaktorů VVER-440. Bloky byly spouštěny mezi lety 1982 a 1987 s plánovanou životností 40 let. Bloky bude možné provozovat i po dovršení jejich plánované životnosti, konkrétně čtvrtý blok získal povolení k provozu až do roku 2037 a podle současného plánu mají být bloky 1 a 2 odstaveny v letech 2032 a 2034.

Maďarsko a Rusko podepsaly v roce 2014 mezivládní dohodu o výstavbě dvou reaktorů VVER-1200 v lokalitě Pakš. Rusko poskytlo Maďarsku půjčku v hodnotě 10 miliard euro, které pokryjí 80 % nákladů projektu známého jako Pakš II. V listopadu minulého roku schválil maďarský regulační úřad pro energetiku a veřejné služby plán společnosti Atomerőmű Zrt na výstavbu dvou nových bloků v lokalitě Pakš. Nyní se čeká na vydání povolení k výstavbě od maďarského dozorného orgánu.

Polská flotila

V Evropě na uhlí nejzávislejší zemí je Polsko. I to však v příštích několika desetiletích přejít hlavně k jiným zdrojům energií, a to jak zdrojů obnovitelných (především fotovoltaika a vítr). V roce 2040 by měl podíl místo cca 75 procent jako v roce 2019 klesnout na 11 až 28 % do roku 2040 v závislosti na ceně emisních povolenek.

Významným faktorem má být stavba hned několika jaderných elektráren. Do roku 2043 bych země měla údajně provozovat šest jednotek, tedy cca mezi 6 a 9 GW instalovaného výkonu (to by stačilo na pokrytí zhruba 10 procent spotřeby). Podle plánů polské vlády by první jaderný blok měl být postaven v Gdańsku a jeho provoz se očekává už v roce 2033. Druhý jaderný blok bude s největší pravděpodobností postaven v lokalitě Belchatów.

Na rozdíl od Maďarska se ovšem Polsko chce opírat o úplně jiné dodavatele – tím hlavním by měly být možná USA. Jednoznačně prevefuje geopolotické zřetele a ruské dodavatele nechce přizvat. Americká a polská diplomacie se údajně intenzivně zabývají debatami kolem dalšího vývoje polského programu civilní jaderné energetiky. Spojené státy mají nyní 18 měsíců na přípravu jak technologie, tak finanční nabídky na výstavbu jaderných elektráren v Polsku.

Související články

Vložit komentář...