Teplovod z Temelín dostane další šanci

Společnost ČEZ vyhlásila nové zadávací řízení na dostavbu horkovodu z Temelína do Českých Budějovic. Horkovod měl začít dodávat teplo do Českých Budějovic na přelomu loňského a letošního roku. Od konce loňského roku ale práce na projektu stojí.

Po únorovém úpadku firmy Tenza, která horkovod stavěla od března 2019, zbývá dokončit 11 z 26 kilometrů. Nového dodavatele stavby za víc než 1,4 miliardy Kč chtějí energetici vybrat letos na podzim, řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.

Při výběru nového dodavatele musí ČEZ postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Zájemci mají na přihlášku 30 dní, musí mít kromě jiného zkušenosti s podobným typem staveb. „Vyhlášení výběrového řízení je aktuálně jedinou možností, kterou nám legislativa umožňuje,“ uvedl Sviták. Tendr bude vícekolový.

ČEZ vypsal zadávací řízení poté, co se půl roku zkoušel s firmou Tenza domluvit. Její vedení na konci února vyhlásilo úpadek. Problémy s insolvencí Tenzy mají také Teplárny Brno, pro které měla vyměnit parovody za horkovody v Brně Poříčí. Ani zde Tenza projekt nedokončí a Teplárny budou řešit výběr nového zhotovitele.

Práce na horkovodu zastavila Tenza v závěru loňského roku. Důvodem byly problémy, které společnost zdůvodnila hlavně pandemií koronaviru a s tím spojeným odkladem plateb. Z 26 kilometrů potrubí předala společnosti ČEZ 15 kilometrů. Problémy zaviněné úpadkem Tenzy evidují i její subdodavatelé: Česká televize v březnu týden uvedla, že nedostali zaplaceno zhruba 300 milionů korun. ČEZ uplatňuje po firmě Tenza pohledávku přes miliardu Kč, firma navíc dluží i bankám; Komerční banka eviduje pohledávky v řádech stovek milionů, jak vyplývá z insolvenčního rejstříku.

Na Budějovice

Temelínské teplo by mělo pokrýt 30 % výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních zdrojů. Temelín městu ročně dodá 750 TJ tepla, hlavně pro sídliště Vltava, Šumava, Máj a Pražské předměstí. Díky temelínskému teplu bude moci Teplárna České Budějovice snížit spotřebu uhlí až o 80 tisíc t ročně. Nejen z hlediska emisí, ale také vzhledem k nepříliš jasným vyhlídkám v zásobování uhlím na českém trhu lze takový krok považovat za naprosto racionální. Smlouvu o dodávkách podepsalo město se společností ČEZ v prosinci 2018, teplo by měl Temelín Budějovicím dodávat nejméně 20 let.

Do Českých Budějovic bude proudit voda o teplotě 140 stupňů, k jejímuž ohřevu se využije část páry pro turbínu. Teplovod tedy nevyužívá odpadního tepla z elektrárny. V tomto okruhu jsou příliš nízké teploty pro daný účel: voda proudící do chladírenských věží má teploty pouze kolem 30 stupňů.

Plán propojit elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století. Projektanti s ním počítali ještě v době, kdy se elektrárna začala v roce 1987 stavět. V rámci projektu se uvažovalo o vývodu zmiňovaného odpadního tepla z Temelína, které se pro teplovod nehodí. Mělo se využít v bezprostředním okolí elektrárny, například na vytápění velkoprostorových skleníků. Plán tehdy měl ztroskotat na nezájmu místního zemědělského družstva.

O teplovodu se neuvažovalo pouze v Temelíně, ve hře svého času byla také varianta stavby teplovodu z Dukovan do Brna. Teplovod měl měřit zhruba 42 km a vedl by podstatně složitějším terénem s poměrně značnými výškovými rozdíly. Jednalo se tedy o náročnější stavbu s uvažovanou cenou miliard korun v cenách z 90. let.

Související články

Vložit komentář...