Afrika je hladová po elektřině. Sytí ji hlavně Čína

Z více než 1,3 miliardy lidí žijících na černém kontinentu jich má přístup k elektřině jen asi polovina a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický hlad Afriky v nejbližší době výrazně snížil. Nejaktivnějším investorem do tamní energetiky je zatím Čína, v oblasti výstavby jaderných elektráren zase Rusko.

Potřeba elektřiny jen pro domovní a komerční využití by měla do roku 2040 celosvětově vzrůst o 20 %, avšak Afrika se na tomto přírůstku bude podle odhadů podílet pouhými 3 %. Podíl afrického kontinentu na celosvětové spotřebě všech energií by se ve stejném období měl zvýšit jen mírně ze současných 6 na 9 %. Druhý nejlidnatější světadíl, na kterém v současnosti žije přes 17 % světové populace, tak bude i v budoucnu využívat sotva desetinu celosvětově spotřebované energie. Tento nepoměr se ještě prohloubí, pokud se vyplní předpoklad, že africká populace by se do roku 2050 mohla téměř zdvojnásobit na 2,4 miliardy lidí.

Výkon energetické soustavy Afriky činí asi 160 GW, energetický systém se ale vyznačuje značnou nestabilitou a častými výpadky dodávek proudu, což podle odhadů způsobuje roční ztrátu 2–4 % HDP. Pro srovnání – z hlediska počtu obyvatel zhruba poloviční Evropa disponuje instalovaným energetickým výkonem téměř 1000 GW. Africká energetika je založena především na spalování ropy, zemního plynu, uhlí a biomasy, které dohromady tvoří 97 % zdrojů. Větrné a solární zdroje představují v dnešní Africe zhruba 2 % veškeré produkce elektřiny.

Do roku 2040 by měl jejich podíl vzrůst na 10 %. Díky dostatku slunečního svitu a klesajícím cenám solárních panelů by se na tomto přírůstku měly z větší části podílet fotovoltaické zdroje. V současné době je v Africe v komerčním provozu jediná jaderná elektrárna v jihoafrickém Koebergu. Další jaderný zdroj vyroste do roku 2022 v Egyptě. Elektrárnu s výkonem 4800 MW postaví ruský Rosatom, který má podepsaná memoranda o spolupráci v jaderné energetice i s dalšími africkými zeměmi – Keňou, Nigérií, Súdánem, Ugandou a Zambií.

Investice?

Rozvoj a stabilizace africké energetiky si podle odhadů vyžádají do roku 2030 investice ve výši 450 miliard dolarů. Podílet se na nich má Světová banka, jednotlivé země, nadnárodní korporace a také některé nevládní organizace. Světová banka doposud financovala čtvrtinu veškerých systémů domovní a lokální distribuce elektřiny v Africe. Soukromí investoři se podílejí zejména na výstavbě plynových elektráren, které jsou stabilním a relativně čistým zdrojem elektřiny a zároveň představují investici s poměrně rychlou návratností. Největším investorem do africké energetiky je Čína. Ta už v roce 2009 vystřídala USA v roli největšího obchodního partnera Afriky, a svou pozici od té doby posiluje.

Nevládní organizace upozorňují, že rozvojová pomoc proudící do africké energetiky se stále až příliš soustředí na fosilní paliva a energetický hlad kontinentu neřeší. Organizace Tearfund odhaduje, že při zachování současného investičního rámce bude v roce 2030 většina ze zhruba 700 milionů lidí, kteří v té době nebudou mít ve světě přístup k elektřině, žít stále především v subsaharské Africe. Řešením by mohly podle Tearfundu být decentralizované a lokální zdroje obnovitelné energie. Tento sektor má navíc potenciál zaměstnat jen v subsaharské části Afriky na 1,8 milionu lidí.

Související články

Vložit komentář...