Do Česka se valí nová vlna peněz na zelené zdroje

Z pohledu rozvoje energetiky má Česko za sebou velmi hubené roky. Český solární boom v letech 2009 a 2010 z České republiky sice ve své době udělal zemi s jedním z nejvyšších poměrů výkonu fotovoltaických elektráren na hlavu, ale jen krátce. Český instalovaný výkon tedy v podstatě téměř 10 let stagnuje těsně kolem úrovně 2 gigawatty instalovaného výkonu ročně.

Za stejnou dobu se ovšem změnil zbytek světa. Fotovoltaika se postupně stala z finančního hlediska ve většině světa nejlevnějším zdrojem elektřiny (viz World Energy Outlook 2020 agentury IEA). Nezbavila se samozřejmě svých problémů a omezení, tedy především nestálosti výroby, ale právě rychlý pokles ceny to může do jisté míry kompenzovat.

Pokles ceny fotovoltaických panelů v letech 1975 až 2020 (foto IEA)
Pokles ceny fotovoltaických panelů v letech 1975 až 2020 (foto IEA)

K fotovoltaice tak pomalu získávají důvěru i země poměrně skeptické. Například Polsko během roku 2020 zprovoznilo elektrárny o výkonu více než 2 GW, tedy více než činí celá naše činí všechen instalovaný český výkon.

Druhá vlna

V České republice by změna měla být začít cítit během roku 2021. Během letošního roku a let následujících do rozvoje obnovitelných poplyne zhruba 10 miliard korun ročně. Hlavním výhercem při tom z dobrých důvodů bude právě fotovoltaika.

Počínaje letoškem začne do Česka proudit výrazně více peněz na využití v energetice, úsporách a obecně otázkách, které EU sdružuje do kolonky „ochrana klimatu“. Na tu má v období 2021-2027 směřovat téměř třetina evropského rozpočtu. Peníze mohou evropské země čerpat skrze ,,klasické fondy”, na které jsou zvyklé i české regiony. Nově ale letos přibyl také Fond pro spravedlivou transformaci sloužící hlavně uhelným regionům.

Jedna jejich část bude pocházet z krizového fondu EU v rámci takzvaného Národního fondu obnovy, ze kterého by Česko mělo postupně dostat zhruba 226 miliard korun. Na přechod k „čistším zdrojům energie“ je určeno podle vládního návrhu cca 7,6 mld. korun. Plán má být předložen Evropské komisi k posouzení do konce dubna, je tedy možné, že částka bude ještě předmětem dalších změn.

Fotovoltaické panely na střeše
Fotovoltaické panely na střeše (foto Steven Pisano)

Modernizace na prvním místě

Klíčovou roli ovšem bude bude hrát takzvaný Modernizační fond. Ten by měl Česku přinést nejméně 150 miliard korun během příštích 10 let. Přesná částka se závisí na ceně prodaných povolenek, může se tedy ještě měnit . Pro financování fondu jsou celkově vyčleněna 2 % emisních povolenek v období 2021–2030. Každý stát má dále určený vlastní podíl z tohoto celku. Česko získá 15,6 % z vyčleněných povolenek, což je po Polsku druhý nejvyšší objem.

Cílem Modernizačního fondu je podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Fond je určen pouze pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Fond bude podporovat projekty, které nám pomůžou splnit cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) veden částečně i snahou zmapovat zájem o dotace z Modernizačního fondu vypsal na sklonku loňského roku takzvanou předregistrační výzvu. Kolo skončilo 1. února a fondu několik dní trvalo, než sdělil výsledek: přijal celkem 10 300 projektových záměrů. Velkou část z nich tvoří projekty ve fázi tzv. „vize“, tedy připravené jen opravdu v hrubých rysech. Přesný objem požadovaných prostředků v tuto chvíli neznáme. V každém případě je zřejmé, že po letech půstu je zájem veliký.

Související články

Vložit komentář...