Lidské výtvory už převážily ty přírodní

Planeta Země je ve stále větší míře planetou lidskou. Naše kulturní plodiny jsou jednoznačně nejrozšířenějšími suchozemskými rostlinami. Hmotnost zvířat, která člověk chová pro svůj užitek, je zřejmě větší než hmotnost volně žijících suchozemských obratlovců.

Přírodu jsme lidstvo předhodilo i v dalším symbolickém ohledu, odhaduje skupina izraelských vědců v článku vydaném časopisem Nature. V práci odhadují, že celková hmotnost „lidmi přetvořených“,  tzv. antropogenních materiálů, je přibližně stejná jako suchá hmotnost veškerého života na Zemi. Do této kategorie autoři práce započítali všechny lidské výtvory od stavebních materiálů, staveb samotných (včetně infrastrukturních) až po předměty denní spotřeby.

Odhad je samozřejmě nepochybně dosti nepřesný, statistiky nejsou zcela spolehlivé a úplné. Autoři tak odhaduji, že hmotnost „člověčí hmoty“ předstihla či předstihne hmotnost biomasy mezi lety 2014 až 2020. Pozor, nemluvíme o hmotnosti „lidské biomasy“ – celé lidstvo dohromady váží zhruba jen 0,01 % z hmotnosti všeho živého na naší planetě.

I přes nepřesnost výchozích údajů jde o rozmezí vlastně poměrně úzké. Je to dáno tím, že zhruba od roku 1900 množství námi vytvořených materiálů a objektů roste exponenciálně – v posledních cca dvou stoletích se zdvojnásobuje zhruba každých 20 let. Lidmi produkované hmoty začalo rychle přibývat v 50. letech, kdy ve stavebnictví cihly nahradil beton, a také v 60. letech, kdy se začal v infrastruktuře používat asfalt.

Rychlý růst

Před 20 lety jsme měli o polovinu méně „věcí“ než dnes, za 20 let ji při udržení stávajícího trendu budeme mít dvakrát více. A tedy v tu chvíli bude mít „lidská sféra“ dvakrát větší hmotnost než všechen život na Zemi. V roce 2060 by to bylo čtyřikrát, v roce 2080 osmkrát více. Trend může samozřejmě ovlivnit či změnit spousta věcí, náš příklad je ilustrací rychlosti nárůstu, ne předpovědí. 

Poměr mezi biomasou a námi lidmi přetvořenými předměty a objekty ještě také může měnit i to, že množství biomasy na Zemi díky člověku poměrně výrazně klesá. Jiné odhady uvádějí, že před cca 3000 lety bylo zřejmě na Zemi živé hmoty dvakrát více, než je tomu dnes. V absolutních číslech množství kleslo z cca 2×1012 tun na 1012 tun. Největší vliv mělo rozšíření zemědělství, protože rostliny jsou co do hmotnosti jednoznačně nejúspěšnější skupinou organismů (tvoří snad cca 90 procent z celkové hmotnosti biomasy).

Důležité je poznamenat, že všechny předchozí údaje byly pro „suchou“ biomasu, tedy bez zohlednění vody, která v těle živých organismů je. To ve statistice udělá veliký rozdíl – hmotnost suché biomasy je zhruba dvakrát nižší než její hmotnost i se započtením obsažené vody. V absolutních číslech „suchou hmotnost“ života na Zemi autoři odhadují na 1,1×1012 tun, mokrou na cca 2,2×1012.

Vzhledem k neinutivním vlastnostem exponenciálního růstu ovšem z hlediska určení okamžiku, když náš „lidský svět“ přesáhne hmotností živou přírodu na Zemi, nehraje takovou roli. Při udržení současného trendu za 20 let lidská sféra tak jako tak hmotnost biosféry dožene. Pokud bychom do výpočtu zahrnuli i odpad, bude to ještě o několik let dříve. Autoři odhadují, že při zachování trendu by v roce 2040 hmotnost veškerého námi vytvořeného materiálu i odpadu měla dosahovat cca 3×1012 tun.

Související články

Vložit komentář...