V Evropě jsou stovky úložišť energie, v Česku jednotky.

V Evropě aktuálně funguje nebo vzniká přes 500 bateriových úložišť. Více než 230 z nich v Británii, mezi členskými zeměmi EU je na prvním místě Německo se 115 zařízeními nebo projekty. V Česku rozvoji brání legislativa a jako úložiště zde fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Upozornoil na to portál Evropa v datech.

V Česku jsou zatím čtyři bateriová úložiště, která mají ovšem relativně malý výkon . Většímu rozvoji zatím brání legislativa, která pojem akumulace energie v podstatě nezná. Průlom by mohla přinést novela energetického zákona, kterou v současné době projednávají poslanci,“ řekla dnes Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

S odkazem na loňskou studii Evropské komise portál dále uvedl, že v rámci Evropské unie Němci vévodí také v instalovaném výkonu fungujících úložišť. Ten dosahuje na 7,5 gigawattu (GW), což přibližně odpovídá třetině instalovaného výkonu všech elektráren v Česku, upozornila Evropa v datech.

Česko v rozvoji využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě rozhodně není na špičce světového vývoje. Svou roli v tom nepochybně hraje legislativa, která pojmy jako akumulace energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent vůbec nezná.

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně (foto ČEZ)
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně (foto ČEZ)

Vášnivá debata

O poslaneckém pozměňovacím návrhu na zákonné zakotvení akumulace energie se však na sněmovním hospodářském výboru vedla v polovině února 2021 vášnivá debata. Slyšet v ní byly dozvuky zkušeností ze solárního boomu z konce první dekády 21. století.

Například komunista Leo Luzar hovořil o tom, že se připravuje systém „baterkových baronů“. Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ se proti tomu ohradil s tím, že jednání vévodily nepravdivé informace. Výrazný podíl na tom podle ní má i „vlivná teplárenská lobby“, na kterou se někteří zákonodárci otevřeně odkazovali.

Podle portálu Evropa v datech kvůli současnému nastavení v ČR české firmy využívají příznivější situaci v zahraničí. Skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače například společně s čínskými partnery plánuje prostřednictvím britské firmy InterGen vybudovat v anglickém Essexu největší bateriové úložiště na světě. Projekt s 320 megawatty (MW) instalovaného výkonu už odsouhlasilo britské ministerstvo energetiky.

Česká uložiště elektřiny k začátku roku 2021:

  • Přečerpávací elektrárny:
    • Dlouhé Stráně (výkon 650 MW) – nejnovější a zároveň největší PVE v Česku, nachází se v Hrubém Jeseníku, má 2 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami. (ČEZ)
    • Dalešice (480 MW) – součást komplexu Dukovany, má celkem 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami. (ČEZ)
    • Štěchovice II (45 MW) – nahradila původní menší PVE na řece Vltavě ve Středočeském kraji. (ČEZ)
    • Černé jezero (1,5 MW) – nejstarší a zároveň nejmenší PVE v Česku. (ČEZ)
  • Velkokapacitní baterie
    • Planá nad Lužnicí (výkon 4 MW) – bateriové úložiště v komplexu teplárny, provozovatel: C-Energy Planá, v provozu (poznámka: není zahrnuta v citované evropské databázi).
    • Tušimice (4 MW) – bateriové úložiště v komplexu elektrárny, provozovatel: ČEZ, v provozu (poznámka: není zahrnuta v citované evropské databázi).
    • Prakšice (1 MW) – samostatné bateriové úložiště, provozovatel: Solar Global, v testovacím provozu (pro získání licence je nejprve nutná novela energetického zákona, který zatím takovým zařízením získání licence neumožňuje).
    • Mydlovary (1 MW) – samostatné bateriové úložiště, provozovatel: E.ON, v testovacím provozu (pro získání licence je nejprve nutná novela energetického zákona, který zatím takovým zařízením získání licence neumožňuje).

Zdroj: Evropa v datech

Související články

Vložit komentář...