Ceny baterií padají. Ovšem v USA

Prudký rozvoj využívání obnovitelných zdrojů, které závisí při výrobě na námi neovlivnitelných přírodních procesech, s sebou nese problém řízení sítě a dodávek elektřiny. Jedním zatím spíše méně důležitým, ale potenciálně klíčovým dílkem z mozaiky řešení, jak tyto zdroje lépe zapojit do stávajících sítí, jsou velká bateriová úložiště. Bateriová úložiště však v posledních letech plní čím dál více funkcí, a to od poskytování podpůrných služeb po nahrazování špičkových zdrojů.

S expanzí dodavatelského řetězce lithium-iontových baterií, kterému v dnešní době jednoznačně dominuje Čína, se v posledních několika letech podařilo značně snížit náklady na výstavbu úložišť. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) poklesly náklady na výstavbu tamních velkých bateriových úložišť z průměrných 2152 USD/kWh v roce 2015 na 625 USD/kWh v roce 2018, tedy o bezmála 70 %. Ke konci roku 2018 disponovaly Spojené státy podle agentury velkými úložišti o celkovém instalovaném výkonu 869 MW a kapacitě 1236 MWh.

Různé státy, různé ceny

Porovnání nákladů na výstavbu jednotlivých úložišť není vždy jednoznačné. V případě bateriových úložišť lze udávat náklady na instalovaný kW výkonu či kWh kapacity daného úložiště. Poměr výkonu a kapacity se tak může značně lišit, zejména podle aplikace daného úložiště.

Ceny se v USA rovněž liší geograficky, jelikož úložiště plní v různých regionech různé úlohy. Například v oblasti poskytovatele PJM na severovýchodě USA jsou bateriová úložiště podle agentury využívána především pro podpůrné služby v podobě regulace frekvence, tudíž cena vztažená na MWh je vzhledem k nižší kapacitě úložišť vyšší. Průměrná cena projektu v regionu, který PJM pokrývá byla zhruba 1950 USD/kWh. Naopak nejnižší ceny měly projekty na Havaji, kde se ceny byla téměř přesně poloviční: cca 950 UDS/kWh.

Nejvíce bateriových úložišť se dle dat EIA k roku 2019 nacházelo v Kalifornii, která rovněž disponuje nejvyšším instalovaným výkonem v solárních elektrárnách v USA. V Kalifornii lze vzhledem k současnému trendu očekávat v následujících letech intenzivní výstavbu úložišť. Například v letošním roce ve státě byla zahájena výstavba obřího bateriového úložiště o výkonu 182,5 MW s kapacitou 730 MWh.

Podle dat EIA vzrostl instalovaný výkon velkých úložišť v USA v roce 2019 o 152 MW a v období od letošního ledna do července o dalších 301 MW. Ze seznamu plánovaných investic pak podle EIA vyplývá, že v následujících letech by v USA měl výkon velkých bateriových úložišť vzrůst o nejméně dalších 6900 MW, přičemž třetinu z té hodnoty developeři agentuře oznámili mezi letošním dubnem a červencem, tedy během pouhých 4 měsíců.

Vývoj ceny bateriových úložišť v USA podle analýzy agentury EIA
Vývoj ceny bateriových úložišť v USA podle analýzy agentury EIA (foto EIA)

U nás je dráž

V Česku je situace poněkud odlišná. Velká bateriová úložiště pro poskytování síťových služeb u nás mají stále těžké postavení. Kvůli stále ještě platné legislativě mohou poskytovat pouze některé služby v rámci sítě. Čímž samozřejmě trpí jejich rentabilita. A v tuto chvíli nejsou ani žádné velké dotační programy.

Trh je proto výrazně menší a nevyvíjí se zdaleka tak dynamicky jako v USA. Podle Na základě informací od členů asociace AKU-BAT CZ ceny klesly pouze o 10 až 20 procent, uvedl výkonný ředitel asociace Jan Fousek. (Jde o ceny kompletního řešení, nikoliv samotných baterií.) Během roku 2020 se ceny velkého úložiště v Česku pohybovaly tedy zhruba kolem 20 tisíc korun za kilowatthodinu, tedy 20 milionů za megawatthodinu. I v tomto odvětví se objevují úspory z rozsahu, takže cena za menší, například domovní bateriové systémy se pohybuje výše, tak zhruba kolem 30 tisíc korun za kilowatthodinu.

Ceny u nás jsou tedy v roce 2020 v podstatě srovnatelné s průměrnými cenami havajských projektů v letech 2013 až 2018. To není dáno třeba jen obecně nižší mírou zdanění v USA, klíčovou roli v tom bude nejspíše hrát právě vyspělost trhu.

Havaj je specifický stát, který má vzhledem ke své poloze a také malé rozloze velmi drahou elektřinu z klasických zdrojů. Dovoz fosilních paliv je tam drahý, místní zásoby prakticky neexistují. Není divu, že stát zažil veliký boom obnovitelných zdrojů, které v daných podmínkách byly mnohem rychleji konkurenceschopné než jinde. Rozjezd byl tak rychlý, že místní distribuční společnosti omezovaly připojení nových zdrojů, především střešních fotovoltaických elektráren. V takové situaci předvídatelně rychle stoupl zájem o bateriová úložiště. To vedlo k nárůstu konkurence a to následně zase k poklesu cen.

Česká republika zdaleka v této fázi ještě není. Spojené státy, a především tedy státy jako Havaj, kde je z různých důvodů měly baterie lepší startovní pozici a svůj ekonomický smysl, jsou spíše pro nás příkladem do budoucna. Konkrétně do doby, než baterie překonají technické, legislativní a ekonomické bariéry bránící jejich nasazení. Česká síť je nutně nepotřebuje, incentivy jsou menší než jinde, ale časem si své místo najdou.

Související články

Vložit komentář...