02. 04. 2024
|
emovio.cz logo

Nových pasivních domů v Česku v roce 2020 významně přibylo

Pasivní dům
Pasivní dům (kredit Hans Splinter)

Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o třetinu na 1 600. Celkově jich je asi 8 800. Většinou jde o rodinné domy, uvedlo na základě svých statistika Centrum pasivního domu.

Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů loni stoupl o 2,5 procentního bodu na 8,3 procenta. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno 19 248 rodinných domů, což není prakticky žádná změna proti roku 2019 (jen o 0,1 procenta).

„Díky kontinuální podpoře Státního fondu životního prostředí do udržitelných opatření vedoucí k připravenosti na změnu klimatu se domy s velmi nízkou potřebou energie těší stále většímu zájmu. Pouze v oblasti podpory pasivních domů a domů s velmi nízkou potřebou energie bylo v uplynulém roce podáno více než 1500 žádostí,“ uvedl šéf Centra pasivního domu Tomáš Vanický.

Ne všichni stavebníci pasivních domů podle něj žádají o státní podporu. Z dostupných informací proto centrum usuzuje, že novostaveb směřujících k pasivnímu energetickému standardu bylo loni zahájeno zhruba 1 600. Souvisí to jak se změnou chování zákazníků, ale také legislativou, která klade na nové obytné domy přísnější nároky.

Zájem o pasivní energetický standard podle Vanického roste nejen u rodinných domů. „V bytové výstavbě je stále lídrem trhu společnost JRD, která loni prodala 176 bytů s nízkou potřebou energie pro zajištění požadovaného tepelného komfortu a zdravého vnitřního prostředí. Nárůst zaznamenáváme i ve veřejném sektoru, kde žádosti o podporu k financování přesáhly miliardu korun,“ doplnil Vanický. Centrum pasivního domu podle něj eviduje zvýšený zájem o výstavbu základních a mateřských škol, dále veřejných knihoven, hasičských stanic, úřadů práce a dalších veřejných budov.

Příklady bytových domů z posledních let jsou projekty Ecocity Malešice nebo Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích, dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata