Elektrická auta i bez “diktátu Bruselu”

Společnost General Motors na konci ledna 2021 překvapila. Její šéfka Mary T. Bara oznámila úplný přechod k „bezemisním“ vozům do roku 2035. Není to zrovna termín, který by byl „za rohem“, na druhou stranu jde o termín dobrovolný.

Spojené státy přitom (alespoň zatím) v tomto ohledu volnější legislativu než Evropská unie. Odráží to fakt, že politická shoda na přechod k elektromobilitě či jiným bezemisním typům pohonu je menší než v Evropě. Země je také producentem a čistým exportérem ropy a dalších fosilních paliv, na rozdíl od EU.

General Motors se politickým okolnostem dokáže dobře přizpůsobit. Když do Bílého domu nastoupil Donald Trump, šéfka GM Mary Bara se zasadila o to, aby jeho administrativa rozvolnila emisní limity stanovené za vlády Baracka Obamy. Pak se firma připojila k federální vládě v žalobě proti státu Kalifornie, který zavedl své vlastní, podstatně přísnější limity na emise pro osobní auta.

Když pak Donald Trump prohrál, GM se z žaloby stáhlo. A svůj přechod k „čisté mobilitě“ firma oznámila jen den poté, co Biden podepsal nový tzv. exekutivní příkaz, který stanovil boj proti změně klimatu jako jednu z priorit jeho administrativy.

2020 Chevrolet Bolt EV (kredit GM)
2020 Chevrolet Bolt EV (kredit GM)

Z tohoto hlediska je tedy nepochybně těžké říci, zda jde o skutečně vážně míněný cíl, či zda firma spíše vyhověla momentální politické poptávce a jde o cíle deklarativní, které za několik let s větším či menším humbukem modifikuje či zcela opustí.

Ovšem pokud jde pouze o „habaďůru“, firma svůj zájem o elektromobilitu předstírá opravdu důkladně. Od nástupu Mary Bara v roce 2014 totiž do rozvoje s tím souvisejících technologií věnovala nemalé prostředky. V největší míře do baterií.

GM Electric

Firma chce ve svém tradičním působišti, městě Lordstown v Ohiu, vybudovat veliký závod na baterie za 2,3 miliardy dolarů (cca 50 mld. Kč). Podnik by měl nést název Ultium Cells, který obsahuje anglické slovo pro články („cells“) a obchodní název technologie, na niž firma sází.

Baterie Ultium by se měly v mnoha ohledech lišit od standardu, který vytyčily Tesla a společnost Panasonic. Kalifornská firma ve svých elektromobilech využívá v podstatě obdobu osvědčených a časem prověřených článků pro spotřební elektroniku. Jde vlastně o upravené články, které Panasonic dodával výrobcům notebooků. Samozřejmě procházejí dalším vylepšováním, jejich historický základ ale můžeme hledat právě v takových zařízeních.

První generace článků Tesly se tak nazývala 18650, protože měla rozměry 18 na 65 milimetrů (tužkové baterie AA mají 14,9 na 50 mm, tyto tedy nebyly o mnoho větší). Pak přišly větší 2170 (21 na 70 mm), které měly tedy zhruba o polovinu větší objem. V září 2020 pak Tesla oznámila přechod na větší články 4680, které už mají zhruba pětkrát vyšší kapacitu než původní články18650.

Stavba tovrány na baterie v Lordstown (foto Roger Mastroianni pro General Motors)
Stavba tovrány na baterie v Lordstown (foto Roger Mastroianni pro General Motors)

GM pracuje s články v pytlících, ne válcovitými. Jde podle dostupných údajů o prostorově nejefektivnější řešení, které využívá 90 až 95 procent dostupného objemu baterie. Firma také od začátku míří na články s vysokou kapacitou. Zatímco největší článek Tesly, typ 4680, má kapacitu kolem 90 kWh, General Motors bude vyrábět moduly kapacitou cca 50 až 200 kWh v závislosti na typu vozu.

Nejvýkonnější moduly s kapacitou 200 kWh obsahují de facto ovšem dva články zapojené v sérii s celkovým napětím 800 voltů (V). Díky tomu se od začátku může počítat s možností rychlého dobíjení výkonem až 350 kW, což zhruba odpovídá tempu dobití na 150 kilometrů jízdy za 10 minut. Menší moduly pracují s napětím 400 V a nabíjení tedy bude omezeno maximálně na cca 200 kW.

S technologií známou zatím jako Ultium 1.0 by automobilka měla jednoduše řečeno dostat od stejného objevu mnohem více energie. GM uvádí, že baterie by měla mít cca o 60 procent vyšší energetickou hustotu než stávající baterie u modelu Bolt. Takové tvrzení je těžké ověřit, také není jasné, jak přesně výpočet probíhal.

Elektromoboliová platforma automobilky GM s bateriemi Ultium (kredit Steve Fecht pro General Motors)
Elektromoboliová platforma automobilky GM s bateriemi Ultium (kredit Steve Fecht pro General Motors)

Na stejných kolech

K finančnímu úspěchu elektromobilů koncernu GM má přispět i zjednodušování jejich výroby a konstrukce. V tom má výrazně pomoci nový “společný základ” pro všechny elektromobily firmy: modulární platforma BEV3. Měla by posloužit jako základ desítek různých modelů všech velikostí a karosářských verzí, včetně pick-upu.

BEV3 bude navíc možno využít pro modely s pohonem předních, zadních nebo všech kol. Modulární konstrukce elektrických modelů (včetně bateriových sestav) by měla výrazně zjednodušit řízení výroby komponentů napříč celým koncernem.
Ke zjednodušení výroby by mělo přispět také to, že bateriové sestavy Ultium lze skládat do více vrstev. Soupravy tedy nemusí být jen ploché, a rozměr, a tedy i kapacitu, tak lze jednoduše přizpůsobit požadavkům dané konstrukce.

I přes všechny tyto kroky je jasné, že elektromobily jsou zatím stále dosti “drahý špás”. První – a podle všeho dosti pravděpodobně úspěšný – model využívající baterií Ultium totiž bude všechno, jen ne levný. Má jím být totiž elektrická verze známého Hummeru.

Související články

Vložit komentář...