Zatímco v uplynulých dvou desítkách let přesunuly rostoucí úroveň vzdělání a modernizace zemědělství většinu pracovních příležitostí do měst, nyní se kvůli pandemii a technologiím lidé vracejí zpět na venkov. Práce je stále méně závislá na fyzickém umístění a lidé si během posledního roku zvykli pracovat z domova. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Randstad.
„S tím, jak se na venkově zlepšuje připojení k internetu a vlivem pandemie se stala běžnou práce z domova, tak se zaměstnanost stává stále méně závislou na fyzickém umístění. To by dokonce mohlo vyvolat přesun z měst zpět na venkov,“ uvedl ředitel české pobočky Randstadu Jacek Kowalak.
Pandemie zároveň výrazně zrychlila automatizaci a digitalizaci, díky čemuž bude více než polovina všech pracovníků na celém světě mezi roky 2020 až 2030 potřebovat rekvalifikaci. „Nasazení moderních technologií do firem urychlila pandemie o dekádu. Díky tomu více než polovina pracovníků bude v následujících letech potřebovat zvýšit svou kvalifikaci nebo se plně rekvalifikovat, v průměru jeden ze sedmi lidí bude totiž v důsledku technologií a automatizace čelit ztrátě zaměstnání. Prvními kandidáty na tuto změnu jsou pracovníci v administrativě, službách či financích, kteří vykonávají repetitivní nebo administrativní úkony,“ upozornil Kowalak.
Co se v mládí naučíš…
Bude podle něj potřeba, aby v následujících letech do svých zaměstnanců a jejich vzdělávání intenzivně investovali i samotní zaměstnavatelé. Nemohou totiž spoléhat jen na osobní aktivitu lidí či české školství, protože to není schopné reagovat pružně, a navíc nedokáže predikovat, jaký typ znalostí bude potřeba za pět či deset let
Při vzdělávání svých zaměstnanců by se firmy měly zaměřit jak na nové technologie a práci s nimi, tak i na měkké dovednosti, zejména na kreativitu, komunikační schopnosti a adaptabilitu. Velmi důležitým kritériem pro budoucí zaměstnatelnost totiž bude, jak se budou lidé schopni adaptovat na změny, s čímž ovšem souvisí nutnost akceptovat celoživotní vzdělávání.
„Je zřejmé, že do budoucna budou lidé častěji měnit zaměstnání, povolání nebo dokonce své postavení na trhu práce. Doby, kdy bylo běžné nastoupit do zaměstnání ve věku 18 let a v 60 odcházet ze stejné firmy do důchodu se zlatými hodinkami, jsou dávno pryč,“ podotkl Kowalak.
Agentura Randstad ve své zprávě upozorňuje, že ve vzdělávání by měl být kladen důraz na technologie, matematiku a kritické myšlení. Nedostatek matematických dovedností jde totiž často ruku v ruce s chybami v úsudku či problémy při rozhodování, což jsou oblasti, které jsou a budou pro lidskou práci klíčové, uzavřela studie. Což je samozřejmě v mnoha ohledech pravda, neplatí to ovšem absolutně.
Slabinou stejně tak dobře může být i přehnané spoléhání na technologická řešení a ryze kvantitativní řešení problémů. Například v oblasti „umělé inteligence“ (lepší by bylo říkat „hlubokého učení“, ale to nezní tak dobře) zcela evidentně v některých případech dochází ke zkreslením daným názorovými předsudky jejích tvůrců. To je problém, se kterým samotná technologie nepomůže, je zapotřebí nějakého „dohledu“.
V každém případě ovšem zpráva Randstadu upozorňuje na zajímavý trend. Města byla sice nepochybným vítězem vývoje posledních desetiletí, epidemie způsobená virem SARS-CoV-2 ovšem zesílila trend opačný. Zdaleka ovšem není jasné, že venkovu se podaří demografické, ekonomické i sociální ztráty posledních dekád dohnat. Stále platí, že ve městech je podstatně lepší přístup k ekonomickým příležitostem a také ke vzdělání, které se ukazuje být klíčovým faktorem. Přístup ke kvalitnímu vzdělání je přitom jedním z hlavních motorů zvyšování nerovností v socio-ekonomické úspěšnosti. Rozdíl v kvalitě vzdělání mezi centrem a „perfireriemi“ je přitom například v České republice podle dostupných dat skutečně ohromný problém (viz například Analýza výzev vzdělávání v České republice nadace Eduzměna).
Zda jde v případě zvýšeného zájmu o bydlení mimo města skutečně o projev nového normálu, nebo jen dočasný výkyv, který „ekonomická gravitace“ městského prostředí znovu rychle vymaže, by mělo být jasné poměrně brzy.
