Zacvičíte si na elektrickém kole nebo ne?

Počítá se jízda na elektrokole do práce jako cvičení? Může a nemusí, naznačuje výsledek nové praktické studie, která porovnává fyziologickou zátěž cyklistů na elektrokolech a standardních silničních kol během simulovaného dojíždění.

Výzkum kterého se zúčastnili jezdci bez zkušeností na elektrokolech, zjistila, že většina z nich zvládne dojíždění na elektrokole rychleji a s menší námahou než na standardním kole. Přitom se jim však dechová a srdeční frekvence ve většině případů zvýší natolik, že si smysluplně zacvičí. Výsledky mají mimořádnou relevanci v současné době, kdy se počet elektrokol (nejen) v Česku zvyšuje exponenciálně.

Když se dělají průzkumy, proč lidé nedojíždí na kole do práce pravidelně, většina lidí výzkumníkům odpovídá, že dojíždění na kole vyžaduje příliš mnoho času, potu a je spojeno s rizikem nehody. Současně však rostou dlouhodobě počty těch, kdo mají zájem o zlepšení svého zdraví a chtějí méně zatěžovat životní prostředí.

Obojí jim mohou teoreticky mohla splnit  elektrokola. Elektrokola jsou lákavým technologickým kompromisem. Kolo pomáhá cyklistovi obvykle poměrně málo, dá se to přirovnat k jízdě s větrem v zádech. Míra podpory bývá volitelná, podle české legislativy je ovšem omezena rychlostně, do 25 km/h. Při vyšších rychlostech motor nepomáhá. (Zároveň výkon pohonné jednotky v elektrokole nesmí překročit 250 W a celkové napětí elektrického systému nesmí být vyšší než 48 V, ale to není v tomto ohledu až tak důležité.)

Jízda pod dohledem

Je jasné, že na elektrokole se do cíle dostanete rychleji – a také méně zpocení. Zda si přitom také dostatečně potrápíte tělo, to je méně jasné. Odpovědět se pokusili autoři studie, která byla v březnu 2021 publikována v časopise Translational Journal of the American College of Sports Medicine

Nabrali 30 místních mužů a žen ve věku od 19 do 61 let a pozvali je do fyziologické laboratoře, aby zjistili jejich úroveň fyzické zdatnosti. K tomu ještě účastníci vyplnili dotazník, který sledoval jejich postoj k elektrokolům i mobilitě obecně, především dojíždění do práce. Poté všechny dobrovolníky vybavili standardním silničním kolem a elektrokolem a požádali je, aby na každém z nich ujeli svým vlastním tempem tři míle (tedy zhruba pět kilometrů). To je podle autorů studie typická vzdálenost pro dojíždění na kole v USA. 

Cyklisté šlapali na rovném okruhu jednou na silničním kole a dvakrát na elektrokole. Při jedné z jízd měli kolo nastaveno na nízkou úroveň asistence šlapání, při druhé jízdě motor posílal do pedálů více než 200 wattů. Po celou dobu jízdy měli dojíždějící na sobě snímače srdečního tepu a obličejové masky pro měření spotřeby kyslíku.

Nikoho jistě nepřekvapí, že vědci zjistili, že elektrokola jsou svižná. Na elektrokolech s oběma úrovněmi asistence ujeli jezdci tři kilometry o několik minut rychleji než na standardním kole – v průměru asi 11 nebo 12 minut na elektrokole oproti asi 14 minutám na běžném kole. Jezdci také pochopitelně uváděli, že jízda na elektrokole byla snazší. Přesto se jejich tepová frekvence a dechová frekvence obecně zvýšily natolik, že jízdy lze na základě standardních fyziologických měřítek považovat za středně obtížné cvičení. Pravidelné jízdy na elektrokole tedy mohou zlepšit zdravotní stav a kondici.

Výsledky cyklistů však nebyly ve všech případech stejné, ani stejně pozitivní. U několika jezdců, zejména pokud využívali vyšší míru asistence na elektrokolech, nebylo úsilí z fyziologického hlediska dostatečné na to, aby se dalo považovat za cvičení. Téměř všichni také spálili při jízdě na elektrokole o 30 procent méně kalorií než při jízdě na běžném silničním kole: v průměru 344 až 422 kalorií za hodinu jízdy na elektrokole oproti 505 kaloriím za hodinu jízdy na běžném kole. To by měl mít na paměti každý, kdo doufá, že mu dojíždění na kole pomůže zhubnout či nabrat kondici. Pokud je to vaším cílem, je skutečně dobré nastavit si co nejnižší úroveň asistence při šlapání. 

Několik jezdců výzkumníkům řeklo, že se při jízdě bojí. Už dvě jízdy stačily na to, aby většina z nich uvedla, že si na elektrokole více věří. A také, že jízda na elektrokole je v porovnání s jízdou na běžném kole zábavnější. Zvláště pokud tedy s dojížděním na elektrokole začínáte, není od věci “zajet” ho na málo frekventované trase, dokud se nebudete cítit jistě a bezpečně. 

Byť studie však byla malá a krátká, výsledky také naznačují, že “jízda na elektrokole, stejně jako jiné formy aktivní dopravy, může být stejně dobrá pro člověka, kdo ji provozuje, tak pro životní prostředí,” řekl pro NY Times Helaine Alessio z  Miami University, která studii vedla spolu s kolegou Kylem Timmermanem (a za spolupráce dalších).

Související články

Vložit komentář...