V energetice půjde do roku 2050 nejvíce peněz do větrníků a solárů, říká studie Deloitte

K tomu, aby se do roku 2050 podařilo v Evropě dosáhnout klimatické neutrality, jsou nezbytně nutné dvě věci: masivně investiovat do zelené energetiky a také výrazně rozšířit elektrickou přenosovou soustavu. Pokud má evropská energetika dosáhnout stavu, že bude vyrábět minimálně 90 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, bude nutné investovat do její modernizace kolem 4 bilionů eur. Uvádí to nedávná studie, kterou vypracovala analyticko-poradenská společnost Deloitte.

Podle studie budou největší investice pravděpodobně směřovat do větrné a solární energetiky. Deloitte předpokládá, že pouze do roku 2030 bude muset být ročně vynaloženo více než 45 miliard eur na onshore, ale především na offshore projekty. Do roku 2050 by se tato částka měla ještě zvýšit na 70 miliard eur ročně. Zatímco u offshore projektů se očekává roční růst investic až o 19 %, u onshore projektů by to mělo být o něco méně – o 12 %.

O něco menší růst investic se očekává u solární energetiky – zhruba o 10 % ročně. To by přesto znamenalo roční přírůstky ve výši 40 miliard eur. Takto vydatnými finančními injekcemi se současné fotovoltaické kapacity vzhledem k tomu, že instalace fotovoltaických systémů je poměrně levná, výrazně rozšíří. Řečí čísel to znamená, že mezi lety 2025 a 2050 by se kapacita solárních elektráren mohla dokonce ztrojnásobit, takže v budoucnu by se mohla většina elektřiny vyrábět právě ze sluneční energie.

Dvě Mallorky pro soláry

K tomu, aby energetická transformace – nebo Energiewende, jak tomu říkají v Německu – byla úspěšná, jsou však potřeba nejen finanční zdroje, ale také řada surovin, spousta prostoru a pracovní síly a v neposlední řadě také souhlas místních obyvatel s instalací větrných a solárních elektráren. Aby bylo možné dosáhnout v oblasti klimatu do roku 2050 vytyčených cílů, bude nutné pouze pro solární energetiku získat přibližně 8 000 km2 prostoru. To odpovídá dvojnásobku rozlohy ostrova Mallorca. Vedle toho bude třeba nainstalovat ještě přibližně 320 000 onshore a offshore větrných turbín rozmístěných ve zhruba 8 000 větrných farmách po celé Evropě.

Pro politiky a poskytovatele energií je energetická transformace pochopitelně obří projekt, který s sebou nese značnou míru nejistoty. To si dobře uvědomují. „Evropští poskytovatelé energií stojí před dilematem: Musejí vytvořit dlouhodobé strategie, aby zvládli energetickou transformaci efektivně a úspěšně. To, zda a jak se to podaří, však do značné míry určují velmi často nejisté politické, ekonomické, technologické a sociální trendy. Proto je nyní o to důležitější identifikovat klíčové faktory a předložit realistické a konkrétní scénáře budoucnosti,“ vysvětluje Thomas Schlaak, partner divize Deloitte pro energetiku, služby a obnovitelné zdroje.

Společnost Deloitte proto vypracovala čtyři scénáře, jejichž pravděpodobnost uskutečnění je zhruba stejně velká. Scénáře obsahují celou řadu proměnných, mezi něž vcelku pochopitelně patří například vývoj poptávky po elektřině, daňová politika či vývoj cen emisních povolenek. Ze všech podstatných faktorů však nakonec vyplývá, že na rozvoj a úspěch energetické transformace budou mít nejzásadnější vliv zejména dva: odhodlání k realizaci zelené transformace energetiky a vývoj nároků na kapacity zdrojů elektřiny, resp. její distribuce.

Hlavně mít jasnou dlouhodobou strategii

Zcela zásadním faktorem v úsilí o uhlíkovou neutralitu bude rozhodná a jednomyslná evropská politika. Ta je podmínkou pro to, aby se zajistily dostatečné investice do rozvoje nových technologií. Energetické společnosti se totiž budou muset naučit nejen pečlivě sledovat neustálé změny poptávky ze strany uživatelů, ale také kompenzovat variabilitu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Kromě výrazně přesnějších předpovědí poptávky a také počasí, což již současné technologie umožňují, to bude znamenat i to, že tyto firmy budou muset řešit zapojení technologií pro sezónní skladování elektřiny nebo pro náhlou změnu spotřeby elektřiny. Tím se však nabízejí nové příležitosti pro celý energetický průmysl a vytváří se tak prostor pro nové hráče, kteří umějí přizpůsobit své obchodní modely stále větší proměnlivosti poptávky.

Pokud tedy bude v celé Evropě v energetickém sektoru dobře fungovat hospodářská soutěž, může to výrazně stimulovat vývoj různých alternativních řešení, která energetickou transformaci urychlí. V konečném důsledku by tak mělo být možné do energetického mixu zapojit například mnohem více biopaliv, přičemž značný důraz se klade vývoj technologií pro výrobu zeleného vodíku. Jisté naděje vzbuzuje také inovativní způsob zpracování zemního plynu se zapojením technologie CCS (Carbon Capture and Storage), která je založena na oddělování a ukládání CO2 a mohla by hrát podstatnou roli v dalším vývoji energetické skladby při výrobě elektřiny.

„Jak bude vypadat budoucnost, nikdo neví,“ připouští Thomas Schlaak a dodává: „Poskytovatelé energií potřebují mít dlouhodobou strategii růstu a naše analýza poskytuje zcela konkrétní indikátory, jak tuto strategii postavit na pevný základ. V každém případě je důležité, aby poskytovatelé energií projevili vůli začít s transformací energetiky, bez ní totiž jen těžko získají podporu investorů a široké veřejnosti. To také znamená, že nyní je ta pravá chvíle, kdy si mohou zajistit ty nejlepší výchozí pozice pro výrobu obnovitelné energie. Naplánovat si dlouhodobé investice do energetické infrastruktury je proto již nyní zcela nezbytné.“

Související články

Vložit komentář...