Elektrické a další „čisté“ autobusy pandemii přečkaly dobře

V Evropské unii v roce 2020 rostl trh s autobusy na alternativní pohon o více než pětinu. A to i přesto, že jinak byl tento rok pro hromadnou dopravu spíše špatný, protože zájem cestujících klesal jak kvůli protiepidemickým opatřením, tak obavám cestujících o vlastní zdraví.

Ukazují to údaje sebrané nizozemskou konzultační firmou Chatrou CME, které si všiml server smartcityvpraxi.cz. Předmětem analýzy, která tyto údaje obsahuje je vývoj trh s autobusy na alternativní pohony v zemích Západní Evropy a v Polsku.

Česká republika v analýze zahrnuta není, a to ze stejného důvodu jako další státy našeho regionu: nedostatku oficiálních, veřejně dostupných zdrojů pro provedení analýzy.

Co se týče samotných vozidel, do zkoumané kategorie „autobusů na alternativní pohonyL Cahtrou CME zahrnuje autobusy na CNG (tedy stlačený zemní plny), bateriové elektrobusy, hybridní autobusy a palivočlánkové elektrobusy. Součástí analýzy nejsou trolejbusy.

Podle údajů nizozemské firmy se zdá, že minimálně ve zkoumaných zemích počet takových autobusů od roku 2014 poměrně rychle stoupá. V roce 2020 jejich počet vzrostl o 22 % oproti roku 2019. Podíl elektrobusů na celkovém počtu registrovaných autobusů se zvýšil z 12 % v roce 2019 na 15 % v roce 2020.

Trend také zjevně nabírá na síle až v posledních dvou letech: zhruba tři čtvrtiny z více než pěti tisíc zatím registrovaných elektrobusů bylo dodáno v letech 2019 – 2020. Což samozřejmě není překvapivé, souvisí to především s rychlým poklesem cen baterií v posledních letech, a tedy snížení cen i elektrických autobusů.

Celkové autobusů s alternativním pohonem prodaných ve sledovaných zemích Evropy v letech 2012-2020 (graf Chatrou CME Solutions)
Celkové autobusů s alternativním pohonem prodaných ve sledovaných zemích Evropy v letech 2012-2020 (graf Chatrou CME Solutions)

Pokud jde o původ dodaných elektrickách autobusů vozů, trhu nikdo jasně nedominuje. Silně se ovšem prosazuje čínský výrobce BYD. Ten je celkovým lídrem, protože v letech 2012 – 2020 dodal do sledovaných zemích 819 elektrobusů a obsadil necelou šestinu trh (cca 16 % trhu). Ovšem jen velmi těsně za ním je nizozemský VDL s 791 dodanými elektrobusy (15,5 % trhu). V roce 2020 byl co do počtu registrovaných elektrobusů uvedené kategorie na evropské špičce BYD a polský Solaris (412 a 406 registrovaných elektrobusů).

Co se týče zemí, elektrobusů bylo nejvíce zprovozněno v Nizozemsku Bylo jich cca 1300 elektrobusy, tedy zhruba čtvrtina. Elektrobusů podle údajů výrazně přibývalo také ve Francii, Velká Británii, Německu a Švédsku. To není nijak překvapivé, jde v podstatě o žebříček nejbohatších a nejlidnatějších zemí Evropské Unie. Pro nás je možná zajímavou inspirací případ sousedního Polsko, kde v roce 2020 došlo k zajímavé dodávce 130 elektrobusů pro Varšavu.

Mimo hranice EU má ambice stát na prvním místě v počtu elektrobusů ruské hlavní město Moskva. Ta dlouhá desetiletí využívala rozsáhlou fllotilu trolejbusů. V době svého největšího rozmahu zahrnovala síť moskevských trolejbusů trasy v celkové délce 1300 kilometrů. Ve špičce se po městě najednou pohybovalo až 1700 těchto vozidel. Tento systém byl do roku 2015 největší na světě, ale již od roku 2014 se síť postupně začala zmenšovat. V roce 2020 byl provoz trolejbusů zcela ukončen.

Moskva plánuje, že to do roku 2024 by mělo být nasazeno na tamní linky zhruba 2600 elektrobusů. Pocházet by měly od ruských výrobců: GAZ a KAMAZ. Tyto firmy by se díky tomu měli stát největšími evropskými výrobci mimo Unii.

Dodejme, že do analýzy byla zahrnuta pouze vozidla s hmotností nad 8 tun. Pro představu, do této kategorie spadají standardní 12- a 18metrové autobusy, stejně jako jejich kratší osmi- a devítimetrové verze. Nespadají sem již lehké minibusy (a také některé tzv. midibusy). Jak upozornil smartcityvpraxi.cz, v poměrech českého trhu by to znamenalo, že do počtů by byl zahrnut i osmimetrový midibus SOR. Ale již ne stejně dlouhé Rošero, které má maximální hrubé hmotnosti 7,2 tun.

Related Posts

Vložit komentář...