Jak si rychlá auta zvykala tankovat ampéry

Elektromobily a hybridy byly dlouho určené jen milovníkům úsporné jízdy. Kouzlo ampérů ale postupně objevily i sportovní značky a benzinové koně doplnily či zcela nahradily ty elektrické. Nejnovější generace hypersportů se na ně spoléhá již zcela.

Průkopníkem elektrického pohonu u sportovních aut byl model Tesla Roadster (2008–2012). Dvoumístný vůz využíval hliníkovou konstrukci Lotusu Elise a jeho zadní kola poháněl třífázový elektromotor, jehož výkon v průběhu let vzrostl z původních 185 kW (248 k) na 215 kW (288 k) a při akceleraci na stovku (pod 4,0 s) pokořil i osmiválcová Ferrari. Uváděný dojezd byl 393 km a celkem vzniklo přibližně 2500 exemplářů.

Osobní auto šéfa Tesly Elona Muska bylo použito jeho společností Space X jako náklad při zkušebním startu rakety Falcon Heavy, a vypuštěno na heliocentrickou oběžnou dráhu, kde létá rychlostí přes 28 000 km/h. Kde se právě nachází, můžete zjistit na webu whereisroadster.com.

Rychlíci s kabelem

Krátce poté, co skončila výroba Tesly Roadster, se v roce 2013 se zrodila nová generace hybridních hypersportů LaFerrari, McLaren P1 a Porsche 918 Spyder s kabelem ve výbavě. Spíše než o spotřebu a ekologii (byť i zde hraje roli fakt možnosti vjezdu do nízkoemisních zón) se v jejich případě jednalo o omezení ztrát a větší efektivitu pohonného ústrojí.

Extra rychlé hybridní stroje spontánní reakcí na plyn díky zátahu elektromotoru v momentu, kdy ještě nestačil zabrat spalovací motor, nalákaly k hybridům i ty nejzarytější zastánce spalovacích motorů. Porsche 918 Spyder (2013–2015) s atmosférickým V8 2,7 l doplněným o dva elektromotory disponovalo 652 kW (887 k). Na elektřinu zásluhou největší baterie ujelo z této trojice nejdál (přibližně 30 km) a již tehdy se svou normovanou spotřebou 3,3 l/100 km ukázalo dnes již dobře známé plug-in hybridní kouzlení.

Neméně zajímavý McLaren P1 (2013–2015) s biturbo V8 a elektromotorem integrovaným do jeho bloku disponoval systémovým výkonem 674 kW (916 k). Na elektřinu se dalo ujet necelých 10 km a normovaná spotřeba byla neméně fantastických 8,6 l/100 km. O skoro šest více si „řeklo“ LaFerrari (2013–2018), ale to stejně registroval jen málokdo. Atmosférický V12 6,3 l doplněný o nejmenší baterii a elektromotor na konci dvouspojkové převodovky dávaly velkolepých 708 kW (963 k).

Nejlehčí vůz (1365 kg), ale také nejdražší (30 mil. Kč) vůz z této trojice sice uměl jet čistě na elektřinu jen do 5 km/h, ale stovka pod 3 s a maximálka přes 350 km/h vše vynahradila. Elektromotor systému HY-KERS v jeho případě měl naopak držet dvanáctiválec v otáčkách a cílenými dávkami točivého momentu pomáhal zkracovat dobu řazení a zvyšovat plynulost přeřazování. Tento systém se inspiroval ve formuli 1.

Dlouhý a náročný vývoj

Rozhodnutí postavit hypersport s hybridní technikou převzatou z formule 1 se rozhodl vedle Ferrari i Mercedes, respektive jeho divize AMG. Koncept hypersportu Mercedes-AMG One se představil v roce 2017 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem.

Vyladění pohonného ústrojí s vidlicovým šestiválcem o objemu 1,6 l, doplněným třemi trakčními elektromotory (jeden je integrován s motorem a další dva pohání přední kola) si vyžádalo více času, než se původně plánovalo, a tak se sériová verze stále ještě nepředstavila. Agregát totiž musí prokázat větší odolnost a výdrž než motor pro závodní speciál, kterých má stáj Mercedesu ve formuli 1 na sezonu hned pět, a splnit i náročné emisní předpisy.

Systémový výkon má být přes 1000 koní, přičemž spalovací motor točí 11 000/min. Okolo 1,4 t vážící plug-in hybrid s čistě elektrickým dojezdem až 25 km má pokořit stovku za 2,6 s a dvoustovkou jet již za 6 s. Maximálka má být 350 km/h. První z 275 zákazníků, z nichž jeden pochází z ČR, si svůj vůz převezmou snad již v příštím roce.

Nejprodávanějším sportovním plug-in hybridem se stalo BMW i8 (2014–2020), které ve své době šokovalo neobvyklým spojením tříválce a dvou elektromotorů s celkovým výkonem 262 kW (356 k). Přestože jich vzniklo přes 20 tisíc kusů, pro BMW to byl ztrátový podnik. Ale také zajímavá zkušenost.

Kabel si dnes vozí také hypermoderní Ferrari SF90 Stradale, které oproti modelu LaFerrari může na elektřinu skutečně něco ujet (25 km). Se spalovacím motorem 4.0 V8 pracujícím v tandemu se třemi elektromotory disponuje systémovým výkonem 735 kW (1000 k).

Vysoce výkonný plug-in hybrid, který navazuje na dřívější model P1, má i McLaren Artura se zcela novým zážehovým motorem V6 a elektromotorem m celkový výkon 500 kW (671 k) a disponuje i čistě elektrickým jízdním režimem EV s dojezdem 30 km. Výkonný dobíjecí hybrid nabízí i Koenigsegg. Čtyřmístné GT Gemera disponuje díky spojení zážehového tříválce a tří elektromotorů výkonem 1250 kW (1700 k).

Na čistě elektrický pohon musel dozrát čas

Zatímco plug-in hybridní supersporty se vcelku chytly, ty čistě elektrické tvrdě narazily na nezájem zákazníků. Výjimkou byla jen již zmiňovaná Tesla Roadster. Další pokusy o elektrické supersporty skončily nezdarem.

Mercedes-Benz SLS AMG Electric Drive (2013) se čtyřmi elektromotory s celkovým výkonem 552 kW (751 k) i Audi R8 e-tron (2015–2016) se dvěma vzadu s celkovými 340 kW (462 k) se staly jen drahými hračkami konstruktérů. Prvního vzniklo jen asi 10 kusů, druhého necelá stovka. Přišly totiž příliš brzy a stály násobky toho, co klasické verze.

V současné době se o tučná konta zákazníků zajímá celá řada modelů: Lotus Evija, Pininfarina Battista, Rimac Nevera, Aspark Owl či Dendrobium D-1. V očekávání je i stále odkládaná druhá generace Tesly Roadster. Elon Musk slibuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 1,9 s a dojezd téměř 1000 km.

Volty také stále více v závodech

Efektivita v případě spotřeby je součástí strategie v celé řadě motoristických disciplín. Zpočátku zejména hybridní pohon, jehož základní myšlenkou je optimální využívání energie. Již v roce 2007 Toyota využila kombinovaný pohon u Supry HR-V, která zvítězila v japonské 24hodinovce v Tokachi.

Ve formuli 1 se systém pro obnovu kinetické energie KERS používá od roku 2009. Toto zařízení ale zvyšuje hmotnost závodních speciálů a má vliv i na jejich vyvážení. Kromě ukládání energie do akumulátorů se objevilo i řešení velkokapacitními kondenzátory a rovněž varianta se setrvačníky. Funkční hybridní koncepty se úspěšně řadu let používají i ve vytrvalostních závodech FIA WEC (sportovní prototypy LMP1). Ty mají výhodu, že jsou větší než monoposty F1 a prostorově náročné komponenty se dají pod karoserií efektivněji rozmístit.

Hybridní ústrojí se začínají objevovat na vytrvalostních soutěžích a závodech, jako je Rallye Dakar a Le Mans. Mnohé další motoristické disciplíny jdou ale většinou spíše cestou plné elektrifikace. Elektrické vozy se pravidelně účastní závodu na vrch Pikes Peak a společně s hybridy přepisují tabulky rekordních jízd na Severní smyčce Nürburgringu. Organizátor Formule E chystá rovněž seriál elektrických silničních bugy Extreme E, připraven je i elektrický rallyecross či seriál elektrických cestovních vozů Pure ETCR.