28. 03. 2024
|
emovio.cz logo

Německo zastavilo provoz poloviny zbývajících jaderných reaktorů

Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín (foto ČEZ)

Německo odpojilo tři ze svých posledních šesti jaderných elektráren. Jde o jeden ze zásadních kroků v rámci německé „Energiewende“, která zahrnuje odchod od jaderné energie a přechod primárně k obnovitelným zdrojům.

Vláda se rozhodla urychlit postupný ústup od jaderné energie po havárii japonského reaktoru ve Fukušimě v roce 2011, kdy zemětřesení a tsunami zničily pobřežní elektrárnu při nejhorší jaderné katastrofě na světě od Černobylu v roce 1986.

Reaktory Brokdorf, Grohnde a Gundremmingen C, provozované energetickými společnostmi E.ON a RWE, byly v pátek 31. prosince pozdě večer po třech a půl desetiletích provozu odstaveny.

Poslední tři jaderné elektrárny – Isar 2, Emsland a Neckarwestheim II – budou vypnuty do konce roku 2022. Německo tak celkem přijde o zdroje elektřiny ročně vyrábějící zhruba tolik elektrického produ, který spotřebuje česká ekonomika. Roční výroba vyřazovaných jaderných provozů byla v posledních letech cca 76 terrawatthodin (TWh) elektrické energie. Česko v mírně podprůměrném pandemickém roce 2020 spotřebovalo zhruba 71 TWh elektřiny.

Společnost Preussen Elektra, která provozuje elektrárny Brokdorf a Grohnde, v sobotním prohlášení uvedla, že obě byly odstaveny krátce před páteční půlnocí. Společnost RWE uvedla, že elektrárna Gundremmingen C rovněž zastavila výrobu v pátek večer.

Generální ředitel společnosti PreussenElektra Guido Knott poděkoval zaměstnancům za jejich nasazení v oblasti bezpečnosti: „Již desítky let rozhodujícím způsobem přispíváme k bezpečným, ke klimatu šetrným a spolehlivým dodávkám elektřiny v Německu.“

Vyřazení energie, kterou někteří považují za čistou a levnou, je pro největší evropskou ekonomiku nezvratným krokem i v době, kdy čelí ambiciózním klimatickým cílům a rostoucím cenám elektřiny. Podle předběžných údajů se šest jaderných elektráren v roce 2021 podílelo na výrobě elektřiny v Německu přibližně 12 %. Podíl obnovitelné energie činil téměř 41 %, uhlí vyrábělo necelých 28 % a plyn přibližně 15 %.

Německo usiluje o to, aby obnovitelné zdroje do roku 2030 pokryly 80 % poptávky po elektřině, a to rozšířením infrastruktury pro větrnou a solární energii.

Šlo zvrátit do poslední chvíle

Z čistě technického hlediska bylo rozhodnutí prakticky do poslední chvíle možné změnit. Server SeznamZprávy nedávno citoval šéfku Úřadu jaderné bezpečnosti Danu Drábovou, podle které je možné provoz zajistit: „Prodloužení provozu technicky nepředstavuje nepřekonatelný problém, provozovatelé by pravděpodobně stihli objednat palivo na potřebnou výměnu, bezpečnost musí být zajištěna do poslední vteřiny na výkonu (tj. do poslední chvíle, kdy reaktor vyrábí elektřinu, pozn. red.) i potom, dokud se z reaktoru nepřemístí veškeré palivo.“

Ovšem Provozovatelé německých jaderných elektráren počítali s ukončením provozu a svou činnost tomu přizpůsobili. Nezajistili si například další dodávky paliva, výcvik dalších zaměstnanců, kteří by chod elektráren zajistili, či nutné zkoušky, údržbu a modernizace k tomu, aby provoz elektráren mohl být prodloužen. Nijak tedy neinvestovali do snahy, které by životnost reaktorů mohly výrazněji prodloužit.

Změnit současné rozhodnutí by v krátkodobém časovém horizontu bylo ovšem poměrně drahé. Do značné míry by ho musela zafinancovat nejspíše neměcká státní správa, nejspíše tedy federální vláda.

Energetické firmy, které reaktory provozovaly či ještě provozují, o prodloužení provozu nijak hlasitě neusilovaly. Dosáhly výsledku, se kterým jsou v podstatě spokojeny: soudy jim umožnily žalovat německý stát o ušlý zisk kvůli předčasnému ukončení provozu. S jeho prodloužením by měly pouze nečekané náklady s nejistým výhledem. Pokud by měly bloky běžet ještě delší dobu (řádově desítky let), provozovatelé by jistě požadovali dostatečné záruky.

Například Michael Müller, vedoucí finančního oddělení energetické společnosti a provozovatele jaderných elektráren RWE, v rozhovoru pro deník Börsen-Zeitung uvedl, že ani jeho společnost nemá v plánu měnit harmonogram postupného ukončování jaderné energetiky. “Nebudeme pokračovat v provozu našich jaderných elektráren. Tato debata je v Německu ukončena,” řekl Müller a dodal, že investice do obnovitelných zdrojů energie by místo toho dávaly z finančního hlediska mnohem větší smysl.

Německé reaktory přitom byly z velké části zprovozněny v 80. letech minulého století, a mohly by tedy ještě poměrně dlouhou dobu pracovat. V Evropě se uvažuje o prodloužení životnosti většiny podobně starých bloků na 60 let, v USA jsou dnes již reaktory, které jsou schváleny k provozu na celkem 80 let.

Mezitím rostou obavy o zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny především na jihu Německa, centru německého průmyslu. Německý jih bude po odstavení posledních jaderných elektráren do konce roku 2022 s největší pravděpodobností výrazně výkonově deficitní.

Situaci nepřispívá fakt, že výstavba páteřních linek přenosové soustavy propojujících jih Německa se severem, který disponuje výraznými výrobními kapacitami zejména v podobě větrných elektráren, nebude dokončena před rokem 2026. A i to je podle mnohých ambiciózní harmonogram.

Kvůli obavám o bezpečnost dodávky elektřiny bavorská vláda dlouho bojovala za prodloužení provozu jaderné elektrárny Isar 2. Změnila tak názor z doby těsně po fukušimské havárii, kdy i mnichovští představitelé volali po jejím co nejrychlejším odstavení.

Sami Němci změnili názor

Odmítavý postoj k jaderné energetice byl dlouhou dobu neochvějným axiomem německé politiky. Všechny velké německé strany v minulosti rozhodnutí o ukončení provozu podporovaly, a žádná z nich před volbami neprojevila jasnou vůli ho nějak měnit. Výjimkou byla Alternativa pro Německo (AfD), která se ovšem jinými svými postoji jasně profilovala jako strana „outsiederská“, která v dohledné době nebude mít na německou politiku žádný přímý vliv (byť samozřejmě její existence samotná podobu německé politky ovlivňuje).

Postoj německé veřejnosti k „jádru“ ovšem zřejmě obměkčil nárůst cen energií na podzim letošního roku. Na začátku listopadu byl zveřejněn výsledek průzkumu, který provedla britská mezinárodní společnost YouGov zabývající se výzkumem veřejného mínění a analýzou dat. Polovina dotázaných si podle průzkumu myslí, že plánované odstavení jaderných elektráren by mělo být “definitivně” nebo “spíše” odvoláno.

Autoři průzkumu se také ptali na výstavbu nových reaktorů v případě, že by ta znamenala levnější a účinnější snížení emisí oxidu uhličitého. Výstavbu by v takovém případě uvítalo 44 procent dotázaných a 42 procent by ji odmítlo.

Na druhé názorové straně bylo v průzkumu 36 procent dotazovaných, kteří uváděli, že by plán ukončit provoz německých reaktorů do konce roku 2022 měl zůstat v platnosti a 14 procent respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Výzkum byl reprezentativní a zúčastnilo se jej 2074 lidí.

Jádro vzaté na milost

Vstřícnější postoj k otázce jaderné energie zaujímají i evropské orgány. Vyplývá to z plánu tak zvané taxonomie, kterou se Evropská komise (EK) chystá předložit. Její návrh má k dispozici deník Financial Times. Komise dá podle návrhu zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045.

Jádro i zemní plyn jsou podle komise technologie, které umožňují přechod k bezemisní výrobě energií. Přiznání tohoto statusu by mělo zlevnit investice do budování těchto zdrojů. Dá se čekat, že investoři se novými pravidly budou řídit a špinavé zdroje nebudou chtít financovat.

Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila. Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly země jižního a východního křídla unie, a zejména Německo, největší země sedmadvacítky, a to především právě v souvislosti s plánovaným odklonem od jádra. Zemní plyn vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí.

Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle agentury DPA nepravděpodobné.

Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby Evropská komise jádro na soupis zelených investic zařadila.

„Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl,“ uvedl premiér Petr Fiala. Jde podle něj o jednu z klíčových priorit nové vlády. „Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce,“ dodal premiér. Jeho vyjádření ČTK poskytl mluvčí vlády Václav Smolka.

Šest německých mohykánů

BlokTypVýkon (MW)Měsíc a rok spuštěníProvozovatelV roce 2001 dohodnutý termín vypnutíVypnutí podle rozhodnutí z roku 2010Ukončení provozu schválené po fukušimské havárii v roce 2011
Gundremmingen CVarný reaktor1288Nov-84RWE201620302021
GrohndeTlakovodní reaktor1360Sep-84E.ON201720312021
BrokdorfTlakovodní reaktor1410Oct-86E.ON201920332021
Isar 2Tlakovodní reaktor1410Jan-88E.ON202020342022
EmslandTlakovodní reaktor1335Apr-88RWE202120352022
Neckarwestheim 2Tlakovodní reaktor1310Jan-89EnBW202220362022
Přehled fungujících reaktorů v SRN. Data: World Nuclear Association

Podobné články

9 komentářů

  1. Připadá mi, že němci už dávno nejsou němci. Normální němce ten probruselský ekoextrémizmus už musí pořádně nadzvedávat, to samé, jako u nás.

  2. Němci jsou chytrý a pracovitý národ, který má dar, volit do čela naprosté šílence. Odstavení jaderných elektráren je toho dokonalým důkazem.

  3. „Fascinující“ – Německo odpojilo tři ze svých posledních šesti jaderných elektráren …. Máme se na co těšit. A nejen my, ale všichni sousedé Německa. Postačí, když přestane foukat vítr nebo slunce nebude svítit dle představ a elektrárny v okolních státech budou pracovat na maximum, aby zabránily blackoutu v Německu. To vše na úkor dodávek vlastním občanům a při reálně nastalém nedostatku energie za násobně vyšší ceny pro vlastní občany.
    V době, kdy provoz reaktorů jaderných elektráren se prodlužuje až na 80 let, odstaví Němci svoje jaderné elektrárny po 35 letech ….. vskutku „geniální“ rozhodnutí na úrovni pacientů Dr. Chocholouška.

  4. no mám pocit že by čr měla vyrábět elektřinu pouze a pouze pro sebe asi je vidno že němci elektřinu nepotřebují asi mají svoje zdroje

  5. To zas budou ekofašos břečet až jim „čistá“ zelená energie způsobí problémy v síti a budou žadonit o dorovnání špičet z Českých jaderek.

  6. Takže v nejbližší době můžeme očekávat blackout, nebo takové zdražení elektřiny, že budeme na pád BE ještě vzpomínat s úsměvem. Jediná možnost je dráty do Německa a Rakouska přestřihnout, ať užívají jen elektřinu z větrníků a solárek.

  7. A co teď odpojit Německo? reálně bych chtěl vidět následek.
    Na toto není Evropa dostatečně připravena.

  8. Odstřihnul bych všechna vedení a nedal bych Němcům ani Rakušákům ani kilowatthodinu! Ať si to vše napájejí ze svých větrníků a solárníků! 🙂

Napsat komentář: František Horák Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata