Češi chtějí malé „soláry“. Ale nemá je kdo stavět. Vznikat budou hlavně veliké

V Česku bylo v loňském roce instalováno celkem 62 megawattů (MW) nových solárních elektráren, o pětinu více než v roce 2020. Zvýšený zájem odstartovaly dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energií. Podle české Solární asociace poptávka naráží na strop kapacit instalačních firem. Navíc většina budoucí podpory bude směřovat hlavně k velkým subjektům.

Loni bylo podle prezentovaných dat v Česku připojeno 9321 nových fotovoltaických elektráren, což je o 3028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny. Byť se tedy počet zprovozněných elektráren zvýšil meziročně téměř o polovinu, celkový výkon nových elektráren vzrostl jen o 20,6 procenta. Dramatický nárůst celkové výroby tedy nelze čekat. Celková kapacita fotovoltaiky neroste v Česku zatím rychle. Trend by se ovšem mohl změnit, o tom dále.

Stát v loňském roce proplatil celkem zhruba 6500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám. V roce 2020 jich bylo necelých pět tisíc, konkrétně 4846. (Celých 80 procent žadatelů přitom zároveň využilo systém s ukládáním elektřiny do baterie.)

Většina, celkem 58,6 procenta, zprovozněných fotovoltaických elektráren vznikla v posledních šesti měsících. „Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,“ komentoval vývoj na trhu pro novináře ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Vzhledem k očekávaným vyšším cenám elektřiny by měla být v příštím roce poptávka po fotovoltaických instalacích vyšší než v předchozích letech. Některé okolnosti ovšem nasvědčují, že potenciální zákazníci budou mít problém najít vhodné dodavatele a čekací doba pro instalace na rodinných a obytných domech se tedy spíše prodlouží. Předpokládá se například, že značným problémem může být i nedostatek solárních panelů.

Špatnou zprávou pro zájemce je, že nelze očekávat pokles cen těchto instalací, alespoň v případě instalace na střechy. Proti sobě stojí dva tlaky: cena práce s instalací a cena samotné technologie. První položka v čase postupně mírně roste, druhá mírně klesá. Podle odhadů komory Obnovitelných zdrojů budou obě zhruba podobné a změna se pohybuje kolem dvou procent ročně, ovšem s opačným znaménkem.

Oba trendy jsou tedy zhruba vyrovnané a závisí na jejich poměru v ceně dané zakázky. Pokud tedy obě složky tvoří zhruba stejný díl – a to je případ celé řady střešních instalací – cena se tedy příliš měnit nebude. Kartami samozřejmě může zamíchat inflace a zvýšená poptávka, které obě budou cenu tlačit vzhůru. V celkovém kalkulu pak samozřejmě bude důležité i to, kolik bude stát elektřina.

Současnost a další boom

V celé republice je v současné době necelých 42 000 solárních elektráren o celkovém výkonu přibližně 2200 MW. Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 stagnoval či jen mírně rostl. Při takzvaném solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to ze 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Pozůstatkem této doby je každoročně vyplácená podpora. Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun.

Co se týče domácích instalací, Státní fond životního prostředí eviduje v rámci programu Nová zelená úsporám od roku 2014 do roku 2021 celkem 22 000 podaných žádostí na stavbu solární elektrárny. Vyhověl přes 17 000, proplatil přes dvě miliardy korun. Instalovaný výkon podpořených elektráren činí 80 MW. V programu po roce 2021 je zatím evidováno téměř 1700 žádostí.

V příštích letech má nastat další kolo rychlého nárůstu kapacity fotovoltaiky. Jeho větší část budou ovšem tvořit zřejmě velké investice, na kterých se budou podílet z velké části finančně velmi silné subjekty (ČEZ). Rozvoj bude do velké míry důsledkem stavby nových kapacit díky prostředkům z takzvaného Modernizačního fondu určeného pro transformaci energetiky v 10 státech EU, které v minulých letech dosahovaly nejnižšího HDP.

Pro financování fondu jsou celkově vyčleněna 2 % emisních povolenek v období 2021–2030. Každý stát má dále určený vlastní podíl z tohoto celku. Česko získá 15,6 % z vyčleněných povolenek, což je po Polsku druhý nejvyšší objem. Fond má obecně podporovat projekty, které nám pomůžou splnit cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Protože ceny povolenek se mohou ještě měnit, není stále jasné, kolik peněz v jeho rámci bude rozděleno. V tuto chvíli by Česká republika měla do roku 2030 v rámci fondu získat prostředky ve výši minimálně 150 miliard korun. Dotace budou pouze na samotnou instalaci, nikoliv na vyrobenou elektřinu. Podpora je tedy jednorázová a nové zdroje nebudou každoročně odčerpávat peníze ze státního rozpočtu.

V Česku je především ohromný hlad po dotacích do obnovitelných zdrojů, které v minulých letech nebyly státem příliš podporovány. Zájem je ohromný. Státní fond životního prostředí i ve snaze zmapovat zájem o dotace z Modernizačního fondu vypsal na sklonku loňského roku takzvanou předregistrační výzvu. Kolo skončilo 1. února a fondu několik dní trvalo, než sdělil výsledek: přijal celkem 10 300 projektových záměrů. Velká část z nich byla ovšem ve fázi „vize“, jinak řečeno nebyla příliš připravena. Předběžný zájem o podporu z fondu ve výzvách projevilo přes 3000 subjektů.

Byť velká většina z projektů byla na malé obnovitelné zdroje, skutečnými výherci budou v tomto případě ovšem velké firmy. Ministerstvo životního prostředí do finální verze dokumentu zaneslo, že 60 procent alokace z druhého programu připadne současným velkým výrobcům elektřiny. Jde o takzvané „subjekty 10c“, které jsou součástí systému obchodování s emisními povolenkami (tedy EU ETS). Zbylých 40 procent nedostanou pouze ostatní, tedy noví zájemci o výrobu elektřiny, ale budou opět dostupné pro všechny. 

Přehled otevřených žádostí o dotace v rámci Modernizačního fondu najdete na stránkách Fondu životního prostředí.

Jak najít vhodnou střechu

Vzhledem k rostoucím cenám energií a přístupnosti dotačních programů nemusejí zájemci o domácí fotovoltaiku zpravidla vůbec řešit návratnost této investice. Ta se například u řešení bez bateriového úložiště, které je určené k okamžité spotřebě a akumulaci přebytků do ohřevu vody, pohybuje při sedmdesátiprocentním využití vyrobené energie kolem sedmi let. U efektivnějšího nakládání s elektřinou je pak doba ještě kratší.

Otázkou, kterou si tak řada domácností pokládá, je zejména ta, zda je jejich střecha pro instalaci solárních panelů vhodná. Obecně přitom platí, že solární panely lze namontovat na jakýkoliv typ střechy včetně té ploché. „V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké snímkování a jeho analytiku specializuje a je například tvůrcem nejdetailnější ortofotomapy České republiky.

Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívá i řada českých měst. Analýzu oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat například radnice v Kladně či Kuřimi. Brno si pak nechalo z leteckých snímků připravit méně detailní mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně rozlišeny plochy podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. Majitelé konkrétních domů si tak v případě zájmu o instalaci solárních panelů mohou na jejich základě nechat výnosy dopočítat.

„Taková mapa pouze říká, zda je střecha pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění konkrétní očekávané výroby elektrické energie je potřeba provést ještě detailní zaměření a výpočet pro konkrétní plochy. I detailní zaměření a pasport střechy s přesností na centimetry lze provést z leteckých snímků, bez nutnosti střechu navštívit,“ doplňuje Drahomíra Zedníčková s tím, že TopGis tato data umí získat ze svých vlastních leteckých snímků, které pokrývají území celé České republiky.

Related Posts

Vložit komentář...