Ekola táhnou. Bolt je „rozjíždí“ nově v řadě měst po celé Evropě

Evropský provozovatel koloběžek Bolt oznámil nejnovější rozšíření svých služeb mikromobility. Ve více než 30 evropských městech nově rozmístí 16 tisíc nových elektrokol.

Společnost Bolt již v roce 2022 spustila provoz e-kol v Madridu, Stockholmu, Düsseldorfu, Kolíně nad Rýnem, Oslu a Krakově. Nové kolo expanze služby pronájmu elektrických kol oznámila u příležitosti Světového dne jízdních kol, upozornil web IntelligentTranspot. Společnost rovněž oznámila, že nyní provozuje flotily koloběžek a elektrokol ve 200 městech po celé Evropě. Na začátku roku 2022 byla služba k dispozici ve 170 městech.

Elektrokola společnosti mohou dosáhnout rychlosti 25 km/h, ale maximální rychlost bude omezena, aby vyhovovala předpisům v různých městech a státech (v ČR je důležitá právě hranice 25 km/h, za kterou by se měl motor vypnout). Vozidlo je rovněž vybaveno funkčním přístrojovým panelem, který jezdci poskytuje informace o rychlosti, stavu baterie a rychlostních zónách.

Po předchozích zkušenostech s provozem sdílených dopravních prostředků jsou elektrokola Bolt navržená jako robustní stroje. Jsou vybavena bubnovými brzdami na zadním i předním kole a odolnými pneumatikami, se kterými nejde „píchnout“.

Když jsme u bezpečnosti, společnost letos slibuje zlepšení i ještě v jednom ohledu. V průběhu letošního léta by měly být speciálně koloběžky Bolt vybaveny funkcí rozpoznávání nebezpečné jízdy ve dvou lidech. Pro koloběžky i elektrokola by měl být také zaveden test reakčních schopností, jehož účelem je vyhodnotit, zda je jezdec střízlivý. Tento test je další bezpečnostní vrstvou, která má chránit jezdce i chodce.

Mezi další funkce elektrokol Bolt patří bezdrátová nabíječka telefonů umístěná na řídítkách, která jezdcům umožňuje nabíjet mobilní telefony. A přesnější by měla být i GPS, díky čemuž uživatelé mají snáze najít kolo na ulici.

V České republice už elektrická kola Bolta byla před touto vlnou rozšiřování. Firma rozmístila už v říjnu 2020 600 elektrických kol po Praze. České hlavní město bylo po Barceloně druhým městem, kde Bolt s elektrokoly začal působit.

Firma stanovila poplatek za použití na 5 korun za minutu jízdy v případě prvních pěti minut, pak cena klesá o korunu. Po skončení jízdy je možné kola zaparkovat pouze na virtuálních parkovacích místech, která jsou viditelně vyznačená v aplikaci. „Ve většině případů se jedná o místa poblíž již existujících cyklostojanů nebo prostory, kde zaparkování kol nebrání běžnému používání chodníku nebo cesty,“ uvedl Bolt v tiskové zprávě.

Elektrokola byla na začátek umístěna na různých místech Prahy 1 až 10. Kola se nachází například na Karlínském náměstí, na Andělu, podél Vltavy, na I. P. Pavlova, u Holešovické tržnice i v kopcovitějších čtvrtích, jako jsou Kobylisy.

Toto nejnovější oznámení přichází krátce poté, co společnost Bolt (částečně samozřejmě po pandemickém útlumu) zaznamenala 500procentní meziroční nárůst počtu jízd na skútrech. Zároveń také oznámila, že investuje 150 milionů eur do oblasti mikromobility s cílem rozšířit provoz skútrů a elektrokol.

Zaparkované elektrické koloběžky v Bergenu (foto Nivel)
Zaparkované elektrické koloběžky v Bergenu (foto Nivel)

Problém s připraveným řešením

Mikromobilita má evidentně v moderních městech své místo, ovšem jako každá novinka má svá úskalí. V případě elektrických dopravních prostředků je to mimo jiné i otázka zabírání veřejného prostoru. Pokud se jsou koloběžky a kola „poházená“ po ulicích, samozřejmě obtěžují jak radnice, tak především obyvatele.

V posledních týdnech situace podle zprávy serveru iDnes.cz přerostla do poměrně ostrého sporu například v Pardubicích. „Situace se už stává neudržitelnou, musíme proti koloběžkám zasáhnout,“ řekl novinářům radní města a starosta městského obvodu Dukla Jiří Rejda. Zaměstnanci jeho radnice začali pohozené stroje sbírat z ulic a vozí je pod zámek.

Je to dobrý příklad toho, co se stane, když se spor mezi provozovatelem a radnicí vyhrotí. V tomto případě frustrace s potíží přerostla v jakousi „partyzánštinu“, jak uvádí iDnes. A s tímto hodnocením je těžké nesouhlasit, posuďte ostatně sami, jak se nápad na „sběr“ koloběžek na radnici vlastně prosadil: „Na nápad koloběžky svážet k nám nás přivedla žena, která na úřad donesla pět koloběžek s tím, že je našla. My jsme tedy stroje zaevidovali jako nález. Když firma zavolala policii, že jim je někdo ukradl, ukázali jsme doklad, že koloběžky ležely mimo vyhrazená místa, a tudíž je zřejmě někdo ztratil,“ řek Rejda pro média. A dodal, že podle něj by nálezkyně měla dostat od firmy nálezné: „Podle zákona jí patří deset procent z hodnoty nalezených věcí.“

To je samozřejmě neudržitelný stav, protože povede pouze k dalšímu vyhrocení sporu. Naštěstí ho jiné obvody Pardubic alespoň zatím nechtějí napodobit. Jinak by budoucnost půjčování malých elektrických dopravních prostředků v tomto městě byla asi velmi nejistá.

Města dnes již mají ovšem nové možnosti, jak si od provozovatelů získat respekt pro vlastní pravidla. Jednou například městů nabízí norský start-up Nivel, s jehož zakladatelem a šéfem Haraldem Sævareidem jsme udělali rozhovoru, který přijel do Prahy na říjnový Future City Boot Camp.

S přesností na pár metrů

Společnost městům nabízí de facto možnost „digitální regulace“. Tedy možnost řídit provoz koloběžek nikoliv s pomocí vyhlášek a věstníků, ale prakticky v reálném čase změnou „mantinelů“ pro jejich provoz. Digitální regulace umožňuje reagovat mnohem pružněji. Tradiční, de facto analogová regulace, těžko může být napsána tak, aby předjímala všechny možné formy tak digitálního byznysu, jako je provoz koloběžek.

Harald Sævareid vysvětluje princi na příkladu nočního provozu koloběžek. V jeho domovském Norsku si řada měst napsala do předpisů, že koloběžky musí být vypnuté mezi půlnoci a pátou hodinou ranní „Ale co když se najednou zjistí, že v 10 hodin večer je v ulicích spousta opilců, kteří koloběžky začnou používat a způsobovat nehody? V takovém případě je nutné kvůli malé úpravě znovu procházet politickým procesem, který po dvou měsíců dospěje ke změně pravidel. Pokud uděláte tu změnu digitálně, tak nám město prostě řekne, že chce koloběžky vypnout v deset hodin a my to uděláme. Ano, my nabízíme městům možnost, jak jednoduše rychle, a přesně určovat pravidla pro provoz podobných služeb do nejmenších podrobností.“

Regulace přitom probíhá díky ceně. Cenová regulace totiž umožňuje městu regulovat a usměrňovat poptávku – například třeba služby nabízet tam, kde je město nejvíce potřebuje. Dokáže to mnohem lépe než například zákazy či omezení počtu koloběžek. Pokud se totiž jejich počet omezí shora, logicky se všechny koloběžky sejdou na nejlukrativnějším místě, tedy nejspíše ve středu města a na dalších frekventovaných lokalitách. Ale pokud město nasadí zajímavé ceny jinde, může zatraktivnit použití koloběžek v místech, kde například hromadná doprava není tak hustá.

Nástroj alespoň podle Sævareida oceňují i samotní provozovatelé koloběžek. Pro ně je důležité, že se vytváří standardizované prostředí a nástroje na sdílení dat, které jim dávají možnost vést rovný konkurenční boj, a ve kterém je zajištěna vynutitelnost pravidel. S tím provozovatelé, kteří chtějí vytvářet stabilní byznys a fungovat dlouhodobě, nemají problém.

Na vývoj reagují i samotní výrobci koloběžek. Například společnost Superpedestrian je dnes považována za nadějného hráče ve světě mikromobility především díky tomu, jak řeší otázky bezpečnosti. Společnost vyvinula “chytrý” software integrovaný přímo do vozítka, který v reálném čase monitoruje a řeší problémy s bezpečností koloběžek. 

Systém s kódovým označením “Briggs” zahrnuje nejen takové věci jako optimalizaci využití baterie, ale také vylepšené schopností geofencingu (tedy zónového monitorování, více o něm dále), který městům umožňuje lepší regulaci provozu koloběžek. Díky tomu by měl být Superpedestrian atraktivnější právě pro městské samosprávy, kteří hledají právě partnery schopné zaručit bezpečnost a spolehlivost elektrických vozítek.

Related Posts

Vložit komentář...