Rusko utahuje kouhotky. Komu a o kolik?

Ruská plynárenská společnost Gazprom v posledních dnech výrazně omezila dodávky zemního plynu do Evropy. Jiných odběratelů Ruska se to nijak nedotklo. Dodávky plynu do Číny se prvních měsíců letošního roku zvýšily o 67 procent.

Rusko oznámilo, že kvůli technickým problémům na plynovodu Nord Stream 1 musí omezit dodávky zemního plynu do Evropy. Podle Alexeje Millera za to mohou uvalené protiruské sankce ze strany západních zemí, kvůli kterým nemá Gazprom přístup k náhradním dílům. Za problémovými turbínami stojí německý koncern Siemens Energy.

Mnoho evropských státníků se ale domnívá, že jde hlavně o ruské politické rozhodnutí a k žádným technickým problémům u plynovodu Nord Stream 1 nedochází. Takový názor v uplynulých dnech vyjádřil třeba německý ministr hospodářství Robert Habeck nebo italský premiér Mario Draghi.

Stopne Rusko dodávky plynu do EU úplně?

Evropské státy ale kvůli omezeným dodávkám bijí na poplach. Země mají starosti, že se Rusko rozhodne příliv zemního plynu do Evropy utrhnout úplně, což by mohlo přinést nemalé problémy, a to zvlášť před blížící se zimou. Negativně by tento krok dopadl i na evropskou ekonomiku, která je na ruském zemním plynu extrémním způsobem závislá. Ohrozilo by to i průmyslovou výrobu a mohlo by to negativně přispět i k dalšímu inflačnímu růstu.

Státy Evropské unie se tak v současné chvíli snaží zemním plynem z Ruska znatelně předzásobit. Naplňují své zásobníky a doufají, že budoucí zimu přečkají bez větších problémů. Poslední data ukazují, že zásobníky Evropské unie jsou momentálně plné asi z 52 procent. V porovnání s loňskými údaji je to asi o devět procent bodů více. Velký vliv však na tom má hlavně dovoz zkapalněného zemního plynu.

Plnit zásobníky se snaží i Česká republika. Páteční údaje ale ukázaly, že kvůli problémům s funkčností plynovodu Nord Stream 1 se ale tempo tohoto plnění citelně zpomalilo.

„Pokles dodávek plynu do České republiky zaznamenáváme teprve od minulého týdne s tím, že výrazné poklesy sledujeme od pondělí. První reakcí trhu, kterou lze pozorovat, je množství denně ukládaného plynu do zásobníků. To pokleslo přibližně o třetinu oproti předchozím měsícům,“ řídící konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek.

Polsko nebo Bulharsko už jsou bez plynu

Podle posledních zpráv už pět evropských států zcela o dodávky ruského zemního plynu přišlo. Řadí se k nim Finsko, Nizozemsko, Dánsko, Polsko nebo Bulharsko. V případě těchto zemí se ale nejedná o vážnější problém, neboť jejich závislost na ruských fosilních palivech není v porovnání s dalšími evropskými ekonomikami tak vysoká.

Nově se ale dodávky ruského zemního plynu ale omezují už i na Slovensko nebo do Itálie. Italská energetická společnost Eni uvedla, že Itálie aktuálně dostává jen 31,5 milionu kubického metru za den. Problémy však hlásí i Německo, které přišlo o bezmála šedesát procent původně nasmlouvaných dodávek ruského zemního plynu.

Fyzický tok plynu do Německa přes Nord Stream 1 v pátek ráno činil 29,4 milionu kilowatthodin za hodinu (kWh/h), zatímco ve čtvrtek večer se pohyboval kolem 30 milionů kWh/h.

Závislost států Evropské unie na ruském zemním plynu je obrovská. Země se proto v posledních měsících snaží najít urychleně náhradní energetické zdroje, díky kterým se budou moci od ruského zemního plynu v budoucnu úplně odstřihnout. Nabízí se i obnovitelné zdroje energie, po kterých v poslední době stoupla v Evropě velká poptávka.

Jinak tomu není ani v České republice, neboť české domácnosti podle dostupných informací Komory obnovitelných (Komora OZE) projevují mnohem větší zájem o dotace na obnovitelné zdroje, a to v případě nejrůznějších dotačních programů. Státní fond životního prostředí v prvním čtvrtletí letošního roku evidoval celkem 12 200 žádostí o dotaci v případě programu Nová zelená úsporám. Loni to ve stejném období bylo o devět tisíc méně.

Za den o šest procent

Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak totiž očekává, že Rusko navazuje čím dál bližší obchodní kontrakty kolem zemního plynu s Čínou. Zároveň dodal, že Evropa za ropné embargo na ruský zemní plyn tučně zaplatí a předpověděl, že Evropu bude trápit silný nedostatek ropných produktů, který se podle něj promítne i do stále rostoucích cen.

Cena plynu pro evropský trh se v pátek dopoledne ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility pohybovala kolem 132 eur, což je v přepočtu 3260 korun, za megawatthodinu. Proti čtvrtku tak vykazovala růst o více než šest procent. Zhruba před rokem se pohybovala kolem 19 eur.

Ruské možnosti přesměrování zemního plynu od záapdních odběratelů na východ ovšem nejsou neomezené. Čína odebírala v roce 2020 zhruba 5 procent ruského exportu. Na Evropskou Unii a Turecko připadalo více než 70 procent celkového ruského vývozu zemního plynu.

Rusko má také více zdrojů ropy a zemního plynu na západní Sibiři než na východě, což ztěžuje obsluhu Asie. Stávající infrastruktura je také nastavena tak, aby posílala energii do Evropy.

Related Posts

Vložit komentář...