Denně pracujeme s daty. A ať už pracovně, při studiu nebo ve svém volném čase strávíme mnoho času online. Před očima nám protéká obrovské množství dat a ani si neuvědomujeme, že i ta mají svou uhlíkovou stopu.

Datová centra neboli serverovny samozřejmě pro svůj chod spotřebovávají elektrickou energii. Zároveň se neobejdou bez klimatizace, protože je zde zapotřebí zajistit spolehlivý odvod tepla. A právě zde je příčina, proč i data mají svou uhlíkovou stopu. V rámci snah o uhlíkovou neutralitu však existují projekty moderních kolokačních datových center, která zavádějí nejmodernější technologie s cílem minimalizovat environmentální dopady svého provozu.

V těchto kolokačních centrech si společnosti mohou pronajmout prostor pro svá data, a tedy správu svých serverů takto outsourcovat. Tímto krokem si mohou zajistit přístup k nejmodernějším technologiím, jelikož o modernizaci se nemusí starat z vlastních zdrojů, ale delegují tuto činnost na provozovatele kolokačního centra. Součástí této modernizace je právě i implementace ekologicky šetrných procesů. Ty zahrnují zejména inovace týkající se recyklace odpadního tepla a vody, zadržování studených/horkých uliček a adaptivních řídicích systémů.

Kromě toho mohou společnosti díky moderním kolokačním datovým centrům získat lepší přehled o efektivitě a udržitelnosti svých digitálních operací. Mnohá datová centra nabízejí transparentnost plánů na snížení emisí uhlíku a snížení spotřeby energie, z čehož budou těžit všechny strany hodnotového řetězce. A například provozovatel těchto center Equinix poskytuje zprávu Green Power Report, která pomáhá zákazníkům sledovat pokrok v plnění jejich vlastních cílů v oblasti udržitelnosti.

Nejen střed Evropy se potýá s vysokými teplotami. V květnu Indie a Pákistán čelily až padesátistupňovým horkům. Nepříjemná vedra sužují také Spojené státy a Evropu.

„Musíme se naučit, jak nebezpečné vlny veder zvládat,“ tvrdí Francesco Rocca, prezident Mezinárodní federace Červeného kříže. Vysoké teploty jsou nebezpečné zejména pro lidi se zdravotními potížemi, jako jsou například kardiaci. Ovšem k jejich úmrtím dochází většinou doma, proto jsou méně viditelná. Města po celém světě si však již toto nebezpečí uvědomují a budují mechanismy, jak své obyvatele ochránit.

Atény testují systém, který kategorizuje vedra pomocí úrovně nebezpečí podobně, jako je tomu u varování u hurikánů. Tokio experimentuje s větrnými tunely. Tel Aviv na veřejných prostranstvích instaluje barevná látková stínidla se slunečními panely, kterými v noci napájí osvětlení. Kapské město a Buenos Aires ochlazují střechy pomocí světlého nátěru.

V australských městech Červený kříž zavedl telefonáty lidem ohroženým vedry a vysílá k nim lékařskou pomoc, pokud na hovory nereagují. Španělská města experimentují se zavedením ambulancí na plážích. Další města zavádí příspěvky na klimatizaci pro nízkopříjmové obyvatele. Jiná na veřejná prostranství vysazují stromy, které jsou vůči vedrům odolné.

Ukazuje se tak, že existují způsoby, jak čelit nebezpečným vlnám veder, které mohou být s postupující změnou klimatu častější. Některé mechanismy jsou založené na moderních technologiích, jiné jsou jednoduché a i méně nákladné. Tak či tak, je na místě, aby se od sebe města vzájemně inspirovala, protože podobná opatření budou nevyhnutelná.

CzechInvest spustil dlouho očekávaný program Technologická inkubace, který má za cíl podpořit inovativní technologické projekty, a tím i budoucí rozvoj české ekonomiky. Během pěti let projde tímto programem až 250 startupů podpořených částkou 850 milionů korun. Mezi klíčové oblasti, které Technologická inkubace podpoří, spadá mimo jiné ekologie nebo cirkulární ekonomika.

Právě startupy, které se ekologii či cirkulární ekonomice věnují, mohou o zařazení do Technologické inkubace žádat už v první výzvě, a to v období od 1. do 31. července 2022. V případě, že budou do programu vybrány, získají podporu ve výši až 5 milionů korun. Ta bude zahrnovat nejen finanční injekci, ale také mentoring, který bude obsahovat rady pro rozvoj podnikání, pomoc s networkingem i na mezinárodní úrovni či podporu s technickým řešením projektu.

„Projekt Technologická inkubace je výsledkem dlouholeté práce a vychází ze zkušeností z už realizovaných projektů, zejména z velmi úspěšného projektu vesmírného podnikatelského inkubátoru ESA BIC. Inspirovali jsme se také v zahraničí, konkrétně v Izraeli, který je jedničkou v podpoře startupů a projekt jsme probírali i s dalšími partnery. Jedná se tak o dobře připravený a unikátní projekt, který pomůže České republice dosáhnout cíle stát se inovativním lídrem ve světě,“ uvedl Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který je v současné době pověřen řízením agentury CzechInvest.

S finanční náročností zelených projektů si radní okresu Telford poradili tak, že zorganizovali crowdfundingový projekt. Lidé žijící v Telfordu budou moci investovat částky v přepočtu od 150 Kč a více do zelených projektů. Radní slibují, že se jim tato investice vrátí.

Radní Caroly Healy, členka kabinetu zodpovědná za aktivity související se změnou klimatu, to komentuje tak, že právě i díky nízkému limitu vkladu pro jednotlivé investory crowdfunding „každému dává možnost přispět ke změně“.

Za běžných okolností by si radní museli na tyto projekty půjčit peníze od vlády, což by údajně ve srovnání s crowdfundingem bylo dražší. Podle nich má crowdunding také další výhodou, tou je to, že se obyvatelé Telfordu takto získají možnost aktivně se zapojit do procesu, jehož výsledkem bude uhlíková neutralita tohoto okresu. Telfort chce tohoto cíle dosáhnout do roku 2030.

Peníze získané prostřednictvím crowdfundingu budou použity na zvýšení energetické efektivity zařízení pro lidi bez domova, budou také určeny na komunitní granty a financování elektromobility. Dalšími záměry, na které získané prostředky z crowdfundigu budou využity, je instalace solárních panelů, výměna starého veřejného osvětlení za moderní LED svítidla s nižší spotřebou, přístřešky pro kola či nabíječky pro elektromobily.

Podle Světové zdravotnické organizace duševním onemocněním trpí přes 450 milionů lidí a toto číslo se zvyšuje. Vlivem prostředí, ve kterém žijeme, na mentální zdraví se zabývali dánští vědci. A dospěli ke dvěma zásadním zjištěním.

Zaprvé, riziko mentálních zdravotních problémů je přímo ovlivněno množstvím zeleně v místě, kde vyrůstáme. A čím více se lidé stěhují do měst, tím více roste množství diagnostikovaných psychických potíží. Tato zjištění mohou být podkladem pro městské plánování.

Vědci vycházeli ze satelitních snímků pořízených v letech 1985 až 2015. A jelikož Dánsko eviduje podrobná data o zdraví svých obyvatel, vědci měli řadu údajů, které mohli se snímky porovnat.

Zjišťovali, zda se s ohledem na oblast, kde vyrůstaly, u dětí vyvinulo některé z 16 duševních onemocnění. Největší dopad na mentální zdraví měla zeleň v období do 10 let věku. Ukázalo se, že děti obklopené zelení měly až o 55 procent menší riziko rozvoje těchto nemocí (analýza se pokusila samozřejmě vzít v potaz vlivy, jako je socioekonomický status rodiny, urbanizace a rodinná anamnéza). Výsledky se potvrdily napříč dánskými regiony a vyplývá z nich, že se nejedná jen o korelaci.

Tato zjištění by se měla projevit do plánování měst budoucnosti. Jelikož se očekává, že do roku 2050 budou více než dvě třetiny světové populace žít ve městech, bude městská zeleň nabývat na důležitosti. A nejedná se jen o duševní zdraví. Městská zeleň má také pozitivní vliv na klimatickou změnu, snižuje tepelné ostrovy ve městech, pomáhá řídit riziko povodní a podporuje biodiversitu.

Elektromobily jsou v dnešní době synonymem snahy o „zelenější“ dopravu. Pokud se ovšem nevyřeší problém nakládání s jejich bateriemi, elektrická auta žádný přínos pro ekologii nemusí znamenat.

Jak říká Paul Anderson, profesor strategických elementů a materiálové udržitelnosti, „tempo růstu elektromobilového průmyslu je děsivé. Za 10 až 15 let nás čeká časovaná bomba spousty použitých baterií pro elektromobily. Ačkoliv ještě několik let budou silnicím dominovat vozidla se spalovacími motory, současně s nimi dosáhnou kritického množství i elektromobily.“

Server CNET přišel s konceptem 4 R, který má pomoci situaci vyřešit.

Opětovné použití (Reuse)

Na trhu existují společnosti, např. VinFast, Nio či Ample, které se zaměřují na způsoby opětovného použití baterií z elektromobilů, a to zejména z havarovaných vozů, kdy můžou posloužit jako náhradní autodíly. Tento koncept je však omezen životností baterií, jelikož ty mají v určitý moment příliš nízkou kapacitu.

Nový smysl (Repurpose)

Když se u staré baterie sníží její kapacita, sice ji už nelze použít v elektromobilu, ale to neznamená, že se nemůže použít pro jiný účel. Společnost 4R Energy, která s konceptem repurposingu pracuje, označuje vysloužilé baterie stupni B a C, kdy B lze použít pro běžné, ale méně náročné napájení, např. pro elektrické závory na železničních přejezdech či vysokozdvižné vozíky, stupeň C má svou kapacitu ještě nižší, ale lze ho použít tam, kde je odběr přerušovaný a obvykle nízký, např. pro nouzové LED osvětlení budov.

Recyklace

Recyklace je u baterií z elektromobilů komplikovanější než u mnoha jiných druhů odpadu. Je to dané tím, že se jedná o velké, těžké a složité soubory materiálů a obalů. Existují však již společnosti, které se tímto problémem zabývají. Např. Redwood Materials, jejímž mottem je, že „největší doly na lithium a kobalt na západní polokouli se nacházejí ve sběrnách odpadu.“

Snížení počtu (Reduce)

Toto řešení na rozdíl od předchozích není technologické, ale cílí na změnu společenského myšlení. Ne každý totiž nutně potřebuje elektromobil s dlouhým dojezdem, a může si tedy pořídit cenově dostupnější vůz, který i vyžaduje menší baterii.

Savills Resilient Cities Index hodnotí 500 měst z celého světa ve čtyřech kritériích, kterými je stav realitního trhu, síla ekonomiky a technologická a environmentální pokrokovost. Výsledkem je žebříček měst, která mají největší potenciál adaptovat se na ekonomické a environmentální výzvy současnosti.

V případě realitního trhu si index všímá, jak je velký, likvidní, jaký je na něm poměr domácích a zahraničních investorů, a jak silná jsou zde vlastnická práva. V tomto ohledu se na prvních třech místech umístila americká města, kde první místo obsadilo Los Angeles, následované New Yorkem a Dallasem.

Pokud jde o ekonomickou sílu, větší a rostoucí populace společně s vyšším a rostoucín HDP podporují ekonomickou odolnost. Důležitá je však také ekonomická rozmanitost a nízká míra rizika. V tomto kritériu se na první místě umístilo japonské Tokyo, následované New Yorkem a čínským Shenzhenem.

Další kritérium hodnotí, do jaké míry je ekonomika daného města postavená na znalostech a technologiích. Nejlépe jsou zde hodnocena ta města, která jsou schopna adaptovat nové technologie, vytváří podporující prostředí pro pracovníky v high-tech průmyslu, sídlí v nich prestižní univerzity, žije zde mladá populace pracovníků, přitahují investiční kapitál a produkují inovativní patenty. Zde se na prvním místě umístil jihokorejský Soul, druhé místo obsadil Londýn a třetí New York.

Posledním ze čtveřice kritérií je přístup vedení města k environmentální a sociální udržitelnosti. V rámci tohoto kritéria jsou města hodnoceny na základě faktorů, jako jsou uhlíkové emise v přepočtu na obyvatele, spotřeba obnovitelných zdrojů energie, potravinová bezpečnost, rovná demokratická práva a právní stát. Jako nejlépe hodnocený v tomto kritériu vyšel Reykjavik na Islandu, další dvě místa obsadila norská města, konkrétně Oslo a Bergen.

Právě v tomto kritériu byla evropská města obecně nejúspěšnější, v top 10 obsadila 8 míst. V případě realitního trhu to byla pouze dvě místa, v ekonomické síle jedno a v případě technologické ho pokroku také jedno. Z řebříčku tak jasně vyplývá, kde jsou evropské silné stránky, ale na čem je potřeba zapracovat.

Pro úplnost je na místě dodat, že celkové první místo obsadil New York, druhý byl Londýn a třetí Los Angeles.

Spolehlivý a obnovitelný, takový by měl být nový způsob nabíjení elektroniky, který vyvinuli vědci z Cambridge. Je založený na fotosyntéze řas, konkrétně využívá netoxické sinice zvané synechocytis, které přirozeně získávají energii ze slunce a pomocí fotosyntézy lze díky tomu nabíjet elektronická zařízení.

Vědci tento systém použili k nepřetržitému napájení počítače po dobu jednoho roku. Systém s řasami má velikost přibližně jako baterie AA, je vyrobený z běžných, levných a z velké části recyklovatelných materiálů. Elektrický proud generovaný fotosyntézou interaguje s hliníkovou elektrodou, která slouží k napájení mikroprocesoru. Může být snadno replikován a je schopen napájet velké množství malých zařízení jako součást internetu věcí.

Internet věcí je rozsáhlá a stále s rozrůstající síť elektronických zařízení, která shromažďují data v reálném čase prostřednictvím internetu. Každé spotřebovává malé množství energie, právě proto je napájení pomocí fotosyntézy pro tento účel vhodné. Fotosyntetické zařízení je schopno dodávat konstantní proud a zároveň jeho výhodou je, že se nevybíjí tak jako baterie, protože jako zdroj energie neustále využívá světlo. Může však fungovat i potmě, protože řasy si pomocí světla tvoří potravu, kterou spotřebovávají i pokud zrovna nejsou na světle, proto i v tuto dobu produkují elektrickou energii.

Podle vědců by napájení pomocí fotosyntézy mohlo být řešením pro potíže s napájením rostoucího množství zařízení, která jsou součástí internetu věcí, jelikož v současnosti jsou pro tento účel využívány lithium-ion baterie, ovšem světová produkce lithia je nedostatečná. Druhou současnou alternativou jsou fotovoltaická zařízení, ovšem ta zase využívají materiály s negativním dopadem na životní prostředí.

Výzkumníci na Astonské univerzitě vyvinuli chytré semafory, které pomocí umělé inteligence a strojového učení umí regulovat dopravu tak, aby minimalizovaly dopravní zácpy, v důsledku čehož řidičům ušetří čas, peníze za zbytečně projeté palivo i sníží emise z dopravy. Hlavní příčinou dopravních zácp je totiž špatné časování světelných signálů. A s tím si tento systém umí poradit.

Chytré semafory, první svého druhu, čtou živé kamerové záznamy a přizpůsobují světelnou signalizaci tak, aby byla doprava plynulá a snižovaly se dopravní zácpy. Vědci program s názvem Traffic 3D učili zvládat různé dopravní situace a povětrnostní scénáře.

Ve srovnání se současnými automatickými semafory je tento nový systém pohotovější. Ty stávající povětšinou fungují na principu magnetických indukčních smyček, kdy je na silnici umístěn drát, který registruje auta projíždějící přes něj. Umělá inteligence však umí odhadnout vysokou intenzitu dopravy dříve, než auta projedou semaforem. Může proto reagovat rychleji. Zároveň se umí učit a porozumět díky tomu situacím, které předtím výslovně nezažila. Traffic 3D se tak vždy učí sám, místo aby byl naprogramován konkrétními pokyny.

Dosud se Traffic 3D učil na simulacích, byl však už úspěšně testován i na skutečné křižovatce. Jeho autoři doufají, že letos by se mohl tento systém chytrých semaforů začít testovat i v reálném provozu.

Deutsche Bahn, největší železniční dopravce v Německu, ve spolupráci se Siemens Mobility představil projekt H2goesRail, v rámci kterého vyvíjí zcela nový vodíkový systém pro železnici. V principu se jedná o infrastrukturu, která zahrnuje dvou až tří vozové soupravy regionálních vlaků na vodíkový pohon a plnicí stanice.

Aby byly vlaky na vodíkový pohon konkurenceschopné vůči těm současným dieselovým, je zapotřebí, aby bylo možné vodíkové palivo rychle doplňovat, zároveň aby měly tyto vlaky dostatečný dojezd i trakční výkon. Na všechny tyto parametry projekt H2 goesRail pamatuje.

Deutche Bahn vyvinula postup, díky němuž je doplňování vodíkového paliva poprvé stejně rychlé jako doplňování do dieselové soupravy. Dvouvozová regionální vlaková jednotka Mireo Plus H z dílny Siemens Mobility má dojezd až 800 kilometrů, tří vozová dokonce 1 000 kilometrů. Mireo Plus H zároveň disponuje vysokým trakčním výkonem 1,7 MW se zrychlením až 1,1 m/s² a maximální provozní rychlostí až 160 km/h. Nyní je ve zkušební fázi a od roku 2024 se má testovat v osobní dopravě mezi německými městy Tübingen, Horb a Pforzheim, kde během této zkoušky ujede přibližně 120 000 kilometrů pravidelného železničního provozu.

Projekt H2goesRail může významně přispět k uhlíkové neutralitě železniční dopravy. Jak říká Michael Peter, generální ředitel Siemens Mobility: „“S Mireo Plus H jsme vyvinuli novou generaci vodíkových vozidel, která nabízí mimořádně dlouhý dojezd a vyšší zrychlení. Každá dodaná jednotka může během své 30leté životnosti ušetřit až 45 000 tun CO2 v porovnání s ekvivalentními jízdami automobilem.“

Load More