Velká Británie se před několika dny odhodlala ukončit svoji, dotační podporu na nákup nových elektromobilů. Naopak chce věnovat prostředky ve výši 300 milionů liber na rozvoj veřejné dobíjecí sítě. Její kapacita se tak má v dohledné době navýšit zhruba desetinásobně.

Vláda Velké Británie svůj záměr obhajovala na nedávné tiskové konferenci tím, že dotační podpora své původní cíle již splnila. Podle členů britské vlády již úspěšně došlo k nastartování elektromobilové revoluce, a i proto již tato státní subvence nebude v dalších letech příliš potřebná. Další veřejné cíle v oblasti elektromobility jsou podle nich momentálně nutnější. Informoval tom zahraniční portál Platts.

Data ukazují, že i díky dotačním podporám bylo v minulých letech ve Velké Británii pořízeno celkem půl milionu elektromobilů. „Britský projekt úspěšně vytvořil vyspělý trh pro nízkoemisní automobily. Pomohl totiž navýšit prodeje plně elektrických vozů z méně než jednoho tisíce v roce 2011 na téměř sto tisíc v prvních pěti měsících letošního roku,“ okomentovala situaci vláda Spojeného království s tím, že čistě bateriové elektromobily a hybridy tvořily zhruba polovinu všech nových prodaných vozů.

Podle dostupných údajů britské asociace Society of Motor Manufactures and Traders pomohla státní podpora na nákup nových elektromobilů ve Velké Británii hlavně ve snižování podílu nově prodaných vozů se spalovacími motory na celkových prodejích. V roce 2021 se tento podíl pohyboval okolo 58 procent, v prvních měsících letošního roku ale klesl už na necelých padesát procent. Za posledních několik let je tento trend stále více sestupný, což odborníci na oblast životního prostředí dlouhodobě vyzdvihovali.

Desetkrát tolik

V současné chvíli tak chce britská vláda přesunout dostupné veřejné finanční prostředky hlavně do oblasti podpory výstavby nových dobíjecích stanic. V ideálním případě by se jejich počet měl do roku 2030 až desetinásobně zvýšit. Do současné chvíle Velká Británie na výstavbu nových dobíjecích stanic vynaložila celkově 1,6 miliardy liber, což je ale podle expertů vzhledem k potřebám této ekonomiky do dalších let nedostatečné. Dodatečné veřejné prostředky ale mají potřeby britského obyvatelstva ve vztahu k rozsahu a kvalitě dobíjecí sítě pomoci naplnit.

Od přesunu finančních prostředků do oblasti podpory výstavby dobíjecích stanic si Velká Británie slibuje, že dojde ke snížení obav britských motoristů z krátkého dojezdu vozů na elektrický pohon. Cílem tohoto opatření tak je, aby přechod na bezemisní dopravu byl mnohem jednodušší, než v dnešní době.

Aby Velká Británie ještě více podpořila užívání elektromobilů na britských silnicích, prošel v této zemi během listopadu loňského roku zákon, který požaduje, aby v nově postavených budovách ve Velké Británii byla tato dobíjecí místa nainstalována povinně. I to podle expertů totiž pomůže snižovat možné obavy z pořizování elektromobilů ve Velké Británii.

Současná konzervativní vláda Velké Británie je třeba na poměry české pravice přímo „krajně ekologistická“. Premiér Johnson na podzim roku 2020 oznámil široké spektrum opatření, které mají v dlouhodobém pohledu přispět v boji s postupujícím globálním oteplováním. Ze Spojeného království se má v ideálním případě stát dominantní větrná velmoc a zhruba půl miliardy liber má v dohledné době jít i do produkce čistého vodíku.

Důraz se klade i na modernizaci dopravy, a to včetně autobusů a dalších vozidel hromadné dopravy. V tomto případě kromě se kromě boje proti změně klimatu argumentuje především škodami na veřejném zdraví v důsledku znečištění ovzduší.

Kdy bude konec „spalováků“?

Velká Británie také prosazuje ve svých plánech rychlejší přesun k bezemisním automobilům než třeba Evropská unie. Premiér Boris Johnson už na podzim roku 2020 oznámil, že nová vozidla se spalovacím motorem se nebudou na území Velké Británie prodávat v roce 2030.

Evropský parlament oproti tomu před pár týdny schválil návrh, který by měl zakázat prodej nových osobních aut se spalovacími motory až od roku 2035. Evropští zákonodárci si od něj slibují, že automobilky díky tomu přestanou tato auta vyrábět a zaměří se ve svých obchodních strategiích právě na elektromobily, což by mělo přinést pozitivní dopady hlavně na oblast životního prostředí a celkové změny klimatu.

Evropský parlament tak při svém nedávném hlasování nevyslyšel hlasy, které se přimlouvaly pro zmírnění některých opatření a došlo ke přijetí toho nejpřísnějšího návrhu. Experti ale namítají, že současná podoba navrhovaného opatření povede k tomu, že lidé budou prodlužovat životnost svých současných aut se spalovacími motory, což ale v praktické rovině znamená, že budou často užívat i velmi neekologické vozy.

Britský předseda vlády na podzim roku 2020 oznámil široké spektrum opatření, které mají v dlouhodobém pohledu přispět v boji s postupujícím globálním oteplováním. Ze Spojeného království se má v ideálním případě stát dominantní větrná velmoc a zhruba půl miliardy liber má v dohledné době jít i do produkce čistého vodíku.

Německá asociace pro větrnou energii (BWE) varuje, že rozvoj větrných elektráren v zemi silně blokuje postupně stoupající cena surovin. Možné investice do této oblasti zpomaluje i vysoká nejistota a celkově zhoršující se podmínky v tomto oboru. Mezi ty hlavní se má řadit i narušení plynulosti dodavatelských řetězců a nárůst úrokových sazeb.

„Řadu projektů už není nyní možné ekonomicky provozovat. V Německu je potřeba upravit legislativní rámec, jinak totiž hrozí při rozvoji větrné energetiky velké problémy. Současný rámec výběrových řízení zapomíná na to, jaká je realita kolem dynamického vývoje nákladů v dodavatelských řetězcích,“ zaznělo před několika dny od asociace BWE.

Mezi hlavní problémy se podle německé asociace řadí i stoupající cena turbín, což potvrzují třeba i získané údaje od společnosti Vestas, která patří mezi přední lídry na trhu v této oblasti.

Představitelé této firmy zároveň varují před tím, že cenový růst může pokračovat i v letošním roce, což by mohlo nastavené klimatické cíle i celkové vize do budoucna dále ohrožovat.

Německá asociace pro větrnou energii ale také uvedla, že kromě toho se postupně přidávají i další negativní stránky investic a firmy tak začínají čím dál více zvažovat, jestli i přes dokončená povolovací řízení mají chystané projekty opravdu realizovat.

Nizozemské konsorcium se chystá prosadit komerční lety na vodíkový pohon mezi městy Londýn a Rotterdam, a to už v roce 2028. Konsorcium si od toho slibuje vznik nových pracovních i ekonomických příležitostí. Hlavní pozitivní efekt ale Nizozemci čekají hlavně v oblasti snižování škodlivých emisí skleníkových plynů z letectví.

Nizozemské konsorcium, které čítá hned sedmnáct nizozemských firem, představilo projekt The Hydrogen Aircraft Powertrain and Storage System. Zapojené společnosti se společně domnívají, že v dalších šesti letech je možné realizovat komerční lety na krátkou vzdálenost právě prostřednictvím vůči životnímu prostředí šetrného vodíku. Informoval o tom deník The Guardian.

Z konstrukčního pohledu mají být letecké stroje velmi podobné těm, které jsou v provozu už v dnešní době. Vodíkové nádrže mají být umístěny v zadní části letounu. Do jednoho letadla se má podle odhadů vejít asi čtyřicet až osmdesát cestujících.

Členové nizozemského konsorcia očekávají, že díky této iniciativě může v příštích letech vzniknout i více než 1 200 nových pracovních míst, a to ještě před prvním úspěšným odletem letadla na vodíkový pohon. Zároveň ale odhadují, že cena letenek může kvůli této inovaci stoupnout asi o deset procent.

„Jde o velmi zajímavou příležitost hlavně pro Skandinávii nebo Nový Zéland,“ uvedl člen nizozemského konsorcia Michel van Ierland.

Nejvyšší soud v Japonsku rozhodl, že tamější vláda nemá odpovědnost za škody v souvislosti s havárií jaderné elektrárny Fukušima.

Na japonský nejvyšší soud se v této věci obrátilo v posledních letech více než 3 700 osob. Šlo hlavně o obyvatele, kteří poblíž Fukušimy dříve pobývali. Ti žádali, aby japonská vláda a provozovatel elektrárny Fukušima zaplatili dostatečné odškodné. Informovala o tom agentura Reuters.

Na základě posledního rozhodnutí ale japonská vláda žádnou odpovědnost za škody nenese. Podle soudců se tomu nedalo zabránit, ani kdyby japonský ministr průmysl nařídil provozovateli elektrárny posílit mořskou hráz.

Elektrárnu v roce 2011 výrazně poškodilo zemětřesení i následná přívalová vlna tsunami, kvůli čemuž došlo ke značnému úniku radioaktivity do okolí. Došlo tehdy k odstavení z provozu dvou chladicích systémů elektrárny. Jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě vedl k evakuaci zhruba 160 tisíc osob.

Ničivé zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna tsunami připravily na počátku března roku 2011 v Japonsku o život téměř 19 tisíc lidí. Šlo o druhou největší jadernou havárii na světě hned po Černobylu.

Válka na Ukrajině zamávala s poptávkou po zkapalněném zemním plynu (LNG) ze Spojených států amerických. Zájem v posledních několika dnech navýšily hlavně evropské státy, a to i kvůli omezeným dodávkám plynu ze strany ruského Gazpromu. V porovnání s asijským kontinentem se atraktivita prodeje amerického LNG v případě Evropy za poslední týden asi zdvojnásobila.

Za zvýšenou atraktivitou amerického LNG stojí mimo jiné výpadek exportního terminálu Freeport LNG, který prudce navýšil ceny amerického LNG v Evropě. Jeho částečné obnovení se očekává zhruba za 90 dnů a úplné zprovoznění se však dá předpokládat až ke konci letošního roku. Informoval o tom portál Montel News.

Důvodem stoupající evropské atraktivity je však také omezení dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Podle plynárenského giganta Gazprom se totiž na jednom z plynovodů vyskytla technická závada, kvůli čemuž muselo dojít k omezení přílivu tohoto paliva. I kvůli tomu tak Evropa citelně navýšila svůj zájem o americký zkapalněný zemní plyn, neboť se jednotlivé státy snaží před blížící se zimou naplnit dostatečně své zásobníky.

Pro americké vývozce zkapalněného zemního plynu je Evropa v současné chvíli chtěnou destinací, neboť se jim za posledních sedm dnů značně zvýšily prodejní ceny. Data také ukazují, že americkým exportérům poklesly v uplynulých týdnech náklady na dopravu do Evropy, což hraje rovněž ve prospěch Evropy. 

Šéf automobilky Volkswagen na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že německá společnost může předstihnout Teslu v prodeji elektromobilů už v roce 2025. Herbert Diess se totiž domnívá, že automobilce v tomto ohledu pomohou pozitivní změny v dodavatelských řetězících, které se po několikaměsíční pandemii nemoci covid-19 začínají zase postupně obnovovat. Informoval o tom deník CNBC.

Šéf automobilky Volkswagen na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že německá společnost může předstihnout Teslu v prodeji elektromobilů už v roce 2025. Herbert Diess se totiž domnívá, že automobilce v tomto ohledu pomohou pozitivní změny v dodavatelských řetězících, které se po několikaměsíční pandemii nemoci covid-19 začínají zase postupně obnovovat. Informoval o tom deník CNBC.

„Tesla je nyní v oblasti elektromobility v čele. Také se domnívám, že tato americká automobilka je momentálně zároveň asi tou nejvíce zdigitalizovanou společností v odvětví. Snažíme se ale s ní držet krok a do roku 2025 ji s ohledem na prodeje i předběhnout,“ řekl Herbert Diess před několika dny.  

Koronavirová pandemie silně automobilový průmysl po celém světě ochromila. Na nové vozy se i kvůli nedostatku dílů čeká také několik měsíců. Nejvíce problematická je situace stále ve vztahu k čipům, kterých je po celém světě málo. 

Šéf společnosti Volkswagen však očekává, že od druhé poloviny tohoto roku se situace na trhu s dodávkami zase zlepší a během svého vystoupení ve Švýcarsku se pokusil milovníky německé automobily přesvědčit, že Volkswagen by mohl brzy existující mezeru v prodeji elektroaut zacelit.  

Jak jsme už informovali, agentura Bloomberg nedávno odhadla, že Volkswagen v oblasti výroby elektromobilů Teslu překoná již v roce 2024.

V Německu v poslední době raketově roste počet nově dokončených rezidenčních budov, které jsou alespoň z části vytápěny díky obnovitelným zdrojům energie. V uplynulém roce se tak hodnota dostala už přes hranici sedmdesáti procent. V roce 2016 to však bylo ještě necelých 62 procent.

Mezi nejoblíbenější typy vytápění se v Německu podle posledních dostupných informací řadí hlavně tepelná čerpadla, solární kolektory nebo kamna na dřevo. Neméně oblíbené je ale také vytápění peletami, bioplyn nebo další biomasa. Informoval o tom Německý statistický úřad.

Častější využívání obnovitelných zdrojů energie v nových obytných budovách je ale zároveň i značně finančně náročné. Příkladem je situace z letošního dubna, kdy se dotační program s celkovou sumou okolo jedné miliardy euro podařilo německým spotřebitelům rozebrat jen během několika mála hodin.

Tepelná čerpadla používalo v loňském roce téměř polovina nově dokončených rezidenčních budov. Klesá naopak popularita zemního plynu, a to z více než 51 procent v roce 2015 až na zhruba 34 procent v roce 2021.

Přesto se ale Německu nedaří dlouhodobě v oblasti vytápění splňovat stanovené klimatické cíle. Zavádění obnovitelných zdrojů energie tam nabírá značná zpoždění, na což ekologové čím dál častěji vehementně upozorňují.

Spojené státy a Německou budou v budoucnu chtít prohloubit svou spolupráci v otázkách ochrany klimatu i přechodu na obnovitelné zdroje energie. Před několika dny to svými podpisem stvrdil německý ministr hospodářský Robert Habeck i zmocněnec amerického prezidenta pro řešení otázky klimatických změn John Kerry.

„USA i Německo ukázaly, že pokud se státy rozhodnou investovat do ochrany klimatu a spustit energetickou transformaci, tak z toho těží hospodářsky, sociálně i bezpečnostně,“ prohlásil John Kerry jakožto americký klimatický expert. Upozornil na to portál National Observer.

Německý ministr hospodářství Habeck také uvedl, že na celkové změny v oblasti čistých zdrojů energie už není mnoho času a jde o jeden prvořadých úkolů pro aktuální politickou generaci. Válka na Ukrajině je podle něj zároveň ukázkou toho, jaká rizika fosilní paliva mají.

Podle Johna Kerryho je pak také potřeba, aby Spojené státy i Německo ostatní země na světě v tomto ohledu podporovaly a chtějí celou transformaci urychlit.

Podepsaná úmluva hovoří o třech základních cílech. Země se mají co nejrychleji snažit o aplikaci potřebných opatření pro ochranu klimatu, soustředit se na nové a průkopové čisté technologie i podporovat třetí země k ekologické transformaci.

V americkém New Yorku tamější zákonodárci schválili ekologické opatření, které má omezit těžbu energeticky náročných kryptoměn.

Zákon hovoří o tom, že těžba některých kryptoměn bude na dva roky omezena. Cílem tohoto kroku je, aby se zamezilo rozšiřování těžby pomocí energie z oblasti fosilních paliv, které jsou škodlivé vůči životnímu prostředí. Pokud bude schválen, dotkne se to všech kryptoměn, které jsou postaveny na metodě ověřování proof-of-work, včetně kryptoměn bitcoin či ethereum. Informovala o tom zpravodajská stanice CNBC.

Nyní je návrh zákona na guvernérce státu Hochulové, která jej může vetovat či schválit. Sama ale plánuje ještě zjistit, zda se současnému návrhu zákona daří vyvažovat ekologické i ekonomické zájmy.

Kolem zákona se ale strhla velká diskuze. Na jedné straně stojí zastánci virtuální měn, kteří argumentují tím, že dojde k omezení hospodářského rozvoje státu New York a těžaři by své technologie akorát přesunuly do jiných států, čímž by se nic nevyřešilo.

Ekologové ale návrh zákona hájí, neboť podle nich kryptoměny dlouhodobě ohrožují dlouhodobé klimatické cíle. Na druhé straně společnosti z oboru mohutně lobují a na svou stranu získali například starostu samotného New Yorku.

Těma jaderné energetiky bylo v sousedním Německu dlouhou dobu úplně tabu. V souvislosti s nynější energetickou krizí se ale situace u této jedné z největších zemí Evropské unie začíná pomalu měnit. Nyní ke změně postoje k jaderné energetice vyzývá i německý ministr financí Christian Lindner, který je šéfem vládních svobodných demokratů (FDP).

Lindner pro deník Bild uvedl, že Němci kvůli současným problémům ještě diskuzi o případném skutečném odstoupení od jaderné energetiky očekávají. Podporu by mohl najít třeba mezi zákonodárci konzervativní strany CDU/CSU, která je v Německu momentálně největší opoziční stranou.

„Německo nesmí zavírat oči před debatou, která se vede po celém světě. Doporučuji bez předsudků předložit na jednací stůl všechny argumenty,“ řekl pro deník Bild německý ministr financí s tím, že by se investice do německého jádra podle něj tedy vyplatily.

Podobný pohled na věc má i současný bavorský premiér Markus Söder, který je nyní v čele Křesťansko-sociální unie. Ten by nechal německé jaderné elektrárny v provozu aspoň do roku 2024. Sloužit by podle něj měly hlavně jako bezpečnostní rezerva.

Německo se rozhodlo jít cestou bez jaderné energetiky už v roce 2011. Tehdy tento přístup schválila kancléřka Merkelová. Od té doby dochází k postupnému omezování jaderné sítě a poslední tři momentálně činné jaderné zdroje má Německo odstavit na konci roku 2022. 

Load More