Energetický regulační úřad (ERÚ) prošetřuje dodavatele energií Bohemia Energy, Europe Easy Energy a Lumius kvůli možnému nefér jednání na trhu s energiemi. Řekl to mluvčí úřadu Michal Kebort.

U společností Bohemia Energy a Europe Easy Energy šetří podle něj ERÚ možné porušení zákona o ochraně spotřebitele, konkrétně podezření na užití zakázaných nekalých obchodních praktik. Obě firmy spadají do stejné podnikatelské skupiny Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v ČR. Skupina v reakci uvedla, že se vždy snažila respektovat právo a věří, že legislativu dodržela i nyní. Další společnost, Lumius, pak podle úřadu nečekaně ukončuje smlouvy na dodávky plynu především velkým odběratelům.

Kebort pro ČTK uvedl, že už v září se na ERÚ obrátilo několik stovek spotřebitelů se stížnostmi na jednostrannou změnu fixované ceny ze strany společností Bohemia Energy a Europe Easy Energy. Nyní počet těchto spotřebitelských podání dosahuje několika set každý den, sdělil mluvčí.

“Stížností na chování těchto dvou firem se u nás schází extrémní množství, proto jsme se rozhodli výjimečně informovat veřejnost o našich krocích již ve fázi zahájení šetření. Lidé si stěžují nejenom na předčasné ukončení fixace ceny. Velkým otazníkem je také to, jakým způsobem tyto společnosti přesvědčují spotřebitele, aby z fixovaných produktů přešli na pohyblivé ceny určované burzou. To je totiž pravý opak jistoty, kterou nabízí fixace,” řekl dnes předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Úřad upozornil, že výsledek šetření nesmí předjímat, připomněl, že obecně však za porušení zákona o ochraně spotřebitele může uvalit až pětimilionovou pokutu. V krajních případech, kdy dochází k opakovanému a závažnému porušování zákonů, pak může ERÚ přistoupit až k odebrání licence.

Skupina Bohemia Energy v reakci uvedla, že situace na trhu je zcela bezprecedentní a pro ni samotnou jde o velmi složité období. “Fixované ceny dokáží pokrýt běžné výkyvy trhu, ale aktuální situace na trhu s energiemi je natolik extrémní, že při rychlém růstu není možné stávající fixace zachovat. Je nám to velmi líto. Nezříkáme se své odpovědnosti a snažíme se celou situaci aktivně řešit s ERÚ i s dotčenými zákazníky,” řekla ČTK mluvčí firmy Hana Novotná.

“Naše společnost se na naprosto zběsilém nárůstu velkoobchodních cen nijak nepodílí, naopak musíme řešit, stejně jako naši zákazníci, jeho přímé důsledky. K obdobným krokům budou postupně přistupovat i další dodavatelé. Snažíme se s našimi zákazníky komunikovat přímo a transparentně – tj. neschováváme se za zveřejňování ceníků neznámo kde na webu, byť zákazníkům v současné době nesdělujeme radostné zprávy,” dodala Novotná.

Další ze jmenovaných společností, Lumius, pak podle úřadu zákazníkům rozesílá sdělení, kde jim oznamuje ukončení dodávek plynu. Mezi oslovenými zákazníky jsou přitom i teplárny, které dodávají teplo do domácností. Současně společnost do systému operátora trhu již zadává požadavky na zkrácení dodávek plynu. ERÚ připomněl, že pokud by Lumius vyhlásil úpadek, o jeho odběratele by se postaral takzvaný dodavatel poslední instance, s výjimkou těch, jejichž odběr přesahuje 630 megawatthodin plynu ročně.

Jednatel Lumiusu Pavel Miklas dnes odkázal na zářijové oznámení firmy na jejích webových stránkách. “S ohledem na bezprecedentní situaci na energetických trzích tímto společnost Lumius, dodavatel elektřiny a plynu, oznamuje, že byla nucena přistoupit k restrukturalizaci portfolia a reorganizaci své činnosti. O svém postupu společnost informuje odběratele, kterých se daná situace týká, individuálně,” píše se v něm.

Trávníček dnes dále uvedl, že ERÚ věří, že jeho kroky budou důraznou výstrahou všem dodavatelům, kteří by své obtíže chtěli řešit na úkor spotřebitelů v rozporu se zákony. “Smlouvy se mají plnit, a to platí pro obě strany, i za současných podmínek, kdy ceny energií na burzách dramaticky rostou. Pokud naše řízení potvrdí jednání obchodníků v rozporu se smlouvami nebo případné jiné protiprávní jednání, podá ERÚ trestní oznámení na jednatele takovýchto společností. Vzhledem k závažnosti a nebývalému rozsahu tohoto jednání je poženeme k osobní odpovědnosti,” dodal Trávníček.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza dnes ČTK řekl, že se ukazuje, že legislativa na ochranu spotřebitelů na energetickém trhu na takto mimořádné situace nepamatuje. “Bude proto potřeba ji dopracovat ve znění nového energetického zákona, a to co nejdříve po volbách. Svaz obchodu je připraven na tom s ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ spolupracovat,” dodal.

Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) dodávala Bohemia Energy entity na konci srpna elektřinu asi 400.000 a plyn zhruba 190.000 odběratelům. Europe Easy Energy měla zhruba 39.000 zákazníků na elektřině a asi 21.000 na plynu. Lumius dodával elektřinu asi 8000 a plyn zhruba 3200 odběratelům. Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v poslední době vystoupaly do rekordní výše, některé ceníky dodavatelů tak mohou zdražit o desítky procent či dokonce násobně.

Pražský magistrát hodlá začít instalovat na bytové domy města fotovoltaické panely. V rámci pilotního projektu nejprve otestuje koncept tzv. komunitní energetiky na dvou bytových domech na Černém Mostě. Výkon každé z obou fotovoltaických elektráren by měl být zhruba 10 kW. Celý projekt je součástí klimatického plánu hlavního města zaměřeného na snižování uhlíkové stopy. Ten mimo jiné obsahuje závazek do roku 2030 pokrývat polovinu svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů energie.

„Jde o pilotní projekt naší pražské sluneční elektrárny. Elektřina takto vyrobená bude rovnou poskytnuta obyvatelům těchto domů, to znamená, že koncoví spotřebitelé ušetří na distribučních poplatcích, které se normálně platí energetickým společnostem,“ upozornil náměstek primátora a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček na významný benefit, který spotřebitelům fotovoltaika přinese.

Významnou roli v tomto pilotním projektu bude hrát nová příspěvková organizace Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE), která kromě odborného dozoru nad realizací projektu bude zodpovědná i za následný provoz. PSOE bude disponovat licencí na výrobu a prodej elektrické energie a pro dané bytové domy tak bude fungovat jako dodavatel. „Byl bych rád, kdyby začala fungovat už od 1. října,“ uvedl k zahájení činnosti PSOE Petr Hlubuček. Zkušební provoz fotovoltaických elektráren by měl začít do konce letošního roku a její instalace by měla vyjít na 1,9 až 3,5 milionu korun.

Společenství bude otevřeno malým a středním podnikům i samotným obyvatelům domů. Město chce například umožnit Pražanům kupovat si menší podíly v elektrárnách instalovaných na městských budovách. Na výrobě energie se tak budou moci podílet i ti, kteří nemohou instalovat fotovoltaiky na svých vlastních střechách.

Na celém záměru se podílí rovněž společnost PREdistribuce, která obyvatelům domů, kteří budou mít zájem, namontuje inteligentní elektroměry. Obyvatelé zároveň uzavřou s dosavadním dodavatelem novou smlouvu o dodávce zbývající elektřiny, kterou už nepokryje místní výrobna. Pokud se celý projekt osvědčí, plánuje Praha další instalace komunitních fotovoltaických elektráren, a to nejen na majetku města, ale i v soukromě vlastněných objektech.

„Projekt na Černém Mostě je jednou z prvních vlaštovek, které realizujeme v rámci přeměny energetiky na městských objektech. V tomto případě jde o specifikum, že se nejedná o samostatnou budovu s jedním provozovatelem, který využívá zde vyrobený proud, jako jsou například školy. V tomto případě jde o bytový dům, kde budoucími odběrateli budou přímo jednotliví nájemci. Tím, že zde vyrobená energie bude mít přímo lokálního odběratele, dojde k úspoře v rámci nutnosti dostat vyrobenou elektřinu do centrální soustavy. Tímto směrem bychom chtěli jít i na velké části dalších městských objektů. Dostáváme Pražanům cenou konkurenceschopný a ekologicky čistý proud elektrické energie s velmi zajímavou provozní cenou,” upřesnil radní hlavního města Prahy Jan Chabr.

Zapojme i veřejné budovy

Podle Aliance pro energetickou soběstačnost mohou střechy rodinných a bytových domů v Praze a okolí poskytnout dostatek fotovoltaického výkonu nejméně pro 120 000 domácností. Inspirací přitom mohou být přístupy některých měst v zahraničí. Například ve Vídni hodlají masivně rozšiřovat solární panely na celkem 120 000 m2. Podobnou cestou se u nás vydává i Brno, které plánuje instalovat solární panely na 120 městských budov a zajistit svým občanům levnou a obnovitelnou energii. „Provoz virtuální elektrárny bude mít na starosti městský podnik. Chystáme se do ní zapojit 120 000 m2 střech na 120 městských budovách, které pokryjeme solárními panely. K dispozici bude i společné úložiště energie. Brňané s vlastní fotovoltaikou, kteří se k virtuální elektrárně připojí, mohou ze systému dodávat a odebírat elektřinu, jak se jim to bude hodit,” shrnuje výhody budoucího městského systému náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.

„Solární elektrárny jsou v současnosti nejdostupnějším zdrojem čisté energie. Na vhodné střechy obytných domů v hlavním městě a v okresech Praha-západ a Praha-východ lze instalovat 472 až 675 MW výkonu, který by dokázal zásobovat elektřinou 120 000 až 170 000 domácností s průměrnou spotřebou. Bilančně to pak vychází, že každá čtvrtá až pátá pražská domácnost může během roku spotřebovávat jen solární energii. Toto číslo by přitom mohlo být ještě vyšší, pokud by budovy využily také fasády nebo v oblastech dotčených památkovou ochranou solární střešní tašky,“ uvedl Jiří Beranovský ze společnosti EkoWATT, která analýzu pro Alianci pro energetickou soběstačnost vypracovala.

Jen rodinné a bytové domy mohou vyprodukovat přes 482 gigawatthodin elektrické energie – přitom se počítalo s omezeními, jako je orientace střechy, zastínění nebo neochota vlastníků bytových jednotek ke společné investici. Ohledně otatních typů budov, jako jsou kancelářské, průmyslové a veřejné budovy (např. budovy státních orgánů nebo škol) je třeba vzít v úvahu, že mnohé z nich čekají zásahy spojené s adaptací na změnu klimatu, ať už v podobě zateplení, výměny oken nebo zelených střech. To zvyšuje ještě potenciál pro energetickou soběstačnost.

„Instalování střešních solárů na obytných budovách má smysl a nás ve vedení města těší, že podobné analýzy vznikají. Smysluplný přechod k udržitelné výrobě energie se ale neobejde bez zapojení veřejných budov, kterých máme v hlavním městě nejvíc v republice. Tedy budov města a státních institucí, všech druhů škol, nemocnic, galerií atd. Příkladem může být ZŠ Kunratice, která získala svou vlastní elektrárnu na nevyužité střeše už v roce 2010 a od té doby vyrobí zhruba 55 000 kilowatthodin čisté elektřiny ročně,“ vysvětluje Vít Šimral, radní hlavního města Prahy pro oblast školství.

Komunální energetika v praxi

Koncept komunitní energetiky není nijak nový, má již svoji historii, jejíž kořeny sahají do Skandinávie a zemí západní Evropy. Pro příklady dobré praxe není potřeba chodit daleko, stačí překročit hranice a nahlédnout do Německa či Rakouska, případně o kousek dále, například do Belgie. Německo v roce 2018 poprvé vyprodukovalo více elektřiny z alternativních zdrojů energie než z uhlí. Zhruba polovina těchto zdrojů je přitom ve vlastnictví družstev, kterých je v zemi přes tisíc, nebo jednotlivých občanů. U nás z obnovitelných zdrojů pochází zhruba 14 % celkové energie, přičemž jen necelým 1 % se na tom podílí komunitní energetika.

Asi nejznámějším příkladem komunitní energetiky v ČR – i když nikoli fotovoltaické – je obec Kněžice ve Středočeském kraji. Tato obec je označována jako energeticky soběstačná a získala za to nejedno prestižní ocenění. Stěžejním bodem místní energetiky je bioplynová stanice a dva kotle na biomasu. Bioplynová stanice využívá bioodpad k výrobě tepla a elektřiny. Ročně takto vyrobí okolo 2600 MWh elektřiny, čímž pokryje spotřebu zhruba 90 % obce. V bioplynové stanici se míchají splašky z tamních septiků s kompostem, kejdou a dalšími tekutými zbytky ze zemědělství a potravinářského průmyslu.

Orgány EU odsouhlasily první část dotací, které by měly výrazně změnit tvář české výroby energie, a vlastně celého Česka. Z takzvaného Modernizačního fondu dostane Česká republika do roku 2030 prostředky ve výši minimálně 150 miliard korun.

Zatím byla odsouhlasena jen velmi malá část z této (zatím jen odhadované, o tom dále) částky. Po vyhlášení předběžných a následně ostrých výzev Česko shromáždilo projekty, na které bylo nyní z evropského Modernizačního fondu uvolněno 202 milionů eur. O uvolnění prostředků Evropskou investiční bankou, které následovalo po schválení projektů Evropskou komisí, informovala Komise na svých stránkách.

Fond má obecně podporovat projekty, které nám pomůžou splnit cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Z uvolněných prostředků budou v Česku financovány především solární projektu.

Modernizace východu

Cílem Modernizačního fondu je podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Fond je určen pro transformaci energetiky v 10 státech EU, které v minulých letech dosahovaly nejnižšího HDP. Fond je kromě zmíněných zemí určen pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Jako první byly odsouhlaseny prostředky pro Českou republiku (202 milionů eur), Polsko (91 milionů eur) a Maďarsko (11,43 milionů eur).

Jak jsme uváděli, v Česku se z pěnez budou stavět především fotovoltaické elektrárny. V Polsku půjde v první vlně především o projekty zaměřené na zavádění chytrých měřičů spotřeby (takzvaných smart metrů), vývoj energetických sítí pro nabíjecí stanice pro elektromobily a podporu energetické účinnosti ve starších budovách. V Maďarsku budou prostředky určeny na zakládání energetických komunit.

Přesná částka, která se v rámci fondu rozdělí, závisí na ceně prodaných povolenek, může se tedy ještě měnit . Pro financování fondu jsou celkově vyčleněna 2 % emisních povolenek v období 2021–2030. Každý stát má dále určený vlastní podíl z tohoto celku. Česko získá 15,6 % z vyčleněných povolenek, což je po Polsku druhý nejvyšší objem.

Nově schválené projekty byly předloženy ke schválení během prvního cyklu vyplácení z Modernizačního fondu, tedy od ledna do června 2021. V dalším kroku budou prostředky převáděny na předkladatele projektů, případně, pokud jsou určeny na financování schémat podpory, budou postupně uvolňovány z účtu státních autorit. Státy budou mít poté za úkol sledovat provádění investic z Fondu a předkládat výroční zprávy o čerpání prostředků.

Pro příští výplatní cyklus byl nyní členským státům stanoven i termín pro předložení dalších návrhů projektů, a sice 17. srpna 2021 pro takzvané neprioritní návrhy a 14. září 2021 pro prioritní návrhy. Prioritní návrhy přímo přispívají k ochraně klimatu (například tedy jde o projekty obnovitelných zdrojů energie), neprioritní pak přispívají nepřímo a musí procházet delším schvalovacím řízením na úrovni EU (například rekonstrukce rozvodných sítí).

V Česku je především ohromný hlad po dotacích do obnovitelných zdrojů, které v minulých letech nebyly státem příliš podporovány. Zájem je ohromný. Státní fond životního prostředí i ve snaze zmapovat zájem o dotace z Modernizačního fondu vypsal na sklonku loňského roku takzvanou předregistrační výzvu. Kolo skončilo 1. února a fondu několik dní trvalo, než sdělil výsledek: přijal celkem 10 300 projektových záměrů. Velká část z nich byla ovšem ve fázi “vize”, jinak řečeno nebyla příliš připravena. Předběžný zájem o podporu z fondu ve výzvách projevilo přes 3000 subjektů.

Byť ministerstvo uvádí, že velká většina z projektů byla na malé obnovitelné zdroje, skutečnými výherci budou v tomto případě ovšem velké firmy, například ČEZ.  Ministerstvo životního prostředí do finální verze dokumentu zaneslo, že 60 procent alokace z druhého programu připadne současným velkým výrobcům elektřiny. Jde o takzvané subjekty 10c, které jsou součástí systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Zbylých 40 procent nedostanou pouze ostatní, tedy noví zájemci o výrobu elektřiny, ale budou opět dostupné pro všechny. Velké subjekty mají přednostní postavení.

Nová podpora

V České republice by změna měla být začít cítit během roku 2021. Během letošního roku a let následujících do rozvoje obnovitelných poplyne zhruba 10 miliard korun ročně. Hlavním výhercem při tom z dobrých důvodů bude právě fotovoltaika.

Počínaje letoškem začne do Česka proudit výrazně více peněz na využití v energetice, úsporách a obecně otázkách, které EU sdružuje do kolonky „ochrana klimatu“. Na tu má v období 2021-2027 směřovat téměř třetina evropského rozpočtu. Peníze mohou evropské země čerpat skrze ,,klasické fondy”, na které jsou zvyklé i české regiony. Nově ale letos přibyl také Fond pro spravedlivou transformaci sloužící hlavně uhelným regionům.

Jedna jejich část bude pocházet z krizového fondu EU v rámci takzvaného Národního fondu obnovy, ze kterého by Česko mělo postupně dostat zhruba 226 miliard korun. Na přechod k „čistším zdrojům energie“ je určeno podle vládního návrhu cca 7,6 mld. korun. Plán má být předložen Evropské komisi k posouzení do konce dubna, je tedy možné, že částka bude ještě předmětem dalších změn.

Fotovoltaický potenciál Evropy (kredit Solargis)
Fotovoltaický potenciál Evropy (kredit Solargis)

Hlavně na “slunce”

Největší část investic do nových zdrojů v českých poměrech bude zcela nepochybně u nás od roku 2010 dlouho velmi nepopulární fotovoltaika. Jak ostatně ukázalo i současné kolo udělování projektových peněz. Odpověď je jasná: stavebně jednodušší zdroj elektřiny než fotovoltaika neexistuje. „Fotovoltaika má hned několik výhod: technologie je poměrně levná a vyřízení žádosti pro zřízení fotovoltaické provozny je procesně jednoduché,“ řekl před časem pro Emovio mluvčí Komory OZE Martin Mikeska.

Stavba fotovoltaického zdroje je proti tomu podstatně jednodušší. Protože jde o zdroj méně rušivý, okolí neklade stavbě takový odpor. Vzhledem k tomu, že výrobny zabírající volnou půdu se v Česku v podstatě stavět nemohou, největší potenciál mají v blízké době zřejmě elektrárny na střechách průmyslových či jiných budov. Klad je i v tom, že jde o obor je poměrně etablovaný, byť se elektráren mnoho nestavělo.

Potenciál „solárů“ zohledňují i oficiální dokumenty. Například podle scénáře, s nímž pracuje tzv. „uhelná komise“, by u nás měla do roku 2033 stoupnout solární kapacita na 4,8 GW. Do roku 2038, kdy by Česko mělo skončit s těžbou a spalováním uhlí, by měla dosáhnout 5,9 GW.

Z ekonomického hlediska je v českých podmínkách pro provozovatele nejlepší, pokud se produkce zdroje spotřebuje přímo v místě výroby. Platby za elektřinu do dodanou sítě jsou v České republice nízké, nedá se také počítat s žádnou podporou za vyrobenou elektřinu v podobě nějakých speciálních tarifů či „zelených bonusů“. Připravované programy se omezují na podporu investiční, tedy na příspěvek na prvotní investici, nikoliv na podporu provozní.

V naprosté většině případů je podle propočtů i zkušeností investorů tedy výhodnější ušetřit za elektřinu ze sítě, spíše než přímo vydělávat na prodeji elektřiny vyrobené ve vlastní provozovně. Výpočet se samozřejmě liší podle velikosti a typu odběrového místa, ale například také náročnosti instalace (na ploché střeše je instalace samozřejmě jednodušší).

Pokles ceny fotovoltaických panelů v letech 1975 až 2020 (foto IEA)
Pokles ceny fotovoltaických panelů v letech 1975 až 2020 (foto IEA)

Jiné zdroje těžko

Například potenciál malých vodních elektráren je z velké části vyčerpán. Dnešní instalovaný výkon 1093 MW se v příštích letech podle odhadů bude zvyšovat jen zhruba o 1 až 2 MW ročně. Jde tedy o zhruba o jednotky, maximálně nízké desítky instalací ročně. Pro představu, v roce 2020 byla loni byla v Česku uvedena do provozu jedna malá vodní elektrárna na horním toku Vltavy s instalovaným výkonem 240 kW.

Větrné elektrárny mají „na papíře“ podstatně větší potenciál, skutečnost je zcela odlišná. V roce 2020 například nevznikla v Česku ani jedna jediná větrná elektrárna. Hlavní příčina je přitom v administrativě spojené se stavbou tohoto typu zdroje. „Příprava projektu větrné elektrárny trvá sedm let,“ uvádí na základě zkušeností členů komory Obnovitelných zdrojů (OZE) její mluvčí Martin Mikeska. Problémy bývají při schvalování projektů na nižších rozhodovacích úrovních, tedy na úrovni obcí a případně ještě krajů. Je to celkem pochopitelně dáno tím, že větrníky působí jsou doslova nepřehlédnutelné.

Využití biomasy, tedy například bioplynové stanice, má také svá jasné omezení. Biomasy prostě není dost na to, aby byla energetickému mixu dominovala. Může hrát zajímavou, ale spíše okrajovou roli. V příštích letech tak například téměř jistě uslyšíme více o biometanu.

Není to nic zásadně nového, jde v podstatě o velmi dobře vyčištěný bioplyn vzniklý ve stanicích přeměnou biologického materiálu (zbytků rostlin) bez přístupu vzduchu. Velmi zjednodušeně řečeno jde o zušlechtěnou formu dnes již vyráběné suroviny. Biometan se zbaví příměsi CO2, který tvoří zhruba třetinu bioplynu, a pak jej lze použít jako náhradu běžného zemního plynu. Optimistické scénáře počítají s tím, že výhledově by mohla biometan nahradit několik procent celkové spotřeby plynu v ČR.

Výzva Rozumná podpora, která má za cíl podpořit vylepšení novely o podporovaných zdrojích energie tak, aby umožnila stabilizovat rozvoj moderní energetiky a připravila základy pro podporu nových projektů obnovitelných zdrojů, která nebude zátěží pro spotřebitele elektřiny, má téměř 600 podporovatelů z řad firem, obcí i jednotlivců. Řekl to programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Výzva byla dnes poskytnuta předsedům všech sněmovních stran.

„Téměř šest stovek firem, domácností či obcí žádá o podporu návrhů, které mohou stabilizovat rozvoj zelené energetiky v Česku a současně otevřít příležitosti pro výstavbu nových solárních elektráren či bioplynových stanic za podmínek tržní aukční podpory. Mezi podporovateli výzvy jsou velké společnosti jako IKEA, inovativní firmy jako Y-soft, tradiční malé české firmy – například Biopekárna Zemanka, starostové obcí – mimo jiné Milan Kazda z Kněžic na Nymbursku nebo zástupci domácností,“ řekl dnes Sedlák.

Třetí čtení novely by se podle Sedláka mělo uskutečnit v pátek. Sněmovní hospodářský výbor minulý týden za souhlasu vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) doporučil schválit návrhy předsedy lidovců Mariana Jurečky a sociálního demokrata Petra Dolínka, které proti vládnímu návrhu rozšiřují podporu také na fotovoltaické elektrárny uváděné nově do provozu. Malé zdroje s výkonem do jednoho megawattu (MW) by získávaly podporu systémem zelených bonusů a zdroje nad jeden MW aukcí, informovalo Hnutí Duha.

To, že by do plánovaných energetických aukcí mohly být zařazeny i solární zdroje, označil Svaz moderní energetiky za průlomové rozhodnutí. „Vládní novela zařadila mezi zdroje, které by mohly získat aukční podporu pouze větrné a vodní elektrárny či skládkový plyn. Hospodářský výbor podpořil opravu ve formě rozšíření o fotovoltaiku. Tento krok dává smysl z pohledu spotřebitelů. Solární elektrárny jsou totiž nejlevnější zdroj, který může Česko využít pro postupnou dekarbonizaci energetiky,“ uvedl minulý týden Sedlák pro ČTK.

Vládní předloha má kromě jiného omezit také podporu solárních elektráren, které v Česku vznikly při takzvaném solárním boomu. Havlíček již dříve ve Sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) – zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy Kč v rámci IRR. Na podporu obnovitelných zdrojů jde nyní ročně přes 45 miliard korun. Část pokryje státní rozpočet, loni šlo o 27 miliard korun. Zbytek hradí spotřebitelé a průmysl.

Nová strategie energetické skupiny ČEZ do roku 2030 reaguje na realitu evropského energetického trhu, kdy šanci na přežití mají pouze firmy, které opustí uhlí. Shodla se na tom většina analytiků a expertů oslovených ČTK.

Polostátní firma 20. května oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW), převážně fotovoltaických elektráren, a to primárně v Česku. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ chce také pokračovat v útlumu využívání uhlí.

Podle ekonoma portálu Capitaliked.com Radima Dohnala dnes vydaná strategie obsahuje očekávatelná sdělení, která v některých částech v zásadě nabízejí maximum možného podle požadavků Evropské komise a závěrů klimatické dohody z Paříže. „Podle mého názoru mohla být ale ambicióznější. Nikde se v ní nepíše o prodlužování životnosti šesti jaderných bloků, což by jistě pomohlo udržet či zvýšit podíl bezemisních zdrojů. Zároveň jsem nenašel detailněji popsány způsoby realizace energetických úspor,“ uvedl.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor míní, že vize reflektuje probíhající změny ve světové a evropské energetice. „Donedávna byl směr k bezemisním technologiím tlačen především politickými rozhodnutími na úrovni EU, nyní se ale k tomu přidává silný ekonomický tlak ve formě rychle rostoucích cen emisních povolenek a odmítavý přístup finančních institucí k financování fosilních projektů. ČEZ se proto přizpůsobuje tomuto prostředí a je správné, že se snaží být lídrem v oblasti moderní energetiky,“ řekl ČTK.

Rozhodování investorů stále častěji doprovází i detailní průzkum dopadů činnosti kupované firmy na životní prostředí a sociální udržitelnost. Tedy o oblast známou pod zkratkou ESG (Environmental Social and Corporate Governance), uvedl dnes k oznámení ČEZ Jan Brázda, partner poradenské firmy PwC zodpovědný za oblast ESG. „Bude platit jednoduchá rovnice. Větší zájem o sociální témata a životní prostředí povede k růstu hodnoty firem, a tím i k jejich větší atraktivitě pro investory,“ dodal.

Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr, který je kritikem současného vedení ČEZ, na twitteru uvedl, že generální ředitel ČEZ Daniel Beneš za deset let ve firmě už představil minimálně pět strategií. „Šly do někam vždy a rychle. Suma ztrát, kterou způsobil vlastníkům ČEZ, bere dech i v EU měřítku. Nejlepší vizí pro ČEZ je jeho rychlý konec. Nic osobního, sebereflexe je nutná,“ napsal.

Z pohledu rozvoje energetiky má Česko za sebou velmi hubené roky. Český solární boom v letech 2009 a 2010 z České republiky sice ve své době udělal zemi s jedním z nejvyšších poměrů výkonu fotovoltaických elektráren na hlavu, ale jen krátce. Český instalovaný výkon tedy v podstatě téměř 10 let stagnuje těsně kolem úrovně 2 gigawatty instalovaného výkonu ročně.

Za stejnou dobu se ovšem změnil zbytek světa. Fotovoltaika se postupně stala z finančního hlediska ve většině světa nejlevnějším zdrojem elektřiny (viz World Energy Outlook 2020 agentury IEA). Nezbavila se samozřejmě svých problémů a omezení, tedy především nestálosti výroby, ale právě rychlý pokles ceny to může do jisté míry kompenzovat.

Pokles ceny fotovoltaických panelů v letech 1975 až 2020 (foto IEA)
Pokles ceny fotovoltaických panelů v letech 1975 až 2020 (foto IEA)

K fotovoltaice tak pomalu získávají důvěru i země poměrně skeptické. Například Polsko během roku 2020 zprovoznilo elektrárny o výkonu více než 2 GW, tedy více než činí celá naše činí všechen instalovaný český výkon.

Druhá vlna

V České republice by změna měla být začít cítit během roku 2021. Během letošního roku a let následujících do rozvoje obnovitelných poplyne zhruba 10 miliard korun ročně. Hlavním výhercem při tom z dobrých důvodů bude právě fotovoltaika.

Počínaje letoškem začne do Česka proudit výrazně více peněz na využití v energetice, úsporách a obecně otázkách, které EU sdružuje do kolonky „ochrana klimatu“. Na tu má v období 2021-2027 směřovat téměř třetina evropského rozpočtu. Peníze mohou evropské země čerpat skrze ,,klasické fondy”, na které jsou zvyklé i české regiony. Nově ale letos přibyl také Fond pro spravedlivou transformaci sloužící hlavně uhelným regionům.

Jedna jejich část bude pocházet z krizového fondu EU v rámci takzvaného Národního fondu obnovy, ze kterého by Česko mělo postupně dostat zhruba 226 miliard korun. Na přechod k „čistším zdrojům energie“ je určeno podle vládního návrhu cca 7,6 mld. korun. Plán má být předložen Evropské komisi k posouzení do konce dubna, je tedy možné, že částka bude ještě předmětem dalších změn.

Fotovoltaické panely na střeše
Fotovoltaické panely na střeše (foto Steven Pisano)

Modernizace na prvním místě

Klíčovou roli ovšem bude bude hrát takzvaný Modernizační fond. Ten by měl Česku přinést nejméně 150 miliard korun během příštích 10 let. Přesná částka se závisí na ceně prodaných povolenek, může se tedy ještě měnit . Pro financování fondu jsou celkově vyčleněna 2 % emisních povolenek v období 2021–2030. Každý stát má dále určený vlastní podíl z tohoto celku. Česko získá 15,6 % z vyčleněných povolenek, což je po Polsku druhý nejvyšší objem.

Cílem Modernizačního fondu je podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Fond je určen pouze pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Fond bude podporovat projekty, které nám pomůžou splnit cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) veden částečně i snahou zmapovat zájem o dotace z Modernizačního fondu vypsal na sklonku loňského roku takzvanou předregistrační výzvu. Kolo skončilo 1. února a fondu několik dní trvalo, než sdělil výsledek: přijal celkem 10 300 projektových záměrů. Velkou část z nich tvoří projekty ve fázi tzv. „vize“, tedy připravené jen opravdu v hrubých rysech. Přesný objem požadovaných prostředků v tuto chvíli neznáme. V každém případě je zřejmé, že po letech půstu je zájem veliký.

Výroba elektřiny v Česku byla v roce 2020 nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh, ukazují údaje Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Šlo jednoznačně o dopad pandemii koronaviru. Nasvědčuje tomu nejen samotný pokles, ale i jeho rozdělení. Jeden segment totiž zasažen nebyl: v případě domácností nastal naopak podstatný meziroční nárůst o 4,7 procenta. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit.

Výroba elektřiny v ČR v letech 2008 až 2020
Výroba elektřiny v ČR v letech 2008 až 2020 (data ERÚ)

„Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 procenta méně, tedy nejméně za posledních šest let, na hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11 let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za posledních pět let,“ komentoval výsledky mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Ve výrobě zaznamenaly podle úřadu nejvyšší pokles klasické parní elektrárny, které vyrobily proti roku 2019 o 15 procent elektřiny méně. Podstatně více naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny nebo přečerpávací vodní elektrárny. Nižší poptávka po elektřině podle něj se podepsala i na objemu vývozu. Export se snížil o více než pětinu na 10,2 TWh.

Česká vláda rozhodla v březnu o dalším kroku ve výstavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Rozhodnutí je to ovšem opravdu jen částečné a do celého procesu vnáší další nejistotu: volba se do značné míry přesunuje na další vládu.

Vláda do celého procesu vložila další, nečekaný krok: „Na základě diskuse se zástupci investora (tím je ČEZem vlastněná firma Elektrárna Dukovany II, pozn.red.), bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl Havlíček.

MPO nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října.

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Podle ministerstva Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice.

Schéma jaderné elektrárny Dukovany
Schéma jaderné elektrárny Dukovany (foto ČEZ)

Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ následně předloží vládě, a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. Pro zpracování souhrnné informace týkající se naplnění bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikaci požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr, uvedlo ministerstvo průmyslu.

K čemu to?

Rozhodnutí evidentně zaskočilo jak větší část zbylé politické scény, tak i odborníci. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová pro ČTK řekla, že krok ji přijde nestandardní a ne zcela pochopitelný: „Z hlediska kritického pohledu bezpečnostní komunity jsou na tom Rusko a Čína úplně stejně,“ uvedla pro ČTK Chápala by proto, pokud by Česko oslovilo všech pět zájemců včetně Ruska a Číny, nebo pokud by nepřizvalo obě tyto země.

Rozhodnutí podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz v dopise bezpečnostní radě státu kritizoval jaderný zmocněnec Jaroslav Míl. Podle zjištění novinářů konkrétně kritizoval to, že bezpečnostní dotazník bude zaslán i Rosatomu. V dopise, který novináři mají mít k dispozici, Míl údajně uvádí, že počítal s původně s tím, že stát bude postupovat dle jednání, které 11. března vedl ministr průmyslu Karel Havlíček. To s rozesíláním bezpečnostního dotazníku ani zadávací dokumentace nepočítalo.

Ministr Havlíček následně podle usnesení, které mají redakce k dispozici, navrhl vládě Mílovo odvolání. Hlavní důvodem mělo být, že Míl nemá bezpečnostní prověrku. Ta původně pro pozici nebyla podmínkou. Ještě tentýž den odpoledne Havlíček oznámil, že vláda Míla skutečně odvolala. Agenda zmocněnce má být přesunuta pod ministerstvo průmyslu.

Z reakce politiků jiných stran je zcela zjevné, že zařazení „bezpečnostního posouzení“ neexistuje jasný a široká politická shoda. Jediné, co zřejmě většinu politických stran spojuje, že nemají jasnou představu, co se bude dít dále. Což u tak dlouhodobého a náročného projektu představuje značné riziko.

Nezisková organizace Frank Bold Society získala údajně přístup k údajům o počtu přihlášených projektů do rekordního tzv. Modernizačního fondu. Ten by měl letech 2021-2030 přinést do ČR zhruba 200 miliard korun na pomoc transformace české energetiky. Do 1. února byla možnost podávat výzvy, které měly pomoci zmapovat, o které programy je jaký zájem.

Podle údajů, které nezisková organizace Frank Bold zveřejnila, ve výzvách projevilo zájem o dotace z programu více než 3000 subjektů, které přihlásily více než 9000 projektů. Celková hodnota přihlášených projektů vysoko přesáhla odhadovanou výši prostředků ve fondu: činila více než bilion korun. (Do Modernizačního fondu plynou prostředky z prodeje emisních povolenek, jejich výše tedy bude závislá na ceně povolenek na trhu. Výzvy se týkaly prvních tří z celkem osmi programů Modernizačního fondu. První tři programy směřují do jsou teplárenství, obnovitelných zdrojů a průmyslu.

Malí větší

Podle aktuálních informací bude v návazných ostrých výzvách k dispozici do července 7 mld. korun. Čtyři miliardy z této částky nabídne program č. 2 na Nové obnovitelné zdroje v energetice. To je největší část Modernizačního fondu (cca 38,7% celkového rozpočtu). MŽP již v minulosti rozhodlo, že de facto výrazně podpoří velké hráče na trhu a většina (60 %) prostředků z tohoto programu má připadnout stávajícím energetickým společnostem, které mají povinnost nakupovat emisní povolenky – tzv. „subjekty 10c“. Zbytek (40 %) má být určen pro všechny ostatní subjekty a menší či začínající hráče na energetickém trhu.

Ze zatím neveřejných informací, které SFŽP poskytl expertům Frank Bold, vyplývá, že stávající energetické firmy přihlásily mnohem méně projektů, než zbytek účastníků. Předregistrační výzvy pro obnovitelné zdroje se zúčastnilo 153 subjektů 10c, jiných subjektů bylo 2739.

Podniky „10c“ firmy přitom přihlásily přihlásily 688 projektů (v průměru 4,5 projektů na jednoho žadatele) s celkovými náklady 120 mld. Kč. Ostatní účastníci přitom předložili 7 575 projektů (v průměru 2,8 na žadatele) s celkovými náklady 621 mld. Kč. Pokud by rozhodnutí MŽP zůstalo ve stávající podobně, velké společnosti tak mají podstatně větší šanci se svými návrh uspět. Zbylí uchazeči mezi sebou svedou opravdu ostrý boj a na velkou část z nich se nedostane.

Střechy na prvním místě

Celkové náklady na realizaci všech přihlášených projektů dosáhly 1 035,5 mld. Kč, z čehož 221 mld. Kč tvoří projekty v teplárenství, 73 mld. Kč v průmyslu a 741,5 mld. Kč jsou projekty obnovitelných zdrojů. Největší zájem o projekty obnovitelných zdrojů byl ve Středočeském (1194) a Moravskoslezském (1082) kraji.

Podle analýzy údajů z fondu byla v programu č. 2 zdaleka největší poptávka po podpoře malých obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren do 1 MW výkonu, zejména na střechách a fasádách budov. Nejvíce projektů obnovitelných zdrojů bylo přihlášeno v kategorii do 1 MW instalovaného výkonu – celkem 5 391 projektů. Elektrárny nad 1 MW byly přihlášeny v 3 833 projektech. Mezi žádostmi o podporu obnovitelných zdrojů dominovaly fotovoltaické elektrárny. Nejvíce projektů počítalo s využitím střešních ploch a fasád (5 935), následovaly projekty pozemní fotovoltaiky (3 015) a také tzv. agrofovoltaiky (818).

Zhruba 43 % projektů obnovitelných zdrojů počítá s bateriovým úložištěm. Bylo podáno rovněž menší množství projektů zaměřených na větrné (256), malé vodní (177) a geotermální (38) elektrárny.

Modernizační fond je finanční nástroj Evropské unie, který má sloužit k transformaci energetiky a snížení emisí skleníkových plynů. Finanční prostředky v němpocházejí z prodeje emisních povolenek. Během let 2021-2030 bude v Modernizačním fondu v ČR k dispozici zhruba 200 miliard korun. Ty budou rozděleny mezi devět hlavních programů, mezi něž patří například obnovitelné zdroje, transformace teplárenství, energetická účinnost nebo komunitní energetika.

Načíst další