Výzva Rozumná podpora, která má za cíl podpořit vylepšení novely o podporovaných zdrojích energie tak, aby umožnila stabilizovat rozvoj moderní energetiky a připravila základy pro podporu nových projektů obnovitelných zdrojů, která nebude zátěží pro spotřebitele elektřiny, má téměř 600 podporovatelů z řad firem, obcí i jednotlivců. Řekl to programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Výzva byla dnes poskytnuta předsedům všech sněmovních stran.

„Téměř šest stovek firem, domácností či obcí žádá o podporu návrhů, které mohou stabilizovat rozvoj zelené energetiky v Česku a současně otevřít příležitosti pro výstavbu nových solárních elektráren či bioplynových stanic za podmínek tržní aukční podpory. Mezi podporovateli výzvy jsou velké společnosti jako IKEA, inovativní firmy jako Y-soft, tradiční malé české firmy – například Biopekárna Zemanka, starostové obcí – mimo jiné Milan Kazda z Kněžic na Nymbursku nebo zástupci domácností,“ řekl dnes Sedlák.

Třetí čtení novely by se podle Sedláka mělo uskutečnit v pátek. Sněmovní hospodářský výbor minulý týden za souhlasu vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) doporučil schválit návrhy předsedy lidovců Mariana Jurečky a sociálního demokrata Petra Dolínka, které proti vládnímu návrhu rozšiřují podporu také na fotovoltaické elektrárny uváděné nově do provozu. Malé zdroje s výkonem do jednoho megawattu (MW) by získávaly podporu systémem zelených bonusů a zdroje nad jeden MW aukcí, informovalo Hnutí Duha.

To, že by do plánovaných energetických aukcí mohly být zařazeny i solární zdroje, označil Svaz moderní energetiky za průlomové rozhodnutí. „Vládní novela zařadila mezi zdroje, které by mohly získat aukční podporu pouze větrné a vodní elektrárny či skládkový plyn. Hospodářský výbor podpořil opravu ve formě rozšíření o fotovoltaiku. Tento krok dává smysl z pohledu spotřebitelů. Solární elektrárny jsou totiž nejlevnější zdroj, který může Česko využít pro postupnou dekarbonizaci energetiky,“ uvedl minulý týden Sedlák pro ČTK.

Vládní předloha má kromě jiného omezit také podporu solárních elektráren, které v Česku vznikly při takzvaném solárním boomu. Havlíček již dříve ve Sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) – zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy Kč v rámci IRR. Na podporu obnovitelných zdrojů jde nyní ročně přes 45 miliard korun. Část pokryje státní rozpočet, loni šlo o 27 miliard korun. Zbytek hradí spotřebitelé a průmysl.

Nová strategie energetické skupiny ČEZ do roku 2030 reaguje na realitu evropského energetického trhu, kdy šanci na přežití mají pouze firmy, které opustí uhlí. Shodla se na tom většina analytiků a expertů oslovených ČTK.

Polostátní firma 20. května oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW), převážně fotovoltaických elektráren, a to primárně v Česku. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ chce také pokračovat v útlumu využívání uhlí.

Podle ekonoma portálu Capitaliked.com Radima Dohnala dnes vydaná strategie obsahuje očekávatelná sdělení, která v některých částech v zásadě nabízejí maximum možného podle požadavků Evropské komise a závěrů klimatické dohody z Paříže. „Podle mého názoru mohla být ale ambicióznější. Nikde se v ní nepíše o prodlužování životnosti šesti jaderných bloků, což by jistě pomohlo udržet či zvýšit podíl bezemisních zdrojů. Zároveň jsem nenašel detailněji popsány způsoby realizace energetických úspor,“ uvedl.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor míní, že vize reflektuje probíhající změny ve světové a evropské energetice. „Donedávna byl směr k bezemisním technologiím tlačen především politickými rozhodnutími na úrovni EU, nyní se ale k tomu přidává silný ekonomický tlak ve formě rychle rostoucích cen emisních povolenek a odmítavý přístup finančních institucí k financování fosilních projektů. ČEZ se proto přizpůsobuje tomuto prostředí a je správné, že se snaží být lídrem v oblasti moderní energetiky,“ řekl ČTK.

Rozhodování investorů stále častěji doprovází i detailní průzkum dopadů činnosti kupované firmy na životní prostředí a sociální udržitelnost. Tedy o oblast známou pod zkratkou ESG (Environmental Social and Corporate Governance), uvedl dnes k oznámení ČEZ Jan Brázda, partner poradenské firmy PwC zodpovědný za oblast ESG. „Bude platit jednoduchá rovnice. Větší zájem o sociální témata a životní prostředí povede k růstu hodnoty firem, a tím i k jejich větší atraktivitě pro investory,“ dodal.

Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr, který je kritikem současného vedení ČEZ, na twitteru uvedl, že generální ředitel ČEZ Daniel Beneš za deset let ve firmě už představil minimálně pět strategií. „Šly do někam vždy a rychle. Suma ztrát, kterou způsobil vlastníkům ČEZ, bere dech i v EU měřítku. Nejlepší vizí pro ČEZ je jeho rychlý konec. Nic osobního, sebereflexe je nutná,“ napsal.

Z pohledu rozvoje energetiky má Česko za sebou velmi hubené roky. Český solární boom v letech 2009 a 2010 z České republiky sice ve své době udělal zemi s jedním z nejvyšších poměrů výkonu fotovoltaických elektráren na hlavu, ale jen krátce. Český instalovaný výkon tedy v podstatě téměř 10 let stagnuje těsně kolem úrovně 2 gigawatty instalovaného výkonu ročně.

Za stejnou dobu se ovšem změnil zbytek světa. Fotovoltaika se postupně stala z finančního hlediska ve většině světa nejlevnějším zdrojem elektřiny (viz World Energy Outlook 2020 agentury IEA). Nezbavila se samozřejmě svých problémů a omezení, tedy především nestálosti výroby, ale právě rychlý pokles ceny to může do jisté míry kompenzovat.

Pokles ceny fotovoltaických panelů v letech 1975 až 2020 (foto IEA)
Pokles ceny fotovoltaických panelů v letech 1975 až 2020 (foto IEA)

K fotovoltaice tak pomalu získávají důvěru i země poměrně skeptické. Například Polsko během roku 2020 zprovoznilo elektrárny o výkonu více než 2 GW, tedy více než činí celá naše činí všechen instalovaný český výkon.

Druhá vlna

V České republice by změna měla být začít cítit během roku 2021. Během letošního roku a let následujících do rozvoje obnovitelných poplyne zhruba 10 miliard korun ročně. Hlavním výhercem při tom z dobrých důvodů bude právě fotovoltaika.

Počínaje letoškem začne do Česka proudit výrazně více peněz na využití v energetice, úsporách a obecně otázkách, které EU sdružuje do kolonky „ochrana klimatu“. Na tu má v období 2021-2027 směřovat téměř třetina evropského rozpočtu. Peníze mohou evropské země čerpat skrze ,,klasické fondy”, na které jsou zvyklé i české regiony. Nově ale letos přibyl také Fond pro spravedlivou transformaci sloužící hlavně uhelným regionům.

Jedna jejich část bude pocházet z krizového fondu EU v rámci takzvaného Národního fondu obnovy, ze kterého by Česko mělo postupně dostat zhruba 226 miliard korun. Na přechod k „čistším zdrojům energie“ je určeno podle vládního návrhu cca 7,6 mld. korun. Plán má být předložen Evropské komisi k posouzení do konce dubna, je tedy možné, že částka bude ještě předmětem dalších změn.

Fotovoltaické panely na střeše
Fotovoltaické panely na střeše (foto Steven Pisano)

Modernizace na prvním místě

Klíčovou roli ovšem bude bude hrát takzvaný Modernizační fond. Ten by měl Česku přinést nejméně 150 miliard korun během příštích 10 let. Přesná částka se závisí na ceně prodaných povolenek, může se tedy ještě měnit . Pro financování fondu jsou celkově vyčleněna 2 % emisních povolenek v období 2021–2030. Každý stát má dále určený vlastní podíl z tohoto celku. Česko získá 15,6 % z vyčleněných povolenek, což je po Polsku druhý nejvyšší objem.

Cílem Modernizačního fondu je podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Fond je určen pouze pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Fond bude podporovat projekty, které nám pomůžou splnit cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) veden částečně i snahou zmapovat zájem o dotace z Modernizačního fondu vypsal na sklonku loňského roku takzvanou předregistrační výzvu. Kolo skončilo 1. února a fondu několik dní trvalo, než sdělil výsledek: přijal celkem 10 300 projektových záměrů. Velkou část z nich tvoří projekty ve fázi tzv. „vize“, tedy připravené jen opravdu v hrubých rysech. Přesný objem požadovaných prostředků v tuto chvíli neznáme. V každém případě je zřejmé, že po letech půstu je zájem veliký.

Výroba elektřiny v Česku byla v roce 2020 nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh, ukazují údaje Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Šlo jednoznačně o dopad pandemii koronaviru. Nasvědčuje tomu nejen samotný pokles, ale i jeho rozdělení. Jeden segment totiž zasažen nebyl: v případě domácností nastal naopak podstatný meziroční nárůst o 4,7 procenta. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit.

Výroba elektřiny v ČR v letech 2008 až 2020
Výroba elektřiny v ČR v letech 2008 až 2020 (data ERÚ)

„Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 procenta méně, tedy nejméně za posledních šest let, na hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11 let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za posledních pět let,“ komentoval výsledky mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Ve výrobě zaznamenaly podle úřadu nejvyšší pokles klasické parní elektrárny, které vyrobily proti roku 2019 o 15 procent elektřiny méně. Podstatně více naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny nebo přečerpávací vodní elektrárny. Nižší poptávka po elektřině podle něj se podepsala i na objemu vývozu. Export se snížil o více než pětinu na 10,2 TWh.

Česká vláda rozhodla v březnu o dalším kroku ve výstavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Rozhodnutí je to ovšem opravdu jen částečné a do celého procesu vnáší další nejistotu: volba se do značné míry přesunuje na další vládu.

Vláda do celého procesu vložila další, nečekaný krok: „Na základě diskuse se zástupci investora (tím je ČEZem vlastněná firma Elektrárna Dukovany II, pozn.red.), bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl Havlíček.

MPO nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října.

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Podle ministerstva Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice.

Schéma jaderné elektrárny Dukovany
Schéma jaderné elektrárny Dukovany (foto ČEZ)

Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ následně předloží vládě, a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. Pro zpracování souhrnné informace týkající se naplnění bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikaci požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr, uvedlo ministerstvo průmyslu.

K čemu to?

Rozhodnutí evidentně zaskočilo jak větší část zbylé politické scény, tak i odborníci. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová pro ČTK řekla, že krok ji přijde nestandardní a ne zcela pochopitelný: „Z hlediska kritického pohledu bezpečnostní komunity jsou na tom Rusko a Čína úplně stejně,“ uvedla pro ČTK Chápala by proto, pokud by Česko oslovilo všech pět zájemců včetně Ruska a Číny, nebo pokud by nepřizvalo obě tyto země.

Rozhodnutí podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz v dopise bezpečnostní radě státu kritizoval jaderný zmocněnec Jaroslav Míl. Podle zjištění novinářů konkrétně kritizoval to, že bezpečnostní dotazník bude zaslán i Rosatomu. V dopise, který novináři mají mít k dispozici, Míl údajně uvádí, že počítal s původně s tím, že stát bude postupovat dle jednání, které 11. března vedl ministr průmyslu Karel Havlíček. To s rozesíláním bezpečnostního dotazníku ani zadávací dokumentace nepočítalo.

Ministr Havlíček následně podle usnesení, které mají redakce k dispozici, navrhl vládě Mílovo odvolání. Hlavní důvodem mělo být, že Míl nemá bezpečnostní prověrku. Ta původně pro pozici nebyla podmínkou. Ještě tentýž den odpoledne Havlíček oznámil, že vláda Míla skutečně odvolala. Agenda zmocněnce má být přesunuta pod ministerstvo průmyslu.

Z reakce politiků jiných stran je zcela zjevné, že zařazení „bezpečnostního posouzení“ neexistuje jasný a široká politická shoda. Jediné, co zřejmě většinu politických stran spojuje, že nemají jasnou představu, co se bude dít dále. Což u tak dlouhodobého a náročného projektu představuje značné riziko.

Nezisková organizace Frank Bold Society získala údajně přístup k údajům o počtu přihlášených projektů do rekordního tzv. Modernizačního fondu. Ten by měl letech 2021-2030 přinést do ČR zhruba 200 miliard korun na pomoc transformace české energetiky. Do 1. února byla možnost podávat výzvy, které měly pomoci zmapovat, o které programy je jaký zájem.

Podle údajů, které nezisková organizace Frank Bold zveřejnila, ve výzvách projevilo zájem o dotace z programu více než 3000 subjektů, které přihlásily více než 9000 projektů. Celková hodnota přihlášených projektů vysoko přesáhla odhadovanou výši prostředků ve fondu: činila více než bilion korun. (Do Modernizačního fondu plynou prostředky z prodeje emisních povolenek, jejich výše tedy bude závislá na ceně povolenek na trhu. Výzvy se týkaly prvních tří z celkem osmi programů Modernizačního fondu. První tři programy směřují do jsou teplárenství, obnovitelných zdrojů a průmyslu.

Malí větší

Podle aktuálních informací bude v návazných ostrých výzvách k dispozici do července 7 mld. korun. Čtyři miliardy z této částky nabídne program č. 2 na Nové obnovitelné zdroje v energetice. To je největší část Modernizačního fondu (cca 38,7% celkového rozpočtu). MŽP již v minulosti rozhodlo, že de facto výrazně podpoří velké hráče na trhu a většina (60 %) prostředků z tohoto programu má připadnout stávajícím energetickým společnostem, které mají povinnost nakupovat emisní povolenky – tzv. „subjekty 10c“. Zbytek (40 %) má být určen pro všechny ostatní subjekty a menší či začínající hráče na energetickém trhu.

Ze zatím neveřejných informací, které SFŽP poskytl expertům Frank Bold, vyplývá, že stávající energetické firmy přihlásily mnohem méně projektů, než zbytek účastníků. Předregistrační výzvy pro obnovitelné zdroje se zúčastnilo 153 subjektů 10c, jiných subjektů bylo 2739.

Podniky „10c“ firmy přitom přihlásily přihlásily 688 projektů (v průměru 4,5 projektů na jednoho žadatele) s celkovými náklady 120 mld. Kč. Ostatní účastníci přitom předložili 7 575 projektů (v průměru 2,8 na žadatele) s celkovými náklady 621 mld. Kč. Pokud by rozhodnutí MŽP zůstalo ve stávající podobně, velké společnosti tak mají podstatně větší šanci se svými návrh uspět. Zbylí uchazeči mezi sebou svedou opravdu ostrý boj a na velkou část z nich se nedostane.

Střechy na prvním místě

Celkové náklady na realizaci všech přihlášených projektů dosáhly 1 035,5 mld. Kč, z čehož 221 mld. Kč tvoří projekty v teplárenství, 73 mld. Kč v průmyslu a 741,5 mld. Kč jsou projekty obnovitelných zdrojů. Největší zájem o projekty obnovitelných zdrojů byl ve Středočeském (1194) a Moravskoslezském (1082) kraji.

Podle analýzy údajů z fondu byla v programu č. 2 zdaleka největší poptávka po podpoře malých obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren do 1 MW výkonu, zejména na střechách a fasádách budov. Nejvíce projektů obnovitelných zdrojů bylo přihlášeno v kategorii do 1 MW instalovaného výkonu – celkem 5 391 projektů. Elektrárny nad 1 MW byly přihlášeny v 3 833 projektech. Mezi žádostmi o podporu obnovitelných zdrojů dominovaly fotovoltaické elektrárny. Nejvíce projektů počítalo s využitím střešních ploch a fasád (5 935), následovaly projekty pozemní fotovoltaiky (3 015) a také tzv. agrofovoltaiky (818).

Zhruba 43 % projektů obnovitelných zdrojů počítá s bateriovým úložištěm. Bylo podáno rovněž menší množství projektů zaměřených na větrné (256), malé vodní (177) a geotermální (38) elektrárny.

Modernizační fond je finanční nástroj Evropské unie, který má sloužit k transformaci energetiky a snížení emisí skleníkových plynů. Finanční prostředky v němpocházejí z prodeje emisních povolenek. Během let 2021-2030 bude v Modernizačním fondu v ČR k dispozici zhruba 200 miliard korun. Ty budou rozděleny mezi devět hlavních programů, mezi něž patří například obnovitelné zdroje, transformace teplárenství, energetická účinnost nebo komunitní energetika.

Načíst další