Svět po pandemickém propadu poptávky a následném oživení naráží na mantinely v zásobování. Týká se to i energetiky. V Evropě hrozí nedostatek elektřiny chudším domácnostem, v Číně domácnostem i podnikům v některých oblastech, a v Indii… podle některých hlasů všem.

Druhá nejlidnatější země světa stojí na pokraji bezprecedentní energetické krize. Více než polovina ze 135 uhelných elektráren v zemi jede z posledních rezerv. Zásoby uhlí jsou na kritickém minimu. V zemi, kde se 70 % elektřiny vyrábí z uhlí, je to vážný důvod k obavám. Nedostatek elektřiny by mohl výrazně zpomalit postpandemické hospodářské oživení.

Krize pomalu doutnala již několik měsíců. Když se indická ekonomika po smrtící druhé vlně Covid-19 vzpamatovala, prudce vzrostla poptávka po elektřině. Jen za poslední dva měsíce spotřeba energie vyskočila o téměř 17 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Současně se světové ceny uhlí zvýšily o 40 % a indický dovoz této suroviny klesl na dvouleté minimum.

V posledních letech indická produkce zaostávala, protože se země snažila snížit svou závislost na uhlí, aby splnila klimatické cíle. Ceny navíc byly relativně nízké, motivace ke zvýšení těžby byly tedy poměrně malé.

Země je druhým největším dovozcem uhlí na světě, přestože má zároveň také čtvrté největší zásoby uhlí na světě. Elektrárny, které se obvykle spoléhají na dovoz, jsou nyní do značné míry závislé na indickém uhlí, což dále zvyšuje tlak na domácí produkci. A v současné chvíli není uhlí odkud dovážet. Trh je napjatý všude.

Indie straší totéž co zbytek světa, který se potýká s růstem ceny či přímo nedostatkem energií: rychlý růst cen. “Nedostatek jsme zaznamenali již v minulosti, ale tentokrát je bezprecedentní, že uhlí je nyní opravdu drahé,” řekl pro BBC Aurodeep Nandi, indický ekonom a viceprezident společnosti Nomura. “Pokud budu [jako společnost] dovážet drahé uhlí, zvýším ceny, ne? Podniky nakonec tyto náklady přenesou na spotřebitele, takže hrozí potenciální inflační dopad,” dodal. Pokud bude krize pokračovat, čeká spotřebitele rychlý nárůst cen elektřiny. Maloobchodní inflace je i v Indii vysoká (podobně ostatně jako ve velké části světa). Zdražilo vše od ropy až po potraviny.

Indický ministr energetiky R.K. Singh v rozhovoru pro noviny The Indian Express uvedl, že situace je “na ostří nože”. Země by se podle něj měla připravit, že příštích pět až šest měsíců bude složitých. Vysoce postavený vládní úředník pod podmínkou zachování anonymity potvrdil BBC, že situace je znepokojivá.

Pokud bude současný stav přetrvávat, bude mít třetí největší asijská ekonomika problém se zotavit, varuje paní Zohra Chatterjiová, bývalá šéfka společnosti Coal India Limited – státního podniku, který je zodpovědný za 80 % dodávek uhlí do země. “Elektřina pohání všechno, takže nedostatek uhlí ovlivní veškerý průmysl.”

Problém i impulz

Co s tím? Názory se liší. Zohra Chatterjiová označila současnou situaci za “budíček pro Indii”. Podle ní nastal čas snížit přílišnou závislost na uhlí a agresivněji prosazovat strategii obnovitelných zdrojů energie.

Situace by ovšem také mohla být dalším impulzem pro indický jaderný program. Ten je velmi ambiciózní a také specifický. Indové dnes provozují 16 tzv. těžkovodních reaktorů, které všechny používají jako palivo přírodní uran. Země tak nemusí stavět závody na obohacování paliva, které jsou technologicky náročné a je těžké pro ně najít dostatek zakázek.

Využití přírodního uranu je také v souladu s dlouhodobou koncepcí indické jaderné energetiky, která usiluje o intenzivní energetické využití thoria. Tohoto prvku má země ohromné zásoby, ovšem v běžných tlakovodních reaktorech, jaké jsou v provozu třeba v Česku, ho využívat nejde.

Problémem indického jaderného vývoje je ovšem spíše pomalejší tempo a neustálé oddalování původních termínů. Současné těžkosti by možná mohly přispět k tomu, aby se podpora vývoje ustálila, a zároveň se zvýšil tlak na výsledky. To je ovšem možná příliš optimistický odhad – dá se předpokládat, že mnohem spíše se jako obvykle najde nějaké krátkodobé řešení. A pak se na problémy minimálně pozapomene.

Zvláště, když se problém nejspíše podaří překonat. Indie má totiž dostatek jiné energetické suroviny: vody. Silné deště v poslední době zvedly hladinu nádrží, a tak potenciál výroby z vodních elektráren je poměrně vysoký. Někteří analytici se tak domnívají, že k rozsáhlým výpadkům a blackoutům by dojít nemělo. A pokud nějaké nastanou, omezí se nejspíše na venkovské oblasti, protože vláda se bude za každou cenu snažit udržet dodávky pro hospodářská centra a průmysl.

A co příště

V každém případě ovšem platí, že Indie je před obtížnou otázkou, asi obtížnější než evropské státy. U nás nedostatek elektřiny či tepla nehrozí, problémem je cena. Což je samozřejmě extrémně nepříjemné, ale Indie má problém ještě větší: poptávku v podstatě nemůže uspokojit ani za běžných okolností, teď je situace už opravdu kritická.     

Navíc země chce dále snižovat své emise. Uspokojit poptávku po elektřině 1,4 miliardy obyvatel a zároveň snížit závislost na silně znečišťujících uhelných elektrárnách, je tak pro ni ještě obtížnější problém než například pro Německo.

Problém je prostě olbřímí. A tak je těžké si představit, že by se ústřední postavení uhlí v indické energetice mohlo v dohledné době změnit. I kdyby se indický jaderný program skutečně rozběhl hladce a podle plánu, náhrada uhlí bude trvat desetiletí. Samotné obnovitelné zdroje stačit nebudou. Na ty lze přejít pouze, pokud je dostatečná záloha ve flexibilních zdrojích.

Nehledě na dlouhodobé investice do více zdrojů energie, bývalí úředníci jako paní Chatterjiová tvrdí, že krizi, jako je ta současná, je možné předejít lepším plánováním. Domnívá se, že je zapotřebí užší koordinace mezi společností Coal India – největším dodavatelem uhlí v zemi – a dalšími zúčastněnými stranami.

Paní Chatterjiová dodává, že producenti energie by měli mít povinnost udržovat zásoby na určitou dobu dopředu. To se v Indii nedělo, protože producenti nebyli kompenzováni za s tím spojené náklady navíc. Bezpečnost prostě něco stojí. A jak vidíme nejen v Indii, v dobách hojnosti a dostatku se takovou cenu chce platit jen málokomu.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své čerstvě vydané souhrnné zprávě World Energy Outlook varuje, že rozvoj čisté energetiky je příliš pomalý na to, aby se podařilo dosáhnout stanoveného cíle, tedy nulových emisí uhlíku do roku 2050.

Ve zprávě, jež by měla posloužit i jako příručka pro světové lídry, kteří se na přelomu října a listopadu sjedou na klimatický summit do skotského Glasgowa, IEA upozorňuje na to, že emise uhlíku se do poloviny století sníží o pouhých 40 %, pokud země zůstanou u svých aktuálních klimatických závazků. Podle agentury si změna strategie a politiky, nutná k zahlazení stávajícího deficitu, vyžádá jen v příštím desetiletí zhruba 4 miliardy amerických dolarů nad rámec již předpokládaných „klimatických“ investic.

Zpráva IEA dále uvádí, že zatímco prodeje elektromobilů dosáhly v roce 2020 nových rekordů a budování obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná energetika a fotovoltaika, pokračovalo v rychlém růstu, lze ke každému údaji dokládajícímu rychlost pozitivní změny energetiky uvést jiný, méně pozitivní, který je spíše dokladem stagnace.

Rychlé, ale nerovnoměrné hospodářské oživení po loňské hluboké recesi způsobené koronavirovou pandemií nyní významně zatěžuje celosvětovou energetickou infrastrukturu. V nedávné době došlo k prudkému růstu cen na trzích se zemním plynem, uhlím a elektřinou, což nyní zakoušíme na vlastní kůži i v České republice.

„Navzdory veškerému příznivému vývoji, k němuž přispívají obnovitelné zdroje a elektromobilita, dochází v roce 2021 k velkému oživení využívání uhlí a ropy,“ pokračuje zpráva. Proto také v letošním roce došlo k druhému největšímu ročnímu nárůstu emisí CO2 v historii.

Špatné scénáře

Zpráva předkládá několik scénářů budoucího vývoje. Jeden z nich předpokládá, že by téměř veškerý růst poptávky po energii do roku 2050 zajišťovaly nízkoemisní zdroje. I když to zní slibně, IEA varuje, že roční emise by zůstaly zhruba na dnešní úrovni. Celosvětová průměrná teplota by se tak i nadále zvyšovala a v roce 2100 by mohla být až o 2,6 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí.

Další scénář pracuje s variantou, že závazky nulových emisí, které řada zemí přijala, budou realizovány včas. I tehdy by ale globální nárůst průměrné teploty v roce 2100 činil přibližně 2,1 °C nad úrovní v době těsně před průmyslovou revolucí. I při dosažení nulových emisí ve stanovené době by tedy teplotní trend byl stále značně nepříznivý.

Letošní klimatický summit COP26 se tak bude odehrávat v poněkud temném stínu Pařížské dohody z roku 2015. Tato dohoda, kterou OSN označila za právně závaznou mezinárodní smlouvu o změně klimatu, má za cíl omezit globální oteplování na méně než 2 °C, nejlépe na 1,5 °C ve srovnání s předindustriální úrovní. Jedná se nepochybně o náročný závazek, ale OSN zcela jasně prohlásila, že 1,5 °C je považováno za horní hranici, pokud jde o předcházení nejhorším důsledkům změny klimatu. Pokud by totiž pokračovala současná trajektorie emisí CO2, OSN varuje, že celosvětová průměrná teplota by se v jejich důsledku do konce století mohla zvýšit až o 4,4 °C.

Do špinavých zdrojů již neinvestovat

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol v komentáři k nově publikované zprávě uvedl: „Celosvětová obrovská síla čisté energetiky naráží na hlubokou zakořeněnost fosilních paliv v našich energetických systémech. Národní vlády musí tento problém vyřešit na nadcházejícím klimatickém summitu tím, že dají jasný a nezaměnitelný signál, že jsou odhodlány rychle rozšířit čisté technologie budoucnosti,“ napsal dále Fatih Birol. Sociální a ekonomické zisky plynoucí ze zrychlení přechodu na čistou energii mohou podle něj být opravdu značné, ale obrovská by mohla být i cena za nečinnost.

Světoví lídři, kteří za několik týdnů přijedou do Glasgowa, by se proto podle Fatiha Birola měli sjednotit a investorům z celého světa jasně říci, jaké jsou priority. Mimo jiné by jim měli vzkázat to, že riskují ztrátu peněz, pokud budou i nadále pokračovat v investování do „špinavých“ zdrojů energie.

Energetický regulační úřad (ERÚ) prošetřuje dodavatele energií Bohemia Energy, Europe Easy Energy a Lumius kvůli možnému nefér jednání na trhu s energiemi. Řekl to mluvčí úřadu Michal Kebort.

U společností Bohemia Energy a Europe Easy Energy šetří podle něj ERÚ možné porušení zákona o ochraně spotřebitele, konkrétně podezření na užití zakázaných nekalých obchodních praktik. Obě firmy spadají do stejné podnikatelské skupiny Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v ČR. Skupina v reakci uvedla, že se vždy snažila respektovat právo a věří, že legislativu dodržela i nyní. Další společnost, Lumius, pak podle úřadu nečekaně ukončuje smlouvy na dodávky plynu především velkým odběratelům.

Kebort pro ČTK uvedl, že už v září se na ERÚ obrátilo několik stovek spotřebitelů se stížnostmi na jednostrannou změnu fixované ceny ze strany společností Bohemia Energy a Europe Easy Energy. Nyní počet těchto spotřebitelských podání dosahuje několika set každý den, sdělil mluvčí.

“Stížností na chování těchto dvou firem se u nás schází extrémní množství, proto jsme se rozhodli výjimečně informovat veřejnost o našich krocích již ve fázi zahájení šetření. Lidé si stěžují nejenom na předčasné ukončení fixace ceny. Velkým otazníkem je také to, jakým způsobem tyto společnosti přesvědčují spotřebitele, aby z fixovaných produktů přešli na pohyblivé ceny určované burzou. To je totiž pravý opak jistoty, kterou nabízí fixace,” řekl dnes předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Úřad upozornil, že výsledek šetření nesmí předjímat, připomněl, že obecně však za porušení zákona o ochraně spotřebitele může uvalit až pětimilionovou pokutu. V krajních případech, kdy dochází k opakovanému a závažnému porušování zákonů, pak může ERÚ přistoupit až k odebrání licence.

Skupina Bohemia Energy v reakci uvedla, že situace na trhu je zcela bezprecedentní a pro ni samotnou jde o velmi složité období. “Fixované ceny dokáží pokrýt běžné výkyvy trhu, ale aktuální situace na trhu s energiemi je natolik extrémní, že při rychlém růstu není možné stávající fixace zachovat. Je nám to velmi líto. Nezříkáme se své odpovědnosti a snažíme se celou situaci aktivně řešit s ERÚ i s dotčenými zákazníky,” řekla ČTK mluvčí firmy Hana Novotná.

“Naše společnost se na naprosto zběsilém nárůstu velkoobchodních cen nijak nepodílí, naopak musíme řešit, stejně jako naši zákazníci, jeho přímé důsledky. K obdobným krokům budou postupně přistupovat i další dodavatelé. Snažíme se s našimi zákazníky komunikovat přímo a transparentně – tj. neschováváme se za zveřejňování ceníků neznámo kde na webu, byť zákazníkům v současné době nesdělujeme radostné zprávy,” dodala Novotná.

Další ze jmenovaných společností, Lumius, pak podle úřadu zákazníkům rozesílá sdělení, kde jim oznamuje ukončení dodávek plynu. Mezi oslovenými zákazníky jsou přitom i teplárny, které dodávají teplo do domácností. Současně společnost do systému operátora trhu již zadává požadavky na zkrácení dodávek plynu. ERÚ připomněl, že pokud by Lumius vyhlásil úpadek, o jeho odběratele by se postaral takzvaný dodavatel poslední instance, s výjimkou těch, jejichž odběr přesahuje 630 megawatthodin plynu ročně.

Jednatel Lumiusu Pavel Miklas dnes odkázal na zářijové oznámení firmy na jejích webových stránkách. “S ohledem na bezprecedentní situaci na energetických trzích tímto společnost Lumius, dodavatel elektřiny a plynu, oznamuje, že byla nucena přistoupit k restrukturalizaci portfolia a reorganizaci své činnosti. O svém postupu společnost informuje odběratele, kterých se daná situace týká, individuálně,” píše se v něm.

Trávníček dnes dále uvedl, že ERÚ věří, že jeho kroky budou důraznou výstrahou všem dodavatelům, kteří by své obtíže chtěli řešit na úkor spotřebitelů v rozporu se zákony. “Smlouvy se mají plnit, a to platí pro obě strany, i za současných podmínek, kdy ceny energií na burzách dramaticky rostou. Pokud naše řízení potvrdí jednání obchodníků v rozporu se smlouvami nebo případné jiné protiprávní jednání, podá ERÚ trestní oznámení na jednatele takovýchto společností. Vzhledem k závažnosti a nebývalému rozsahu tohoto jednání je poženeme k osobní odpovědnosti,” dodal Trávníček.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza dnes ČTK řekl, že se ukazuje, že legislativa na ochranu spotřebitelů na energetickém trhu na takto mimořádné situace nepamatuje. “Bude proto potřeba ji dopracovat ve znění nového energetického zákona, a to co nejdříve po volbách. Svaz obchodu je připraven na tom s ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ spolupracovat,” dodal.

Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) dodávala Bohemia Energy entity na konci srpna elektřinu asi 400.000 a plyn zhruba 190.000 odběratelům. Europe Easy Energy měla zhruba 39.000 zákazníků na elektřině a asi 21.000 na plynu. Lumius dodával elektřinu asi 8000 a plyn zhruba 3200 odběratelům. Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v poslední době vystoupaly do rekordní výše, některé ceníky dodavatelů tak mohou zdražit o desítky procent či dokonce násobně.

Pražská energetika (PRE) je aktuálně poslední z řady firem, které podepsaly s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) dohodu o úsporách energie. PRE se v dohodě mimo jiné zavazuje k tomu, že o tom, co v oblasti energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti dělá či dělat plánuje, bude informovat veřejnost. Efektivitu těchto aktivit chce firma také vyhodnocovat, tedy chce průběžně reportovat o tom, jakých úspor v konečné spotřebě energie dosáhla.

„Věnujeme se řadě ekologických aktivit, podporujeme výrobu a prodej zelené elektřiny, značka PREekoproud  získává stále více zákazníků. Podporujeme projekty energetických komunit a pracujeme na rozšíření portfolia vlastních výrobních kapacit obnovitelných zdrojů jak za podpory evropských dotací, tak také čistě na komerčním základě,“ uvádí příklady ekologického úsilí PRE předseda jejího představenstva Pavel Elis.

Česká republika by měla na základě evropské směrnice 2012/27 o energetické účinnosti v letech 2021 až 2030 každoročně snižovat emise skleníkových plynů o 0,8 % z konečné spotřeby energie. MPO proto již loni ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Českým plynárenským svazem a Českým sdružením regulovaných elektroenergetických společností připravilo Strategické prohlášení v oblasti dosahování energetické efektivity – vzorovou podobu dobrovolné dohody o úsporách energie. Tuto dohodu mohou podepsat soukromé i veřejné subjekty.

„Dohody je možné uzavírat ihned. Stačí se seznámit se vzorovou podobou na webu MPO a obrátit se na nás s představou, v jaké podobě by ji společnost chtěla uzavřít. Po shodě nad konkrétním zněním může být uzavřena takřka obratem,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.

Dohodu již podepsalo několik dalších velkých energetických společností, konkrétně ČEZ, E.On, E.GD, Innogy a GasNet. Jako první tento závazek přijal již loni v červenci železniční nákladní přepravce ČD Cargo.

ČD Cargo postupně obměňuje vozový park, aby mohl poskytovat výrazně energeticky účinnější dopravu. Místo vozidel se ztrátovou odporovou regulací proto pořizuje nové lokomotivy s polovodičovou bezztrátovou regulací výkonu, které umožňují využívat i rekuperační brzdění a odebírat pouze činné složky proudu. Firma také modernizuje motorové lokomotivy, zlepšuje technické i environmentální parametry. Připravuje se rovněž na využití dvouzdrojových hybridních lokomotiv, které v budoucnu umožní plně bezemisní provoz. Prostřednictvím měření a hodnocení trakční spotřeby každého jednotlivého vlaku se ČD Cargo snaží motivovat strojvedoucí k energeticky úsporné jízdě. Postupná obměna vozidlového parku se přirozeně týká i nákladních vozů – ČD Cargo již pořizuje pouze vozy s nižšími jízdními odpory a menší hlučností.

Vítězem jubilejního, desátého ročníku soutěže o Nejlepší připravovaný energetický úsporný projekt, kterou vyhlašuje Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), se stal Středočeský kraj. Druhé místo připadlo Okresnímu soudu Plzeň město a třetí příčku obsadila Městská část Praha 7. Čestné uznání bylo uděleno projektům, které realizují Český statistický úřad v Praze a město Chabařovice v Ústeckém kraji.

Nejlépe připraveným energeticky úsporným projektem řešeným metodou energetických služeb se zárukou úspor (EPC) v roce 2020 byl vyhodnocen projekt pro hlavní budovu Krajského úřadu Středočeského kraje. Odborná porota, kterou tvořili Vladimír Sochor (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Petr Holub (Šance pro budovy) a Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky), ocenila technicky komplexní řešení, a především skvělý poměr investice a úspor.

„Potenciál energetických úspor v budovách státního sektoru je obecně velmi vysoký. Komplexní technologickou a stavební revitalizací budov dosáhneme snížení jejich energetické náročnosti, a tím i úspory provozních nákladů státu. Přispíváme tak k plnění environmentálních cílů, ke kterým se Česká republika zavázala,“ vysvětluje předseda APES Miroslav Marada.

Energeticky úsporný projekt pro krajský úřad je prvním ze tří pilotních projektů EPC spolufinancovaných z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), které tento největší kraj v ČR nyní připravuje k realizaci. Po nich by měly následovat desítky dalších, na kterých pracuje pět vysoutěžených odborných poradenských týmů. Příprava těchto projektů je podporována z programu ELENA Evropské investiční banky.

„Krajský úřad se nachází na pražském Smíchově, kde je kvůli hustotě dopravy často špatná kvalita ovzduší. Při modernizaci jsme proto kladli velký důraz na ekologii. Nový plynový kotel bude splňovat nízkoemisní limity. Podle hesla, nejekologičtější energie je ta, která se nespotřebuje, zateplíme půdní prostory a vyměníme část osvětlení za úsporná LED svítidla. Celková úspora emisí CO2 by se díky tomu měla pohybovat kolem 245 tun ročně, což je snížení stávající úrovně o 24 %,“ vysvětluje Petr Barák, vedoucí oddělení přípravy a realizace projektů Středočeského kraje.

Jde to i v památkově chráněném objektu

Jako druhý nejlepší připravovaný EPC projekt loňského roku byl vybrán energeticky úsporný projekt v budově Okresního soudu v Plzni. Jedná se o historicky druhý projekt pro organizační složky státu, kde je kombinována metoda EPC s dotací z OPŽP, navíc v památkově chráněném objektu. Vzhledem k závazku českého státu ohledně každoroční renovace 3 % celkové podlahové plochy objektů vládních institucí, které nesplňují požadavky na energetickou náročnost, a těch je kolem 600, se v případě plzeňského soudu jedná o vzorový příklad řešení: investice do snížení energetické náročnosti se zaplatí z dotací a budoucích úspor energie a využití metody EPC současně zajistí prokazatelné úspory a přesný obraz energetické účinnosti objektu.

Okresní soud do modernizace energetického systému hodlá investovat 9 milionů Kč, přičemž budoucí úspory by měly dosáhnout u tepla 27 % a u elektrické energie 18 %. „Investovat budeme především do obnovy či rekonstrukce vytápění, větrání a chlazení budovy, významné úspory energie však očekáváme i díky modernizaci osvětlení a realizaci úsporných opatření v oblasti spotřeby vody, jejíž cena se za poslední dvě desetiletí zvedla na trojnásobek,“ říká Josef Berka, správce budovy.

Pouze elektřina se zárukou původu

Třetí místo v soutěži obsadil EPC projekt ve 12 objektech, které jsou v majetku MČ Praha 7. Modernizace se dotkne tří pečovatelských center, sedmi základních škol a jedné mateřské. Sledován bude také provoz a spotřeba budovy radnice. V rámci projektu budou kompletně rekonstruovány tři plynové kotelny, nasazen chytrý systém regulace vytápění, vyměněno osvětlení, instalovány budou i spořiče vody. Na základě zpracované analýzy lze očekávat investiční náklady více než 17 milionů Kč. Projekt je plánován na 12 let a jeho poskytovatel bude smluvně ručit za dosažení roční úspory energie v hodnotě téměř dvou milionů Kč. Pokud by dosažená úspora byla nižší, rozdíl by musel doplatit.

„Téma energeticky úsporných a dlouhodobě udržitelných řešení vnímáme v Praze 7 jako zásadní, i proto od roku 2019 odebíráme elektřinu se zárukami původu. Projekt EPC jednoznačně zapadá do naší koncepce v oblasti energetického managementu a navazuje na předchozí analýzu podpořenou z dotace Ministerstva průmyslu a obchodu. Od projektu si slibujeme realizaci efektivních energeticky úsporných opatření a zvýšení komfortu užívání jednotlivých budov. Výhodou pro nás je i získání stálého partnera pro konzultace v oblasti energetických úspor po celou dobu projektu,“ přibližuje Kamil Vavřinec Mareš, místostarosta MČ Praha 7.

Čestné uznání v soutěži o Nejlepší připravovaný energetický úsporný projekt v roce 2020 si odneslo město Chabařovice a Český statistický úřad. Posledně jmenovaný projekt se s investicí do modernizace za 150 milionů korun patří k těm opravdu velkým. Projekt klade značný důraz na využití obnovitelných zdrojů energie, konkrétně fotovoltaiky. Město Chabařovice je příkladem, že šetřit náklady na energie mohou i menší města.

Realizováno již přes 260 projektů

V předešlém ročníku této soutěže si první místo odneslo ČVUT, druhé připadlo Ústeckému kraji a třetí příčku obsadila Městská část Praha 14. Čestné uznání si odnesla Vězeňská služba České republiky za energetickou modernizaci v pěti vězeních po celé ČR.

Energetické služby se zárukou úspor (z angl. Energy Performance Contracting – EPC) zahrnují návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a případně i zajištění financování projektu vedoucí k úsporám energie budov. Zákazník nepotřebuje žádné vlastní finanční zdroje, protože realizaci postupně poskytovateli splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. Veškerá rizika projektu nese poskytovatel a v případě, že úspor není dosaženo podle předem stanoveného modelu, hradí poskytovatel rozdíl. EPC projekty mají návratnost 6 až 10 let.

Metoda EPC je v České republice používána již od roku 1994. Během této doby bylo realizováno více než 260 projektů za celkem 4,9 miliardy korun, které zákazníkům pomohly uspořit k dnešnímu dni 4,3 miliardy korun. Roční souhrn uspořených nákladů na energie ve všech aktivních projektech v ČR činil v roce 2020 téměř 400 milionů korun a meziročně vzrostl o 16 %. K minulým projektům, které vzbudily největší ohlas, patří například úsporné řešení v ČVUT, Kongresovém centru Praha, Státní opeře či v Ústavu péče o matku a dítě v Podolí.

Velkoobchodní ceny elektřiny na pražské energetické burze dál trhají rekordy. Cena na příští rok zakončila poslední zářijový den na rekordní hodnotě 132,93 eura (asi 3365 Kč) za megawatthodinu (MWh). Uvedla to středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE) na svém twitteru.

Jak upozornila, během čtvrtečního dne se ceny pohybovaly dokonce nad hranicí 135 eur/MWh, což znamená nárůst o více než 150 procent od začátku roku. Ještě výrazněji roste velkoobchodní cena plynu, vyplývá z dat burzy.

Právě raketový růst velkoobchodních cen plynu je podle analytiků spolu s vysokými cenami emisních povolenek hlavním důvodem rekordních burzovních cen elektřiny. Podle dat burzy PXE je velkoochodní cena plynu s dodávkou příští rok proti začátku letošního 3,5násobná a činí 57,7 eura/MWh. Ve čtvrtek cena plynu na další den vyšponovala až k 95 eurům za megawatthodinu. Loni to bylo necelých 13 eur/MWh. To je nárůst o astronomických 650 procent, upozornil server Hospodářských novin.

Experti tvrdí, že velkoobchodní cenu plynu by mohlo snížit plánované zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Ruský plynárenský gigant Gazprom na začátku září oznámil, že výstavbu podmořského plynovodu do Německa, který zdvojnásobuje kapacitu přepravy Baltským mořem, dokončil. Dodávky plynu plynovodem však musí ještě schválit německý regulátor a může trvat až čtyři měsíce, než začne plyn novou trasou, která obchází Ukrajinu, proudit.

Ředitel strategie energetické poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer minulý týden řekl, že důvodem současného růstu cen plynu je mimo jiné nízké využití kapacit potrubí zejména přes Ukrajinu. Ukrajinská agentura Unian dnes s odvoláním na ukrajinského provozovatele tranzitních plynovodů uvedla, že Gazprom zastavil přepravu zemního plynu pro Maďarsko přes území Ukrajiny.

Rozhodnutí Gazpromu přerušit přepravu plynu pro Maďarsko přes Ukrajinu ukazuje, že Rusko používá dodávky energií jako zbraň, uvedl podle agentury Reuters ředitel ukrajinské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Podle něho je nezbytné odpovědět Rusku na tento postup sankcemi proti plynovodu Nord Stream 2.

Dodavatelé energií, které v minulých dnech oslovila ČTK, připouštějí, že držet ceny pro domácnosti je při nynějších velkoobchodních cenách neudržitelné. Analytici odhadují, že některé ceníky mohou zdražit o desítky procent. Ekonomický deník tento týden upozornil, že například firma Bohemia Energy zvýšila cenu jednoho ze svých produktů na dvojnásobek.

Skupina se také stahuje ze slovenského trhu. Zdůvodnila to právě vývojem velkoobchodních cen energií a také státní regulací cen. Odběratelé tamní Slovakia Energy si mohou vybrat nového dodavatele, nebo zajištění dodávek ze zákona převezmou určené firmy, kterými jsou největší hráči na trhu.

Evropa není jediná, kdo se v posledních týdnech potýká s rychlým růst cen energií. Problémy s nedostatkem elektřiny v Číně již zastavily výrobu v mnoha továrnách, včetně dodavatelů firem Apple a Tesla. Některé obchody na severovýchodě země používají při svícení svíčky a nákupní centra zavřela předčasně. Někteří analytici již zhoršili výhledy ekonomického růstu země, upozornila agentura Reuters.

Čína bojuje s energetickou krizí kvůli napjatým dodávkám uhlí. Částečně za to může oživení průmyslové aktivity, protože ekonomika se zotavuje z pandemie, ale také přísnější emisní standardy. Od minulého týdne se v mnoha částech severovýchodní Číny zavádí regulace dodávek v době špičky a obyvatelé některých měst si stěžují, že výpadky přichází dříve a trvají déle. Lidé na sociálních sítích píšou, že mají doma zimu, nefungují výtahy ani semafory. Noční teploty v severních regionech se přitom blíží k bodu mrazu.

Podle analytiků krize v dodávkách elektřiny poškodila výrobu v několika regionech a zhoršuje vyhlídky hospodářského růstu země. Výpadky proudu znervózňují i akciové trhy v Číně, a to v době, kdy druhá největší ekonomika světa už vykazuje signály zpomalení ekonomického růstu a není jistá budoucnost zadluženého realitního gigantu Evergrande, který nemá peníze na splácení dluhu.

Čína slíbila, že letos sníží energetickou náročnost, tedy množství energie spotřebované na jednotku ekonomického růstu, zhruba o tři procenta, aby splnila klimatické cíle. Úřady v provinciích také v poslední době začaly více vyžadovat snížení emisí, když se ukázalo, že pouze deset ze 30 regionů v první polovině roku splnilo energetické cíle. Zaměření Číny na energetickou náročnost a dekarbonizaci se podle analytiků nezmění před konferencí OSN o klimatu COP26, která se koná v listopadu.

Výpadky elektřiny již několik týdnů postihují zpracovatelské firmy v důležitých průmyslových centrech na východním a jižním pobřeží. Několik významných dodavatelů společností Apple a Tesla muselo zastavit výrobu v některých závodech. Nejméně 15 čínských firem ve svých burzovních prohlášeních uvedlo, že jejich výrobu narušilo omezení dodávek elektřiny. Také více než 30 firem s akciemi na tchajwanské burze a operacemi v Číně muselo kvůli omezením dodávek elektřiny zastavit provoz.

Omezení silně zasáhlo ocelárny, producenty hliníku a cementárny. Podle analytiků Morgan Stanley bylo odstaveno z provozu přibližně sedm procent kapacity výroby hliníku a 29 procent kapacit výroby cementu. Problémy by mohly mít papírenský a sklářský průmysl, výpadky zasáhly také výrobce chemikálií, barviv, nábytku a sójové mouky.

Analytici banky Nomura kvůli nedostatku elektřiny snížili své výhledy ekonomického růstu Číny na třetí a čtvrté čtvrtletí i celý rok. Ve třetím čtvrtletí nyní čekají zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 4,7 procenta místo 5,1 procenta a v posledních třech měsících o tři procenta. Předtím čekali růst o 4,4 procenta. Za celý rok má ekonomika expandovat o 7,7 procenta místo 8,2 procenta.

V Číně je nedostatek energetického uhlí na trhu. Jeho se za poslední rok zvýšila na více než dvojnásobek.

Index cen energetického uhlí v Číně se za poslední rok zvýšil o více než 130 procent (foto Reuters)
Index cen energetického uhlí v Číně se za poslední rok zvýšil o více než 130 procent (foto Reuters)

Analytici také varovali, že problémy čínských firem ovlivní globální trhy, ohrožené jsou podle nich zvláště dodávky textilu, hraček a strojních dílů. Analytici z Morgan Stanley uvádí, že pokud bude omezování výroby trvat delší dobu, mohlo by to ve čtvrtém čtvrtletí snížit růst čínského HDP o jeden procentní bod.

Čína je největším spotřebitelem energie na světě a největším zdrojem skleníkových plynů způsobujících oteplování klimatu. Cílem země je dosáhnout maximálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a do roku 2060 snížit emise na čistou nulu.

Pražský magistrát hodlá začít instalovat na bytové domy města fotovoltaické panely. V rámci pilotního projektu nejprve otestuje koncept tzv. komunitní energetiky na dvou bytových domech na Černém Mostě. Výkon každé z obou fotovoltaických elektráren by měl být zhruba 10 kW. Celý projekt je součástí klimatického plánu hlavního města zaměřeného na snižování uhlíkové stopy. Ten mimo jiné obsahuje závazek do roku 2030 pokrývat polovinu svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů energie.

„Jde o pilotní projekt naší pražské sluneční elektrárny. Elektřina takto vyrobená bude rovnou poskytnuta obyvatelům těchto domů, to znamená, že koncoví spotřebitelé ušetří na distribučních poplatcích, které se normálně platí energetickým společnostem,“ upozornil náměstek primátora a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček na významný benefit, který spotřebitelům fotovoltaika přinese.

Významnou roli v tomto pilotním projektu bude hrát nová příspěvková organizace Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE), která kromě odborného dozoru nad realizací projektu bude zodpovědná i za následný provoz. PSOE bude disponovat licencí na výrobu a prodej elektrické energie a pro dané bytové domy tak bude fungovat jako dodavatel. „Byl bych rád, kdyby začala fungovat už od 1. října,“ uvedl k zahájení činnosti PSOE Petr Hlubuček. Zkušební provoz fotovoltaických elektráren by měl začít do konce letošního roku a její instalace by měla vyjít na 1,9 až 3,5 milionu korun.

Společenství bude otevřeno malým a středním podnikům i samotným obyvatelům domů. Město chce například umožnit Pražanům kupovat si menší podíly v elektrárnách instalovaných na městských budovách. Na výrobě energie se tak budou moci podílet i ti, kteří nemohou instalovat fotovoltaiky na svých vlastních střechách.

Na celém záměru se podílí rovněž společnost PREdistribuce, která obyvatelům domů, kteří budou mít zájem, namontuje inteligentní elektroměry. Obyvatelé zároveň uzavřou s dosavadním dodavatelem novou smlouvu o dodávce zbývající elektřiny, kterou už nepokryje místní výrobna. Pokud se celý projekt osvědčí, plánuje Praha další instalace komunitních fotovoltaických elektráren, a to nejen na majetku města, ale i v soukromě vlastněných objektech.

„Projekt na Černém Mostě je jednou z prvních vlaštovek, které realizujeme v rámci přeměny energetiky na městských objektech. V tomto případě jde o specifikum, že se nejedná o samostatnou budovu s jedním provozovatelem, který využívá zde vyrobený proud, jako jsou například školy. V tomto případě jde o bytový dům, kde budoucími odběrateli budou přímo jednotliví nájemci. Tím, že zde vyrobená energie bude mít přímo lokálního odběratele, dojde k úspoře v rámci nutnosti dostat vyrobenou elektřinu do centrální soustavy. Tímto směrem bychom chtěli jít i na velké části dalších městských objektů. Dostáváme Pražanům cenou konkurenceschopný a ekologicky čistý proud elektrické energie s velmi zajímavou provozní cenou,” upřesnil radní hlavního města Prahy Jan Chabr.

Zapojme i veřejné budovy

Podle Aliance pro energetickou soběstačnost mohou střechy rodinných a bytových domů v Praze a okolí poskytnout dostatek fotovoltaického výkonu nejméně pro 120 000 domácností. Inspirací přitom mohou být přístupy některých měst v zahraničí. Například ve Vídni hodlají masivně rozšiřovat solární panely na celkem 120 000 m2. Podobnou cestou se u nás vydává i Brno, které plánuje instalovat solární panely na 120 městských budov a zajistit svým občanům levnou a obnovitelnou energii. „Provoz virtuální elektrárny bude mít na starosti městský podnik. Chystáme se do ní zapojit 120 000 m2 střech na 120 městských budovách, které pokryjeme solárními panely. K dispozici bude i společné úložiště energie. Brňané s vlastní fotovoltaikou, kteří se k virtuální elektrárně připojí, mohou ze systému dodávat a odebírat elektřinu, jak se jim to bude hodit,” shrnuje výhody budoucího městského systému náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.

„Solární elektrárny jsou v současnosti nejdostupnějším zdrojem čisté energie. Na vhodné střechy obytných domů v hlavním městě a v okresech Praha-západ a Praha-východ lze instalovat 472 až 675 MW výkonu, který by dokázal zásobovat elektřinou 120 000 až 170 000 domácností s průměrnou spotřebou. Bilančně to pak vychází, že každá čtvrtá až pátá pražská domácnost může během roku spotřebovávat jen solární energii. Toto číslo by přitom mohlo být ještě vyšší, pokud by budovy využily také fasády nebo v oblastech dotčených památkovou ochranou solární střešní tašky,“ uvedl Jiří Beranovský ze společnosti EkoWATT, která analýzu pro Alianci pro energetickou soběstačnost vypracovala.

Jen rodinné a bytové domy mohou vyprodukovat přes 482 gigawatthodin elektrické energie – přitom se počítalo s omezeními, jako je orientace střechy, zastínění nebo neochota vlastníků bytových jednotek ke společné investici. Ohledně otatních typů budov, jako jsou kancelářské, průmyslové a veřejné budovy (např. budovy státních orgánů nebo škol) je třeba vzít v úvahu, že mnohé z nich čekají zásahy spojené s adaptací na změnu klimatu, ať už v podobě zateplení, výměny oken nebo zelených střech. To zvyšuje ještě potenciál pro energetickou soběstačnost.

„Instalování střešních solárů na obytných budovách má smysl a nás ve vedení města těší, že podobné analýzy vznikají. Smysluplný přechod k udržitelné výrobě energie se ale neobejde bez zapojení veřejných budov, kterých máme v hlavním městě nejvíc v republice. Tedy budov města a státních institucí, všech druhů škol, nemocnic, galerií atd. Příkladem může být ZŠ Kunratice, která získala svou vlastní elektrárnu na nevyužité střeše už v roce 2010 a od té doby vyrobí zhruba 55 000 kilowatthodin čisté elektřiny ročně,“ vysvětluje Vít Šimral, radní hlavního města Prahy pro oblast školství.

Komunální energetika v praxi

Koncept komunitní energetiky není nijak nový, má již svoji historii, jejíž kořeny sahají do Skandinávie a zemí západní Evropy. Pro příklady dobré praxe není potřeba chodit daleko, stačí překročit hranice a nahlédnout do Německa či Rakouska, případně o kousek dále, například do Belgie. Německo v roce 2018 poprvé vyprodukovalo více elektřiny z alternativních zdrojů energie než z uhlí. Zhruba polovina těchto zdrojů je přitom ve vlastnictví družstev, kterých je v zemi přes tisíc, nebo jednotlivých občanů. U nás z obnovitelných zdrojů pochází zhruba 14 % celkové energie, přičemž jen necelým 1 % se na tom podílí komunitní energetika.

Asi nejznámějším příkladem komunitní energetiky v ČR – i když nikoli fotovoltaické – je obec Kněžice ve Středočeském kraji. Tato obec je označována jako energeticky soběstačná a získala za to nejedno prestižní ocenění. Stěžejním bodem místní energetiky je bioplynová stanice a dva kotle na biomasu. Bioplynová stanice využívá bioodpad k výrobě tepla a elektřiny. Ročně takto vyrobí okolo 2600 MWh elektřiny, čímž pokryje spotřebu zhruba 90 % obce. V bioplynové stanici se míchají splašky z tamních septiků s kompostem, kejdou a dalšími tekutými zbytky ze zemědělství a potravinářského průmyslu.

Dotace na takzvané podporované zdroje energie ze státního rozpočtu má příští rok činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Schválila to česká vláda a informovala o tom agentura ČTK.

Původní návrh rozpočtu pro příští rok počítal s 20 miliardami korun, později s 23 miliardami korun. Havlíček navýšení zdůvodnil snahou pomoci podnikatelům a firmám vyrovnat se s rostoucími cenami energií. MPO podle něj chystá pomoc i pro nízkopříjmové domácnosti.

Energetický regulační úřad (ERÚ) v červnu upozornil na to, že pokud by stát omezil financování podpor ze státního rozpočtu nebo by nenašel dodatečné zdroje pro krytí jejich případného nárůstu, rozdíl by museli uhradit spotřebitelé, konkrétně firmy a podniky na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí.

Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Část kryje státní rozpočet, zbytek dotují zákazníci. Úsporu by měla přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovna nedávno schválila přehlasováním senátního veta.

Vyšší účty za energie hrozí firmám a domácnostem v celé Evropě. Některé státy už přijímají opatření, která by až trojnásobně vyšší ceny energií kompenzovala spotřebitelům. Francie minulý týden oznámila, že rozdá na pomoc chudým domácnostem asi 580 milionů eur (14,7 miliardy Kč) nad rámec pomoci, kterou jim na účty za energie poskytuje dlouhodobě. Podpůrná opatření připravily i vlády v Řecku a ve Španělsku.

Britská vláda pak oznámila, že zvažuje, že dodavatelům energií nabídne státem garantované půjčky. Reaguje tak na prudký růst cen zemního plynu, který ohrožuje hlavně menší dodavatelské firmy. Výrazně dražší energie znemožňují poskytovatelům dodat je za ceny, které si s odběrateli dříve ujednali. Některým podnikům tak hrozí krach.

Analytici odhadují, že ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí. U elektřiny a plynu očekávají nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově až o 20 procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.

O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta.

Rozhodla tak Poslanecká sněmovna, když tento týden schválila pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Sněmovna původně přijala vládní návrh, který snižoval podporu až na 6,3 procenta. Senát pak do předlohy přidal i další pozměňovací návrhy. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Solární asociace v červenci po schválení předlohy ve Sněmovně varovala, že sněmovní verze novely může být pro tisíce firem likvidační. Ministr průmyslu Karel Havlíček v Senátu uvedl, že sněmovní podoba zákona by poškodila úplně všechny.

Celkový roční příspěvek na podporované zdroje loni v Česku podle OTE činil 45,4 miliardy korun, což bylo zhruba stejně jako o rok dřív. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci vydal 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Havlíček již dříve řekl, že jen podpora fotovoltaiky vyjde celkem téměř na 600 miliard korun, zatímco na výrobě elektřiny se podílí jen 2,6 procenty.

Novela také počítá s vyšším zdaněním solárních elektráren. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 procent.

Ministr Havlíček již dříve ve Sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun.

Sněmovna do zákona vložila mimo jiné osvobození elektřiny v dopravě od poplatku na obnovitelné zdroje. Schválila i přechodovou podporu pro teplárny. Podle senátní úpravy by vláda mohla jako začátek období, za které se podpora poskytne, stanovit letošní 1. leden. Senátní verze obsahuje i provozní podporu solárních elektráren. Umožní státu, aby podle svého rozhodnutí vyhlásil aukci na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Bude záležet na úvaze vlády. Návrh již dříve přivítalo Hnutí Duha a ocenil to i Svaz moderní energetiky. Senátní verze zavádí i podporu malých vodních elektráren modernizovaných v období po povodních v roce 2002 do konce roku 2005. Právo na podporu bude trvat po dobu 30 let od jejich modernizace.

Senát do zákona vložil i pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo průmyslu a který do zákona zavádí evropskou směrnici z roku 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, takzvanou RED 2. Již ve Sněmovně o tomto návrhu hlasovali poslanci, ale neschválili ho. Senátem schválený návrh neobsahuje zvýšení podílu biosložky v benzinu. Ve Sněmovně tento návrh předložen byl, poslanci ho ale odmítli.

Havlíček pokládá zákon za klíčový. Podle něj umožní udělat jednou provždy tlustou čáru za systémem fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010. Před poslanci řekl, že senátní verze dává určitou možnost těm, kteří férově investovali do fotovoltaiky, aby mohli dále fungovat. „A současně se dává prostor proto, abychom podpořili moderní zdroje,“ konstatoval. Pokud by se to nepodařilo, nemohl by stát od příštího roku účinně podpořit tuzemské teplárenství.

Načíst další