(reklamní sdělení) Přihlaste svůj inovativní nápad či projekt do unikátního virtuálního hubu zaměřeného na energetiku v rámci projektu Danube Energy+. Uspějte a získejte unikátní přístup do inkubačního programu.

S čím se můžete přihlásit?

  • Nápad
  • Výzkumný projekt
  • Business projekt
  • Prototyp
  • Studie

V jaké oblasti?

  • Zajímá nás energetika a s ní související projekty

Kdo se může přihlásit?

  • Mladý inovátor do 35 let věku, ať už je to student, doktorand, vědec, inovátor nebo podnikatel

Proč se zapojit?

  • Zpětná vazba k projektu / nápadu
  • Zviditelnění projektu / nápadu
  • Možnost účasti v inkubačním nebo akceleračním programu
  • Vzdělávání
  • Příprava na jednání s investory
  • Získání investice na další rozvoj
  • Zahraniční expanze
  • Možnost měnit svět kolem nás

Harmonogram přihlášek

  • Zasílání nápadů / prezentací – do 30.9.2021
  • Vyhodnocení nápadů / prezentací – do 30.10.2021
  • Demo Days pro vybrané uchazeče – listopad 2021

Kde se zapojit?

Program byl spolufinancován z prostředků Evropské Unie Danube Energy

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

(reklamní sdělení) V Pardubicích bylo spuštěno regionálního centrum pro pomoc energetickým start-upům PowerHUB Danube Energy+. Má pomáhat inovátorům v oblasti energetiky pomáhat s rozjezdem podnikání.

Program nechce rozhodovat o tom, který nápad uspěje nebo ne – to je práce trhu – jeho cílem je usnadnit jim cestu do praxe tím, že inovátorům poskytne jednoduchý přístup k znalostem nutným pro úspěch v jejich podnikání. Přesnou terminologii jde o pre-akcelerační vzdělávací systému pro ty, kdo chtějí v tomto oboru něco změnit. Systém výuky nazvaný Nástroj Danube Energy+ bude pilotován v devíti zemích, které zahrnují 90 klíčových subjektů Dunajského regionu a 90 mladých inovátorů.

Novým nápadům chce Danube Energy+ umožnit cestu i na straně druhé, na straně zákaznické a na straně státu. Měl by tak vzniknout vzdělávací systém určený pro klíčové hráče regionálních ekosystémů (veřejná samospráva, univerzity, obchod, malé a střední podniky), který prohloubí jejich znalosti o současných průmyslových výzvách.

Projekt je spolufinancován z fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj, nástroje předvstupní pomoci a evropského nástroje sousedství. Projekt běžel od sprna 2018, od sprna 2021 by měl být již plně funkční a dostupný všem uživatelům, kterí o něj projeví zájem, a kterým může pomoci.

Nový hub se skládá z několika komponent, které vytváří celkový regionální inovační ekosystém. Virtuální prostředí v sobě kombinuje:

  • Základní informační a administrační rozhraní
  • Inkubační program
  • Akcelerační program
  • Mentor`s pool pro výběr koučů, mentorů a specialistů
  • Vzdělávací sekci s unikátními na energetiku zaměřenými vytvořenými materiály Danube Energy+ TOOL a Danube Energy+ ecosystem Package 
  • Sekci pro investory k zajištění efektivního propojování a případných investic

Máte inovativní projekt či nápad z oblasti energetiky? Neváhejte a kontaktujte nás na https://energyplus.powerhub.cz/inkubacni-program/. Inkubační program pro mladé inovátory v energetice vám pomůže definovat produkt, nastavit distribuční kanály, zvolit vhodnou go-to-market strategii, pomoci se získáním financí a mnoho dalšího.

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

(reklamní sdělení) Od konce čřervence bude i v Česku fungovat nová pomoc pro mladé vynálezce a technologické nadšence, kteří chtějí změnit největší průmyslové odvětví na světě: energetiku.

Nadnárodní program Danube Energy+ byl navržen tak, aby vytvořil příznivé prostředí podporující mladé inovátory pro dosažení změny v udržitelnosti energetiky cestou zakládání inovativních startupů, podporou jejich inkubace, akcelerace a vzdělávání.

A přesně takovými mladým inovátory jsou středoškolští studenti Filip Dvořáček, Dominik Mareš a Rudolf Samuel Mašek a jejich startupový projekt Aqua – reaktor.

Aqua-reaktor je koncepce technologického systému na zpracování biologického odpadu (zatím ve stadiu přípravy na výstavbu prvního komplexního prototypu). Má zpracovávat biologický odpad (konkrétně zbytky potravin, trávu a shrabané listí…) a využívat ho jako zdroj metanu pro energetické účely. A také jako jako zdroj živin do zčásti uzavřeného ekosystému, kde by se vše sloužilo k produkci rostlin, hub, krmiva pro ryby, samotných ryb, řas (a z nich oleje) či další biologických materiáů. To vše by mělo být v biokvalitě, bez pesticidů. Cílem je vytvořit do značné míry uzavřený kruh: zpracovávat odpad, který se normálně sváží, na výrobu nových surovin a zdrojů a ulevit tak životnímu prostředí.

Systém nevypouští prakticky žádné emise, ba až záporné emise, což pro nás znamená velkou výhodu především do budoucna, protože nejen EU tlačí na stále dražší emisní povolenky a jiné ekologické strategie pro transformování trhu. Výrobci energie jsou tak nuceni k hledání nových, ekologických zdrojů elektřiny, a jedním z nich by podle jeho tvůrců mohl být právě Aqua-reaktor. Zakladatelé věří, že Aqua-reaktory mohou v budoucnosti stát a fungovat nejen v ČR a EU, ale prakticky na celém světě – a i mimo něj, protože koncept je minimálně v principu vhodný pro kosmické lety.

Aqua-reaktor využívá celé řady dnes již ověřených technologií či postupů. Z nich ovšem chce vybudovat unikátní celek v podobě, jakou ještě nikdo nevytvořil. „Představte si, jako by neexistovala auta“, vysvětlili jeho tvůrci svůj nápad analogií v nedávném rozhovoru: „Existoval by spalovací motor, převodovka, kola a všechno ostatní, ale nikoho by nenapadlo z toho udělat auto. A my jsme ti inovátoři, kteří přijdou a dají jednotlivé části do uceleného systému, který pak funguje jako to auto.“

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

Autoři nápadu dnes spolupracují s několika českými univerzitami a výzkumnými pracovišti. Chystají se také vstoupit na podzim roku do firemného inkubátoru, připravit založení firmy, připravit strategii firmy, komunikaci s potenciálními zákazníky a tak dále a tak podobně. Sami autoři nápadu ví, že většina z toho pro ně budou naprosto nové – ale právě s takovými úkoly jim může pomoci Danube Energy+. Jeho cílem je umožnist novým inovátorům, aby se mohli soustředit na rozvíjení svého nápadu.

Máte zájem a chcete přihlásit svůj projekt? Navštivte web https://energyplus.powerhub.cz, kde se dozvíte více informací. Inkubační program pro mladé inovátory v energetice vám pomůže definovat produkt, nastavit distribuční kanály, zvolit vhodnou go-to-market strategii, pomoci se získáním financí a mnoho dalšího.

(Reklamní sdělení) V Pardubicích dojde tento týden ke spuštění regionálního centra pro pomoc energetickým start-upům PowerHUB Danube Energy+. To má inovátorům v oblasti energetiky pomáhat s rozjezdem podnikání. Ke spuštění dojde 29. července v 10:00, vy ho můžete sledovat na stránkách energyplus.powerhub.cz..

Hub a především nástroje, které mohou do něj zahrnuté firmy využívat, se důkladně připravovaly. V rámci projektu byl již vyvinut nástroj nástroj Danube Energy+ (preakceleračního vzdělávacího systému) pro mladé inovátory přinášející nové nápady v oblasti energetiky, ale také balíčku Danube Energy+ (vzdělávacího systému učeného pro klíčové hráče regionálního ekosystému, jako jsou zástupci veřejné správy, univerzity, malé a střední podniky, prohlubujícího znalosti o současných průmyslových výzvách i o nasazení nástroje Danube Energy+).

Takto inkubovaným firmám pomůže s finalizací jejich produktů a služeb s cílem úspěšného vstupu na trh, zahájením běžné podnikatelské agendy a pro jejich další růst bude pomáhat zajišťovat zdroje formou účasti v dotačních programech nebo při jednáních s investory o kapitálových vstupech.

Účelem těchto nástrojů je zprostředkovat mladým inovátorům inkubační a akcelerační programy, které jsou postaveny na předávání praktických zkušeností mentorů a koučů v oblastech zakládání, řízení a investování firem.

Akcelerační programy budou zaměřeny na dosažení nových trhů (EU, USA, zbytek světa), rozšíření portfolia produktů, stabilizaci a kontinuální rozvoj včetně dalších investičních kol financování. Firmy budou přijímány v pevných termínech alespoň dvakrát ročně, aby mohl společný vzdělávací program pracovat v optimálně početných skupinách.

Seminář Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Seminář Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

PowerHUB Danube Energy+ bude jednoduchá a přístupná platforma, která bude propojovat nápady mladých inovátorů v energetice jak s mentory a kouči, tak hlavně i s potencionálními investory.

Václav Tůma, Senior Project Manažer, PowerHUB komentuje založení regionálního hubu: „Podpora inovativních energetických projektů a jejich rozvoj je s ohledem na celoevropské společenské dění v poslední době na vzestupu a proto je vhodné podporovat tyto aktivity i v regionu a sdílet zkušenosti v rámci celého Podunajského regionu a rozvíjet komunitu mladých inovátorů v energetice.“

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

Program je kofinancován z fondů Evropské unie a spadá pod Interreg Danube Transnational Programme. Na programu participuje celkem devět států Evropské unie, v České republice zastupuje roli partnera E-KLASTR Czech Republic za spoluúčasti asociovaného partnera Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje. V začátcích programu byla zřízena Regionální Aliance skládající se z: Pardubického podnikatelského inkubátoru P-PINK, Regionální kanceláře CzechInvest, Krajské hospodářské komory ČR, Regionální rozvojové agentury, Univerzity Pardubice, Form08.com a E-KLASTR.

Virtuální HUB začne dnem spuštění rovněž přijímat přihlášky nápadů a projektů mladých inovátorů v energetice, kterým poskytne úvodní konzultace a v případě kvalifikace poskytne inkubační nebo akcelerační služby ve spolupráci s partnery projektu.

Více se dozvíte při slavnostním spuštění virtuálního hubu, ke kterému se můžete přihlásit v tomto odkazu.

Vítězem vítězem prvního ročníku soutěže EIT Urban Mobility Accelerator Pitch Awards 2021 se stala společnost ASIMOB. Ta vytváří řešení pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu i zjednodušení údržby samotných vozovek. Vítězství pro firmu znamená přímou nominaci do regionálního finále Startup World Cup & Summit v říjnu v Praze, včetně technické a mediální podpory během akce.

Na druhém a třetím místě se umístily společnosti OTIV a BIA POWER. OTIV a BIA POWER budou odměněny dvěma vstupenkami na Startup World Cup & Summit, poskytnutím kancelářských prostor v Praze během této akce a také technickou a mediální podporou.

Kdo byl na stupních vítězů?
I. cena: ASIMOB
Díky umělé inteligenci a internetu věcí pomáhá ASIMOB udržovat silnice bezpečné, a to jak pro lidské řidiče, tak pro budoucí autonomní vozidla.
II. cena: OTIV
Učí železniční vozidla ve složitém prostředí jezdit autonomně.
III. cena: BIA Power
Optimalizujeme a zjednodušujeme nabíjení elektromobilů pro nejlevnější a nejekologičtější nabíjení, nejplynulejší zatížení a nejnižší degradaci baterií.

Z 25 startupů se do prvního ročníku soutěže EIT Urban Mobility Accelerator Pitch Awards probojovalo deset finalistů. O pěti finalistech rozhodli občané svými hlasy a dalších pět vybrala místní porota z každého inovačního centra EIT Urban Mobility.

Kromě vítězů pitchingu nabídl EIT Urban Mobility pět balíčků programu investiční připravenosti společnostem ASIMOB, OTIV, BIA POWER, GORDIAN a PEREGRINE.

“Je úžasné sledovat, jak startupy během tohoto půlročního období vyrostly. Míra jejich nasazení a rozvoje byla mimořádná a my jsme velmi hrdí na to, že jsme jim prostřednictvím akceleračního programu EIT Urban Mobility pomohli zazářit,” říká Fredrik Hanell, ředitel oddělení Business Creation v EIT Urban Mobility.

Ocenění EIT Urban Mobility Accelerator Pitch Awards bylo stříbrnou tečkou za druhou várkou programu EIT Urban Mobility Business Creation Accelerator, který probíhá od 1. ledna do 30. června 2021. Během těchto šesti měsíců bylo do akceleračních aktivit, které vedou naši partneři v pěti inovačních centrech (Praha, Helmond, Barcelona, Mnichov a Kodaň), zařazeno 25 startupů.

Během akce mělo těchto 25 startupů a naši partneři stánek, kde prezentovali své produkty. Všichni se zviditelnili během závěrečné akce EIT Urban Mobility Accelerator Pitch Awards 2021, kterou pořádala platforma Streavent a kterou vedly manažerka digitální komunikace EIT Urban Mobility Jezabel Martinez-Fabregas a Karolína Krámková, vedoucí projektu z PowerHUB.

Pokud jste přenos zmeškali, nevadí, můžete se podívat zde.

Evropské startupy z oblasti mobility se utkají o prvenství ve startupové soutěži EIT UM Accelerator Pitch Awards. Závěrečné klání, která je i oficiálním zakončením programu, proběhne 22. června od 17:00 (CET) online. Přihlížet tak může každý.

Celkem 10 startupů z různých zemí Evropské unie bude prezentovat své projekty odborné porotě ale i přítomným divákům. Program Accelerator od Evropského institutu pro inovace a technologie, inovační komunity Urban Mobility měl za cíl v průběhu 6 měsíců pomoci startupům s uvedením jejich produktů na trh, validací, přípravou na jednání s investory a na budoucí expanzi. Celkem bylo podpořeno 25 startupů, z kterých veřejnosti a jednotliví hub partneři vybrali těchto 10 startupů.

  • ASIMOB – With Artificial Intelligence and IoT, ASIMOB helps to keep roads in safe conditions, both for human drivers and future AVs.
  • BIA Power Inc. – We optimize and simplify electric vehicle charging for the cheapest and greenest charge, smoothest loads, and lowest battery degradation.
  • Bluedot – We provide charging station owners with state of the art tools to manage. Engage EV drivers, reduce downtime and earn revenue from your charging.
  • Dashfactory GmbH – Dashbike is a B2C product that collects infrastructure urban data for B2B & B2G data platform Dashtrack to digitize (cycling) infrastructure planning.
  • FSE – FSE creates innovative solutions for light electric delivery vehicles.
  • Gordian Logistics Optimization Systems AB – Easy-to-use, effective, and interactive tools to plan and optimize for sustainable mobility.
  • Moovster – A new mobility platform & multisided marketplace for city dwellers, cities & companies to solve urban mobility together.
  • OTIV – Teaching railway vehicles in complex environments to drive autonomously.
  • Peregrine Technologies – We empower commercial fleets and mobility services to operate safely and efficiently.
  • Swugo – A service that turns any regular bicycle into an e-bike for less than your monthly TV subscription.

Program v jednotlivých inovačních hubech zajišťují partneři jako kupříkladu CARNET Barcelona, UNTERNEHMERTUM, PowerHUB, Zone cluster anebo Fraunhofer. Pozvánka je určena zástupcům měst dopravních oddělení a nákupu a inovací, stejně tak investorům do early stage startupů, výzkumným a vzdělávacím centrům v oblasti mobility, ale také středním i velkým průmyslovým hráčům, kteří se chtějí informovat o nejnovějších mobility trendech a inovacích třeba jako:

  • Elektrická vozidla
  • Autonomní řízení
  • Snižování dopravních zácp
  • Zlepšování podmínek pro dojíždění
  • Last-mile dodávky apod.

Akci podpořili Startup World Cup Summit, AVAST a Streavent platforma, kteří věnovali kupříkladu ceny v podobě softwarových balíčků, nebo vstupů na networkingové akce.

Na událost se můžete registrovat z této stránky.

Pokud se jako žena chystáte do podnikání, máme pro vás ne úplně dobrou zprávu. Nový výzkum, který se věnoval vlivu pohlaví zakladatele startupu na schopnost získat soukromý kapitál v Evropě, ukázal, ženy mají znatelně nižší šance na získání tohoto druhu prostředků.

Zprávu s tím závěrem vydala společnost NGP Capital, původem finská globální firma pro řízení rizikových investic do začínajících firem, a upozornil na ni server Tech.eu. Její analytici se ponořili do dat získaných z Q, což je na zakázku vytvořená platforma umělé inteligence společnosti NGP Capital určená k hledání nových startupů a trhů, a podívali se na surová data.

Celkem NGP Capital vybrala 21 289 společností a poté se podívala na 9 422 společností, které získaly rizikový kapitál v letech 2014 až 2019, aby zjistila, kolik z jejich zakladatelů bylo žen. Při zkoumání korelace firma spojila síly s Catarinou Cawén, mladou výzkumnicí z Helsinek.

Výzkum znovu ilustruje, jak téměř exkluzivně mužská záležitost oblast technologických start-upů je: 93 % z 3,2 miliardy eur investovaných do rizikového kapitálu v severských zemích v roce 2019 připadlo pouze mužským zakládajícím týmům, 6 % smíšeným týmům a pouze 1 % zakládajícím týmům složeným výhradně z žen.

To není překvapivá statistika, nejzajímavější asi je, že během pandemie koronaviru se čísla nijak nezlepšují. Ve skutečnosti se spíše zhoršují (NGP Capital pravděpodobně v příštích měsících výzkum aktualizuje a zahrne do něj i rok 2020, ale velkou změnu nečekejte).

Do jaké míry je to dáno “problémem na straně nabídky”? Zakládají ženy o tolik méně méně společností než muži? Podívejte se na následující graf. Ukazuje celkový počet evropských společností založených v letech 2014 až 2018 a kolik z nich získalo v letech 2015 až 2019 rizikový kapitál, a to jak v absolutních číslech, tak v relativním procentuálním vyjádření v rámci jednotlivých typů zakladatelských týmů.

Pohlaví zakladatelů v evropských start-upech (kredit NGP Capital)
Pohlaví zakladatelů v evropských start-upech (kredit NGP Capital)

Přístup k rizikovému kapitálu získalo 44 % startupů ze vzorku 21 289 a 20 % se dostalo do “fáze raného růstu” (série A). Avšak pouze 11 % týmů složených pouze z žen získalo rizikový kapitál ve fázi “early-growth” a ze všech společností založených ženami v Evropě získalo rizikový kapitál pouze 30 %.

Ze všech společností, které založily pouze mužské týmy, získalo 43 % podporu rizikového kapitálu. Smíšené zakladatelské týmy uspěly v tomto ohledu relativně nejčastěji: 56 % všech společností založených smíšenými týmy získalo rizikový kapitál.

Startupy podle zastoupení pohlaví v týmu a dosažené fáze rozvoje (kredit NGP Capital)
Startupy podle zastoupení pohlaví v týmu a dosažené fáze rozvoje (kredit NGP Capital)

Výzkum také poprvé nabídl pohled na to, jaký je vzájemný vliv pohlaví a “backgroundu”. Takových faktorů jako je zda podnikatel již dříve založil společnost, nebo zda má či nemá vysokoškolské vzdělání.

Předtím se ještě podívejme na celková data sektorově. Následující graf ukazuje, jak bylo financování rizikovým kapitálem rozděleno v různých odvětvích mezi různé typy zakladatelských týmů. Procenta ukazují podíl společností, které získaly podporu rizikového kapitálu, v porovnání s počtem založených společností.

Podíl zafinancových společností, které získaly VC funding (kredit NGP Capital)
Podíl zafinancových společností, které získaly VC funding (kredit NGP Capital)

V Evropě bylo v letech 2014 až 2018 založeno nejvíce společností v odvětvích fintech, healthtech, foodtech, podnikový software/”software as a service” a marketing.

Týmy, v nichž působí pouze muži, i týmy se smíšenými kolektivy založily ve srovnání s ostatními odvětvími více společností v oborech fintech (3 102) a healthtech (2 523). Výhradně ženské týmy založily více společností v odvětvích healthtech (252) a foodtech (151) než v ostatních oblastech.

Ženy byly také relativně aktivnější v odvětvích, jako je móda, média a vzdělávání. Muži naopak převládají jasně v odvětvích, jako je podnikový software, doprava a energetika.

Výzkum ukázal, že smíšené týmy byly relativně nejúspěšnější. Uspěly nejčastěji ve všech odvětvích s výjimkou herního sektoru. V tom jediném výhradně ženské týmy úspěly častěji než týmy se smíšeným nebo čistě mužským složením.

Podíl počtu zafinancovaných start-upů na celkovém počtu založených start-upů podle pohlaví(kredit NGP Capital)
Podíl počtu zafinancovaných start-upů na celkovém počtu založených start-upů podle pohlaví (kredit NGP Capital)

Vraťme se ovšem k backgroundu, tedy zjednodušeně vlivu informací o samotných zakladatelích na úspěšnost start-upu. Jak tedy rizikový kapitál zohledňuje faktory, jako jsou předchozí zkušenosti se zakládáním start-upů, ekonomické nebo technologické vzdělání či vysokoškolský titul.

Z následujícího grafu je patrné na pohled překvapivé zjištění, že pohlaví hraje ještě větší roli než všechny výše zmíněné faktory.

Podíl zafinancovaných start-upů na základě
Podíl zafinancovaných start-upů na základě “backgroundu” a pohlaví (kredit NGP Capital)

U čistě “ženských start-upů” je překvapivě vidět zcela opačný trend než ve všech ostatních případech. Zatímco obecně je vysokoškolský diplom výhodou, v případě čistě ženských týmů je to právě naopak. V tomto případě jako by vliv pohlaví přebil ostatní faktory.

Tento trend se projevuje i v dalších kategoriích. Stejný “background” nemá u zakladatelek stejný pozitivní vliv jako v případě zakladatelských týmů složených pouze z mužů a smíšených týmů.

Regresní analýza tedy ukazuje, že při rovnosti všech ostatních faktorů samotná příslušnost k ženskému pohlaví snižovala pravděpodobnost získání rizikového kapitálu zakladateli o 17 %. Tohle je údaj, který by si určitě zasloužil další pozornost.

Podle databáze Crunchbase investice do evropských startupů dosáhly v prvním čtvrtletí 21,4 miliardy dolarů. To je dvakrát více než v roce předchozím a téměř dvojnásobek oproti poslednímu čtvrtletí roku 2020. 

Zvýšil se i počet nových jednorožců v Evropě, za jediné čtvrtletí jich přibylo bezkonkurenčně nejvíc – 16. Za celý rok 2020 přibylo 15 nových evropských jednorožců. Evropská rada soukromých jednorožců v hodnotě 1 miliardy dolarů nebo vyšší eviduje 86 společností, což je přibližně 11 % všech jednorožců na světě.

Evropští jednorožci také v prvním čtvrtletí získali větší množství kapitálu, 8,2 miliardy dolarů oproti 3,9 miliardy dolarů ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020.

Seed financování ve výši 1,3 miliardy dolarů představuje nejvyšší částku, jaká byla zatím v jednom čtvrtletí u evropských startupů zaznamenána, meziročně se zvýšila o 26 % a mezičtvrtletně o 10 %. Seed financování v Evropě poprvé dosáhlo 1 miliardy dolarů v roce 2017. Od roku 2018 je financování v seed fázi na úrovni 1 miliardy dolarů nebo nad ní.

Rovněž objem finančních prostředků v rané fázi (5,8 miliardy dolarů) je pro evropské startupy historickým maximem. Druhým nejvyšším čtvrtletím, co se týče financování, bylo třetí čtvrtletí roku 2020 s celkovou částkou 5,4 miliardy dolarů. Financování se meziročně zvýšilo o 62 % a mezičtvrtletně o 49 %. Počty zafinancovaných projektů se zvýšily i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Přitom obvykle mívá tento v posledním čtvrtletí mívá ukazatel klesající tendenci z důvodu zpoždění dat.

Devět společností získalo v rané fázi financování více než 100 milionů dolarů, včetně čtyř v oblasti dodávek potravin. Patří mezi ně německá společnost Gorillas, která získala 290 milionů dolarů, česká společnost Rohlik se sumou 230 milionů dolarů a turecká společnost Getir, která obdržela 128 milionů dolarů.  Britská společnost Zapp si zajistila 100 milionů dolarů v sérii A.

Více než 100 milionů dolarů získaly v rámci svých kol financování tři evropské biotechnologické společnosti: New Amsterdam Pharma se sídlem v Nizozemsku získala 194 milionů dolarů v rámci série A, společnost Vaccitech se sídlem v Oxfordu ve Velké Británii získala 168 milionů dolarů v rámci série B a společnost IO Biotech se sídlem v Kodani získala 154 milionů dolarů v rámci série B. 

V Rakousku získala kryptoměnová platforma Bitpanda 170 milionů dolarů. A společnost Branded se sídlem ve Francii, která se zabývá akvizicí nejvýkonnějších prodejců na Amazonu, získala 150 milionů dolarů.

Financování pozdní fáze a technologického růstu dosáhlo 14,3 miliardy dolarů, což je o 202 % více než v předchozím roce a o 126 % více než v předchozím čtvrtletí. Jedná se o nejvyšší částku, jaká kdy byla u startupů se sídlem v Evropě zaznamenána. Miliardová kola financování získaly stockholmská platforma pro elektronické platby Klarna a londýnské online tržiště ojetých automobilů Cazoo.

Britský start-up Cazoo, který je často označován za „Amazon na trhu s ojetými auty“ (foto Cazoo)
Britský start-up Cazoo, který je často označován za „Amazon na trhu s ojetými auty“. (foto Cazoo)

Počet kol financování v hodnotě 100 milionů dolarů nebo vyšší dosáhl nejvyššího počtu zaznamenaného za čtvrtletí, a to 54 kol. Většina z nich je v pozdní fázi. Větší podíl transakcí uskutečnili rizikoví a alternativní investoři se sídlem v USA než jejich evropští kolegové.

Nejaktivnější investoři do evropských startupů zdůrazňují propojení mezi evropskými a americkými trhy rizikového kapitálu. V Evropě pochází většina aktivních investorů z Německa a Velké Británie, konkrétně High-Tech Gründerfonds, Business Growth Fund, HV Capital a Northzone.

Mezi aktivní investory se sídlem mimo Evropu patří GV, venture odnož společnosti Google, Accel, který nedávno oslavil 20 let s investičním týmem ve Velké Británii, Index Ventures, který vedle svých původních kanceláří v Evropě založil ústředí v USA, e.ventures a General Catalyst se sídlem v USA.

V prvním čtvrtletí došlo k výraznému nárůstu počtu akvizic společností se sídlem v Evropě. Za zmínku stojí berlínská společnost Adjust, která se zabývá automatizací marketingu a kterou za 1 miliardu dolarů koupila americká společnost AppLovin, a kodaňská platforma Peakon, kterou za 700 milionů dolarů koupila další americká společnost Workday.

Většinu akvizic v ceně nad 100 milionů dolarů vedly společnosti se sídlem v USA. Celkově jejich podíl na všech akvizicích v evropských společnostech však činil pouze zhruba třetinu.

V tomto čtvrtletí vstoupily na burzu dvě evropské společnosti, jejichž hodnota přesáhla 10 miliard dolarů. Konkrétně se jedná o společnost Arrival, která vyrábí elektromobily prostřednictvím účelově založené společnosti, a o doručovací službu Deliveroo.

Načíst další