Nákladní lodě plující do Evropy začnou platit za vypuštěné emise. Které začínající firmy by mohly této příležitosti využít?

V příštím roce se EU chystá zpřísnit opatření proti jednomu znejšpinavějších průmyslových odvětví na světě: lodní dopravě. Od začátku roku 2023 bude lodní doprava spadat pod unijní systém pro obchodování s emisemi (ETS). Všechny lodě přepravující zboží do Evropské unie i z Evropské unie, budou tedy platit za své emise.

Tato daň znamená, že lodě budou muset kupovat uhlíkové povolenky, které pokryjí všechny emise během plavby v EU a polovinu emisí vzniklých při mezinárodních plavbách, které začínají nebo končí v přístavu EU. Kromě toho nařízení dále zvýší cenu paliva, která je již nyní rekordně vysoká v důsledku dopadu války na Ukrajině na dodavatelské řetězce.

To vše bude samozřejmě představovat pro mnohé problém – ale také příležitost pro startupy. Několik zajímavých, které by na změně legislativy mohly vydělat, vytipoval server Sifted.eu.

Vyšší účinnost

Jedním z největších problémů, kterým čelí lodní průmysl, je skutečnost, že bezemisní a nízkouhlíková paliva, jako je zelený metanol a čpavek, nejsou nákladově konkurenceschopná.

Místo přechodu na udržitelnější paliva se tedy mnoho společností v krátkodobém horizontu zaměřuje na zvyšování efektivity a zajištění toho, aby jejich plavidla dokázala přepravit více zboží na větší vzdálenost s využitím menšího množství paliva. Snižují také rychlost: podle výzkumu může snížení rychlosti lodi o 10 % snížit emise o 19 %.

Zde přicházejí ke slovu startupy, jako je DeepSea. Tento řecký startup, který založili Konstantinos Kyriakopoulos a Roberto Coustas, využívá umělou inteligenci ke sledování výkonnosti plavidel. V reálném čase poskytuje provozovatelům a majitelům lodí doporučení, jak mohou zvýšit jejich efektivitu a snížit emise. Odvětví není příliš transparentní, a s těmi informacemi, které jsou k dispozici, neumí efektivně pracovat řekl Roberto Coustas pro Sifted: „My celý proces zefektivním.“

Platforma společnosti DeepSea informuje kapitány o nejpřímějších trasách, které by mohli využít, přičemž samozřejmě bere v potaz faktory jako předpověď počasí. Samozřejmě, plavidla už dnes mají systém, který vybírá trasy na základě počasí. Technologie DeepSea přidává modely výkonnosti jednotlivých plavidel generované umělou inteligencí a plánuje cestu na míru pro každou konkrétní loď. Sleduje také totiž statistiky výkonu hlavních motorů a spotřebu paliva.

„Zohledňujeme, jak a kdy každá loď skutečně spaluje palivo – místo abychom předpokládali, že je to gumová kachna. To nám umožňuje předpovědět, kolik bude každá potenciální trasa „stát“, a najít tu optimální,“ říká Coustas. Jde tedy v podstatě o sofistikovanou navigaci – a pokud DeepSea skutečně uspěje, hodně to říká o tom, jak veliké rezervy v úspoře paliv lodní doprava ještě měla.

Podle Coustase spotřebuje lodní průmysl ročně 300 milionů tun paliva a 10 % z toho se promrhá. To vede nejen k vyšším emisím, ale také k vyšším nákladům pro provozovatele. „Obojí by se dalo snížit jen lepším využitím stávající flotily,“ říká Coustas.

Technologie DeepSea může provozovatelům pomoci ušetřit palivo, což zase minimalizuje uhlíkovou daň, kterou budou platit, až příští rok vstoupí v platnost systém obchodování s emisemi, říká Coustas. Tvrdí, že optimalizace tras společnosti DeepSea vede v průměru k osmiprocentní úspoře paliva.

Společnost DeepSea dosud získala 8,7 milionu eur od společností Nabtesco Technology Ventures a ETF Partners a v létě ji čeká další kolo financování.

Lepší přehled

Dalším evropským startupem, který pomáhá zvyšovat efektivitu v lodní dopravě, je společnost Zencargo se sídlem ve Velké Británii. Její platforma údajně pomáhá optimalizovat nízkouhlíkové trasy a zkrátit dobu nakládky nákladu – nechce ovšem uvést přesnou výši deklarovaných úspor. Software pro společnosti vytváří schémata s podrobným popisem pořadí, v jakém by měly být lodě nakládány a jak by měly být skladovány.

„Nejenže můžeme maximalizovat množství nákladu, které můžeme dostat do každého kontejneru, ale můžeme také ušetřit čas při přípravě produktu a kontejneru,“ říká spoluzakladatel Richard Fattal.

Společnost Zencargo například společnostem počítá emise v rámci jejich dodavatelských řetězců, od těch spojených s konkrétními přepravními trasami až po potenciál úspor, pokud přejdou z nákladních aut na vlaky. Startup také informuje firmy o tom, kolik paliva by mohly ušetřit používáním různých typů plavidel. Například přechod z lodi poháněné těžkým topným olejem na loď poháněnou zkapalněným zemním plynem (LNG) může snížit průměrné emise přibližně o 25 %.

Společnost neslibuje žádnou revoluci, ale celou řadu malých úspor. „Lodní společnosti hledají drobná zlepšení, která dohromady budou mít velký dopad, aby se mohly vyrovnat s dopady změn ekologických předpisů, a při zvyšování účinnosti hraje velkou roli technologie,“ řekl Fattal pro Sifted.

Společnost Zencargo získala od svého založení v roce 2017 více než 50 milionů eur od společností Digital+ Partners, HV Capital a Picus Capital.

Výzkum a vývoj

Opatření na zvýšení efektivity však k dekarbonizaci lodního průmyslu vedou jen do určité míry. Podle odborníků je k dosažení dlouhodobých klimatických cílů dohodnutých v rámci Pařížské dohody nutná radikální změna – a to znamená přijetí nových nízkouhlíkových technologií.

Jedním z problémů je, že investoři váhají s financováním některých potřebných výzkumných a vývojových prací. „Všichni mají zájem, ale nikdo nechce být první, kdo investuje do technologií v rané fázi,“ říká Diane Gilpinová, generální ředitelka organizace Smart Green Shipping Alliance, která vyvíjí technologická řešení, jež mají pomoci „dekarbonizaci“ lodní dopravy.

Společnost Smart Green Shipping navrhla své vlastní řešení: automatické zatahovací ocelové a hliníkové plachty, které umožňují provozovatelům využívat po část plavby větrnou energii místo fosilních paliv.

V rámci pilotního projektu společnost zjistila, že nákladní loď vybavená těmito plachtami může na transatlantické plavbě z Baton Rouge do Liverpoolu ušetřit 20 % paliva ročně. „Navrhujeme systém, který lze na loď opravdu snadno nainstalovat a který okamžitě snižuje její závislost na fosilních palivech,“ říká Gilpin.

Britská společnost se však potýká s problémy při získávání investic. „I když jsou ceny ropy vysoké a systém EU pro obchodování s emisními povolenkami představuje pro finanční výsledky společností velmi reálnou hrozbu, stále se nám nedaří získat řádné investice,“ říká Gilpin. Snaží se přitom dopravce přesvědčit, že jen s drobnými „vylepšeními“ nakonec nevystačí: „Potřebujeme digitální systémy pro zvýšení efektivity a optimalizace tras je rozhodující, ale potřebujeme také systémové změny. Pokud zkombinujeme řešení energetické účinnosti s větrnou energií, můžeme splnit současné klimatické cíle, zatímco budeme čekat na změnu paliva.“

Tony Foster, generální ředitel investiční společnosti Marine Capital, souhlasí. „Celkové snížení, kterého lze dosáhnout pomocí digitálních technologií, může být malé ve srovnání s tím, [co] bude v nadcházejícím desetiletí povinné,“ říká. Kromě pohonu s podporou větru se lodním společnostem vyplatí investovat také do instalace účinnějších lodních šroubů.

Praktický dopad by mohly mít i nové technologie na omezení tvorby „biologického znečištění“ – tedy velmi jednoduše řečeno nárůstu mořských organismů na trupu lodě. Výsledkem může být pokles rychlosti i o 10 procent, což s sebou samozřejmě nese i zvýšení spotřeby paliva na trase.

Problémy lodní přepravy jsou však veliké a jasné řešení nemají. Třeba elektrifikace odvětví dnes kvůli čistě technickým omezením nedává smysl (více v boxu na konci článku). „Majitelé v tuto chvíli nemají jinou možnost než zůstat u stávajících technologií a provést vylepšení, která mohou,“ říká Foster.

Stephan Morais, řídící partner společnosti Indico Partners, říká, že automatické plachty jsou „slibnou“ technologií, kterou lze použít na velkých nákladních lodích. Očekává se, že klíčovou roli v dekarbonizaci odvětví bude hrát zelený vodík, při jehož spalování nevznikají žádné emise. K jeho praktickému nasazení je ovšem daleko. Jeho výroba vyžaduje obrovské množství nové infrastruktury a obnovitelné energie.

Inovace v lodní dopravě zatím zaostávají, protože „odvětví je velmi konzervativní a pomalu přijímá nová nevyzkoušená řešení,“ řekl Morais pro Sifted. „Stávající řešení budou zavedena teprve tehdy, až bude nastaven systém obchodování s emisemi, který bude tomuto odvětví vnucen.“

Elektricky to jednoduše nejde

Obří lodě nesou takové množství paliva, že je ho při dnešní úrovni technologií nemožné nahradit energií skladovanou v bateriích. Ty největší lodě by potřebovaly baterie s hmotností přes miliardu kilogramů. Místo motorů spalovacích v útrobách obřích kontejnerových lodí tedy v dohledné době elektrické motory zřejmě nezaujmou.

Ale postupná elektrifikace oboru není vyloučena. A podobně jako v oboru pozemní dopravy, i na moři, by se nejspíše mohlo začít u menších dopravních prostředků. Americký startup Fleetzero plánuje brzy začít křižovat Tichý oceán s menšími elektrickými loděmi, o kterých tvrdí, že by se cenou mohly vyrovnat lodím na fosilní paliva. Novátorské obří baterie byste v nich hledali ovšem zbytečně: myšlenka je taková, že by tyto nákladní lodě „měnily baterie“ v přístavech, do kterých zavítají.

Zakladatelé firmy tvrdí, že chtějí „ušít“ lodě na míru elektrického pohonu, ne předělat dnešní lodě na elektřinu: „Začali jsme s problémem dekarbonizace námořní přepravy od otázky, jak zařídit, aby nebyla dražší víc než dnes,“ Steven Henderson, spoluzakladatel a generální ředitel startupu pro časopis Fast Company.

Henderson a jeho spoluzakladatel Michael Carter pracovali v lodní dopravě a podle svých slov si uvědomili, že snaha o snížení emisí v tomto odvětví má jeden základní problém: všechny možné alternativy jsou výrazně dražší než současná technologie.

Například čpavek nebo zelený vodík by mohly stát až čtyřikrát více než těžké topné oleje (tedy mazut), který lodě používají dnes. Lodě by také musely používat přepracované motory, které by mohly spalovat alternativní kapalná paliva. „Uvědomili jsme si, že pokud je to [snižování emisí uhlíku, pozn.red.] naše budoucnost, tak to není dobré ani pro odvětví, a pokud se sazby za lodní dopravu zvýší, nebude to dobré ani pro zbytek světa,“ řekl Carter pro Fast Company.

Cílem společnosti tedy od začátku bylo nabídnou alternativu, které nepovede k navýšení nákladů na přepravu. Henderson a Carter údajně prošli řadu všemožných alternativ a po jejich zvážení údajně dospěli k názoru, že elektrické lodě „nebudou fungovat“. Na kontejnerové lodi s kapacitou 10 000 nebo 20 000 kontejnerů, která dnes obepluje zeměkouli na jednu nádrž paliva, prostě za žádných okolností nebude místo pro baterie, které by jí poskytly alespoň trochu srovnatelné výkony. Jejich energetická hustota prostě není taková jako v případě kapalných uhlovodíků.

„Ta myšlenka nebyla životaschopná,“ řekl Carter pro americké novináře a pokračoval: „Ale uvědomili jsme si, že řešíme špatný problém.“ Spočítali, že pokud by lodě byly menší – tedy bylo by na nich místo pro 3 000 až 4 000 kontejnerů – a po cestě by se častěji zastavovaly, mohla by to i se současnou bateriovou technologie dávat smysl. „Moderní lodě jsou optimalizovány na fosilní paliva,“ říká Henderson. „Jak by to vypadalo, kdyby se lodě optimalizovaly podle baterií?“

Návrh společnosti Fleetzero tedy spočívá v tom, že lodě by vezly energie v bateriích vtěsnaných do standardních lodních kontejnerů. Přístavní jeřáby by je tedy dokázaly v přístavu z lodi jednoduše zvednout a vyměnit za čerstvě nabité baterie.

Tento systém by měl dávat smysl, protože zavádění nějakých přístavních „rychlonabíječek“ pro nákladní lodě zatím neexistuje. I když takové plány samozřejmě minimálně na papíře jsou, výměna baterií je v tomto případě logickou alternativou (která se ostatně může částečně prosadit i v pozemní dopravě).

Loď by samozřejmě musela mít i tak velkou baterii – a také poněkud netypickou trasu. Autoři nápadu předpokládají, že při přepravě zboží z Číny do USA, tedy na vzdálenost, kterou dnes kontejnerové lodě překonávají přímo, by „eloď“ několikrát zastavila. Plula by přes Japonska na Aljaška, odkud by dorazila Seattlu, a pak mohla případně pokračovat podél západního pobřeží do Los Angeles. V takovém případě by vzdálenost mezi přístavy je dostatečně krátká na to, aby současná technologie baterií dokázala pokrýt dojezd.

Lodě Fleezero by nemohly přímo konkurovat obřím lodím, které dnes obstarávají velkou část dopravy. Jejich lodě by údajně zase měly tu výhodu, že mohou zastavovat i v přístavech, které se dnes běžně nepoužívají, protože pro kontejnerovým „obrům“ jsou prostě příliš malé. Menší elektrické lodě by se tak snad mohly vyhnout podobným situacím, jakých jsme byli svědky během koronavirové pandemie. Protože přístavy byly přetížené a odbavování zboží vázlo, desítky lodí čekaly v dlouhých frontách na vykládku celé dny. Což je jistě zajímavá výhoda, otázkou ovšem je, zda – či spíše za jak dlouho – se taková situace může zase opakovat.

Firma „chorvatského Elona Muska“ Mate Rimaca existuje jen dvanáct let a vznikla v podstatě náhodou. Dnes se na jeho technologie spoléhají giganti jako Hyundai, ale i celá řada výrobců exkluzivních superaut.

Když si Mate Rimac v roce 2007 sám přestavěl BMW řady 3 (E30) na elektrický pohon, byl to zlomový okamžik. Svoji firmu založil v roce 2009 a o dva roky později přijal první zaměstnance. Postupně si získal značnou pozornost a nyní v oblasti elektrifikace patří k absolutní světové špičce, když pracuje pro celou řadu významných automobilek.

Disponuje vyspělým know-how týkajícím se elektrického pohonu, baterií, výkonové elektroniky a dalších elektronických systémů. Mezi jeho zákazníky patří takové veličiny, jako jsou značky Aston Martin, Kia, Hyundai, Porsche, Koenigsegg, Automobili Pininfarina a mnohé další.

Rimac s Porsche a Hyundaiem se podílely na technologii 800V palubní sítě. Pro korejskou značku vyvíjí pohonné ústrojí pro elektrický sportovní vůz a hybrid s palivovými články. Dílem Rimacu je mj. celé pohonné ústrojí pro elektrický supersport Pininfarina Battista, trakční baterie pro Aston Martin Valkyrie i pro švédský Koenigsegg Regera.

Dosavadní vyrobené vozy od Rimacu byly vesměs různé vývojové verze elektrického hypersportu. Velké publicity se mu dostalo hlavně po nehodě moderátora pořadu The Grand Tour Richarda Hammonda. Při ní Rimac Concept_One shořel a nad budoucností malé chorvatské firmy visel velký otazník.

Baterie ve tvaru písmene H s kapacitou 120 kWh je součástí konstrukce podvozku. Každé ze čtyř kol pohání jeden elektromotor. (foto: Rimac Automobili)
Baterie ve tvaru písmene H s kapacitou 120 kWh je součástí konstrukce podvozku. Každé ze čtyř kol pohání jeden elektromotor. (foto: Rimac Automobili)

Naštěstí se Mate Rimacovi podařilo situaci ustát a brzy poté následovala další vývojová verze C_Two (Concept Two). V polovině letošního roku konečně došlo na skutečnou produkční verzi Rimacu, která dostala jméno Nevera, což je jméno bouře, která se občas objevuje na chorvatském pobřeží. Stojí téměř 2 miliony eur a chorvatská firma počítá s produkcí 150 vozů.

Elektrický hypersport s bateriemi o kapacitě 120 kWh pohání čtveřice elektromotorů, pro každé kolo jeden. To prý umožňuje citlivé dávkování výkonu a vektorování točivého momentu. Celkový výkon je 1408 kW neboli 1914 koní a točivý moment má neméně famózní hodnotu 2360 Nm. Sprint na stovku Nevera zvládne za 1,97 s a již za 9,3 s jede třístovkou, přičemž největší rychlost je 412 km/h. V létě chorvatský model ustavil nový světový rekord na čtvrt míle časem 8,582 sekundy a stal se tak oficiálně nejrychlejším autem na světě.

Mate Rimac sice začínal v garáži, dnes ale v oblasti elektrifikace patří k absolutní světové špičce. (foto: Rimac Automobili)
Mate Rimac sice začínal v garáži, dnes ale v oblasti elektrifikace patří k absolutní světové špičce. (foto: Rimac Automobili)

Její kapalinou chlazenou lithium-mangan-niklovou baterii přitom údajně jde při použití rychlé DC nabíječky dobít z nuly na 80 % kapacity za pouhých 19 minut. Baterie ve tvaru písmene H je součástí konstrukce podvozku a její umístění pomáhá k dosažení rozložení hmotnosti v poměru 48:52.

Monokok Nevery je navíc údajně největší jednodílnou strukturou z uhlíkových vláken v automobilovém průmyslu. Vůz má elektrohydraulické rekuperační brzdy s 15palcovými karbon-keramickými kotouči od Bremba se šestipístkovými třmeny.

Rimac má velké plány. V domácím Záhřebu plánuje stavbu nové supermoderní továrny za 200 milionů eur, která od roku 2023 umožní další expanzi firmy. Ve Spojeném království navíc založil kancelář pro výzkum a vývoj.

Kromě dodávek komponent pro Porsche Taycan se Rimac soustředí i na vývoj elektrifikovaného pohonu pro budoucí modely Bugatti. (foto: Rimac Automobili)
Kromě dodávek komponent pro Porsche Taycan se Rimac soustředí i na vývoj elektrifikovaného pohonu pro budoucí modely Bugatti. (foto: Rimac Automobili)

Rimac Group dnes vlastní ze 37 % Mate Rimac, 24 % má koncern VW prostřednictvím značky Porsche a mezi akcionáře patří s 12 % i automobilka Hyundai. Rimac Group je výhradním vlastníkem společnosti Rimac Technology a z 55 % společného podniku Bugatti-Rimac, jehož součástí jsou Bugatti Automobiles a Rimac Automobili. Zbývajících 45 % patří Porsche a přes něj koncernu Volkswagen.

Kromě dodávek komponent pro Porsche (dodává systém rychlého nabíjení a další prvky pro Porsche Taycan) má především pomoci se značkou Bugatti. Chorvatská firma poskytne své elektrické know-how a flexibilitu moderního start-upu a bude se podílet na vývoji nových modelů Bugatti.

Část pohonného ústrojí Rimacu Nevera: kompaktní set elektromotorů s výkonovou elektronikou, který je určený pro pohon zadních kol. (foto: Rimac Automobili)
Část pohonného ústrojí Rimacu Nevera: kompaktní set elektromotorů s výkonovou elektronikou, který je určený pro pohon zadních kol. (foto: Rimac Automobili)

Chorvaté vyvinou nástupce Chironu, který má mít silně hybridizovaný pohon. Další modely francouzské značky po roce 2030 ale mají být již plně elektrické. Bugatti pro změnu pomůže Rimacu s technologií karbonových vláken a distribuční sítí pro jeho nový elektrický supersport Nevera.

Jméno Mateho Rimaca si tedy určitě dobře zapamatujte, ještě mnohokrát o něm v souvislosti s velkými věcmi uslyšíte. A přitom to byl na začátku jen takový malý nenápadný chorvatský start-up…

Na startupovou akci Future City Boot Camp, která se v nedávné době coby doprovodná část prestižní soutěže Startup World Cup & Summit konala v Praze, zavítal i katalánský startup Shotl. V jejím průběhu jsme měli možnost popovídat si s jeho spoluzakladatelem a ředitelem Gerardem Martretem o zajímavé aplikaci, kterou Shotl vyvinul především pro oblast městské mobility.

Mohl byste krátce představit vaši společnost? Jaké byly její začátky?

Společnost Shotl byla založena v březnu 2017 v Barceloně a rychle se vypracovala do podoby plnohodnotné firmy, která dokáže nabízet plnohodnotné produkty. V současné době již má licenci k našim technologiím řada dopravních operátorů, obcí a korporací po celém světě.

Jaké služby nebo aplikace Shotl v současné době nabízí?

Naše firma Shotl nabízí softwarovou platformu určenou pro oblast mobility. Provozovatelům veřejné dopravy umožňuje poskytovat služby typu on-demand, nejčastěji prostřednictvím sítě autokarů či malých autobusů. Algoritmy této platformy v reálném čase navádějí vozidla tak, aby se při přepravě co nejlépe zohlednily počátek a cíl cesty jednotlivých cestujících, zvláště pak v oblastech, kde je veřejná doprava často nedostatečná a vysoce dotovaná. Týká se to zejména vzdálenějších obytných předměstí velkých měst, ale i byznysových parků, průmyslových zón, dopravních uzlů, jako jsou letiště, nebo malých vesnic. Našimi hlavními zákazníky jsou tedy města, která mají zájem nabízet svým občanům inovativní dopravní služby, nebo také přepravci, kteří se na trhu snaží uspět s novým paradigmatem mobilita jako služba. K našim zákazníkům patří ale například také business parky nebo univerzity, které nabízejí interní dopravu pro své zaměstnance nebo studenty.

Zakladatel a CEO startupu Shotl Gerard Martret (Foto: Shotl)

Co je hlavním problémem nebo úkolem, který chce vaše společnost vyřešit?

Shotl pomáhá městům a dopravním společnostem lépe využívat jejich autobusové provozy tím, že na málo vytížené trasy mohou nasazovat autobusy přepravující cestující v módu on-demand, tedy na vyžádání, aby tak obecně řečeno urychlily přechod od automobilové kultury k integrované mobilitě, ve které v posledku již nebudou potřební řidiči. Ve finální fázi by tedy mělo jít o autonomní provoz.

V oblasti mobility dnes narážíme na celou řadu nejrůznějších problémů, co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodli řešit právě tento problém?

Chtěli jsme zkrátka vyvinout platformu, díky níž bude hromadná doprava stejně flexibilní a pohodlná jako osobní automobil. Máme ambiciózní cíl: do 10 let chceme pomoci snížit počet osobních automobilů ve městech o 50 %.

Jak vaše platforma funguje? Mohl byste popsat základní principy vašeho řešení?

Platforma Shotl se v podstatě skládá ze tří aplikací, které spolu zcela bezproblémově spolupracují: jmenovitě se jedná o uživatelskou aplikaci, řídicí aplikaci a modul pro správu. Součástí systému jsou dále tzv. backendové algoritmy, které dokážou propojit uživatele sdílených vozidel podle toho, odkud jedou a kam.

Co by mělo být hlavní výhodou tohoto řešení pro jeho uživatele?

Zcela jednoduše řečeno nabízíme optimalizované řešení pro tzv. první a poslední míli včetně tzv. dynamického směrování a okamžité odezvy na aktuální poptávku a zapojení technologií strojového učení.

Jak chcete získávat další zákazníky, jak je chcete přesvědčit, aby použili právě vaše řešení?

To je jednoduché, máme již vyzkoušeno, že Shotl dokáže v porovnání s autobusovou pevnou linkou snížit provozní náklady až o 15 %. Vedle toho také dokáže zvýšit poptávku uživatelů, a to až pětinásobně po zhruba 6 týdnech od spuštění služby.

(Foto: Shotl)

Je vaše technologie již ve finální podobě, je tedy již hotová, nebo plánujete její další vývoj?

Technologie je již vyspělá a plně funguje v několika zemích po celém světě. Přesto na jejím vylepšování stále pracujeme. Naši experti na mobilitu ji neustále rozvíjejí, přičemž velmi silně zohledňují připomínky a návrhy našich zákazníků. Přihlížejí také k nejnovějším trendům v oblasti MaaS a SaaS, aby rozšiřovali funkce a přidávali nové a stále tak zlepšovali uživatelské prostředí a zvyšovali jeho komfort.

Jaké jsou hlavní překážky (pokud existují) pro zahájení hromadné implementace vaší platformy?

Komunita koncových uživatelů nebo i vývojářů možná bude tuto technologii přijímat pozvolna, ale myslím si, že v oblastech, kde již byla implementována, se nadmíru osvědčila.

Už jste vyřešili financování? Hledáte partnera se silným finančním zázemím?

Nedávno jsme se stali součástí SWVL, což je první jednorožec z oblasti Blízkého a Středního východu, který vstoupil na burzu Nasdaq. Díky tomuto spojení jsme nyní společností, která dokáže poskytovat opravdu komplexní end-to-end řešení.

Jednou z mladých společností, která se zúčastnila nedávného pražského startupového bootcampu a soutěže Startup World Cup & Summit, byla španělská HOPU. Její IT řešení by mělo podle jejích vlastních slov městům umožnit inovace prostřednictvím klíčových technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí nebo tzv. Data Quality – kvalita dat. O bližší charakteristiku tohoto řešení jsme požádali vedoucí marketingu startupu HOPU Andreu Gómez Olivu.

Mohla byste stručně představit společnost HOPU? Kdy, kde a jak vznikla?

HOPU je španělská společnost, která se snaží aplikovat ve městech inovace prostřednictvím nejnovějších technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí nebo tzv. kvalita dat (Data-Quality). Pohybujeme se v technologickém sektoru tzv. smart cities – monitorujeme, analyzujeme a vizualizujeme environmentální data. V našem katalogu máme například různá zařízení, která umožňují monitorovat emise, povětrnostní podmínky, hluk či lokální kumulace osob. Vedle toho nabízíme rovněž odpovídající vizualizační nástroje, jako jsou dashboardy, různé specificky zaměřené aplikace a datové modely využívající umělou inteligenci pro korelaci dat.  

Společnost HOPU, jejíž centrála se nachází v Murcijském regionu na jihovýchodě Španělska, vznikla v roce 2014. Aktuálně máme multidisciplinární tým složený z 35 pracovníků – inženýrů, vývojářů, datových expertů a odborníků na marketing a komunikaci – a zakládáme pobočky v dalších městech, například v Berlíně.

Na řešení jakých problémů se vaše společnost zaměřuje především?

Hlavním problémem, který řešíme, je podpora městských plánovačů a dalších podobně zaměřených expertů v jejich rozhodovacích procesech. Chceme jim pomoci vyhnout se případným sankcím, umožnit jim urychlit investice do technologií, které dokážou zmírnit změny klimatu, a vyhnout se ztrátě grantů kvůli nedostatku indikátorů/výsledků založených na nezpochybnitelné evidenci. Naší ambicí zkrátka je zajistit, aby jejich rozhodování zohledňovala příslušné ukazatele udržitelnosti, změny klimatu, kvality ovzduší a byla ku prospěchu obyvatel měst.

Jsme tu, abychom podpořili jakékoli rozhodnutí o udržitelném městském rozvoji a digitální transformaci prostřednictvím nástrojů založených na dashboardových datech, nástrojů na podporu rozhodování a zařízení z oblasti internetu věcí umožňujících sledování udržitelnosti a stavu životního prostředí. Propojujeme data, technologie a lidi, abychom vytvořili účinný nástroj pro městské inovace. Naším cílem je vytvářet taková města, kde lidé budou cítit, že opravdu žijí ve smart city.

Tým startupu HOPU (Andrea Gómez Oliva je v první řadě zcela vlevo)

Proč jste si vybrali právě tuto problematiku?

Potřeba řešit výše uvedené problémy je velmi bezprostřední, a to kvůli předpisům, jako je například Zákon o změně klimatu (Climate Change Act) či Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Ty ale také vytvářejí podmínky pro růst trhu. Nacházíme se nyní ve fázi, kdy se začínají rodit chytrá města a zároveň je třeba intenzivně řešit dopady klimatické změny. Ve Španělsku na to jsou momentálně vyčleněny investiční prostředky ve výši 870 milionů eur, v Německu půl miliardy eur. Velikost trhu s technologiemi zaměřnými na sledování kvality ovzduší byla poradenskou společností Frost & Sullivan odhadnuta na téměř 7 miliard USD. Pokud však tento trh rozšíříme o navazující služby, služby s další přidanou hodnotou, které podporují urbanistické plánování a rozvoj, dostaneme se až k číslu 98 miliard USD. Při naplňování cílů udržitelného rozvoje, resp. udržitelných měst je navíc možné využívat investic z Investičního plánu pro udržitelnou Evropu, fondu Just Transition, od Světové banky či mezinárodní rozvojové banky.

Můžete popsat základní princip vašeho technologického řešení? Co by mělo být jeho hlavní uživatelskou výhodou?

HOPU se rozvíjí ve dvou liniích: v jedné probíhá vývoj SaaS (software jako služba) pro analýzu a vizualizaci dat, a to s jasnými ukazateli pro konkrétní osoby s rozhodovací pravomocí. Ve druhé linii vyvíjíme monitorovací zařízení pro sběr vysoce kvalitních dat.

SaaS, který jsme v HOPU vyvinuli, se zaměřuje na monitoring životního prostředí, jehož součástí jsou digitální služby s tzv. kontextovou inteligencí. Tato aplikace městům umožňuje shromažďovat, analyzovat a vizualizovat velké množství údajů charakterizujících aktuální situaci měst. Její součástí jsou datové sady vytvořené ze zdrojů na bázi internetu věcí, satelitů, různých enviromentálních zdrojů, utilit a otevřených dat, které poskytují řadu ukazatelů usnadňujících pochopení stavu životního prostředí na daném území v konkrétním čase. Řešení je postaveno na standardech kvality dat (IEEE P2510), datových prostorech a inteligentních datových modelech (FIWARE, IDSA a GAIA-X) a datové interoperabilitě (ETSI a OGC).

V porovnání s konkurencí jsou hlavními přednostmi našeho řešení kvalita a spolehlivost dat. Ráda bych zdůraznila, že naše řešení nabízí certifikovanou kvalitu dat (již zmíněné IEEE P2510) a validaci externími institucemi, jako je Environment Centre (CETENMA), a certifikačními autoritami (SGS).

Jak hodláte přesvědčit potenciální zákazníky, aby si vybrali právě vaše řešení?

Naše řešení Unique Value Proposition umožňuje sledovat kvalitu ovzduší, a to s vysokou přesností a spolehlivostí. Naše datové soubory jsou velmi kvalitní, k jejich zpravování používáme pokročilé algoritmy a odpovídající služby, včetně více než 3 TB historických dat a tréninkových modelů, na jejichž základě dokážeme vytvářet velmi přesné předpovědi a modely prevence, které jsou v souladu s předpisy Evropské unie i americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).

HOPU se řídí již zmíněným standardem kvality dat IEEE P2510, který umožňuje korelovat data z více zdrojů, různých geografických poloh a kontextů, a to jako součásti cloudové platformy s podporou umělé inteligence.

Našimi hlavními výhodami ve srovnání s konkurencí jsou kvalita dat, používání otevřených standardů, kompatibilita, certifikáty kvality a dobré reference díky projektům, na nichž se HOPU podílí, jako je například tvorba nízkoemisních zón v centru Madridu, či jiné podobné projekty na dalších místech ve Španělsku, ale i v Helsinkách, Lisabonu nebo Ženevě.

Ukázka jednoho z městských tzv. smart spots, na kterém se podílel startup HOPU (Kredit: HOPU)

Je vaše technologie již kompletně dokončená, nebo ji stále rozvíjíte?

Máme katalog již hotových řešení, ale HOPU neustále roste. Pracujeme na rozvoji v oblasti analýzy dat a umělé inteligence. Nyní je v provozu více než 10 našich řešení v několika evropských hlavních městech a předpokládáme, že do roku 2023 tento počet rozšíříme na 50.

Jaké jsou hlavní překážky, pokud jsou nějaké, pro zahájení širší implementace vašeho řešení?

HOPU o širší implementaci samozřejmě usiluje, budujeme partnerskou síť, abychom byli schopni řešit i velké projekty na různých místech Evropy. V poslední době jsme ve Španělsku navázali spolupráci se společnostmi Telefónica (O2) a big telco a plánujeme nasadit 300 našich zařízení v andaluské provincii Cádiz.

Již máte zajištěno financování vašeho dalšího rozvoje? Hledáte partnera se silným finančním zázemím?

HOPU aktuálně usiluje o získání investice ve výši dva miliony eur, kterou by měly z části pokrýt veřejné půjčky pro startupy, včetně ENISA a CDTI od španělské vlády, z části pak soukromí investoři, jako například BStartup, LeadBlock, Torret Road Capital, Wayra a Lanzadera. HOPU je rovněž součástí klíčových investičních programů, jako jsou EIT Digital Evropské komise, Wayra Telefóniky a Lanzadera španělského podnikatele Juana Roiga.

O některých vašich realizovaných projektech jste se již zmínila, ale můžete přehled vašich projektů či zákazníků ještě rozšířit?

V tuto chvíli tvoří portfolio našich klientů 48 chytrých měst v celé Evropě a 10 specifických byznysových projektů. HOPU se v současné době zaměřuje na vývoj řešení pro města Aarhus, Hamburk, irský Galway, baskické Bilbao, španělskou Cartagenu a Ceutí, britský Bristol a Londýn, argentinskou Córdobu a také pro Mexico City.

Do budoucna hodláme růst především v oblasti datové analýzy a umělé inteligence. S využitím našich kompetencí chceme vytvořit datové modely, které městům pomohou lépe poznat, jak zlepšit městské prostředí tak, aby bylo udržitelnější.

Celoevropským vítězem soutěže Startup World Cup & Summit, jejíž finále se uskutečnilo 6. října v Praze, se stal český blockchainový startup Tatum. Spolu s vítězstvím získal i finanční odměnu ve výši 500 000 USD, kterou může použít jako investici do dalšího rozvoje. Současně se také kvalifikoval do celosvětového finále, které se uskuteční v americkém Silicon Valley,

Firma Tatum do finále postoupila společně s další českou startupovou společností Readmio z regionálního kola soutěže, kterého se zúčastnily startupy ze zemí V4 o den dříve.

V celoevropském finále se utkalo celkem 9 startupů, které zvítězily v regionálních kolech soutěže Startup World Cup & Summit. Startup Tatum zaujal porotu svojí uživatelsky velmi přívětivou platformou pro vývoj blockchainu. Tato platforma vytváří jednotný rámec pro více než 40 blockchainových protokolů.

Druhý český finalista, startup Readmio, získal cenu publika. Readmio vyvinul mobilní aplikaci, která v reálném čase pomocí strojového rozpoznávání řeči obohacuje čtení pohádek o zvuky, které dokreslují atmosféru.

„Do regionálního kola V4 letos dorazilo přes 400 přihlášek. Z nich jsme vybrali 12 finalistů, kteří se v prostorech pražského HubHubu utkali před osmičlennou porotou zkušených investorů. Každý startup měl na své představení 4 minuty, poté následovaly ještě další 4 minuty doplňujících otázek od porotců,“ přiblížil princip startupové soutěže ředitel SWCSummitu Tomáš Cironis.

O vítězi bylo jasno ihned, mezi porotci panovala okamžitá shoda. „Velká část společnosti blockchainům sice nerozumí, ale jejich potenciál je ohromný. Tatum nabízí nástroj, který vytváření blockchainů revolučním způsobem zjednodušuje, a tím je zpřístupňuje mnohem většímu počtu firem. Navíc je tento startup ve fázi, kdy už jeho řešení reálně funguje a je ověřeno v praxi,“ vysvětlil důvody vítězství člen poroty Adam Kočík z J&T Ventures.

O druhém postupujícím se naopak porotci radili desítky minut. Nakonec se rozhodli udělit divokou kartu projektu, který má potenciál „změnit ve společnosti něco k lepšímu“. Toto kritérium podle nich nejlépe splnil startup Readmio, který svou mobilní aplikací chce motivovat rodiče, aby trávili víc času se svými dětmi vyprávěním pohádek. V budoucnu by pak aplikace doplňující příběhy zvukovými efekty mohla přispívat i ke vzdělávání a přibližování složitějších témat.

Na závěr celé akce se z Kalifornie připojil spoluzakladatel Applu Steve Wozniak, který se dnes velmi aktivně věnuje investování do mladých a nadějných technologických projektů. Vedle Steva Wozniaka na Startup World Cup & Summitu vystoupila také světově uznávaná pedagožka a novinářka Esther Wojcicki – často přezdívaná „kmotra Silicon Valley“. Je autorkou bestselleru o výchově úspěšných lidí a mimo jiné mentorovala i dceru Steva Jobse.

Dalším významným řečníkem Startup World Cup & Summitu byl Kyle Corbitt, prezident Y Combinatoru, jednoho z největších startupových inkubátorů na světě. Jeho softwarová aplikace pomáhá svést dohromady ideální startupové společníky.

Do kosmických témat pak diváky zavedla Fiammetta Diani – žena, která má v Agentuře Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) na starosti rozvoj trhu.

Dnes a zítra v Praze vrcholí soutěžní akce Startup World Cup & Summit (SWCSummit) – celoevropské klání těch nejnadějnějších startupových firem. Tato soutěž se koná v Praze již popáté a nutno říci, že její úroveň rok od roku roste. Prestiž akce dokládají i zvučná jména hostů, mezi nimiž v minulých ročnících byli, ať již osobně, nebo v online streamech, například sestra Elona Muska Tosca Musk, Tom Cwik z NASA, Martin Tolar, který vyvíjí lék na Alzheimerovu chorobu, nebo třeba CEO běžecké aplikace Strava James Quarles. Letos bude hlavní hvězdou SWCSummitu spoluzakladatel společnosti Apple Steve Wozniak, který k účastníkům akce promluví online zítra, 6. 10., od 18.00. Vedle něj budou k hlavním hostům patřit také Kyle Corbitt z Y Combinatoru, jednoho z největších inkubátorů na světě, nebo slavná novinářka, pedagožka a mentorka Esther Wojcicki, přezdívaná „kmotra Silicon Valley“. Podrobný program akce naleznete ZDE a ZDE.

Dnes probíhá v prostorech HubHubu na Jungmannově náměstí první soutěžní část – regionální finále startupů ze zemí V4. Hlavní část programu – celoevropské finále – se uskuteční zítra, tedy 6. 10., v šapitó Azyl78 v pražské Stromovce. S ohledem na stále ne zcela zvládnutou koronavirovou pandemii nabízejí organizátoři možnost sledovat program druhého dne i online (ZDE nebo ZDE).

O velkém zájmu o účast v soutěži SWCSummit svědčí fakt, že těsně před uzávěrkou evidovali pořadatelé několik stovek přihlášek. Vysokou úroveň soutěžících zaručují partnerství SWCSummitu se soutěžemi, jako je EIT Urban Mobility Pitch Awards, Czech Startup Challenge či Creative Business Cup. Nejúspěšnější startupy těchto soutěží získávají divoké karty do soutěže SWCSummit, která je tak něčím na způsob Ligy mistrů na poli evropských startupových soutěží. Vítěz – de facto mistr Evropy – získá vstupenku na celosvětové finále, které se odehraje v americkém Silicon Valley, a finanční odměnu ve výši 500 000 USD.

Nesoutěžní, ale významnou částí SWCSummitu je neformální setkávání se účastníků a navazování kontaktů. Na SWCSummit totiž každoročně zavítá řada renomovaných mentorů, investorů a zástupců firem z Evropy i ze zámoří, ke kterým by se jednotlivé startupy za běžných okolností dostávaly jen velmi složitě. Na této akci se však s nimi mohou potkat tváří v tvář nebo se zúčastnit jejich workshopů či panelových diskusí.

(reklamní sdělení) Přihlaste svůj inovativní nápad či projekt do unikátního virtuálního hubu zaměřeného na energetiku v rámci projektu Danube Energy+. Uspějte a získejte unikátní přístup do inkubačního programu.

S čím se můžete přihlásit?

  • Nápad
  • Výzkumný projekt
  • Business projekt
  • Prototyp
  • Studie

V jaké oblasti?

  • Zajímá nás energetika a s ní související projekty

Kdo se může přihlásit?

  • Mladý inovátor do 35 let věku, ať už je to student, doktorand, vědec, inovátor nebo podnikatel

Proč se zapojit?

  • Zpětná vazba k projektu / nápadu
  • Zviditelnění projektu / nápadu
  • Možnost účasti v inkubačním nebo akceleračním programu
  • Vzdělávání
  • Příprava na jednání s investory
  • Získání investice na další rozvoj
  • Zahraniční expanze
  • Možnost měnit svět kolem nás

Harmonogram přihlášek

  • Zasílání nápadů / prezentací – do 30.9.2021
  • Vyhodnocení nápadů / prezentací – do 30.10.2021
  • Demo Days pro vybrané uchazeče – listopad 2021

Kde se zapojit?

Program byl spolufinancován z prostředků Evropské Unie Danube Energy

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

(reklamní sdělení) V Pardubicích bylo spuštěno regionálního centrum pro pomoc energetickým start-upům PowerHUB Danube Energy+. Má pomáhat inovátorům v oblasti energetiky pomáhat s rozjezdem podnikání.

Program nechce rozhodovat o tom, který nápad uspěje nebo ne – to je práce trhu – jeho cílem je usnadnit jim cestu do praxe tím, že inovátorům poskytne jednoduchý přístup k znalostem nutným pro úspěch v jejich podnikání. Přesnou terminologii jde o pre-akcelerační vzdělávací systému pro ty, kdo chtějí v tomto oboru něco změnit. Systém výuky nazvaný Nástroj Danube Energy+ bude pilotován v devíti zemích, které zahrnují 90 klíčových subjektů Dunajského regionu a 90 mladých inovátorů.

Novým nápadům chce Danube Energy+ umožnit cestu i na straně druhé, na straně zákaznické a na straně státu. Měl by tak vzniknout vzdělávací systém určený pro klíčové hráče regionálních ekosystémů (veřejná samospráva, univerzity, obchod, malé a střední podniky), který prohloubí jejich znalosti o současných průmyslových výzvách.

Projekt je spolufinancován z fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj, nástroje předvstupní pomoci a evropského nástroje sousedství. Projekt běžel od sprna 2018, od sprna 2021 by měl být již plně funkční a dostupný všem uživatelům, kterí o něj projeví zájem, a kterým může pomoci.

Nový hub se skládá z několika komponent, které vytváří celkový regionální inovační ekosystém. Virtuální prostředí v sobě kombinuje:

  • Základní informační a administrační rozhraní
  • Inkubační program
  • Akcelerační program
  • Mentor`s pool pro výběr koučů, mentorů a specialistů
  • Vzdělávací sekci s unikátními na energetiku zaměřenými vytvořenými materiály Danube Energy+ TOOL a Danube Energy+ ecosystem Package 
  • Sekci pro investory k zajištění efektivního propojování a případných investic

Máte inovativní projekt či nápad z oblasti energetiky? Neváhejte a kontaktujte nás na https://energyplus.powerhub.cz/inkubacni-program/. Inkubační program pro mladé inovátory v energetice vám pomůže definovat produkt, nastavit distribuční kanály, zvolit vhodnou go-to-market strategii, pomoci se získáním financí a mnoho dalšího.

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

(reklamní sdělení) Od konce čřervence bude i v Česku fungovat nová pomoc pro mladé vynálezce a technologické nadšence, kteří chtějí změnit největší průmyslové odvětví na světě: energetiku.

Nadnárodní program Danube Energy+ byl navržen tak, aby vytvořil příznivé prostředí podporující mladé inovátory pro dosažení změny v udržitelnosti energetiky cestou zakládání inovativních startupů, podporou jejich inkubace, akcelerace a vzdělávání.

A přesně takovými mladým inovátory jsou středoškolští studenti Filip Dvořáček, Dominik Mareš a Rudolf Samuel Mašek a jejich startupový projekt Aqua – reaktor.

Aqua-reaktor je koncepce technologického systému na zpracování biologického odpadu (zatím ve stadiu přípravy na výstavbu prvního komplexního prototypu). Má zpracovávat biologický odpad (konkrétně zbytky potravin, trávu a shrabané listí…) a využívat ho jako zdroj metanu pro energetické účely. A také jako jako zdroj živin do zčásti uzavřeného ekosystému, kde by se vše sloužilo k produkci rostlin, hub, krmiva pro ryby, samotných ryb, řas (a z nich oleje) či další biologických materiáů. To vše by mělo být v biokvalitě, bez pesticidů. Cílem je vytvořit do značné míry uzavřený kruh: zpracovávat odpad, který se normálně sváží, na výrobu nových surovin a zdrojů a ulevit tak životnímu prostředí.

Systém nevypouští prakticky žádné emise, ba až záporné emise, což pro nás znamená velkou výhodu především do budoucna, protože nejen EU tlačí na stále dražší emisní povolenky a jiné ekologické strategie pro transformování trhu. Výrobci energie jsou tak nuceni k hledání nových, ekologických zdrojů elektřiny, a jedním z nich by podle jeho tvůrců mohl být právě Aqua-reaktor. Zakladatelé věří, že Aqua-reaktory mohou v budoucnosti stát a fungovat nejen v ČR a EU, ale prakticky na celém světě – a i mimo něj, protože koncept je minimálně v principu vhodný pro kosmické lety.

Aqua-reaktor využívá celé řady dnes již ověřených technologií či postupů. Z nich ovšem chce vybudovat unikátní celek v podobě, jakou ještě nikdo nevytvořil. „Představte si, jako by neexistovala auta“, vysvětlili jeho tvůrci svůj nápad analogií v nedávném rozhovoru: „Existoval by spalovací motor, převodovka, kola a všechno ostatní, ale nikoho by nenapadlo z toho udělat auto. A my jsme ti inovátoři, kteří přijdou a dají jednotlivé části do uceleného systému, který pak funguje jako to auto.“

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

Autoři nápadu dnes spolupracují s několika českými univerzitami a výzkumnými pracovišti. Chystají se také vstoupit na podzim roku do firemného inkubátoru, připravit založení firmy, připravit strategii firmy, komunikaci s potenciálními zákazníky a tak dále a tak podobně. Sami autoři nápadu ví, že většina z toho pro ně budou naprosto nové – ale právě s takovými úkoly jim může pomoci Danube Energy+. Jeho cílem je umožnist novým inovátorům, aby se mohli soustředit na rozvíjení svého nápadu.

Máte zájem a chcete přihlásit svůj projekt? Navštivte web https://energyplus.powerhub.cz, kde se dozvíte více informací. Inkubační program pro mladé inovátory v energetice vám pomůže definovat produkt, nastavit distribuční kanály, zvolit vhodnou go-to-market strategii, pomoci se získáním financí a mnoho dalšího.

(Reklamní sdělení) V Pardubicích dojde tento týden ke spuštění regionálního centra pro pomoc energetickým start-upům PowerHUB Danube Energy+. To má inovátorům v oblasti energetiky pomáhat s rozjezdem podnikání. Ke spuštění dojde 29. července v 10:00, vy ho můžete sledovat na stránkách energyplus.powerhub.cz..

Hub a především nástroje, které mohou do něj zahrnuté firmy využívat, se důkladně připravovaly. V rámci projektu byl již vyvinut nástroj nástroj Danube Energy+ (preakceleračního vzdělávacího systému) pro mladé inovátory přinášející nové nápady v oblasti energetiky, ale také balíčku Danube Energy+ (vzdělávacího systému učeného pro klíčové hráče regionálního ekosystému, jako jsou zástupci veřejné správy, univerzity, malé a střední podniky, prohlubujícího znalosti o současných průmyslových výzvách i o nasazení nástroje Danube Energy+).

Takto inkubovaným firmám pomůže s finalizací jejich produktů a služeb s cílem úspěšného vstupu na trh, zahájením běžné podnikatelské agendy a pro jejich další růst bude pomáhat zajišťovat zdroje formou účasti v dotačních programech nebo při jednáních s investory o kapitálových vstupech.

Účelem těchto nástrojů je zprostředkovat mladým inovátorům inkubační a akcelerační programy, které jsou postaveny na předávání praktických zkušeností mentorů a koučů v oblastech zakládání, řízení a investování firem.

Akcelerační programy budou zaměřeny na dosažení nových trhů (EU, USA, zbytek světa), rozšíření portfolia produktů, stabilizaci a kontinuální rozvoj včetně dalších investičních kol financování. Firmy budou přijímány v pevných termínech alespoň dvakrát ročně, aby mohl společný vzdělávací program pracovat v optimálně početných skupinách.

Seminář Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Seminář Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

PowerHUB Danube Energy+ bude jednoduchá a přístupná platforma, která bude propojovat nápady mladých inovátorů v energetice jak s mentory a kouči, tak hlavně i s potencionálními investory.

Václav Tůma, Senior Project Manažer, PowerHUB komentuje založení regionálního hubu: „Podpora inovativních energetických projektů a jejich rozvoj je s ohledem na celoevropské společenské dění v poslední době na vzestupu a proto je vhodné podporovat tyto aktivity i v regionu a sdílet zkušenosti v rámci celého Podunajského regionu a rozvíjet komunitu mladých inovátorů v energetice.“

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

Program je kofinancován z fondů Evropské unie a spadá pod Interreg Danube Transnational Programme. Na programu participuje celkem devět států Evropské unie, v České republice zastupuje roli partnera E-KLASTR Czech Republic za spoluúčasti asociovaného partnera Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje. V začátcích programu byla zřízena Regionální Aliance skládající se z: Pardubického podnikatelského inkubátoru P-PINK, Regionální kanceláře CzechInvest, Krajské hospodářské komory ČR, Regionální rozvojové agentury, Univerzity Pardubice, Form08.com a E-KLASTR.

Virtuální HUB začne dnem spuštění rovněž přijímat přihlášky nápadů a projektů mladých inovátorů v energetice, kterým poskytne úvodní konzultace a v případě kvalifikace poskytne inkubační nebo akcelerační služby ve spolupráci s partnery projektu.

Více se dozvíte při slavnostním spuštění virtuálního hubu, ke kterému se můžete přihlásit v tomto odkazu.

Load More