Ulice světových měst v posledních letech doslova zaplavily elektrické koloběžky. Představují zajímavou příležitost, jak “rozhýbat” města, ale stejně tak i problém. Ostatně Češi, především obyvatelé Prahy a návštěvníci jejího historického centra, o tom vědí své. Řadu problematických aspektů této nové formy mobility chce městům pomoci zvládnout start-up Nivel. Jak, to nám vysvětlil zakladatel a šéf firmy Harald Sævareid, který přijel do Prahy na říjnový Future City Boot Camp.

Harald Sævareid (foto Harald Sævareid)
Harald Sævareid (foto Harald Sævareid)

Česká města, především tedy Praha, mají s elektrickými koloběžkami poměrně kontroverzní zkušenosti. Jaké to bylo v Norsku?
Byl to blázinec. Oslo, které je proti Praze asi poloviční, mělo v jednu chvíli až zhruba 22 tisíc koloběžek. Pokud se nepletu, v Praze jich je v tuto chvíli méně než tisíc. (Podle oficiálních údajů bylo během léta v norském hlavním městě dokonce 25 tisíc koloběžek, pozn. red.). Norsko bylo skutečně pro provozovatele elektrických koloběžek velmi atraktivní trh, protože tu lehko hledají zákazníky. Ochota platit za tento typ služby je velmi vysoká.

A v té době jste založili Nivel?
Ano, začali jsem ke konci roku 2019. Já jsem pracoval na radnici svého rodného města Stavanger (čtvrté největší město v Norsku, které leží v jihozápadním cípu země a má zhruba 130 tisíc obyvatel, pozn. red.). Můj kolega a spoluzakladatel byl zase zaměstnaný u dopravního podniku. Oba jsme viděli, že města nemají nástroje, jak se s tímhle novým jevem vypořádat. Tak jsme si řekli, že bychom mohli vyvinout škálovatelný nástroj, který můžeme nabídnout libovolnému městu.

A používá dnes Oslo vaši službu?
Zatím ještě nejsou naším zákazníkem, ale jednáme s nimi. Větší města chtějí často přijít s vlastním přístupem. Oslo věnovalo poměrně značné prostředky na vlastní vývoj relativně jednoduchého analytického nástroj. Ten městu umožňuje přijímat data od provozovatelů, a tedy sledovat pohyb a rozmístění elektrických koloběžek po městě.

Nemají ovšem k dispozici stále tu druhou základní funkci, kterou nabízí náš systém, tedy schopnost předávat rychle, v reálném čase, data provozovatelům a tak upravovat pravidla pro provoz těchto koloběžek. Tím pádem nemohou v reálném čase finančně motivovat provozovatele ke změně nežádoucího jednání.

To je asi dobrý okamžik vrátit se k popisu samotné služby. Takže co přesně městům nabízíme?
Nabízíme jim jednoduchou službu digitální regulace, kterou nazýváme Nivel Regulator Tool. Nabídka elektrických koloběžek a další podobné služby jsou digitální služby, které fungují trochu jinak, než jak jsou města dnes zvyklá. Používají především analogové formy regulace, které pro takové případy nejsou dost pružné. Schválit nové předpisy či nová pravidla je v takovém procesu záležitostí týdnů či spíše měsíců. Digitální regulace umožňuje reagovat mnohem pružněji. Jinak totiž tradiční městská, de facto analogová regulace, musí být vytvořena tak, aby předjímala všechny možné formy digitálního byznysu.

Jinak řečeno, že předpisy musí být napsány tak dobře, aby počítaly s každou možností?
Ano, a to je velmi obtížné. Hodně se například mluví o tom, že by se elektrické koloběžky vypínaly na noc. Tak celá řada měst napsala do předpisů, že koloběžky musí být vypnuté mezi půlnoci a pátou hodinou ranní. Ale co když se najednou zjistí, že v 10 hodin večer je v ulicích spousta opilců, kteří koloběžky začnou používat a způsobovat nehody? V takovém případě je nutné kvůli malé úpravě znovu procházet politickým procesem, který po dvou měsíců dospěje ke změně pravidel. Pokud uděláte tu změnu digitálně, tak nám město prostě řekne, že chce koloběžky vypnout v deset hodin a my to uděláme. Ano, my nabízíme městům možnost, jak jednoduše rychle, a přesně určovat pravidla pro provoz podobných služeb do nejmenších podrobností.

V principu je to podobné jako pronájem veřejného prostoru například pro restaurace či kavárny. Nikoho nepřekvapí, že ze prostor v centru nebo na jiném frekventovaném místě zaplatí více než za prostor na periferii. Ani v případě parkování není nic zvláštního na tom, že cena za hodinu v centru je jiná než na kraji města. Není důvod, aby ceny byly podobné, když se užitní cena daného místa liší. Poptávka po daném místě je vyšší, cena by také měla být vyšší.

Takže vy nezasahujete do vztahu mezi provozovatelem a uživatelem koloběžky?
Ne, to ne, to necháváme na provozovateli dané služby. On sám nejlépe ví, jak se jeho uživatelé chovají, na co reagují a tak podobně.

Ale cenová regulace i tak umožňuje městu regulovat a usměrňovat poptávku. Mimo jiné například třeba služby nabízet tam, kde je město nejvíce potřebuje. Mnohem lépe než třeba zákazy nebo například omezení počtu koloběžek, které ve městě mohou být. Protože pokud jejich počet nějak omezíte shora, logicky se všechny koloběžky sejdou na nejlukrativnějším místě, tedy nejspíše ve středu města a na dalších frekventovaných lokalitách. Ale pokud město nasadí zajímavé ceny jinde, může zatraktivnit použití koloběžek v místech, kde například hromadná doprava není tak hustá a podobně.

Interface systému Nivel Regulator společnosti Nivel (foto Nivel)
Interface systému Nivel Regulator společnosti Nivel (foto Nivel)

Ale nespoléháte pouze jen na cenovou regulaci?
Ne, samozřejmě existuje i možnost vytvořit zóny se zákazem vjezdu pro koloběžky, nebo zóny s regulovanou maximální rychlostí. Dám vám příklad z Bergenu, který naše služby dnes používá. V pátek (rozhovor vznikal v úterý 5. října, pozn.red.) se ozval ředitel jedné školy. Děti si oblíbily jízdu na koloběžkách před školou, což nepovažoval za ideální. Vedení města to probralo a z těch míst se udělal zóna se zákazem vjezdu. Stejně tak například není povolen provoz koloběžek na sportovních hřištích s umělou trávou. A samozřejmě můžeme vytvořit podobné zóny ve středu města. Když se radnice rozhodne, jde to přesně a rychle.

Samozřejmě, pak není zase problém rozhodnutí změnit, pokud se situace změní. Dá se leccos vyzkoušet a ověřit. V Bergenu například byly v centru města zóny se sníženou maximální rychlostí, a to v místech, kde je nejvíce turistů a v oblasti, který byla UNESCO zařazena na seznam světového dědictví. Ale během léta a covidových omezení se ukázalo, že omezení v dané situaci nejsou nutná. V oblasti se stejně téměř nikdo nepohyboval. Tak se zóna pře zimu zrušila, a byla obnovena až v létě, kdy se na místo vrátili lidé.

V Norsku také od ledna 2021 začne platit nové celostátní předpisy, které umožní lepší regulaci těchto služeb. Vznikaly sice poněkud narychlo, takže se nejspíše najdou způsoby, jak je obejít, a bude je nutné ještě upravit, ale i tak budou moci být města vůči provozovatelům mnohem přísnější. Ale to je věc státu, to jednotlivá města přímo neovlivní.

Co parkování koloběžek, to je v Praze také ožehavé téma…
I to lze samozřejmě pružně řídit. Abychom zůstali v Bergenu, tak historický střed města je v podstatě jedna velká zóna za zákazem stání pro elektrické koloběžky. Jízdu nemůžete ukončit nikde jinde než na vyznačených místech. Stání jsou přitom vyznačena nejen v aplikaci, ale i přímo fyzicky na zemi, takže je lze snadno najít. Pak jsou vybrána další místa, kde se nesmí parkovat, jako jsou různé úzké uličky a podobně.

Zastavme se chvíli u Bergenu, protože to bylo první místo, kde jste začali fungovat, že? Kdy to bylo?
Ano. Moje domovské město je Stavanger, ale znáte to, doma není nikdo prorokem… My jsme aplikaci vyvíjeli velmi úsporně, v podstatě jsme připravili jen prototyp, tedy proklikatelný prototyp, a vyzkoušeli jsme si na jiných datech, že zvládneme zpracovat předpokládaný objem dat. Pak jsme začali jednat s městy. Bergenská radnice byla první, s kterou jsme se dohodli, protože tamním zastupitelům začalo být jasné, že situace je neúnosná a něco se musí dělat. Zhruba za čtyři měsíce, tedy v prosinci loňského roku, pak začal systém fungovat.

A podle mého názoru funguje dobře. Bergen je město, které má na počet obyvatel vysoký počet koloběžek, ale na ulicích je poměrně pořádek. Já bych odhadoval, že většina místních obyvatel si bude myslet – a je to i můj názor – že jich pořád je moc, ale od zavedení systému se situace zlepšila.

Proč si myslíte, že koloběžek je moc?
Protože vidíme, kolik jízd provozovatelé za den na svých koloběžkách mají.

Jak si město za koloběžky účtuje?
Za dobu od konce jedné cesty do začátku další. Tedy za každou minutu stání. Výše poplatku se přitom v různých městských zónách liší, jak jsem říkal. Tento systém má tu výhodu, že provozovatele motivuje k tomu, aby koloběžek neměli moc, aby je měli neustále na cestě a v pohybu, a nenechávali je stát na ulicích.

Kolik třeba Bergen na poplatcích za koloběžky vydělává?
Po přepočtu na české koruny to je zhruba půl milionu korun měsíčně.

A jak velkou část zisku provozovatelů si město bere?
Zhruba jedno až dvě procenta. Z jejich celkových tržeb si město vezme jedno až dvě procenta. (To zhruba znamená, že zhruba obyvatelé zhruba čtvrtmilionového Bergenu každý měsíc projezdí na elektrických koloběžkách nějakých 25-50 milionů korun, pozn.red.)

Ta částka se samozřejmě liší podle toho, jaká má daná služba obrat, kolik jízd jejich koloběžky za den či uskuteční a tak podobně. Některé jsou ziskovější než jiné. Ale není to moc. A nikdo si příliš nestěžuje, že restaurace se zahrádkou v centru města je trochu dražší než jinde. Je to i tak atraktivní byznys, atraktivní lokalita, tak jsou všichni smířeni s vyšší cenou. Z obchodní hlediska dává smysl.

Elektrická koloběžka společnost Superpdestrian (foto Superpdestrian)
Elektrická koloběžka společnost Superpdestrian (foto Superpdestrian)

Vy jste říkal, že jste chtěli postavit škálovatelný systém, který by se dal snadno přenášet do jiných měst – jak se to dařilo? Bylo to ve skutečnosti tak jednoduché?
Když jsme přibírali druhé město, tak jsme museli naprogramovat něco navíc. Byla s tím určitá práce. Ale třetí město už nepředstavovala žádný problém. Bylo to snadné. Jsme připraveni vyrazit za hranice Norska a začít pracovat skutečně mezinárodně.

Jak se staví k vaší službě provozovatelé půjčoven elektrických koloběžek? Nemají s vaší službou problém?
Když s nimi mluvíme, tak nás někdy prosí, abychom městům příliš nezdůrazňovali možnost dynamické cenotvorby. Nejdůležitější pro ně ovšem je, že vytváříme standardizovaný nástroj na sdílení dat, který jim dává možnost vést rovný konkurenční boj. Prostředí, ve kterém ví, že po porušení pravidel přichází nějaký trest. Většina z nich s tím nemá problém, protože chtějí vytvářet stabilní byznys a fungovat dlouhodobě. A chtějí nabízet službu, za kterou lidé budou platit.

Takže abych se vrátil k otázce, provozovatelé s námi problém nemají. Dokonce jsme se setkali s tím, že někteří nás aktivně doporučují městům, ve kterých působí. Což nám samozřejmě pomáhá.

Nasadili jste systém i na jiné dopravní prostředky než koloběžky?
Ne, zatím ne. Ale logicky se samozřejmě nabízí možnost, že by se stejně dala regulovat elektrická kola či jiní prostředky moderní mikromobility. Ale není to nutné jen v případě mikromobility, mluvili jsme s dalšími dvěma městy o tom, že by se dal systém použít i pro vytváření ceny pro různé další typy vozidel, především firemních. To by mohl být zajímavý nástroj, jak přispět k posunu směrem k čistší a zelenější dopravě ve městech.

Jednou z mladých společností, která se zúčastnila nedávného pražského startupového bootcampu a soutěže Startup World Cup & Summit, byla španělská HOPU. Její IT řešení by mělo podle jejích vlastních slov městům umožnit inovace prostřednictvím klíčových technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí nebo tzv. Data Quality – kvalita dat. O bližší charakteristiku tohoto řešení jsme požádali vedoucí marketingu startupu HOPU Andreu Gómez Olivu.

Mohla byste stručně představit společnost HOPU? Kdy, kde a jak vznikla?

HOPU je španělská společnost, která se snaží aplikovat ve městech inovace prostřednictvím nejnovějších technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí nebo tzv. kvalita dat (Data-Quality). Pohybujeme se v technologickém sektoru tzv. smart cities – monitorujeme, analyzujeme a vizualizujeme environmentální data. V našem katalogu máme například různá zařízení, která umožňují monitorovat emise, povětrnostní podmínky, hluk či lokální kumulace osob. Vedle toho nabízíme rovněž odpovídající vizualizační nástroje, jako jsou dashboardy, různé specificky zaměřené aplikace a datové modely využívající umělou inteligenci pro korelaci dat.  

Společnost HOPU, jejíž centrála se nachází v Murcijském regionu na jihovýchodě Španělska, vznikla v roce 2014. Aktuálně máme multidisciplinární tým složený z 35 pracovníků – inženýrů, vývojářů, datových expertů a odborníků na marketing a komunikaci – a zakládáme pobočky v dalších městech, například v Berlíně.

Na řešení jakých problémů se vaše společnost zaměřuje především?

Hlavním problémem, který řešíme, je podpora městských plánovačů a dalších podobně zaměřených expertů v jejich rozhodovacích procesech. Chceme jim pomoci vyhnout se případným sankcím, umožnit jim urychlit investice do technologií, které dokážou zmírnit změny klimatu, a vyhnout se ztrátě grantů kvůli nedostatku indikátorů/výsledků založených na nezpochybnitelné evidenci. Naší ambicí zkrátka je zajistit, aby jejich rozhodování zohledňovala příslušné ukazatele udržitelnosti, změny klimatu, kvality ovzduší a byla ku prospěchu obyvatel měst.

Jsme tu, abychom podpořili jakékoli rozhodnutí o udržitelném městském rozvoji a digitální transformaci prostřednictvím nástrojů založených na dashboardových datech, nástrojů na podporu rozhodování a zařízení z oblasti internetu věcí umožňujících sledování udržitelnosti a stavu životního prostředí. Propojujeme data, technologie a lidi, abychom vytvořili účinný nástroj pro městské inovace. Naším cílem je vytvářet taková města, kde lidé budou cítit, že opravdu žijí ve smart city.

Tým startupu HOPU (Andrea Gómez Oliva je v první řadě zcela vlevo)

Proč jste si vybrali právě tuto problematiku?

Potřeba řešit výše uvedené problémy je velmi bezprostřední, a to kvůli předpisům, jako je například Zákon o změně klimatu (Climate Change Act) či Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Ty ale také vytvářejí podmínky pro růst trhu. Nacházíme se nyní ve fázi, kdy se začínají rodit chytrá města a zároveň je třeba intenzivně řešit dopady klimatické změny. Ve Španělsku na to jsou momentálně vyčleněny investiční prostředky ve výši 870 milionů eur, v Německu půl miliardy eur. Velikost trhu s technologiemi zaměřnými na sledování kvality ovzduší byla poradenskou společností Frost & Sullivan odhadnuta na téměř 7 miliard USD. Pokud však tento trh rozšíříme o navazující služby, služby s další přidanou hodnotou, které podporují urbanistické plánování a rozvoj, dostaneme se až k číslu 98 miliard USD. Při naplňování cílů udržitelného rozvoje, resp. udržitelných měst je navíc možné využívat investic z Investičního plánu pro udržitelnou Evropu, fondu Just Transition, od Světové banky či mezinárodní rozvojové banky.

Můžete popsat základní princip vašeho technologického řešení? Co by mělo být jeho hlavní uživatelskou výhodou?

HOPU se rozvíjí ve dvou liniích: v jedné probíhá vývoj SaaS (software jako služba) pro analýzu a vizualizaci dat, a to s jasnými ukazateli pro konkrétní osoby s rozhodovací pravomocí. Ve druhé linii vyvíjíme monitorovací zařízení pro sběr vysoce kvalitních dat.

SaaS, který jsme v HOPU vyvinuli, se zaměřuje na monitoring životního prostředí, jehož součástí jsou digitální služby s tzv. kontextovou inteligencí. Tato aplikace městům umožňuje shromažďovat, analyzovat a vizualizovat velké množství údajů charakterizujících aktuální situaci měst. Její součástí jsou datové sady vytvořené ze zdrojů na bázi internetu věcí, satelitů, různých enviromentálních zdrojů, utilit a otevřených dat, které poskytují řadu ukazatelů usnadňujících pochopení stavu životního prostředí na daném území v konkrétním čase. Řešení je postaveno na standardech kvality dat (IEEE P2510), datových prostorech a inteligentních datových modelech (FIWARE, IDSA a GAIA-X) a datové interoperabilitě (ETSI a OGC).

V porovnání s konkurencí jsou hlavními přednostmi našeho řešení kvalita a spolehlivost dat. Ráda bych zdůraznila, že naše řešení nabízí certifikovanou kvalitu dat (již zmíněné IEEE P2510) a validaci externími institucemi, jako je Environment Centre (CETENMA), a certifikačními autoritami (SGS).

Jak hodláte přesvědčit potenciální zákazníky, aby si vybrali právě vaše řešení?

Naše řešení Unique Value Proposition umožňuje sledovat kvalitu ovzduší, a to s vysokou přesností a spolehlivostí. Naše datové soubory jsou velmi kvalitní, k jejich zpravování používáme pokročilé algoritmy a odpovídající služby, včetně více než 3 TB historických dat a tréninkových modelů, na jejichž základě dokážeme vytvářet velmi přesné předpovědi a modely prevence, které jsou v souladu s předpisy Evropské unie i americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).

HOPU se řídí již zmíněným standardem kvality dat IEEE P2510, který umožňuje korelovat data z více zdrojů, různých geografických poloh a kontextů, a to jako součásti cloudové platformy s podporou umělé inteligence.

Našimi hlavními výhodami ve srovnání s konkurencí jsou kvalita dat, používání otevřených standardů, kompatibilita, certifikáty kvality a dobré reference díky projektům, na nichž se HOPU podílí, jako je například tvorba nízkoemisních zón v centru Madridu, či jiné podobné projekty na dalších místech ve Španělsku, ale i v Helsinkách, Lisabonu nebo Ženevě.

Ukázka jednoho z městských tzv. smart spots, na kterém se podílel startup HOPU (Kredit: HOPU)

Je vaše technologie již kompletně dokončená, nebo ji stále rozvíjíte?

Máme katalog již hotových řešení, ale HOPU neustále roste. Pracujeme na rozvoji v oblasti analýzy dat a umělé inteligence. Nyní je v provozu více než 10 našich řešení v několika evropských hlavních městech a předpokládáme, že do roku 2023 tento počet rozšíříme na 50.

Jaké jsou hlavní překážky, pokud jsou nějaké, pro zahájení širší implementace vašeho řešení?

HOPU o širší implementaci samozřejmě usiluje, budujeme partnerskou síť, abychom byli schopni řešit i velké projekty na různých místech Evropy. V poslední době jsme ve Španělsku navázali spolupráci se společnostmi Telefónica (O2) a big telco a plánujeme nasadit 300 našich zařízení v andaluské provincii Cádiz.

Již máte zajištěno financování vašeho dalšího rozvoje? Hledáte partnera se silným finančním zázemím?

HOPU aktuálně usiluje o získání investice ve výši dva miliony eur, kterou by měly z části pokrýt veřejné půjčky pro startupy, včetně ENISA a CDTI od španělské vlády, z části pak soukromí investoři, jako například BStartup, LeadBlock, Torret Road Capital, Wayra a Lanzadera. HOPU je rovněž součástí klíčových investičních programů, jako jsou EIT Digital Evropské komise, Wayra Telefóniky a Lanzadera španělského podnikatele Juana Roiga.

O některých vašich realizovaných projektech jste se již zmínila, ale můžete přehled vašich projektů či zákazníků ještě rozšířit?

V tuto chvíli tvoří portfolio našich klientů 48 chytrých měst v celé Evropě a 10 specifických byznysových projektů. HOPU se v současné době zaměřuje na vývoj řešení pro města Aarhus, Hamburk, irský Galway, baskické Bilbao, španělskou Cartagenu a Ceutí, britský Bristol a Londýn, argentinskou Córdobu a také pro Mexico City.

Do budoucna hodláme růst především v oblasti datové analýzy a umělé inteligence. S využitím našich kompetencí chceme vytvořit datové modely, které městům pomohou lépe poznat, jak zlepšit městské prostředí tak, aby bylo udržitelnější.

Celoevropským vítězem soutěže Startup World Cup & Summit, jejíž finále se uskutečnilo 6. října v Praze, se stal český blockchainový startup Tatum. Spolu s vítězstvím získal i finanční odměnu ve výši 500 000 USD, kterou může použít jako investici do dalšího rozvoje. Současně se také kvalifikoval do celosvětového finále, které se uskuteční v americkém Silicon Valley,

Firma Tatum do finále postoupila společně s další českou startupovou společností Readmio z regionálního kola soutěže, kterého se zúčastnily startupy ze zemí V4 o den dříve.

V celoevropském finále se utkalo celkem 9 startupů, které zvítězily v regionálních kolech soutěže Startup World Cup & Summit. Startup Tatum zaujal porotu svojí uživatelsky velmi přívětivou platformou pro vývoj blockchainu. Tato platforma vytváří jednotný rámec pro více než 40 blockchainových protokolů.

Druhý český finalista, startup Readmio, získal cenu publika. Readmio vyvinul mobilní aplikaci, která v reálném čase pomocí strojového rozpoznávání řeči obohacuje čtení pohádek o zvuky, které dokreslují atmosféru.

„Do regionálního kola V4 letos dorazilo přes 400 přihlášek. Z nich jsme vybrali 12 finalistů, kteří se v prostorech pražského HubHubu utkali před osmičlennou porotou zkušených investorů. Každý startup měl na své představení 4 minuty, poté následovaly ještě další 4 minuty doplňujících otázek od porotců,“ přiblížil princip startupové soutěže ředitel SWCSummitu Tomáš Cironis.

O vítězi bylo jasno ihned, mezi porotci panovala okamžitá shoda. „Velká část společnosti blockchainům sice nerozumí, ale jejich potenciál je ohromný. Tatum nabízí nástroj, který vytváření blockchainů revolučním způsobem zjednodušuje, a tím je zpřístupňuje mnohem většímu počtu firem. Navíc je tento startup ve fázi, kdy už jeho řešení reálně funguje a je ověřeno v praxi,“ vysvětlil důvody vítězství člen poroty Adam Kočík z J&T Ventures.

O druhém postupujícím se naopak porotci radili desítky minut. Nakonec se rozhodli udělit divokou kartu projektu, který má potenciál „změnit ve společnosti něco k lepšímu“. Toto kritérium podle nich nejlépe splnil startup Readmio, který svou mobilní aplikací chce motivovat rodiče, aby trávili víc času se svými dětmi vyprávěním pohádek. V budoucnu by pak aplikace doplňující příběhy zvukovými efekty mohla přispívat i ke vzdělávání a přibližování složitějších témat.

Na závěr celé akce se z Kalifornie připojil spoluzakladatel Applu Steve Wozniak, který se dnes velmi aktivně věnuje investování do mladých a nadějných technologických projektů. Vedle Steva Wozniaka na Startup World Cup & Summitu vystoupila také světově uznávaná pedagožka a novinářka Esther Wojcicki – často přezdívaná „kmotra Silicon Valley“. Je autorkou bestselleru o výchově úspěšných lidí a mimo jiné mentorovala i dceru Steva Jobse.

Dalším významným řečníkem Startup World Cup & Summitu byl Kyle Corbitt, prezident Y Combinatoru, jednoho z největších startupových inkubátorů na světě. Jeho softwarová aplikace pomáhá svést dohromady ideální startupové společníky.

Do kosmických témat pak diváky zavedla Fiammetta Diani – žena, která má v Agentuře Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) na starosti rozvoj trhu.

Dnes a zítra v Praze vrcholí soutěžní akce Startup World Cup & Summit (SWCSummit) – celoevropské klání těch nejnadějnějších startupových firem. Tato soutěž se koná v Praze již popáté a nutno říci, že její úroveň rok od roku roste. Prestiž akce dokládají i zvučná jména hostů, mezi nimiž v minulých ročnících byli, ať již osobně, nebo v online streamech, například sestra Elona Muska Tosca Musk, Tom Cwik z NASA, Martin Tolar, který vyvíjí lék na Alzheimerovu chorobu, nebo třeba CEO běžecké aplikace Strava James Quarles. Letos bude hlavní hvězdou SWCSummitu spoluzakladatel společnosti Apple Steve Wozniak, který k účastníkům akce promluví online zítra, 6. 10., od 18.00. Vedle něj budou k hlavním hostům patřit také Kyle Corbitt z Y Combinatoru, jednoho z největších inkubátorů na světě, nebo slavná novinářka, pedagožka a mentorka Esther Wojcicki, přezdívaná „kmotra Silicon Valley“. Podrobný program akce naleznete ZDE a ZDE.

Dnes probíhá v prostorech HubHubu na Jungmannově náměstí první soutěžní část – regionální finále startupů ze zemí V4. Hlavní část programu – celoevropské finále – se uskuteční zítra, tedy 6. 10., v šapitó Azyl78 v pražské Stromovce. S ohledem na stále ne zcela zvládnutou koronavirovou pandemii nabízejí organizátoři možnost sledovat program druhého dne i online (ZDE nebo ZDE).

O velkém zájmu o účast v soutěži SWCSummit svědčí fakt, že těsně před uzávěrkou evidovali pořadatelé několik stovek přihlášek. Vysokou úroveň soutěžících zaručují partnerství SWCSummitu se soutěžemi, jako je PowerMOTION, Czech Startup Challenge či Creative Business Cup. Nejúspěšnější startupy těchto soutěží získávají divoké karty do soutěže SWCSummit, která je tak něčím na způsob Ligy mistrů na poli evropských startupových soutěží. Vítěz – de facto mistr Evropy – získá vstupenku na celosvětové finále, které se odehraje v americkém Silicon Valley, a finanční odměnu ve výši 500 000 USD.

Nesoutěžní, ale významnou částí SWCSummitu je neformální setkávání se účastníků a navazování kontaktů. Na SWCSummit totiž každoročně zavítá řada renomovaných mentorů, investorů a zástupců firem z Evropy i ze zámoří, ke kterým by se jednotlivé startupy za běžných okolností dostávaly jen velmi složitě. Na této akci se však s nimi mohou potkat tváří v tvář nebo se zúčastnit jejich workshopů či panelových diskusí.

Do poslední minuty zítřejšího dne, tedy 15. září 2021, se české a slovenské startupy můžou hlásit do soutěže Startup World Cup. Ta již tradičně vyvrcholí v Praze na SWCSummitu ve dnech 5. a 6. října. Přihlášky se podávají online na webu www.swcsummit.com

V něm se nejprve utkají startupy z regionu Visegrádské čtyřky, pak bude následovat celoevropské finále. Vítězný startup vedle titulu „mistra Evropy“ a postupu do kalifornského Silicon Valley získá možnost domluvit se s pořadatelskými společnostmi Air Ventures a UP21 na okamžité investici ve výši 500 tisíc dolarů.

Registrace je bezplatná a vyplnění dotazníku zabere v průměru 30–60 minut. Vzhledem k mezinárodnímu prostředí se vše od přihlášení až po prezentaci před porotou odehrává v angličtině. 

„Rok od roku vnímáme u českých startupů v této oblasti ohromný posun. Projekty, které se dostanou až před porotu, bývají opravdu na vysoké úrovni. To ostatně dokládají i jejich výsledky. Například loňské regionální kolo Visegrádské čtyřky ovládl slovenský projekt Glycanostics a český startup 24 Vision Systems, kterému porota udělila divokou kartu, to v evropském finále dotáhl až na bronzovou příčku,“ uvádí ředitel SWCSummitu Tomáš Cironis.

Do Prahy a dál

Do pražského kontinentálního finále zamíří nejen vítězové všech předchozích regionálních kol, ale nově také vítězové několika dalších startupových soutěží, jako např. Czech Startup Challenge, Creative Business Cup nebo PowerMOTION. 

„Zastřešením dalších akcí jsme prestiž celé události posunuli na ještě vyšší úroveň než dřív. SWCSummit se tak stává něčím jako ‚Ligou mistrů‘ na poli startupových soutěží. Probojovat se mezi finalisty tak znamená opravdový úspěch, který může jednotlivé projekty teleportovat na úplně novou úroveň,“ vysvětluje Tomáš Cironis. 

Prestiž akce podtrhují také osobnosti, které se zapojí do programu. Ústřední hvězdou letošního ročníku bude spoluzakladatel Applu Steve Wozniak, jehož vystoupení bude přenášeno živě online z Kalifornie ve středu 6. října kolem 18. hodiny – v čase, kdy se porota bude radit o celoevropském vítězi.

V průběhu stejného dne vystoupí také další slavné osobnosti – například Esther Wojcicki známá jako „kmotra Silicon Valley“, která se proslavila coby uznávaná pedagožka a autorka bestselleru o výchově úspěšných dětí (sama je matkou tří veleúspěšných dcer a v minulosti mentorovala i dceru Steva Jobse). 

Třetí významnou osobností byznysového světa bude Kyle Corbitt, ředitel Y Combinatoru – jednoho z největších startupových inkubátorů na světě. V rámci svých softwarových řešení mimo jiné vytvořil i platformu, která pomáhá svést dohromady ideální startupové spoluzakladatele. Během své přednášky na SWCSummitu se bude věnovat právě problematice hledání těch pravých partnerů při zakládání nového startupu.

Klíčové kontakty?

Podle Václava Pavlečky z investorského fondu Air Ventures, který stejně jako v předchozích letech i letos zasedne ve finálové porotě, je klíčové využít příležitost a přihlásit se do soutěže, i kdyby to mělo být jen cvičně: „Vstupní dotazník je poměrně obsáhlý a vyžaduje přípravu. Už jen projít tímto procesem je obohacující zkušenost, kterou vřele doporučuji. Stejně tak doporučuji trénovat prezentaci projektu před obecenstvem – třeba i před vlastní babičkou. Řadu věcí v soutěži neovlivníte, ale to, jak na porotce zapůsobíte, rozhodně ovlivnit můžete.“

To ostatně platí už při vyplňování registrace. O budoucím úspěchu nebo neúspěchu může rozhodnout každý detail, protože před porotu se ze stovek přihlášených projektů dostanou jen ty nejlepší. Loni v regionálním kole V4 porota posuzovala 18 projektů z více než 530 přihlášených.

Vedle samotného soutěžení je zásadní přidanou hodnotou celé akce také navazování kontaktů. Na SWCSummit se každoročně z celé Evropy i zámoří sjíždějí investoři, mentoři i zástupci korporací, ke kterým by se jednotlivé startupy za běžných okolností dostávaly jen velmi složitě. Tady je mají možnost nejen potkat napřímo, ale můžou si s nimi domluvit i „1-on-1“ sezení nebo se účastnit jejich workshopů či panelových diskusí.

Hybridní program

Této části programu se můžou účastnit nejen soutěžící startupy, ale i všichni, kdo si zakoupí adekvátní vstupenku. Cena pro zástupce startupů začíná na 51 eurech a veškeré schůzky se pak řeší prostřednictvím mobilní aplikace. 

Zájemci, kteří nebudou mít možnost zúčastnit se fyzicky, tak můžou živě sledovat online stream na webu www.swcsummit.com. Ani online nebude celý program zdarma. Online vstupenky začínají přitom na 21 euro. Ta majitele opravňuje například k účasti na online workshopech a mentorských stolech.

Letošní ročník SWCSummitu se uskuteční v kulisách šapitó Azyl 78 v pražské Stromovce. Kvůli přetrvávající pandemii a omezené kapacitě však akce bude pojata hybridně. To je ostatně i důvod, proč někteří zahraniční spíkři nebudou přítomni fyzicky, ale vystoupí živě online.

Fotovoltaika je z hlediska svého celkového potenciálu nejslibnější obnovitelný zdrojů vůbec, a to hned z několika důvodů. Její cena rychle klesá, celkový potenciál je ohromný a technologii přitom ještě lze výrazně vylepšit. Ano, i když jsou panely levné a relativně účinné, je velmi dobře možné, že v brzké budoucnosti budou ještě levnější a ještě účinnější.

Právě to slibuje technologie využití tzv. perovskitů. To je skupina sloučenin halogenů s kovem (jako první byly popsány sloučeniny s olovem), které lidstvo zná téměř 200 let. I když dnes není důvod proč je vyrábět – není pro ně význmanější využití – v principu jde o materiály, které lze vyrábět levně a ve velkém. Fotovoltaické články z tohoto typu látek by se daly výrábět sítotiskem, tedy podobně jako se tisknou například nálepky.

Na světě je již několik firem, které chtějí perovskitové články zkoušet v praxi. Na čele peletonu se již roky drží společnost Oxford PV. I přes svůj název má závod v Německu s maximální výrobní kapacitou zhruba 100 megawattů (MW) ročně. V příštím roce by pak měly z něj zamířit první panely na trh. Světovým trhem tak malý objem výroby nemůže zahýbat. Firma je však prvním odvážlivcem, který se pokusí s novou technologie prorazit na dnes velmi konkurenčním trhu s fotovoltaikou.

Je to samozřejmě dosti riskantní podnik. Především právě Evropa a evropští investoři pamatují, jak místní výrobci solárních paneků pohořeli. Nedokázali prakticky nijak využít solárním boom v Německu či Česku, a trh dnes jednoznačně ovládá Čína.

Nejdeme do toho sami! A jdeme!

Oxford PV si proto na svou pouť domluvil partnera, se kterým se o riziko měl podělit. V roce 2019 podepsala strategickou exkluzivní smlouvu se švýcarskou vývojářskou společnosti Meyer Burger. Podle dohody měly obě společnosti exkluzivně spolupracovat na vývoji technologie pro hromadnou výrobu perovskitových tandemových článků založených na technologii heteropřechodových křemíkových článků a vývoji nezbytných výrobních technologií.

Ovšem Meyer Burger postupně změnil strategii. Společnost se rozhodla sama pustit do výroby panelů tohoto typu. Postupně navýšila investice do výroby a v tuto chvíli má k dispozici kapacity na výrobu oboustranných panelů o celkové kapacitě zhruba 800 MW ročně. Nepoužívají sice perovskit, ale používají i jiné klíčové technologie, která na perovskitových článcích vyráběných společnst s Oxford PV mají být.

Druhá strana tohoto obchodního manželství, je v trochu jiné situaci. Její závod by měl být téměř kompletně hotov, ale není připraven k ostré výrobě. Přesto se Oxford PV rozhodla ukončit spolupráci se svým švýcarským dodavatelem.

Závod Oxford PV v německém Braniboru nad Havolou (foto: Oxford PV)
Závod Oxford PV v německém Braniboru nad Havolou (foto: Oxford PV)

A to jednou jedinou větou v tiskovém prohlášení, které se týkalo dokončení závodu na výrobu panelů v Braniborsku: “Společnost Oxford PV po dosažení tohoto milníku ve výrobě ukončila exkluzivní spolupráci se společností Meyer Burger.” To bylo vše. Švýcarská firma byla evidentně zaskočena. Reagovala prohlášením, podle kterého bude zkoumat “právní možnosti”.

Rozchod na první pohled nedává velký smysl. Obě společnosti vlastní rozsáhlou síbrku patentů a know-how týkajících se výroby perovskitových panelů (a obecně těch typů panelů, ve kterých by se mohly prosadit nejlépe, o tom na konci článku).

Každá se přitom specializuje na trochu jiné věci a zdálo by se, že se jejich technologie mohou vhodně doplňovat. Jejich spojení se zdálo logické. Skutečnost ovšem budou poněkud komplikovanější. Zdá se ovšem, že v horším postavení by mohli být Švýcaři.

Byť spor je neveřejný a týká se technologií, které firmy střeží jako obchodní tajemství, Oxford PV zřejmě má více na vybranou. Perovskity lze připravit různými způsoby, a firma se tak může obrátit na jiné dodavatele.

Meyer Burger najde dodavatele vyspělé perovskitové technologie podstatně hůře. Společnosti přitom s těmito materiály ve své strategii pro budoucí roky spoléhala. Buď se tedy bude muset pustit do vlastního vývoje s velkým nasazením, nebo doufat, že se jí na malém “perovskitovém písečku” podaří najít nějakého nového partnera. Je ovšem otázkou, zda takový vůbec existuje, zda někdo, kdo by o splupráci měl zájem, má vývoj alespoň tak pokročilý jako Oxford PV.

V každém případě minimálně v krátkodovém měřítku spíše jen zkomplikuje nasazení perovskitů. A to by mohlo znamenat i zpomalení snah o oživení oboru, který v Evropě i přes její podporu obnovitelných zdrojů, již delší dobu spíše jen živoří.

Veterán mladého oboru

Společnost Oxford PV je v oboru nové generace perovskitových článků dobře známým jménem. Stojí za ní totiž jistý Henry Snaith z Oxfordské univerzity. Tento vědec se do popředí „perovsktitové scény“ vyhoupl velmi brzy. V časopise Science totiž představil vůbec první perovskitový článek, který nepotřebuje kapalný elektrolyt. I v době, kdy k dispozici jen malé laboratorní vzoky, prohlašoval, že v brzké době nebude problém s pomocí perovskitů postavit články s účinností zhruba 20 až 25 procent.

Myšlence věřil nejen po stránce akademické. Spoluzaložil spin-off Oxford PV, se kterým chtěl články přivézt na trh. Firma se roky věnovala pouze vývoji, to se však pomalu láme. V roce 2021 by ale už měly její panely být začít být k vidění na střechách.

Společnost Oxford PV nalákala investory a koupila továrnu u města Branibord nad Havolou (Brandenburg) nedaleko Berlína. Závod vznikl v dobách, kdy se Německo pokoušelo stát významným výrobcem ve fotovoltaice. Měly se v něm vyrábět velmi tenké křemíkové panely s nízkými materiálovými náklady, ale výrobce (a do značné míry ani technologie samotná) v čínské konkurenci neobstál.

Naše nika

Oxford PV se rozhodlo, že ani ona rozšířeným křemíkovým článkům v mnoha ohledech konkurovat nemůže. Vydalo se cestou kombinace křemíků a perovskitů. Tak by mělo být alespoň na papíře postavit článek s účinnosti kolem 30 procent, která je pro běžné křemíkové zcela nedosažitelná. Stačí zkombinovat běžný křemíkový článek s účinností kolem 20 procent a perovskitový článek s účinností něco nad 15 procent. Není tedy zapotřebí „špičkově vyladěný“ perovskit, jehož vývoj by si vyžádal hodně času.

I když tedy perovskity zatím křemík v účinnosti nedohnaly, spojení sil obou materiálů údajně funguje. Oxford PV v listopadu 2018 předvedlo kombinovaný křemíkovo-perovsktivoý článek s naměřenou účinností 28 procent (což mimochodem znamená, že samotný perovskitový článek zřejmě má účinnost ani ne 15 procent, a ještě spíše nějakých 11-12 procent). Na konci roku 2020 se rekord posunul na 29,5 procenta (takže účinnost perovskitu se zvýšila již k oněm 15 procentům).

Dnes běžně dostupné křemíkové panely mají účinnost maximálně do 20 procent. Kombinovaný panel by tedy měl za stejné plochy vyrobit zhruba o třetinu více energie. Zároveň s tím by měla klesnout cena za vyrobenou kilowatthodinu. To nehraje velkou roli, pokud stavíte solární park na poušti. Ale může to být důležité pro střešní instalace, kde bývá místa nedostatek.

Systém funguje tak, že dopadající světlo nejprve projde jednou vrstvou perovskitového materiálu, který dobře pohlcuje především světlo kratších vlnových délek (tedy směrem k modré části spektra). Naopak křemíkový článek je účinnější při absorpci světla větších vlnových délek. Obě vrstvy se tak dobře doplňují. A do budoucna by mělo být možné vrstvy dále přidávat, a zvýšit účinnost snad až ke 40 procentům, doufají výzkumníci (a to nejen ti z Oxford PV).

Otázku samozřejmě je, kolik za výkon navíc připlatíme. Společnost také tvrdí, že již má vyvinutý výrobní proces, během kterého přidání perovskitu představuje pouze jeden krok navíc v rámci výroby samotného křemíkového článku. Cílem samozřejmě je, aby cena za vyšší účinnost byla dostatečně nízká.

Bohužel v tuto chvíli nevíme, jak to ve skutečnosti s cenou panelů bude. Cenově konkurovat velkým výrobcům je pro malou firmu prakticky nemožné, a tak Oxford PV zvolila jinou cestu a chce svou technologii především licencovat.

(reklamní sdělení) Přihlaste svůj inovativní nápad či projekt do unikátního virtuálního hubu zaměřeného na energetiku v rámci projektu Danube Energy+. Uspějte a získejte unikátní přístup do inkubačního programu.

S čím se můžete přihlásit?

  • Nápad
  • Výzkumný projekt
  • Business projekt
  • Prototyp
  • Studie

V jaké oblasti?

  • Zajímá nás energetika a s ní související projekty

Kdo se může přihlásit?

  • Mladý inovátor do 35 let věku, ať už je to student, doktorand, vědec, inovátor nebo podnikatel

Proč se zapojit?

  • Zpětná vazba k projektu / nápadu
  • Zviditelnění projektu / nápadu
  • Možnost účasti v inkubačním nebo akceleračním programu
  • Vzdělávání
  • Příprava na jednání s investory
  • Získání investice na další rozvoj
  • Zahraniční expanze
  • Možnost měnit svět kolem nás

Harmonogram přihlášek

  • Zasílání nápadů / prezentací – do 30.9.2021
  • Vyhodnocení nápadů / prezentací – do 30.10.2021
  • Demo Days pro vybrané uchazeče – listopad 2021

Kde se zapojit?

Program byl spolufinancován z prostředků Evropské Unie Danube Energy

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

(reklamní sdělení) V Pardubicích bylo spuštěno regionálního centrum pro pomoc energetickým start-upům PowerHUB Danube Energy+. Má pomáhat inovátorům v oblasti energetiky pomáhat s rozjezdem podnikání.

Program nechce rozhodovat o tom, který nápad uspěje nebo ne – to je práce trhu – jeho cílem je usnadnit jim cestu do praxe tím, že inovátorům poskytne jednoduchý přístup k znalostem nutným pro úspěch v jejich podnikání. Přesnou terminologii jde o pre-akcelerační vzdělávací systému pro ty, kdo chtějí v tomto oboru něco změnit. Systém výuky nazvaný Nástroj Danube Energy+ bude pilotován v devíti zemích, které zahrnují 90 klíčových subjektů Dunajského regionu a 90 mladých inovátorů.

Novým nápadům chce Danube Energy+ umožnit cestu i na straně druhé, na straně zákaznické a na straně státu. Měl by tak vzniknout vzdělávací systém určený pro klíčové hráče regionálních ekosystémů (veřejná samospráva, univerzity, obchod, malé a střední podniky), který prohloubí jejich znalosti o současných průmyslových výzvách.

Projekt je spolufinancován z fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj, nástroje předvstupní pomoci a evropského nástroje sousedství. Projekt běžel od sprna 2018, od sprna 2021 by měl být již plně funkční a dostupný všem uživatelům, kterí o něj projeví zájem, a kterým může pomoci.

Nový hub se skládá z několika komponent, které vytváří celkový regionální inovační ekosystém. Virtuální prostředí v sobě kombinuje:

  • Základní informační a administrační rozhraní
  • Inkubační program
  • Akcelerační program
  • Mentor`s pool pro výběr koučů, mentorů a specialistů
  • Vzdělávací sekci s unikátními na energetiku zaměřenými vytvořenými materiály Danube Energy+ TOOL a Danube Energy+ ecosystem Package 
  • Sekci pro investory k zajištění efektivního propojování a případných investic

Máte inovativní projekt či nápad z oblasti energetiky? Neváhejte a kontaktujte nás na https://energyplus.powerhub.cz/inkubacni-program/. Inkubační program pro mladé inovátory v energetice vám pomůže definovat produkt, nastavit distribuční kanály, zvolit vhodnou go-to-market strategii, pomoci se získáním financí a mnoho dalšího.

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

(reklamní sdělení) Od konce čřervence bude i v Česku fungovat nová pomoc pro mladé vynálezce a technologické nadšence, kteří chtějí změnit největší průmyslové odvětví na světě: energetiku.

Nadnárodní program Danube Energy+ byl navržen tak, aby vytvořil příznivé prostředí podporující mladé inovátory pro dosažení změny v udržitelnosti energetiky cestou zakládání inovativních startupů, podporou jejich inkubace, akcelerace a vzdělávání.

A přesně takovými mladým inovátory jsou středoškolští studenti Filip Dvořáček, Dominik Mareš a Rudolf Samuel Mašek a jejich startupový projekt Aqua – reaktor.

Aqua-reaktor je koncepce technologického systému na zpracování biologického odpadu (zatím ve stadiu přípravy na výstavbu prvního komplexního prototypu). Má zpracovávat biologický odpad (konkrétně zbytky potravin, trávu a shrabané listí…) a využívat ho jako zdroj metanu pro energetické účely. A také jako jako zdroj živin do zčásti uzavřeného ekosystému, kde by se vše sloužilo k produkci rostlin, hub, krmiva pro ryby, samotných ryb, řas (a z nich oleje) či další biologických materiáů. To vše by mělo být v biokvalitě, bez pesticidů. Cílem je vytvořit do značné míry uzavřený kruh: zpracovávat odpad, který se normálně sváží, na výrobu nových surovin a zdrojů a ulevit tak životnímu prostředí.

Systém nevypouští prakticky žádné emise, ba až záporné emise, což pro nás znamená velkou výhodu především do budoucna, protože nejen EU tlačí na stále dražší emisní povolenky a jiné ekologické strategie pro transformování trhu. Výrobci energie jsou tak nuceni k hledání nových, ekologických zdrojů elektřiny, a jedním z nich by podle jeho tvůrců mohl být právě Aqua-reaktor. Zakladatelé věří, že Aqua-reaktory mohou v budoucnosti stát a fungovat nejen v ČR a EU, ale prakticky na celém světě – a i mimo něj, protože koncept je minimálně v principu vhodný pro kosmické lety.

Aqua-reaktor využívá celé řady dnes již ověřených technologií či postupů. Z nich ovšem chce vybudovat unikátní celek v podobě, jakou ještě nikdo nevytvořil. „Představte si, jako by neexistovala auta“, vysvětlili jeho tvůrci svůj nápad analogií v nedávném rozhovoru: „Existoval by spalovací motor, převodovka, kola a všechno ostatní, ale nikoho by nenapadlo z toho udělat auto. A my jsme ti inovátoři, kteří přijdou a dají jednotlivé části do uceleného systému, který pak funguje jako to auto.“

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

Autoři nápadu dnes spolupracují s několika českými univerzitami a výzkumnými pracovišti. Chystají se také vstoupit na podzim roku do firemného inkubátoru, připravit založení firmy, připravit strategii firmy, komunikaci s potenciálními zákazníky a tak dále a tak podobně. Sami autoři nápadu ví, že většina z toho pro ně budou naprosto nové – ale právě s takovými úkoly jim může pomoci Danube Energy+. Jeho cílem je umožnist novým inovátorům, aby se mohli soustředit na rozvíjení svého nápadu.

Máte zájem a chcete přihlásit svůj projekt? Navštivte web https://energyplus.powerhub.cz, kde se dozvíte více informací. Inkubační program pro mladé inovátory v energetice vám pomůže definovat produkt, nastavit distribuční kanály, zvolit vhodnou go-to-market strategii, pomoci se získáním financí a mnoho dalšího.

(Reklamní sdělení) V Pardubicích dojde tento týden ke spuštění regionálního centra pro pomoc energetickým start-upům PowerHUB Danube Energy+. To má inovátorům v oblasti energetiky pomáhat s rozjezdem podnikání. Ke spuštění dojde 29. července v 10:00, vy ho můžete sledovat na stránkách energyplus.powerhub.cz..

Hub a především nástroje, které mohou do něj zahrnuté firmy využívat, se důkladně připravovaly. V rámci projektu byl již vyvinut nástroj nástroj Danube Energy+ (preakceleračního vzdělávacího systému) pro mladé inovátory přinášející nové nápady v oblasti energetiky, ale také balíčku Danube Energy+ (vzdělávacího systému učeného pro klíčové hráče regionálního ekosystému, jako jsou zástupci veřejné správy, univerzity, malé a střední podniky, prohlubujícího znalosti o současných průmyslových výzvách i o nasazení nástroje Danube Energy+).

Takto inkubovaným firmám pomůže s finalizací jejich produktů a služeb s cílem úspěšného vstupu na trh, zahájením běžné podnikatelské agendy a pro jejich další růst bude pomáhat zajišťovat zdroje formou účasti v dotačních programech nebo při jednáních s investory o kapitálových vstupech.

Účelem těchto nástrojů je zprostředkovat mladým inovátorům inkubační a akcelerační programy, které jsou postaveny na předávání praktických zkušeností mentorů a koučů v oblastech zakládání, řízení a investování firem.

Akcelerační programy budou zaměřeny na dosažení nových trhů (EU, USA, zbytek světa), rozšíření portfolia produktů, stabilizaci a kontinuální rozvoj včetně dalších investičních kol financování. Firmy budou přijímány v pevných termínech alespoň dvakrát ročně, aby mohl společný vzdělávací program pracovat v optimálně početných skupinách.

Seminář Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Seminář Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

PowerHUB Danube Energy+ bude jednoduchá a přístupná platforma, která bude propojovat nápady mladých inovátorů v energetice jak s mentory a kouči, tak hlavně i s potencionálními investory.

Václav Tůma, Senior Project Manažer, PowerHUB komentuje založení regionálního hubu: „Podpora inovativních energetických projektů a jejich rozvoj je s ohledem na celoevropské společenské dění v poslední době na vzestupu a proto je vhodné podporovat tyto aktivity i v regionu a sdílet zkušenosti v rámci celého Podunajského regionu a rozvíjet komunitu mladých inovátorů v energetice.“

Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)
Logo Danube Energy+ (foto Danube Energy+)

Program je kofinancován z fondů Evropské unie a spadá pod Interreg Danube Transnational Programme. Na programu participuje celkem devět států Evropské unie, v České republice zastupuje roli partnera E-KLASTR Czech Republic za spoluúčasti asociovaného partnera Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje. V začátcích programu byla zřízena Regionální Aliance skládající se z: Pardubického podnikatelského inkubátoru P-PINK, Regionální kanceláře CzechInvest, Krajské hospodářské komory ČR, Regionální rozvojové agentury, Univerzity Pardubice, Form08.com a E-KLASTR.

Virtuální HUB začne dnem spuštění rovněž přijímat přihlášky nápadů a projektů mladých inovátorů v energetice, kterým poskytne úvodní konzultace a v případě kvalifikace poskytne inkubační nebo akcelerační služby ve spolupráci s partnery projektu.

Více se dozvíte při slavnostním spuštění virtuálního hubu, ke kterému se můžete přihlásit v tomto odkazu.

Načíst další