Jak zajistit lidstvu dostatek čisté a přitom dostupné energie? To je nepochybně jedna z velkých otázek pro 21. století. Její řešení bude vyžadovat nepochybně také energii, a to ne pouze ve smyslu fyzikálním. Bude vyžadovat také energii kreativní – vytváření nových řešení, nových obchodních modelů, nových technických prostředků.

K tomu by měl přispět i nadnárodní program Danube Energy+, který se na konci července 2021 dostane do fáze realizace. Jeho cílem je vytvořit příznivé prostředí pro mladé inovátory a zakladatele inovativních startupů právě v oblasti energetiky, konkrétně především v oblasti energetické účinnosti.

Program nechce rozhodovat o tom, který nápad uspěje nebo ne – to je práce trhu – jeho cílem je usnadnit jim cestu do praxe tím, že inovátorům poskytne jednoduchý přístup k znalostem nutným pro úspěch v jejich podnikání. Přesnou terminologii jde o pre-akcelerační vzdělávací systému pro ty, kdo chtějí v tomto oboru něco změnit. Systém výuky nazvaný Nástroj Danube Energy+ bude pilotován v devíti zemích, které zahrnují 90 klíčových subjektů Dunajského regionu a 90 mladých inovátorů.

Novým nápadům chce Danube Energy+ umožnit cestu i na straně druhé, na straně zákaznické a na straně státu. Měl by tak vzniknout vzdělávací systém určený pro klíčové hráče regionálních ekosystémů (veřejná samospráva, univerzity, obchod, malé a střední podniky), který prohloubí jejich znalosti o současných průmyslových výzvách.

Projekt je spolufinancován z fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj, nástroje předvstupní pomoci a evropského nástroje sousedství. Projekt běžel od sprna 2018, od sprna 2021 by měl být již plně funkční a dostupný všem uživatelům, kterí o něj projeví zájem, a kterým může pomoci.

Více se můžete dozvědět u příležitosti zahájení provozu virtuálního hubu Danube Energy+. To je naplánováno na 29. července na 2021. Můžete být u toho na stránce http://energyplus.powerhub.cz.

Program je kofinancován z fondů Evropské unie a spadá pod Interreg Danube Transnational Programme. Na programu participuje celkem devět států Evropské unie, v České republice zastupuje roli partnera E-KLASTR Czech Republic za spoluúčasti asociovaného partnera Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje. V začátcích programu byla zřízena Regionální Aliance skládající se z: Pardubického podnikatelského inkubátoru P-PINK, Regionální kanceláře CzechInvest, Krajské hospodářské komory ČR, Regionální rozvojové agentury, Univerzity Pardubice, Form08.com a E-KLASTR.

Vítězem vítězem prvního ročníku soutěže EIT Urban Mobility Accelerator Pitch Awards 2021 se stala společnost ASIMOB. Ta vytváří řešení pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu i zjednodušení údržby samotných vozovek. Vítězství pro firmu znamená přímou nominaci do regionálního finále Startup World Cup & Summit v říjnu v Praze, včetně technické a mediální podpory během akce.

Na druhém a třetím místě se umístily společnosti OTIV a BIA POWER. OTIV a BIA POWER budou odměněny dvěma vstupenkami na Startup World Cup & Summit, poskytnutím kancelářských prostor v Praze během této akce a také technickou a mediální podporou.

Kdo byl na stupních vítězů?
I. cena: ASIMOB
Díky umělé inteligenci a internetu věcí pomáhá ASIMOB udržovat silnice bezpečné, a to jak pro lidské řidiče, tak pro budoucí autonomní vozidla.
II. cena: OTIV
Učí železniční vozidla ve složitém prostředí jezdit autonomně.
III. cena: BIA Power
Optimalizujeme a zjednodušujeme nabíjení elektromobilů pro nejlevnější a nejekologičtější nabíjení, nejplynulejší zatížení a nejnižší degradaci baterií.

Z 25 startupů se do prvního ročníku soutěže EIT Urban Mobility Accelerator Pitch Awards probojovalo deset finalistů. O pěti finalistech rozhodli občané svými hlasy a dalších pět vybrala místní porota z každého inovačního centra EIT Urban Mobility.

Kromě vítězů pitchingu nabídl EIT Urban Mobility pět balíčků programu investiční připravenosti společnostem ASIMOB, OTIV, BIA POWER, GORDIAN a PEREGRINE.

“Je úžasné sledovat, jak startupy během tohoto půlročního období vyrostly. Míra jejich nasazení a rozvoje byla mimořádná a my jsme velmi hrdí na to, že jsme jim prostřednictvím akceleračního programu EIT Urban Mobility pomohli zazářit,” říká Fredrik Hanell, ředitel oddělení Business Creation v EIT Urban Mobility.

Ocenění EIT Urban Mobility Accelerator Pitch Awards bylo stříbrnou tečkou za druhou várkou programu EIT Urban Mobility Business Creation Accelerator, který probíhá od 1. ledna do 30. června 2021. Během těchto šesti měsíců bylo do akceleračních aktivit, které vedou naši partneři v pěti inovačních centrech (Praha, Helmond, Barcelona, Mnichov a Kodaň), zařazeno 25 startupů.

Během akce mělo těchto 25 startupů a naši partneři stánek, kde prezentovali své produkty. Všichni se zviditelnili během závěrečné akce EIT Urban Mobility Accelerator Pitch Awards 2021, kterou pořádala platforma Streavent a kterou vedly manažerka digitální komunikace EIT Urban Mobility Jezabel Martinez-Fabregas a Karolína Krámková, vedoucí projektu z PowerHUB.

Pokud jste přenos zmeškali, nevadí, můžete se podívat zde.

Evropské startupy z oblasti mobility se utkají o prvenství ve startupové soutěži EIT UM Accelerator Pitch Awards. Závěrečné klání, která je i oficiálním zakončením programu, proběhne 22. června od 17:00 (CET) online. Přihlížet tak může každý.

Celkem 10 startupů z různých zemí Evropské unie bude prezentovat své projekty odborné porotě ale i přítomným divákům. Program Accelerator od Evropského institutu pro inovace a technologie, inovační komunity Urban Mobility měl za cíl v průběhu 6 měsíců pomoci startupům s uvedením jejich produktů na trh, validací, přípravou na jednání s investory a na budoucí expanzi. Celkem bylo podpořeno 25 startupů, z kterých veřejnosti a jednotliví hub partneři vybrali těchto 10 startupů.

  • ASIMOB – With Artificial Intelligence and IoT, ASIMOB helps to keep roads in safe conditions, both for human drivers and future AVs.
  • BIA Power Inc. – We optimize and simplify electric vehicle charging for the cheapest and greenest charge, smoothest loads, and lowest battery degradation.
  • Bluedot – We provide charging station owners with state of the art tools to manage. Engage EV drivers, reduce downtime and earn revenue from your charging.
  • Dashfactory GmbH – Dashbike is a B2C product that collects infrastructure urban data for B2B & B2G data platform Dashtrack to digitize (cycling) infrastructure planning.
  • FSE – FSE creates innovative solutions for light electric delivery vehicles.
  • Gordian Logistics Optimization Systems AB – Easy-to-use, effective, and interactive tools to plan and optimize for sustainable mobility.
  • Moovster – A new mobility platform & multisided marketplace for city dwellers, cities & companies to solve urban mobility together.
  • OTIV – Teaching railway vehicles in complex environments to drive autonomously.
  • Peregrine Technologies – We empower commercial fleets and mobility services to operate safely and efficiently.
  • Swugo – A service that turns any regular bicycle into an e-bike for less than your monthly TV subscription.

Program v jednotlivých inovačních hubech zajišťují partneři jako kupříkladu CARNET Barcelona, UNTERNEHMERTUM, PowerHUB, Zone cluster anebo Fraunhofer. Pozvánka je určena zástupcům měst dopravních oddělení a nákupu a inovací, stejně tak investorům do early stage startupů, výzkumným a vzdělávacím centrům v oblasti mobility, ale také středním i velkým průmyslovým hráčům, kteří se chtějí informovat o nejnovějších mobility trendech a inovacích třeba jako:

  • Elektrická vozidla
  • Autonomní řízení
  • Snižování dopravních zácp
  • Zlepšování podmínek pro dojíždění
  • Last-mile dodávky apod.

Akci podpořili Startup World Cup Summit, AVAST a Streavent platforma, kteří věnovali kupříkladu ceny v podobě softwarových balíčků, nebo vstupů na networkingové akce.

Na událost se můžete registrovat z této stránky.

Celkem 108 milionů dolarů (cca 2,3 mld. korun) získala od investorů společnost Heliogen, která chce uvést do praxe první dostupný systém na výrobu tepla ze slunečního světla pro výrobu elektřiny. Má být levnou variantou například nejen pro produkci tepla, ale také výrobu elektřiny, či vodíku.

Ovšem právě možnost produkce bezuhlíkového tepla vysvětluje zájem některých investorů. Mezi ně se kromě některých tradičnějších rizikových investorů zařadil také ArcelorMittal, přední světová ocelářská a těžební společnost.

Jak to funguje

Heliogen byl založen již v roce 2013, ale veřejně se o něm začalo intenzivněji mluvit v roce 2019. Tehdy si získala pozornost tiskovým prohlášením, ve kterém nezapomněla zmínit, že mezi prvními investory do společnosti byl i Bill Gates. Díky němu jsme se dozvěděli o technologii Heliogenu více.

Firma se věnuje oboru, který není podstatou nijak nový: vývoji solárně-termálních elektráren. To jsou zařízení, ve kterých zrcadla soustředí odrážené světlo do jediného místa, z praktických důvodů na vyvýšeném místě, charakteristické věži uprostřed elektrárny. Vznikající teplo pak slouží k vytváření páry pohánějící turbínu. Heliogen se od jiných systémů liší ovšem v jednom důležitém ohledu, totiž dosažené teplotě. V roce 2019 společnost uváděla, že na „terči“, kde se soustředí paprsky odrážené zrcadly, tepolta těsně přesahovala 1 000 °C. Od té doby se mluví až o 1 500°C.

Při takových teplotách by se podle firmy dá uvažovat o efektivní a levné výrobě syntetických paliv. Myslíme konkrétně rozklad vody pro výrobu vodíku. V souvislosti s Heliogenem mluví nejčastěji o produkci tzv. syntézního plynu, tedy směsi vodíku a oxidu uhelnatého (CO), která může také posloužit jako náhrada řady fosilních paliv. Výchozími surovinami by byl oxid uhličitý a voda.

Koncept solární termální elektrárny společnosti Heliogen (foto Heliogen)
Koncept solární termální elektrárny společnosti Heliogen (foto Heliogen)

Jinak řečeno, postup by pak mohl sloužit k ukládání energie z obnovitelného zdroje do dobře skladovatelné podoby klasického paliva pro pohon motorů či turbín. Ovšem podobně jako v případě technologie výroby paliv z CO2 zachyceného ze vzduchu, o kterém jsme psali před časem, podobná technologie by v blízké budoucnosti mohla dávat finanční smysl pouze za specifických okolností, kdy běžná paliva budou znevýhodněna například zatížena uhlíkovou daní.

Firma toho ho dosáhla nasazením velmi přesného řídícího systému zrcadel. Kolem cílové plochy na věži jsou umístěny čtyři fixní kamery zaostřené každá na jiný pomyslný bod. Počítač vyhodnocuje v reálném čase, zda a jak se odraz mění, a podle toho určuje nastavení zrcadel. Šéf Bill Gross na serveru Vox tehdy řekl, že kamery nesledují přímo zrcadlo, ale zaostří na čtyři různé, ale stejně vzdálené body vedle zrcadla. Poté se jejich obraz vzájemně porovná, a pokud se na obrazu všech kamer objeví stejná „stopa“ rozptylu světla v atmosféře, tak je zrcadlo správně nastavené. Pokud ne, software určí nutnou korekci. Systém dokáže udržet paprsky zrcadel soustředěné na oblast o průměru zhruba 50 centimetrů.

Společnost je tedy stejně tak energetická, jako softwarová. Počítačová analýza obrazu se softwarovým inženýrům dlouhá desetiletí nedařila, změna přišla v posledních méně než 10 letech. Heliogen tvrdil, že cca před rokem 2015 neměli k dispozici prakticky použitelný systém, který by mohla firma využít. (V astronomii se používal přesnější systémy i v dříve, ale možná pro Heliogen byly až příliš “prototypové” a málo robustní. To je ovšem z naší strany spekulace.)

Kam s ní

Zvyšování teploty přitom má podle Heliogenu rozšířit možnosti využití solární energie k jiným účelům než výrobě energie. Zpráva konkrétně zmiňuje výrobu stavebních materiálů, v tisku se často objevovaly zmínky o možném využití při výrobě oceli. Má to ovšem svá omezení.

Z pohledu některých zmiňovaných aplikací (výrobu oceli či stavebních materiálů) je nevýhodou omezená pracovní doba zdroje. Tavicí pec či výrobu stavebních materiálů, která bude fungovat pouze část dne není z dnešního pohledu příliš praktická. Samozřejmě, teplo lze do jisté míry akumulovat či doplňovat z jiných zdrojů, ale to vše zdroj samozřejmě prodražuje.

Solárně-termální elektrárna pracuje jen na přímém slunci, a prakticky tedy jen na suchých a slunných místech (například ve Španělsku ano, u nás prakticky vůbec). Ostatně své o tom ví i zakladatel Heliogenu, již zmínný Bill Gross. V roce 2007 založil Gross společnost eSolar, která fungovala do roku 2016, a také se pokusila o rozvoj solární elektrárny soustřeďující světlo z mnoha zrcadel do jednoho bodu. Základní nápad byl také stejný: vzít poměrně levná zrcadla, ale vybavit je velmi dobrým řídícím systémem.

Solární termální elektrárna (foto Heliogen)
Solární termální elektrárna společnosti eSolar v nevadské poušti před demolicí (foto Heliogen)

Společnost eSolar dotáhla svou elektrárnu až k praktické demonstraci. V roce 2009 spustila v Kalifornii solární elektrárnu o výkonu 5 MW (stojí poblíž města Lancaster, tedy zároveň nedaleko od zkušebního provozu Heliogenu). Elektrárna se skládala ze dvou „jednotek“, tedy de facto dvou věží, kolem kterých stálo celkem 24 tisíc zrcadel. Světlo se soustředilo poblíž vrcholku věží, kde v potrubí vytvářelo páru pohánějící připojenou turbínu.

Jak se ovšem ukázalo, v praxi bylo zařízení ekonomicky neudržitelné. Podle údajů, které provozovatel nakonec po naléhání některých zájemců a aktivistů zveřejnil, pracovala elektrárna minimálně v prvních letech provozu zhruba čtyři až pět dní v měsíci, a to pouze během poledních hodin. Proč ne každý den, když oblast je velmi slunná a jasno je většinu roku? Dalo by se spekulovat, že provoz se vyplatil ve dnech, kdy byla cena elektřiny na trzích zvýšená.

Mezi červencem 2009 a 2010 vyrobila cca 552 megawatthodin (MWh), odhady před zahájením provozu, na jejichž základě se dělala i ekonomická analýza, uváděly odhad výroby zhruba 4 300 MWh. A nebyly to vlivem „dětských nemocí“ – během následujících dvanácti měsíců byla výroba prakticky totožná, cca 539 MWh. V roce 2015 tak byl provoz ukončen a elektrárna postupně rozebrána. Věže například zmizely v roce 2018.

Zkušenost eSolaru je tedy dobrým příkladem praktických obtíží zavádění solárně-termálních elektráren do praxe. Obor byl na přelomu první dekády 21. století plný nadějí, ale dnes jde o zcela okrajovou záležitost omezenou v podstatě na pár zemí na světě. Výkon všech elektráren tohoto typu je něco přes šest gigawattů, což je z globálního hlediska zcela zanedbatelná hodnota.

Zrcadla solární termální elektrárny společnosti Heliogen (foto Heliogen)
Zrcadla solární termální elektrárny společnosti Heliogen (foto Heliogen)

Výroba elektřiny ze slunečního záření, tedy fotovoltaické systémy, jsou praktičtější, protože vyžadují obecně řečeno jednodušší údržbu a fungují i při zamračené obloze a slabším světle. A co je samozřejmě ještě důležitější, jsou dnes jednoznačně levnější. Jejich cena také nadále klesá, a minimálně z technologického hlediska se jeví oprávněná naděje, že trend by mohl pokračovat i v blízké budoucnosti.

Uvidíme, jak se Heliogen s těmito problémy popere. Získané prostředky totiž firma použije jak na další vývoj své “Sunlight Refinery”, jak systém nazývá, a jednak na realizaci několika skutečných instalací, které by fungovaly v reálných výrobních procesech ve velkém měřítku.

Jedno z těchto pilotních pracovišť bude v Boronu v Kalifornii, kde společnost Rio Tinto provozuje důl na boráty. Podle memoranda o porozumění podepsaného v březnu zahrne technologii společnosti Heliogen do svých obvyklých procesů na místě. Další memorandum o porozumění se společností ArcelorMittal “zhodnotí potenciál produktů Heliogen v několika ocelárnách společnosti ArcelorMittal”. Plánují se zařízení v USA, v Asii a Tichomoří.

Česko-slovenská startupová soutěž Parádní nápad v roce 2021 měla vítěze, který je i na start-upovou scénu nečekaně originální. Finále ovládl slovenský EDIRIS, který chce zároveň pomoci farmářům i klimatu. Jak a proč, to pro nás vysvětluje zakladatel Štefan Kredatus.

Štefan Kredatus (foto Štefan Kredatus)
Štefan Kredatus (foto Štefan Kredatus)

Štefane, odkud se vzala vaše myšlenka na Ediris?
Máme dlouholetou expertízu v oblasti výživy farmářských zvířat. Nápad je reakcí na současné standardy ve výživě zvířat, kde jsou značné rezervy. Farmáři nemají v reálném čase přístup k datům, které jim samotná zvířata poskytují. Proces optimalizace výživy zvířat je neefektivní, což není dobré ani pro peněženku farmáře, ale ani pro zdraví zvířete. Hospodářská zvířata jsou také zdrojem obrovského množství emisí, které samozřejmě úzce souvisí s potravou, kterou zvířata přijímají.

Dokázal byste nám v pár větách popsat v čem spočívá unikátnost Vašeho projektu?
Vyvíjíme technologii, která optimalizuje výživu krav pomocí umělé inteligence. Technologie má tři hlavní zaměření: zlepšení produktivity zvířat, zlepšení zdraví zvířat a redukce emisí. Ukazuje se, že správné uchopení výživy zvířat dokáže příznivě ovlivnit všechny tři zmíněné faktory zároveň.

Jaké společenské přínosy vidíte v implementaci Vašeho řešení?
Farmářský sektor má velmi malé marže, které naše řešení dokáže navýšit. V rámci našich výzkumných projektů na farmách se nám daří zvýšit produkci mléka i o 25 %, zatímco náklady na výživu zůstávají stejné. Souběžně s tím jsme zredukovali emise vytvořené stádem o více než 10 %. Pro farmáře je také velmi důležité zdraví a blahobyt zvířat. Pokud by někoho nezajímal etický aspekt, je dobré si uvědomit, že zdraví a blahobyt zvířat jsou v pozitivní korelaci s udržitelným výkonem stáda. Platí tedy šťastná kráva, šťastný farmář.

Tento rok jste vyhráli Parádní nápad, ale není to Váš první úspěch v akceleračních programech. Řekněte nám něco více o Vašich úspěších a klíčových momentech vývoje.
Našemu prvotnímu růstu velmi napomohl akcelerační program Challenger, kde jsme měli k dispozici odborníky na všechno. Nakonec se nám ho dokonce podařilo vyhrát, což nám umožnilo se ještě více zviditelnit. Také musím vyzvednout akcelerátor Perry Talents, jehož jsme také byli součástí. Mezi úspěchy určitě patří i výhra v soutěži Parádní nápad, která nám umožnila získat finanční odměnu, přístup k investorům a řadu dalších hodnotných cen.

Chceme se orientovat i na mezinárodní prostředí. Teprve nedávno se nám podařilo inkubovat v pařížském HEC Incubator, který sídlí v Station F, což je největší startup hub na světě. Čerstvá novinka je, že jsme byli přijati do velmi selektivního MassChallenge Switzerland programu, což je světový akcelerační program, kde jsme se probojovali přes konkurenci více než tisíc startupů. Půjde o kohortu s názvem Sustainable Food System Program, která se zaměřuje právě na Foodtech. Budeme tak po boku světovým hráčům z korporátní i startupové scény.

POWERHUB
PowerHUB je výzkumná organizace zaměřená na podporu mladých inovativních firem a transfer technologií. Je dlouhodobým partnerem EIT Urban Mobility a InnoEnergy klastru a je organizátorem několika inovačních aktivit jak v České republice, tak v zahraničí. Specializuje se na oblast mobility, energetiky a ICT. Kompletní přehled služeb a produktů je k dispozici na webových stránkách https://powerhub.cz/

Jaké máte plány s EDIRIS?
V průběhu následujících 40 let bude lidstvo potřebovat vyrobit stejné množství potravy, jako za posledních 8 000 let. Jediné řešení, jak toho dosáhnout, je extrémně akcentovat efektivitu a udržitelnost. EDIRIS adresuje právě tyto problémy. Chceme se stát partnerem farmářů a umožnit jim transformovat se na standardy zítřku.

Co se Vám na soutěži Parádní nápad nejvíce líbilo?
Byli jsme vystaveni dynamickému československému startupovému prostředí, což člověka neomrzí nikdy. Vždy si velmi rádi vyslechneme, s čím přicházejí ostatní, případně se poučíme z jejich zkušeností, které s námi sdílejí.

Součástí soutěže byl i bootcamp. Jak ho hodnotíte, co nejdůležitějšího si odnášíte?
Bootcamp se skládal z více kurzů zaměřených na různá témata. Vedený byl odborníky na danou tematiku. Myslím, že si z něj mohli hodně odnést tak začínající podnikatelé, tak startupy, které jsou již v pokročilejší fázi. Pro nás byl velmi přínosný a nejvíce relevantní kurz o Design Thinking.

Dostal jste otázku od poroty, která vás zaskočila?
Porota naštěstí kladla otázky, na které jsme byli připraveni odpovědět. Je velmi užitečné absolvovat podobné soutěže právě proto, že se pomalu naučíte rozeznávat určité oblasti, na které se investoři a porotci nejčastěji ptají. V tomto vidím významný přínos soutěží jako například Parádní nápad.

Jakým aktuálním výzvám čelíte?
Snažíme se obklopit těmi nejlepšími poradci. Hledáme ty nejlepší odborníky z odvětví, ať už na mezinárodní nebo lokální scéně. Může jít o lidi v mlékárenském průmyslu, jakož i o lidi s technologickým či businessovým zaměřením. To vyžaduje čas a trpělivost, ale když projeví zájem skutečná kapacita z odvětví, je to velmi obohacující pocit.

Co byste doporučil možným uchazečům soutěže Parádní nápad?
V první řadě doporučuji neváhat a přihlásit se. Nemáte absolutně co ztratit, ale získat můžete hodně. Při prezentování doporučuji inspirovat se video pitchi na Youtube od startupů z kvalitních akceleračních programů, jako je Y Combinator či 500 Startups. Je dobré dbát na jednoduchost, stručnost a výstižnost svých slov i slidů.

Parádní nápad 2021
Ze čtyřiceti přihlášek vybrali organizátoři, jimiž byli PowerHUB a P-PINK, do dvoudenního bootcampu dvacet jedna inovativních projektů z oblastí zdraví, vzdělávání, ekologie a chytrých měst. Z těch pak do finále, které se uskutečnilo virtuálně 27. 4. 2021, postoupilo nejlepších deset projektů. Z finálových projektů porota ve složení Tomáš Cironis za Startup World Cup & Summit, Martina Kemrová za Krajský úřad pro Středočeský kraj, Michal Mravec za INVEN Capital, Přemysl Rubeš za PRESTO Ventures a Filip Řehořík za Microsoft, vybrala vítěze. Tím se stal právě EDIRIS, s jehož spoluzakladatelem a odborníkem na výživu zvířat, Štefanem Kredatusem vám nyní přinášíme rozhovor. Partnerem akce byli Startupjobsemovio a Danube Energy+ projekt.

Text vyšel i na serveru Svetchytre.cz.

Pokud se jako žena chystáte do podnikání, máme pro vás ne úplně dobrou zprávu. Nový výzkum, který se věnoval vlivu pohlaví zakladatele startupu na schopnost získat soukromý kapitál v Evropě, ukázal, ženy mají znatelně nižší šance na získání tohoto druhu prostředků.

Zprávu s tím závěrem vydala společnost NGP Capital, původem finská globální firma pro řízení rizikových investic do začínajících firem, a upozornil na ni server Tech.eu. Její analytici se ponořili do dat získaných z Q, což je na zakázku vytvořená platforma umělé inteligence společnosti NGP Capital určená k hledání nových startupů a trhů, a podívali se na surová data.

Celkem NGP Capital vybrala 21 289 společností a poté se podívala na 9 422 společností, které získaly rizikový kapitál v letech 2014 až 2019, aby zjistila, kolik z jejich zakladatelů bylo žen. Při zkoumání korelace firma spojila síly s Catarinou Cawén, mladou výzkumnicí z Helsinek.

Výzkum znovu ilustruje, jak téměř exkluzivně mužská záležitost oblast technologických start-upů je: 93 % z 3,2 miliardy eur investovaných do rizikového kapitálu v severských zemích v roce 2019 připadlo pouze mužským zakládajícím týmům, 6 % smíšeným týmům a pouze 1 % zakládajícím týmům složeným výhradně z žen.

To není překvapivá statistika, nejzajímavější asi je, že během pandemie koronaviru se čísla nijak nezlepšují. Ve skutečnosti se spíše zhoršují (NGP Capital pravděpodobně v příštích měsících výzkum aktualizuje a zahrne do něj i rok 2020, ale velkou změnu nečekejte).

Do jaké míry je to dáno “problémem na straně nabídky”? Zakládají ženy o tolik méně méně společností než muži? Podívejte se na následující graf. Ukazuje celkový počet evropských společností založených v letech 2014 až 2018 a kolik z nich získalo v letech 2015 až 2019 rizikový kapitál, a to jak v absolutních číslech, tak v relativním procentuálním vyjádření v rámci jednotlivých typů zakladatelských týmů.

Pohlaví zakladatelů v evropských start-upech (kredit NGP Capital)
Pohlaví zakladatelů v evropských start-upech (kredit NGP Capital)

Přístup k rizikovému kapitálu získalo 44 % startupů ze vzorku 21 289 a 20 % se dostalo do “fáze raného růstu” (série A). Avšak pouze 11 % týmů složených pouze z žen získalo rizikový kapitál ve fázi “early-growth” a ze všech společností založených ženami v Evropě získalo rizikový kapitál pouze 30 %.

Ze všech společností, které založily pouze mužské týmy, získalo 43 % podporu rizikového kapitálu. Smíšené zakladatelské týmy uspěly v tomto ohledu relativně nejčastěji: 56 % všech společností založených smíšenými týmy získalo rizikový kapitál.

Startupy podle zastoupení pohlaví v týmu a dosažené fáze rozvoje (kredit NGP Capital)
Startupy podle zastoupení pohlaví v týmu a dosažené fáze rozvoje (kredit NGP Capital)

Výzkum také poprvé nabídl pohled na to, jaký je vzájemný vliv pohlaví a “backgroundu”. Takových faktorů jako je zda podnikatel již dříve založil společnost, nebo zda má či nemá vysokoškolské vzdělání.

Předtím se ještě podívejme na celková data sektorově. Následující graf ukazuje, jak bylo financování rizikovým kapitálem rozděleno v různých odvětvích mezi různé typy zakladatelských týmů. Procenta ukazují podíl společností, které získaly podporu rizikového kapitálu, v porovnání s počtem založených společností.

Podíl zafinancových společností, které získaly VC funding (kredit NGP Capital)
Podíl zafinancových společností, které získaly VC funding (kredit NGP Capital)

V Evropě bylo v letech 2014 až 2018 založeno nejvíce společností v odvětvích fintech, healthtech, foodtech, podnikový software/”software as a service” a marketing.

Týmy, v nichž působí pouze muži, i týmy se smíšenými kolektivy založily ve srovnání s ostatními odvětvími více společností v oborech fintech (3 102) a healthtech (2 523). Výhradně ženské týmy založily více společností v odvětvích healthtech (252) a foodtech (151) než v ostatních oblastech.

Ženy byly také relativně aktivnější v odvětvích, jako je móda, média a vzdělávání. Muži naopak převládají jasně v odvětvích, jako je podnikový software, doprava a energetika.

Výzkum ukázal, že smíšené týmy byly relativně nejúspěšnější. Uspěly nejčastěji ve všech odvětvích s výjimkou herního sektoru. V tom jediném výhradně ženské týmy úspěly častěji než týmy se smíšeným nebo čistě mužským složením.

Podíl počtu zafinancovaných start-upů na celkovém počtu založených start-upů podle pohlaví(kredit NGP Capital)
Podíl počtu zafinancovaných start-upů na celkovém počtu založených start-upů podle pohlaví (kredit NGP Capital)

Vraťme se ovšem k backgroundu, tedy zjednodušeně vlivu informací o samotných zakladatelích na úspěšnost start-upu. Jak tedy rizikový kapitál zohledňuje faktory, jako jsou předchozí zkušenosti se zakládáním start-upů, ekonomické nebo technologické vzdělání či vysokoškolský titul.

Z následujícího grafu je patrné na pohled překvapivé zjištění, že pohlaví hraje ještě větší roli než všechny výše zmíněné faktory.

Podíl zafinancovaných start-upů na základě
Podíl zafinancovaných start-upů na základě “backgroundu” a pohlaví (kredit NGP Capital)

U čistě “ženských start-upů” je překvapivě vidět zcela opačný trend než ve všech ostatních případech. Zatímco obecně je vysokoškolský diplom výhodou, v případě čistě ženských týmů je to právě naopak. V tomto případě jako by vliv pohlaví přebil ostatní faktory.

Tento trend se projevuje i v dalších kategoriích. Stejný “background” nemá u zakladatelek stejný pozitivní vliv jako v případě zakladatelských týmů složených pouze z mužů a smíšených týmů.

Regresní analýza tedy ukazuje, že při rovnosti všech ostatních faktorů samotná příslušnost k ženskému pohlaví snižovala pravděpodobnost získání rizikového kapitálu zakladateli o 17 %. Tohle je údaj, který by si určitě zasloužil další pozornost.

Podle databáze Crunchbase investice do evropských startupů dosáhly v prvním čtvrtletí 21,4 miliardy dolarů. To je dvakrát více než v roce předchozím a téměř dvojnásobek oproti poslednímu čtvrtletí roku 2020. 

Zvýšil se i počet nových jednorožců v Evropě, za jediné čtvrtletí jich přibylo bezkonkurenčně nejvíc – 16. Za celý rok 2020 přibylo 15 nových evropských jednorožců. Evropská rada soukromých jednorožců v hodnotě 1 miliardy dolarů nebo vyšší eviduje 86 společností, což je přibližně 11 % všech jednorožců na světě.

Evropští jednorožci také v prvním čtvrtletí získali větší množství kapitálu, 8,2 miliardy dolarů oproti 3,9 miliardy dolarů ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020.

Seed financování ve výši 1,3 miliardy dolarů představuje nejvyšší částku, jaká byla zatím v jednom čtvrtletí u evropských startupů zaznamenána, meziročně se zvýšila o 26 % a mezičtvrtletně o 10 %. Seed financování v Evropě poprvé dosáhlo 1 miliardy dolarů v roce 2017. Od roku 2018 je financování v seed fázi na úrovni 1 miliardy dolarů nebo nad ní.

Rovněž objem finančních prostředků v rané fázi (5,8 miliardy dolarů) je pro evropské startupy historickým maximem. Druhým nejvyšším čtvrtletím, co se týče financování, bylo třetí čtvrtletí roku 2020 s celkovou částkou 5,4 miliardy dolarů. Financování se meziročně zvýšilo o 62 % a mezičtvrtletně o 49 %. Počty zafinancovaných projektů se zvýšily i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Přitom obvykle mívá tento v posledním čtvrtletí mívá ukazatel klesající tendenci z důvodu zpoždění dat.

Devět společností získalo v rané fázi financování více než 100 milionů dolarů, včetně čtyř v oblasti dodávek potravin. Patří mezi ně německá společnost Gorillas, která získala 290 milionů dolarů, česká společnost Rohlik se sumou 230 milionů dolarů a turecká společnost Getir, která obdržela 128 milionů dolarů.  Britská společnost Zapp si zajistila 100 milionů dolarů v sérii A.

Více než 100 milionů dolarů získaly v rámci svých kol financování tři evropské biotechnologické společnosti: New Amsterdam Pharma se sídlem v Nizozemsku získala 194 milionů dolarů v rámci série A, společnost Vaccitech se sídlem v Oxfordu ve Velké Británii získala 168 milionů dolarů v rámci série B a společnost IO Biotech se sídlem v Kodani získala 154 milionů dolarů v rámci série B. 

V Rakousku získala kryptoměnová platforma Bitpanda 170 milionů dolarů. A společnost Branded se sídlem ve Francii, která se zabývá akvizicí nejvýkonnějších prodejců na Amazonu, získala 150 milionů dolarů.

Financování pozdní fáze a technologického růstu dosáhlo 14,3 miliardy dolarů, což je o 202 % více než v předchozím roce a o 126 % více než v předchozím čtvrtletí. Jedná se o nejvyšší částku, jaká kdy byla u startupů se sídlem v Evropě zaznamenána. Miliardová kola financování získaly stockholmská platforma pro elektronické platby Klarna a londýnské online tržiště ojetých automobilů Cazoo.

Britský start-up Cazoo, který je často označován za „Amazon na trhu s ojetými auty“ (foto Cazoo)
Britský start-up Cazoo, který je často označován za „Amazon na trhu s ojetými auty“. (foto Cazoo)

Počet kol financování v hodnotě 100 milionů dolarů nebo vyšší dosáhl nejvyššího počtu zaznamenaného za čtvrtletí, a to 54 kol. Většina z nich je v pozdní fázi. Větší podíl transakcí uskutečnili rizikoví a alternativní investoři se sídlem v USA než jejich evropští kolegové.

Nejaktivnější investoři do evropských startupů zdůrazňují propojení mezi evropskými a americkými trhy rizikového kapitálu. V Evropě pochází většina aktivních investorů z Německa a Velké Británie, konkrétně High-Tech Gründerfonds, Business Growth Fund, HV Capital a Northzone.

Mezi aktivní investory se sídlem mimo Evropu patří GV, venture odnož společnosti Google, Accel, který nedávno oslavil 20 let s investičním týmem ve Velké Británii, Index Ventures, který vedle svých původních kanceláří v Evropě založil ústředí v USA, e.ventures a General Catalyst se sídlem v USA.

V prvním čtvrtletí došlo k výraznému nárůstu počtu akvizic společností se sídlem v Evropě. Za zmínku stojí berlínská společnost Adjust, která se zabývá automatizací marketingu a kterou za 1 miliardu dolarů koupila americká společnost AppLovin, a kodaňská platforma Peakon, kterou za 700 milionů dolarů koupila další americká společnost Workday.

Většinu akvizic v ceně nad 100 milionů dolarů vedly společnosti se sídlem v USA. Celkově jejich podíl na všech akvizicích v evropských společnostech však činil pouze zhruba třetinu.

V tomto čtvrtletí vstoupily na burzu dvě evropské společnosti, jejichž hodnota přesáhla 10 miliard dolarů. Konkrétně se jedná o společnost Arrival, která vyrábí elektromobily prostřednictvím účelově založené společnosti, a o doručovací službu Deliveroo.

Česko-slovenská startupová soutěž Parádní nápad zná vítěze ročníku 2021. Finále ovládl slovenský startup EDIRIS, který chce zároveň pomoci farmářům i klimatu. Na druhém místě se pak umístil VOS.health a hned za ním skončil projekt Aqua-reaktor. Speciální umístění pak získal projekt Kovář Masaryk, který si získal porotu a stal se tak Miláčkem poroty.

Soutěž, která je určena inovativním nápadům a projektům z České a Slovenské republiky vybrala ze 41 přihlášek TOP 10 projektů z oblastí jako vzdělávání, zdraví, chytrá města a životní prostředí:

  • EDIRIS vyvíjí technologii založenou na umělé inteligenci, která optimalizuje výživu farmářských zvířat. Technologie zvyšuje produktivitu zvířat, zlepšuje jejich zdravotní stav, snižuje náklady farmáře a snižuje také emise vytvořené zvířaty. (1. místo)
  • VOS.health je ekosystém aplikací, který pomáhá lidem překonávat psychicky náročné situace, udržovat přehled o jejich náladě a pracovat na dlouhodobém zvýšení spokojenosti. VOS je digitální prostor, kde si každý může zaznamenávat náladu, pocity, emoce a pracovat na jejich zlepšení pomocí nejrůznějších intervenčních metod. (2. místo)
  • Aqua Reaktor je technologický koncept pro co nejefektivnější zpracování bioodpadu z domácností, podniků a parků. Jeho zpracováním hodlají realizátoři získat širokou škálu produktů, jako jsou: elektřina, teplo, rostliny, houby, krmení pro ryby, ryby, řasy a z řas cenný olej. To vše v biokvalitě se zápornou uhlíkovou stopou. (3. místo)
  • Kovář Masaryk je první jednotná webová platforma s kurzy zaměřenými na řemesla a ruční práce. (Miláček poroty)
  • Nekrachni je první vzdělávací aplikace v oblasti finanční gramotnosti. Díky zábavným a praktickým kurzům, duelům, sledováním progressu a personalizovanému programu, budují u studentů a denní návyky a motivují je k neustálému zlepšování a přenosu poznatků v oblasti finanční interakcí do praxe.
  • Raci na stráži je systém, který slouží pro rychlou analýzu kontaminace vody využívající raka jako bioindikátoru. Systém je využívám pro odhalení přítomnosti tzv. mikropolutantů (léky, drogy) ve velmi nízkých koncentracích ve vodě a jeho komerční potenciál je v ochraně znečištění zdrojů pitné vody.
  • Confused.cz je digitální analyticko-networkingová platforma pro mladé lidi řešící problém, do jakého oboru zamířit po střední nebo vysoké škole.
  • Ochrana omítek vyrábí nové ekologické prostředky pro odstraňování plísní a řas z omítek zateplených fasád.
  • APONI VIEW je inteligentní systém pro implementaci rozšířené reality do společnosti. Umožňuje prostřednictvím AR zobrazovat informace, které jsou přesně lokalizované v prostoru a tak přirozeně selektovat nejrelevantnější data pro konkrétního uživatele, pro jeho aktuální činnost a kompetence.
  • JAWINNER jsou žvýkací kameny, které slouží k posílení čelisti a žvýkacích svalů. Estetický a zdravotní přínos ve své podstatě řeší civilizační problém, který souvisí s požíváním převážně měkkých potravin a má významný vliv na kvalitu života v mnoha rovinách.

Na to, jak hodnotí finálové nápady, nám odpověděl člen finálové poroty Filip Řehořík (Microsoft, CEE Startup Lead): “V první řadě bych rád poděkoval všem týmům za jejich nápady do kterých, jak bylo vidět, dávají soutěžící spoustu energie a věnují jim hodně času, což je skvělé a bylo úžasné se s těmito příběhy seznámit. I přesto, že jsme si museli odepřít osobní setkání, měla akce díky organizátorům příjemnou atmosféru. Co mě nejvíce těší, že i přes skutečnost, že každý rok vzniká množství nových nápadů, z nichž některé prorazí a skutečně uspějí, stále se objevují nové, které dokáží překvapit něčím, co tu ještě nebylo. Jsem rád, že společnost Microsoft podporuje inovativní projekty jak po stránce technické, tak i obchodní s cílem, aby se co nejvíce parádních nápadů dostalo až do fáze, kdy skutečně pomáhají zákazníkům po celém světě.”

Jako další zasedli v porotě Tomáš Cironis za Startup World Cup & Summit, Martina Kemrová za Krajský úřad Středočeského kraje, Michal Mravec za INVEN Capital a Přemysl Rubeš za Presto Ventures. Vítěze čekali ceny ve formě vstupů na zahraniční i tuzemské startupové akce, jako je například Startup World Cup & Summit, ale také mentoringové a konzultační služby od Microsoft, PowerHUB a P-PINK v hodnotě 50 000,- Kč. Dále se mohl vítěz těšit z mediálního rozhovoru pro svetchytre.cz a v neposlední řadě získal kredity v hodnotě 10 000,- Kč na pracovní portál Startupjobs.cz a finanční odměnu 15 000,- Kč od P-PINK.

Na tým na druhém místě pak čekala finanční odměna v hodnotě 10 000,- Kč od P-PINK, mentoringové a konzultační služby v hodnotě 100 000,- Kč. Finanční odměna čekala i třetí místo a to ve výši 5 000,- Kč od P-PINK, a stejně tak mentoringové a konzultační služby. Miláček publika získal poukaz na mentoringové a konzultační služby v hodnotě 50 000,- Kč. “Soutěž jsme koncipovali od začátku jako česko-slovenskou a jsme velmi rádi, že uspěli účastníci z obou zemí. Věříme, že nejen jim, ale i ostatním, kteří se zúčastnili, tato soutěž nabídla příležitosti k dalšímu rozvoji. S projekty budeme rádi pracovat i nyní po finále,“ zhodnotila výsledky jedna z hlavních pořadatelek Petra Srdínková, provozní ředitelka Pardubického podnikatelského inkubátoru (P-PINK).

Tento ročník podpořili Startup World Cup & Summit, Microsoft, Startupjobs, INVEN Capital, Danube Energy+ a emovio.Záznam z večera si můžete shlédnout zde na FB události anebo na YouTube.

Zajímaví inovátoři, začínající podnikatelé a odvážní podnikavci se v úterý 27. dubna sejdou virtuálně v Pardubicích. Ten den se totiž odehraje finále soutěže “Parádní nápad 2021”, ve kterém mohou začínající podnikatelé představit a nechat si protříbit své nápady a myšlenky. Z přihlášených projektů bylo vybráno deset, které se v úterý utkají o prvenství. Finálové odpoledne můžete sledovat na facebookové stránce Parádního nápadu 2021.

Cílem soutěže je vyhledat nové podnikatelské projekty a dát jim příležitost zkonzultovat svá řešení a získat nové zkušenosti a případné obchodní partnery a investory. Letos se soutěž zaměřuje především na firmy a projekty týkajících se mobility a “šetrných” technologií v energetice i průmyslu.

Hodnotit účastníky bude porota, ve které zasednou Martina Kemrová, komunikační stratéga a vedoucí tiskového oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje, Filip Řehořík z Microsoftu. Mezi hodnotitely bude i Tomáš Cironis za Startup World Cup & Summit a dva zkušení investoři: Přemysl Rubeš za Presto Ventures a Michal Mravec z INVEN CAPITAL.

Soutěž podnikatelských záměrů PARÁDNÍ NÁPAD zorganizovaly společnosti PowerHUB www.powerhub.cz a Pardubický podnikatelský inkubátor (PINK) www.p-pink.cz. Soutěžící si odnesou ceny v hodnotě více než 300.000 Kč. Nejlepší projekt také bude mít možnost představit se v Tel Aviv na veletrhu startupů.

Loňským vítězem v kategorii „Nejlepší Projekt“ se stal Juraj Atlas, spoluzakladatel firmy Liftago, s projektem Mileus. Jeho cílem je motivovat obyvatele měst, aby nechávali svá auta doma a k dojíždění využívali kombinaci veřejné hromadné dopravy a taxi služby. Výsledkem pro uživatele je ušetření nákladů díky měsíční předplacené službě, z které budou zároveň profitovat i dopravci.

V kategorii „Nejlepší inovace“ uspěl Tomáš Vlach s mobiliářem Levitee. Jedná se o inteligentní lavičku, která slouží všem ke krátkodobému posezení při cyklostezkách, parcích a na turistických zastaveních. Uživatelům s mobilními zařízeními nabízí variabilní funkcionality, nezávisle na napojení na energie. Umožňuje prezentovat zajímavosti ze svého okolí (např. nejbližší památky) a je zhotovena z trvanlivých materiálů se snadnou údržbou a velmi nízkou cenou.

Dále byla udělena „Cena Pardubického Podnikatelského Inkubátoru“, kterou získala Lucie Částková se společenskou hrou Olá. Smyslem hry je bourat mezilidské bariéry spojením dvou světů – světa nevidomých lidí a světa lidí bez postižení. Olá pomůže lépe pochopit nevidomé, vcítit se do jejich pocitů, podporuje tak empatii každého hráče. Hraje-li člověk s osobou s postižením, prožijí společný zážitek a vytváří se mezi nimi jedinečné spojení.

V neposlední řadě byly také oceněny studentky Střední školy potravinářství a služeb Pardubice Viktorie Švarcrová a Jana Kučerová, které si odnesly titul „Nejlepší studentský projekt Pardubického kraje“. Jejich nápadem je ušetřit lidem cestu do obchodu umístěním automatů s žárovkami a svítícími předměty po sídlištích a obcích s non-stop dostupností. Zároveň nabízí řešení, kam se starými svítícími předměty díky umístění recyklačních kontejnerů vedle těchto automatů.

Organizátory jsou Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK) podporuje zejména začínající podnikatele v jejich rozvoji formou poskytování zázemí (sdílené kanceláře, virtuální sídlo, zasedací místnosti), speciálními programy pro podnikatele (mentoring) a veřejnými vzdělávacími a networkingovými akcemi.

PowerHUB se zaměřuje na transfer technologií zejména v oblastech ICT, Energetiky a Městské mobility. Je partnerem Evropského Institutu Inovací a Technologií – EIT Urban Mobility a více jak 10 let vyhledává a podporuje zajímavé startupy.

Kolem nás se každý den odehrává spoustu věcí, o kterých nevíme, a přitom je někdo dělá kvůli nám. Někdo se musí starat o to, abychom měli čím topit, svítit, co jíst… A také, aby se k nám dostali věci, které chceme nebo potřebujeme.

Neustále roste obliba služeb, které takové věci mají doručit až k nám domů. Doprava takového na internetu objednaných počítačů, knížek nebo třeba stavebnic je přitom dlouhý řetězec. Začíná kdesi v minulosti: když byla daná věc vyrobena. Což bylo obvykle ve chvíli, kdy jsme vůbec neměli nic objednáno, ba jsme možná nevěděli, že právě tuhle věc budeme chtít či potřebovat. Pokračuje pak cestou po moři, vzduchem, silnici či železnici přes velké, či doslova obří sklady až k nám.

Nejtěžší a nejnáročnější přitom nebývá cesta přes mořem nebo v letadle z jedné země do druhé. Největší potíže dnes máme v posledním kroku: ve chvíli, kdy (už skoro) náš počítač, knížka či stavebnice jsou v podstatě jen kousíček od nás. Ve chvíli, kdy jim zbývá jen pár posledních kilometrů. Často se tomu říká „poslední míle“, což je samozřejmě překlad z angličtiny, protože kdo jiný by používal takovou podivnou jednotku délky. Dodejme jen pro úplnost, že není vůbec jasné, která míle to vlastně má být: nejspíše to ta míle, která má 1 609,344 metru, ale také by to klidně mohla být míle geografická (1 855,3176 m), nebo třeba námořní (1 853,184 metru)…

Hodiny zbytečné

Ať je to kterákoliv míle, je to míle obtížná. Především ve stále rostoucích městech není takový úkol pro kurýry, kteří ten poslední úsek mají na starosti, nic jednoduchého. Zácpy jsou běžné, parkovat není kde a zákazníci – i ti, kteří se na své věci opravdu těší – nebývají vždy dochvilní. Natož aby byli vždy tam, kde by v danou chvíli měli být. Kurýři tak drtivou většinu svého času stráví něčím než rozvážkou: čekám na zákazníky, hledáním místa na zaparkování…

Poslední míle se tedy mění v problém. Naštěstí nevyřešené problémy jsou zároveň příležitosti zkusit něco nového. V případě by tím něčím novým měli být kurýři robotičtí. V podstatě jde o spojení několika novinek, které už jsou k dispozici nebo se vyvíjí.

Experimentální dodávka EZ-Flex společnosti Renault určená právě pro dopravu na poslední míli
Experimentální dodávka EZ-Flex společnosti Renault určená právě pro dopravu na poslední míli (foto Renault)

Jednou je jednoduchý elektrický pohon s bateriemi, které vystačí na prakticky celodenní pohyb ve městě (cca 200 kilometrů) a přitom neruší a neznečišťuje okolí. Dalším jsou všudypřítomné mobilní telefony, díky kterými můžete přesně sledovat, kde takový kurýr, kdy se k vám blíží a „domluvit“ se s ním na předávce. Nu, a tou poslední novinkou je samozřejmě „samořídící“ auto. To je v současné chvíli největší problém, a nejen technický.

Příkladem může být český prototyp takového robotického kurýra, který připravují společně firmy Bring Auto a Roboauto. Jde vlastně o malé, šikovné elektrické vozítko, které uveze asi tunu nákladu, jen tři metry dlouhé a jen metr široké. (Malá šířka mu pomáhá zaparkovat i na rušné ulici, aniž by zcela blokovalo provoz.)

V České republice dnes samořiditelná auta na silnici nesmějí. A tak zatím jezdí autíčko buď ovládané na dálku, nebo přímo s řidičem za volantem. Ale už jezdí, sbírá zkušenosti a kilometry, aby bylo připravené zkusit vyřešit zapeklitý problém „poslední míle“, jak dostane příležitost.

Načíst další