V letošním, jedenáctém ročníku soutěže o nejlepší připravovaný energeticky úsporný projekt ((Energy Performance Contracting) – EPC) zvítězilo město Břeclav. Druhé místo připadlo projektu České pošty a třetí příčku obsadila Nemocnice Na Homolce. Soutěž pro nejrůznější energetické projekty plánované na území České republiky organizuje Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Jako nejlépe připravený byl porotou vyhodnocen projekt zahrnující osm objektů v majetku města Břeclav. Odborná porota ve složení Vladimír Sochor (Národní rozvojová banka), Petr Holub (Budovy21), Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky) a Jan Kozák (Ministerstvo průmyslu a obchodu) ocenila komplexní řešení zahrnující využití obnovitelných zdrojů energie, vysokou rozpracovanost projektu a především jeho replikovatelnost v dalších městech a obcích ČR.

Město Břeclav se zabývá energetickým managementem již několik let a byla zde ustavena speciální pracovní skupina. „Kombinace EPC a OPŽP nám otevřela nové možnosti zejména s ohledem na rozpočet města. Překotný vývoj cen elektřiny a plynu dává této práci nový rozměr a jednoznačně ukazuje zvolenou cestu jako správnou. Během několika měsíců začne instalace fotovoltaických panelů, nové vzduchotechniky s rekuperací, LED osvětlení a řady dalších úsporných opatření,“ popsal konkrétní kroky vedoucí ekonomického odboru Martin Černý.

„Současná doba je velmi turbulentní, co se týká energií, nakládání a vůbec celkového hospodaření s nimi. Jsem velmi rád, že jsme se dali na cestu energetického managementu. S pomocí odborníků jsme dali dohromady projekt EPC, který zahrnuje zimní stadion, městský úřad a dvě největší školy u nás v Břeclavi, kdy za přispění dotace z OPŽP a vlastních finančních prostředků budeme moci učinit taková opatření, která povedou k význačným úsporám energií ve městě,“ přiblížil situaci Richard Zemánek, místostarosta města zodpovědný za energetický management v Břeclavi. „Na celém projektu významně spolupracovala také pracovní skupina pod vedením vedoucího ekonomického odboru Městského úřadu Břeclav Martina Černého. Významnou podporou je také člen týmu a ředitel městské společnosti TEREZA Radek Hrdina, který má zkušenosti se zaváděním EPC z Gumotexu,“ řekl místostarosta Zemánek. 

V nejvyšším poměru

Jako druhý nejlepší připravovaný EPC projekt loňského roku byl vybrán energeticky úsporný projekt v přepravních uzlech České pošty v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. Jedná se o pilotní projekt pro státní podnik, který je s téměř 30 000 zaměstnanci čtvrtým největším zaměstnavatelem u nás. Je to dobrý příklad, jak lze i ve státním sektoru zvyšovat energetickou účinnost objektů, a tedy snižovat náklady na energie a uhlíkovou stopu. Ze všech přihlášených řešení má tento projekt nejvyšší poměr úspor k investicím.

„Rozhodli jsme se modernizovat zdroje tepla a související zařízení tepelného hospodářství, osvětlení a snížit spotřebu vody, jejíž cena vzrostla ze posledních dvacet let mnohonásobně. Vše je navrženo tak, aby se nám investice vrátila formou budoucích úspor energie, jejichž výši máme zaručenu ve smlouvě. Riziko za úspěch projektu tudíž ponese poskytovatel energetických služeb. Věřím, že se nám zvolený obchodní model na těchto dvou vybraných lokalitách osvědčí, a následně se stejným způsobem pustíme do dalších objektů,“ říká Stanislav Bock, energetický manažer České pošty.

Široké spektrum opatření

Třetí místo obsadil EPC projekt, který připravila Nemocnice Na Homolce. Předmětem je rozsáhlá revitalizace tří areálů za téměř 300 milionů korun s mimořádně širokým spektrem energeticky úsporných opatření v kombinaci se zateplením objektů. Část nákladů bude pokryta dotací z OPŽP. Jedná se už o několikátý projekt tohoto rozsahu ve zdravotnickém zařízení. Je to pochopitelné, protože v nemocnicích, ve školách či v administrativních budovách je potenciál úspor energií velký, a proto se zde metoda EPC skutečně vyplácí.

„K použití metody EPC jsme se rozhodli díky motivaci krytí způsobilých výdajů formou dotačního bonusu při OPŽP. Metodu EPC tedy aplikujeme bez finančního zapojení, ‚jen‘ jako garanci energetických úspor, potažmo energetického managementu. Zásadní přínos projektu, když opomenu realizaci beztak nutných obměn technologických celků v rámci dotací z OPŽP, spatřujeme především ve standardizaci a postupné profesionalizaci našeho přístupu v hospodaření s energiemi pod dlouhodobým dohledem profesionálů poskytovatele energetických služeb; sekundárně nemocnice sleduje cíl nabyté zkušenosti zhodnotit plánovanou certifikací systému energetického managementu dle normy ISO 50001,“ doplňuje Petr Šanda, vedoucí odboru provozu Nemocnice Na Homolce.

Progresivní Kladno

Čestné uznání si odnáší města Aš a Kladno. Posledně jmenované město je třináctým nejlidnatějším u nás, ale v oblasti zvyšování energetické účinnosti patří k těm nejprogresivnějším. Kromě aktivní účasti v projektu SPARCS, pomáhá i menším obcím v rámci projektu Sítí energetické účinnosti. Do soutěže O nejlepší připravovaný EPC projekt roku 2021 přihlásilo záměr energeticky úsporně modernizovat 23 městských budov za téměř 200 mil. korun.

Projekt, který vzniká v Aši, bude také skvělým příkladem pro menší města a potvrzením faktu, že i ona mohou významně ovlivnit svoji spotřebu energií a přispět k dekarbonizaci a lepší kvalitě ovzduší. Rozpočty menších měst jsou díky menším příjmům mnohem napjatější než velkých aglomerací a EPC je způsob, jak získat finance i na náročné investice do úsporných opatření. Kromě toho EPC je vždy připravováno s nejvyšší odborně garantovanou péčí, s garantovaným výsledkem a s energetickým následným managementem. Právě EPC tak obcím může pomoci s nedostatkem energetik.

EPC projekty jsou založeny na tom, že dodavatel zaplatí úsporná opatření (instalaci solárních panelů, zateplení nebo třeba výměnu oken) a jeho investice je postupně splácena z toho, co se opravdu uspoří. Funguje to tak, že vybraná firma navrhne opatření, která sníží energetickou náročnost na provoz a zároveň ta opatření provede a zaplatí. Vy platíte po určitou dobu stejnou částku, jakou jste platili dříve, ale váš provoz už je úspornější, takže část toho, co platíte, jde i na umoření dluhu za investici. Jakmile se zaplatí investice za úsporná opatření, platíte třeba už jen třetinu původních splátek, protože váš provoz je díky provedeným opatřením energeticky méně náročný.

Energetické štítky budou mít nově i mobilní telefony a tablety. Počítá s tím chystané evropské nařízení, které by Evropská komise měla schvalovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Vyplývá to z informací na webu komise, všimla si agentura ČTK. Cílem je, aby výrobci při navrhování mobilních přístrojů zohledňovali jejich energetickou účinnost a dlouhou životnost, opravitelnost, možnost modernizace, údržbu, opětovné použití a recyklaci.

Od loňského března platí v Česku i EU nové energetické štítky pro velké bílé spotřebiče a televizory, od září pak i pro svítidla. Jsou přehlednější a pomáhají spotřebitelům šetřit náklady na provoz a energii. Díky zavedení nové stupnice značení se uvolnilo místo v nejvyšší energetické třídě A, která je nově určená jen pro ty energeticky nejúspornější výrobky.

„Energetický štítek po obsahové stránce vystavují výrobci. Ti mají zodpovědnost za obsah dat na něm uvedených. Prodejci mají povinnost energetické štítky zákazníkům vystavit tak, aby se mohli na základě dat na štítku rozhodovat o tom, jaký spotřebič zakoupí. Konkrétní pravidla se vztahuji třeba i na katalogy, reklamy a další propagaci výrobků,“ uvedl generální ředitel sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ Radek Hacaperka.

Aktuálně rostoucí ceny energie podle organizace SEVEn, The Energy Efficiency Center zvyšují i potenciál úspor energie a při výběru nového modelu spotřebiče je proto o to důležitější snažit se vyhledat energeticky úsporný model. „Správnost zavedení nové stupnice a nových štítků se nám záhy potvrdila nástupem nových produktů s výrazně nižší spotřebou, které spotřebitelům snižují náklady na energie a jsou zároveň jedním z nástrojů k zajištění energetické nezávislosti,“ dodal ředitel SEVEn Juraj Krivošík.

Správnost všech údajů na energetickém štítku a jeho dostupnost v prodejní síti kontroluje dozorový orgán, který je v každé členské zemi EU. V ČR je dozorovým orgánem Státní energetická inspekce. „Energetický štítek je v celé grafické a obsahové podobě závazný v rámci celé EU. Díky tomu mají jak spotřebitelé, tak i výrobci výhody většího trhu s jednotnou legislativou,“ uvedl ústřední ředitel inspekce Pavel Gebauer.

Pro další kategorie výrobků, které také mají energetický štítek, se aktualizace a sjednocení připravuje. Nebude to ale letos. Týká se to například sušiček prádla, digestoří, trub, klimatizací a ohřívačů vody a kotlů.

Jak je to s novými štítky

Štítky se musí měnit kvůli samotným spotřebičům. Původní systém, který byl platný od roku 1995, používal rozmezí A–G. Označení A platilo pro nejúspornější spotřebiče, G pro nejméně úsporné. S postupným vylepšováním spotřebičů bylo třeba toto značení aktualizovat, k čemuž došlo v roce 2010. Tehdy se zavedlo značení „+“, které se zpočátku jevilo jako vhodné. Přidáváním znamének „+“ se však toto označení stávalo nepřehledným a další změna byla nevyhnutelná.

Jak jsme již uváděli, zatím byly mové energetické štítky schváleny pro následující skupiny spotřebičů:

  • myčky nádobí
  • pračky a kombinované pračky se sušičkou
  • chladničky, mrazničky a vinotéky
  • svítidla
  • elektronické displeje televizorů, monitorů a digitálních informačních displejů
  • komerční chladničky

U ostatních spotřebičů (sušičky, trouby, kotle a klimatizace) dojde ke změně štítků až s odstupem několika let, u nich se tedy setkáte i nadále s původním značením.

Energetický štítek se vrací k původnímu značení A–G, ale pozor na zařazení původních spotřebičů skupiny A+/++/+++.

  • původnímu označení A+++ nyní odpovídá označení „energetická třída B“
  • původnímu označení A++ nyní odpovídá označení „energetická třída C“
  • původnímu označení A+ nyní odpovídá označení „energetická třída D“

Jak můžete vidět, nové označení poskytuje prostor pro další technologický vývoj, a tedy lze předpokládat, že vydrží několik dalších let. Právě toto bylo hlavním záměrem změny, protože přidávání dalších „+“ už by bylo v podstatě nereálné.

A je toho více…

Kromě výše zmíněné energetické spotřeby se štítek rozšířil o mnohé další parametry.

Spotřeba vody – ta je zde uváděna za každý cyklus mytí nebo praní.

Hlučnost – tento údaj je velmi důležitý k porovnání s ostatními, abyste zvolili ten nejvhodnější pro vaši domácnost.

Kapacita – u chladniček zůstává stále označení kapacity v litrech, u vinoték se nově uvádí podle počtu lahví o objemu 0,75 litrů. 

QR kód – díky němu si jednoduše načtete veškeré potřebné informace do vašeho zařízení. QR kód vás navede do databáze zvané EPREL, do které musí výrobci zaregistrovat své výrobky včetně technické dokumentace.

Spotřeba energie – u myček, praček a kombinovaných praček se sušičkou se nově neuvádí spotřeba za rok, ale vypočítaná na 100 pracích cyklů.

Délka programu Eco – jedná se o režim, ve kterém je měřeno několik parametrů dohromady (spotřeba vody, délka programu, hlučnost aj.). Díky tomuto ukazateli můžete jednoduše porovnat ty nejdůležitější hodnoty.

V Česku v loňském roce opět meziročně přibylo fotovoltaických řešení na střechách hal a v průmyslových areálech, zájem o energii ze slunce potvrzují i firmy na Slovensku. V souvislosti s výrazným růstem cen energií v loňském roce se potvrzuje, že alternativní zdroj energie může být pro podniky zdrojem významných úspor. Posilování tohoto trendu v následujících letech nahrává i modernizace distribučních soustav. Zvýšením jejich kapacity a zaváděním inteligentního řízení bude možné do sítě zapojovat více menších výrobců elektrické energie, než je tomu v současnosti.

Zájem firem o energii ze slunce potvrzují aktuální data Solární asociace. Podle nich v roce 2021 v Česku na střechách firem a komerčních objektů přibylo téměř 400 fotovoltaických instalací s celkovým výkonem 19,2 MWh. Ve srovnání s rokem 2020 se sice jednalo o sedmdesátiprocentní pokles v počtu instalací, Solární asociace jej ovšem vysvětluje složitou administrativou a zdlouhavou realizací projektů.

„Firmy se začínají o fotovoltaiku ke snížení nákladů provozu zajímat čím dál více. Fotovoltaika má výhodu, že si investor může spočítat předem, kolik ho bude elektřina z ní stát. Dá se tedy říct, že je třeba pro finanční ředitele velice výhodným nástrojem, jak naplánovat výdaje. V kombinaci s akumulací energie může kromě toho zabránit mikrovýpadkům a dalším nepříjemným jevům,“ popisuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. V důsledku skokového nárůstu cen elektřiny tak podle něj zažíváme boom střešních instalací.

Nárůst hlásí i Slovensko

Podobně jako v Česku se o fotovoltaická řešení zajímají i firmy na sousedním Slovensku. „Naši členové mají zájem o zavádění fotovoltaiky v rámci svých areálů, a to hlavně formou instalací na střechách průmyslových hal. Vícero našich členů už fotovoltaiku instalovanou má. Současné ceny elektřiny jen potvrdily správnost rozhodnutí z minulosti,“ uvádí Tibor Gregor, výkonný ředitel sdružení Klub 500, který sdružuje slovenské podniky s více než pěti sty zaměstnanci.

Výraznější zapojení výroby energie z obnovitelných zdrojů v rámci firemních areálů by měly v dalších letech podpořit národní plány obnovy, které se jak v Česku, tak i na Slovensku soustředí právě i na podporu fotovoltaiky. K vyšší penetraci OZE pak přispěje také modernizace samotných distribučních soustav.

„Modernizace distribučních soustav na takzvané Smart Grids je pro větší zapojení decentralizovaných zdrojů energie – mezi něž se fotovoltaická řešení v rámci podniků řadí – nezbytná. Česko a Slovensko sice historicky mají ve srovnání s mnoha jinými evropskými zeměmi poměrně robustní síť a provozovatelé soustav se na větší decentralizaci v posledních letech připravovali, i tak před námi stále stojí výzva zajištění stabilní a bezpečné distribuční sítě i do budoucnosti,“ vysvětluje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Modernizované distribuční soustavy budou mít v prvé řadě větší kapacitu, díky níž budou schopny pojmout velké množství menších producentů elektrické energie. Vedle navýšení kapacity budou stěžejní roli hrát moderní technologie. Půjde především o modernizaci dispečerských řídicích a automatizačních systémů, které umožní komunikaci prvků v síti v reálném čase, jejich monitoring, ovládání a aktivní řízení spotřeby energie v rámci celé soustavy. Díky tomu bude možné nejen připojovat nové zdroje, ale i další nové sektory a technologie, kam patří například energetická společenství či elektromobilita.

Úspory mohou být značné

Nejčastějším důvodem pro pořízení fotovoltaického řešení jsou pro firmy úspory na provozních nákladech. Ty se mohou podle velikosti řešení pohybovat i v desítkách procent. Příkladem je brněnská společnost TopGis, která se specializuje na letecké snímkování a mapové aplikace pro města a obce. Firma sídlí v moderní budově Inovačního centra Svatopetrská a má na střeše a jižní fasádě celkem 257 fotovoltaických panelů osazených na ploše 425 m2. Celkové předpokládané množství energie, kterou fotovoltaika na domě za rok vyrobí, je 76 MWh.

„Elektrickou energii vyrobenou ze slunce spotřebuje na svůj provoz budova, přičemž během slunečních dnů dokonce fotovoltaika na budově o celkové podlahové ploše 6 500 metrů čtverečních vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Přebytečnou energii pak využijí další budovy v areálu nebo nabíječky pro elektroauta,“ popisuje technický správce areálu Vlastimil Rieger. Celková roční úspora na energiích dosahuje 25 procent. V budově jsou přitom 24 hodin denně v provozu tepelná čerpadla a servery, které TopGis potřebuje pro uchování obrovského množství mapových dat a jejich publikaci stovkám klientů po celé České republice.

Energii ze slunce vyrábí i slovenská společnost Duslo, která působí v chemickém průmyslu. Současné řešení, které podnik využívá, je koncipované jako ostrovní systém s instalovaným výkonem 0,985 MWh. Všechna vyrobená energie je v současnosti vykupována, firma již ale zvažuje další solární řešení. „Provoz fotovoltaické elektrárny pro nás představuje významné zkušenosti z pohledu zvažované realizace nové FVE, která by byla připojená už do naší místní distribuční sítě,“ říká Marek Kurňava, ředitel Úseku energetiky společnosti Duslo. Nové fotovoltaické řešení by podle něj mělo několikanásobně vyšší výkon. Jeho výstavba je součástí projektu, jehož cílem je výroba zeleného vodíku elektrolýzou s využitím elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Koncem loňského roku došlo k prudkému nárůstu cen energií a majitelé firem se častěji než dříve zajímají o to, jak ušetřit za elektřinu. Existuje mnoho způsobů, jak snížit spotřebu elektřiny v kancelářích. Pokud si však nejste jisti, kde s úsporou elektřiny začít, shromáždili jsme pro několik tipů. Nejsou všespásné, ale pomoci mohou.

Základem každého rozhodování by mělo být samozřejmě identifikovat největší žrouty elektřiny ve firmě pomocí energetického auditu. V případě, že do něj ale nechcete investovat, si můžete spotřebu elektřiny jednotlivých zařízení spočítat sami. Energetickou náročnost daného zařízení zjistíte na nálepce, kterou má každý spotřebič. Z ní se dozvíte, jaký má příkon. Příkon spotřebiče se udává se wattech (W) a označuje, kolik wattů přístroj spotřebuje za 1 hodinu.

Vynásobte příkon počtem hodin, po které je zařízení zapnuté. Tak získáte spotřebu ve watthodinách (Wh) nebo po vydělení tisíci v kilowatthodinách (kWh). (KWh je jednotka, v níž uvádí cenu elektřiny rozvodné závody.) Kolik stojí elektřina, zjistíte srovnáním cen jednotlivých distributorů a také z nabídky produktů u konkrétních dodavatelů.

Na přesné měření spotřeby elektřiny můžete použít i měřič (wattmetr), který umožňuje měření a sledování spotřeby elektřiny. Většinou se připojuje mezi elektrickou zásuvku a zástrčku spotřebiče. Na výpočet spotřeby kWh za den nebo průměrné spotřeby elektřiny na osobu pak použijte některou z online kalkulaček (výběr na českém googlu), kde jen zadáte potřebné údaje a získáte výsledek.

Existuje přitom několik konkrétních kroků, které můžete pro úsporu podniknout. Kromě pečlivé volby distributora elektrické energie a tarifu jsou to zejména drobné změny v chování zaměstnanců, stavební úpravy v budově (na ně lze čerpat dotace) a nákup i zacházení s elektrickými spotřebiči.

Spotřeba elektřiny počítačů

V běžné kanceláři bude kromě osvětlení žroutem energie zejména výpočetní technika. Protože počítač je přístroj s proměnnou spotřebou, pro měření spotřeby elektřiny je nejlepší použít wattmetr.

Průměrná spotřeba PC při běžné kancelářské práci dosahuje až 70 W (v případě, že využijete její výkon naplno, to může být i 200 W). K těmto hodnotám je třeba připočítat spotřebu monitoru a dalších připojených zařízení.

A jak je to sespotřebou notebooku? Obecně lze říci, že na spotřebu elektřiny je náročnější PC než notebook. Při běžné práci na notebooku spotřebujete 25 až 30 W. V případě, že chcete ušetřit a místo PC si vybrat notebook, prostudujte si článek Jak si vybrat pracovní notebook. Na většinu běžné kancelářské práce výkon stolního PC nepotřebujete a v době home office je i praktičtější vybavit zaměstnance přenosnými počítači.

Poučte také zaměstnance, aby počítač a další kancelářskou techniku nenechávali ve standby režimu, protože i v tomto režimu do nich stále „přitéká“ proud. K vypnutí vždy používejte tlačítka přímo na přístroji, případně na prodlužovacím kabelu. Vypnutí a odpojení co největšího počtu zařízení na konci dne je jednoduchý způsob, jak ušetřit.

Pokud jste přesunuli část zaměstnanců na home office, věnujte pozornost i článku Tipy na výběr techniky pro práci z domova.

Výměna klasických žárovek za úsporné a LED žárovky

Víte, jaká je spotřeba žárovky za hodinu nebo kolik stojí kWh elektřiny u žárovek a zářivek? Zatímco příkon klasické žárovky je 60 W (žárovka spotřebuje za hodinu svícení 60 W neboli 0,06 kWh), LED žárovka má příkon jen 9 W a úsporná žárovka 15 W. Z toho vyplývá, že nejvíce ušetříte na LED osvětlení. Označení úsporná žárovka se používá pro kompaktní zářivky s vysokou úsporností (75 %) a životností až 10 000 hodin.

U žárovky s příkonem 60 W, která je v provozu 20 hodin, bude výpočet vypadat takto: 60 W x 20 hodin = 1 200 Wh (watthodin).  Když tento výsledek vydělíte tisícem, získáte údaj v kWh. Při výpočtu spotřeby LED žárovky postupujte stejně.

V místnostech jako jsou kuchyňky, odpočinkové místnosti, chodby nebo WC se pak vyplatí nainstalovat osvětlení s pohybovými čidly.

Pokud máte kancelář s dostatkem přirozeného světla, využijte toho. Za slunečného dne možná nebudete muset vůbec rozsvěcovat světla v místech, kde veškeré osvětlení mohou poskytnout okna.

Výměna starých elektrických spotřebičů za nové

Není žádným tajemstvím, že staré spotřebiče mají vyšší spotřebu energie než ty novější. Pokud se rozhodnete pořídit si nový spotřebič, nezapomeňte na správnou ekologickou likvidaci toho původního (více v článku Typy elektroodpadu a jeho recyklace).

Např. spotřeba lednice zakoupené před 20 lety bude nepochybně vyšší, než kdybyste investovali do nové. Lednice navíc patří mezi zařízení, která nejvíce „žerou“, protože jsou zapnuté neustále. Proto se u lednic místo příkonu uvádí jejich roční spotřeba elektrické energie.

Čím je nižší, v tím vyšší energetické třídě se lednice nachází. Nejúspornější třídou je v současné době třída C. Od roku 2021 jsou nově energetické třídy rozděleny na A až G. Třídy A a B jsou zatím volné, protože se počítá s tím, že v budoucnu se na trhu objeví energeticky úspornější zařízení než ta současná.

Na spotřebu lednice má vliv i její správné umístění a nastavení. Neměla by stát v blízkosti myčky, mikrovlnné trouby nebo sporáku, dvířka by měla těsnit a teplota by měla být nastavena na +4 stupně v lednici a -18 stupňů v mrazáku. Snížení teploty o každý stupeň zvyšuje spotřebu lednice o 6 % a 5mm námraza dokonce až o 30 % (podobnou situaci způsobuje prach v počítačích). Nezapomeňte tedy u spotřebičů provádět pravidelnou údržbu

Spotřeba klimatizace 

Správným výběrem a nastavením klimatizace můžete ročně ušetřit tisíce. Levnější zařízení jsou většinou náročnější na spotřebu elektřiny než ta dražší.

Méně elektřiny spotřebovávají nástěnné klimatizace a na spotřebu klimatizace při chlazení má vliv i správné nastavení klimatizace. Rozdíl teploty by neměl být větší než 4 až 7 stupňů oproti venkovní teplotě. Při chlazení nastavte klimatizaci vždy na nejvyšší obrátky, aby místnost ochladila co nejdříve.

Pokud můžete ovlivňovat terénní úpravy kolem vaší firmy, máte skvělou příležitost, jak dosáhnout úspory elektřiny pomocí energeticky účinných terénních úprav. Patří mezi ně např. strategické vysazování stromů, které poskytují stín v horkých letních dnech – to může snížit vaše náklady na chlazení.

Správné utěsnění budovy a tepelný komfort

Nechte si zkontrolovat, zda vám z budovy neuniká v zimě teplo a v létě při zapnuté klimatizaci chlad.

Zvažte také pořízení termostatu, který dokáže automaticky regulovat přítok teplé vody do radiátoru na základě teploty v místnosti, a zamezit tak zbytečnému přetápění místnosti.

Pracujte více v době nízkého tarifu

Využíváte dvoutarifní sazbu? Její výhoda spočívá ve střídání vysokého a nízkého tarifu (v době nižšího tarifu platíte za energii méně). O tuto sazbu mohou požádat všechny firmy bez ohledu na velikost, podmínkou je využívání elektřiny na vytápění nebo ohřev vody.

Pokud máte dvoutarifní sazbu, stojí za zvážení, zda není možné větší objem práce soustředit do doby, kdy je energie levnější. O distribuční sazbě rozhoduje místně příslušný distributor, konkrétní produkt si pak vybíráte sami, případně vám ho distributor pomůže vybrat na míru.

V Česku by měla začít nová síť na zvyšování energetické účinnosti. Jde o systém, který v Německu funguje už několik let, v Česku se zatím ovšem nepoužívá.

Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB ČVUT) a Center for Excellence for Cogeneration Technologies se sídlem v bavorském Ambergu, působícím při Ostbayerische Technische Hochschule Amberg-Weiden (OTH-AW), právě zahajují projekt, v jehož rámci budou nabízet obcím, městům a městským částem bezplatné zapojení do první české sítě energetické účinnosti. Cílem tohoto projektu je vzájemné předávání a sdílení odborných rad a zkušeností, díky nimž bude možné rozvíjet projekty v oblasti úspor energie, využívat již ověřených technologických inovací a obnovitelných zdrojů.

Projekt s názvem Energy Efficiency Network (EEN), tedy Síť energetické účinnosti, je financovaný z programu Europäische Klimaschutzinitiative (EUKI) a v Česku by měl být zaváděn podle vzoru z Německa, kde tyto sítě úspěšně fungují již několik let. V České republice by tak měla vzniknout síť či více sítí subjektů intenzivně spolupracujících v oblasti zvyšování energetické účinnosti. Tyto subjekty budou sdílet informace i zkušenosti a podporovat vznik dalších projektů zaměřených na inovace, úspory a využití obnovitelných zdrojů energie.

Made in Germany

Energy Efficiency Network je původní německý koncept sdružující průmyslové firmy, zástupce měst i obcí a poskytovatele energetických služeb. Jednotliví účastníci různými způsoby přispívají k chodu své sítě a díky členství získávají služby energetických poradců, kteří navrhují a připravují projekty úspor energie a opatře ní pro navýšení energetické účinnosti, nejlépe pak s využitím aktuálně poskytovaných dotací.

V Německu je tento koncept již dobře zaveden a přináší viditelné výsledky. Po celém Německu v roce 2020 působilo téměř 300 takovýchto sítí, v jejichž rámci se rozběhlo násobně více projektů energetických úspor. Díky doposud provedeným úsporným opatřením se například podařilo snížit emise CO2 o více než pět milionů tun.

Do aktivit první, demonstrační sítě energetické účinnosti v České republice by se mělo zapojit 6 až 10 subjektů. Klíčové přitom bude vhodným způsobem přenést německý koncept do českého formátu – prokázat funkčnost těchto sítí v českém prostředí a jejich přínos oproti individuálnímu řešení projektů energetických úspor. Na konci tohoto pilotního projektu by měly být dosažené výsledky prezentovány veřejnosti a nabídnuty dalším potenciálním zájemcům.

Plus pro Kladno

„Vstupní kapitál“ je slibný, vždyť Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se zaměřuje právě na výzkum s vysokým aplikačním potenciálem a má již zkušenosti z jiných zajímavých projektů. Aktuálně například představilo předběžnou studii proveditelnosti energeticky „plusové“ čtvrti v Kladně. Projekt by měl běžet dva a tři čtvrtě roku a v další fázi bude probíhat podrobnější příprava vybrané varianty.

Byly navrženy dvě hlavní alternativy, které se vzájemně doplňují: „PED 1 s jádrem kolem Zimního stadionu“ s využitím odpadního tepla a „PED 2 s jádrem v objektech aquaparku“ s plynovou kogenerací a možností využití pro služby flexibility.

„Pokud se Kladnu podaří splnit byť i jen část navržených opatření, půjde v ČR o průlomový projekt. Moc bychom si přáli, aby se tato ambice naplnila právě tady na Kladně, které je spolu s Prahou naším největším a nejbližším sousedem a spolupracovníkem. Díky velmi dobré schopnosti kladenského projektového managementu získávat zajímavé dotační podpůrné finance projektu stále více věříme,“ komentuje Michal Kuzmič, koordinátor SPARCS za ČVUT UCEEB. „Již teď máme předběžně vytipované lokality pro další plusové čtvrti po celém městě,“ dodává.

Na přípravě předběžné studie proveditelnosti energeticky plusové čtvrti (Positive Energy District – PED) v Kladně se v rámci projektu SPARCS podílely týmy Energetické systémy budov, Fotovoltaické systémy, Laboratoř udržitelné výstavby a Participativní plánování a design ČVUT UCEEB.

Projekt SPARCS získal finanční podporu z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon 2020.

Evropská iniciativa na ochranu klimatu (EUKI)
Evropská iniciativa na ochranu klimatu (EUKI) financuje z pověření Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti (BMU) projekty na ochranu klimatu v celé Evropské unii. Většina projektů EUKI funguje na přeshraniční úrovni, a to jak celostátní, tak i regionální nebo místní. Geograficky je hlavní pozornost věnována střední, východní, jihovýchodní a jižní Evropě. V rámci ideové soutěže se o podporu ucházejí konsorcia nevládních organizací, orgány veřejné správy, neziskové společnosti, stejně jako vědecké a vzdělávací instituce. Projektové záměry pomáhají s realizací a/nebo s dalším rozvojem národních strategií a politik. 
V podobě programu EUKI Academy podporuje Evropská iniciativa na ochranu klimatu, vedle financování projektů, rovněž budování sítí a rozšiřování rozsahu vědomostí a kompetencí. Prostřednictvím webových seminářů nebo akcí s osobní účastí si účastníci z projektů prohlubují vzdělání například v oblastech řízení projektů nebo styku s veřejností. Vrcholnou událostí aktivní komunity EUKI je networking konference, každoročně konaná v Berlíně.

Odešel vám spotřebič a vás nyní čeká vybírání nového. Hned na začátku výběru vás však možná zarazil malý detail – ty štítky vypadají jinak než před několika lety! Co se změnilo a proč?

Energetické štítky spotřebičů slouží k tomu, abychom se lépe zorientovali v základních parametrech daného spotřebiče. Současná podoba energetických štítků byla schválena v roce 2019 Evropskou komisí a v platnost vešla v březnu roku 2021.

Původní systém, který byl platný od roku 1995, používal rozmezí A–G. Označení A platilo pro nejúspornější spotřebiče, G pro nejméně úsporné. S postupným vylepšováním spotřebičů bylo třeba toto značení aktualizovat, k čemuž došlo v roce 2010. Tehdy se zavedlo značení „+“, které se zpočátku jevilo jako vhodné. Přidáváním znamének „+“ se však toto označení stávalo nepřehledným a další změna byla nevyhnutelná.

Nové energetické štítky

Nové energetické štítky byly schváleny pro následující skupiny spotřebičů:

  • myčky nádobí
  • pračky a kombinované pračky se sušičkou
  • chladničky, mrazničky a vinotéky
  • svítidla
  • elektronické displeje televizorů, monitorů a digitálních informačních displejů
  • komerční chladničky
Energetický štítek (foto EC)
Energetický štítek myčky (foto EC)

U ostatních spotřebičů (sušičky, trouby, kotle a klimatizace) dojde ke změně štítků až s odstupem několika let, u nich se tedy setkáte i nadále s původním značením.

Energetický štítek se vrací k původnímu značení A–G, ale pozor na zařazení původních spotřebičů skupiny A+/++/+++.

  • původnímu označení A+++ nyní odpovídá označení „energetická třída B“
  • původnímu označení A++ nyní odpovídá označení „energetická třída C“
  • původnímu označení A+ nyní odpovídá označení „energetická třída D“

Jak můžete vidět, nové označení poskytuje prostor pro další technologický vývoj, a tedy lze předpokládat, že vydrží několik dalších let. Právě toto bylo hlavním záměrem změny, protože přidávání dalších „+“ už by bylo v podstatě nereálné.

Další informace na energetickém štítku

Kromě výše zmíněné energetické spotřeby se štítek rozšířil o mnohé další parametry.

Spotřeba vody – ta je zde uváděna za každý cyklus mytí nebo praní.

Hlučnost – tento údaj je velmi důležitý k porovnání s ostatními, abyste zvolili ten nejvhodnější pro vaši domácnost.

Kapacita – u chladniček zůstává stále označení kapacity v litrech, u vinoték se nově uvádí podle počtu lahví o objemu 0,75 litrů. 

QR kód – díky němu si jednoduše načtete veškeré potřebné informace do vašeho zařízení. QR kód vás navede do databáze zvané EPREL, do které musí výrobci zaregistrovat své výrobky včetně technické dokumentace.

Spotřeba energie – u myček, praček a kombinovaných praček se sušičkou se nově neuvádí spotřeba za rok, ale vypočítaná na 100 pracích cyklů.

Délka programu Eco – jedná se o režim, ve kterém je měřeno několik parametrů dohromady (spotřeba vody, délka programu, hlučnost aj.). Díky tomuto ukazateli můžete jednoduše porovnat ty nejdůležitější hodnoty.

Energetický štítek pračky (foto EC)
Energetický štítek pračky (foto EC)

Funkce pro snížení spotřeby

Energetická třída spotřebičů je pro spotřebitele užitečný parametr, ale nezapomínejte ani na další důležité funkce, které některé ledničky či pračky mají a které mají vliv na spotřebu.

Dávejte např. přednost lednicím s invertorovým kompresorem, který zajišťuje neustálý chod s ohledem na teplotu uvnitř lednice. V okamžiku, kdy otevřete dveře, abyste uložili potraviny dovnitř, se chlazení automaticky zvýší. Zpět na nízké otáčky se opět přepne v okamžiku, kdy teplota v lednici dosáhne optimální úrovně. Díky tomu spotřebuje méně energie a současně je i tišší ve srovnání s konvenčním kompresorem.

U automatických praček se zase mezi funkce snižující spotřebu řadí například systém Fuzzy Logic, který sám reguluje množství vody při naplňování pračky. Další funkcí je tzv. šestý smysl, kdy u těchto praček nastavíte pouze druh tkaniny a pračka si sama určí teplotu a délku praní.

Velkou nevýhodou tohoto systému je to, že pokud dáte do pračky prádlo, které pouští barvu, pračka bude prát do té doby, než odtékající voda bude čistá. Současné pračky mají také svůj eco program, který je nastavený na úsporu vody a elektřiny.

V neposlední řadě se hodí zmínit i program pro menší objem prádla nebo odložený start. Energetická třída praček by tedy pro vás měl být jeden z hlavních, ne však jediných rozhodovacích parametrů.

Na místě záleží

Nyní máte vybraný nový spotřebič a máte zaručenou nízkou spotřebu. Nebo ne? Úsporná energetická třída lednice vám sice zaručí nižší spotřebu, ale vše můžete pokazit nevhodným výběrem místa. Lednice by neměla být přímo u stěn, odstup by měl být minimálně 1 cm (ideálně však 3–5 cm).

Dále by měla být lednice v dostatečně velké místnosti, aby nedocházelo k přehřívání místnosti. Samozřejmostí by mělo být, že lednice nebude v blízkosti zdroje tepla, tj. u topení, sporáku, kamen atd. Pokud plánujete např. novou kuchyni, vyzkoušejte si umístění jednotlivých prvků nejprve v 3D plánovači. Případně si nechte vytvořit 3D návrh kuchyně třeba přímo od výrobce kuchyní Gorenje.

Pražská energetika (PRE) je aktuálně poslední z řady firem, které podepsaly s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) dohodu o úsporách energie. PRE se v dohodě mimo jiné zavazuje k tomu, že o tom, co v oblasti energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti dělá či dělat plánuje, bude informovat veřejnost. Efektivitu těchto aktivit chce firma také vyhodnocovat, tedy chce průběžně reportovat o tom, jakých úspor v konečné spotřebě energie dosáhla.

„Věnujeme se řadě ekologických aktivit, podporujeme výrobu a prodej zelené elektřiny, značka PREekoproud  získává stále více zákazníků. Podporujeme projekty energetických komunit a pracujeme na rozšíření portfolia vlastních výrobních kapacit obnovitelných zdrojů jak za podpory evropských dotací, tak také čistě na komerčním základě,“ uvádí příklady ekologického úsilí PRE předseda jejího představenstva Pavel Elis.

Česká republika by měla na základě evropské směrnice 2012/27 o energetické účinnosti v letech 2021 až 2030 každoročně snižovat emise skleníkových plynů o 0,8 % z konečné spotřeby energie. MPO proto již loni ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Českým plynárenským svazem a Českým sdružením regulovaných elektroenergetických společností připravilo Strategické prohlášení v oblasti dosahování energetické efektivity – vzorovou podobu dobrovolné dohody o úsporách energie. Tuto dohodu mohou podepsat soukromé i veřejné subjekty.

„Dohody je možné uzavírat ihned. Stačí se seznámit se vzorovou podobou na webu MPO a obrátit se na nás s představou, v jaké podobě by ji společnost chtěla uzavřít. Po shodě nad konkrétním zněním může být uzavřena takřka obratem,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.

Dohodu již podepsalo několik dalších velkých energetických společností, konkrétně ČEZ, E.On, E.GD, Innogy a GasNet. Jako první tento závazek přijal již loni v červenci železniční nákladní přepravce ČD Cargo.

ČD Cargo postupně obměňuje vozový park, aby mohl poskytovat výrazně energeticky účinnější dopravu. Místo vozidel se ztrátovou odporovou regulací proto pořizuje nové lokomotivy s polovodičovou bezztrátovou regulací výkonu, které umožňují využívat i rekuperační brzdění a odebírat pouze činné složky proudu. Firma také modernizuje motorové lokomotivy, zlepšuje technické i environmentální parametry. Připravuje se rovněž na využití dvouzdrojových hybridních lokomotiv, které v budoucnu umožní plně bezemisní provoz. Prostřednictvím měření a hodnocení trakční spotřeby každého jednotlivého vlaku se ČD Cargo snaží motivovat strojvedoucí k energeticky úsporné jízdě. Postupná obměna vozidlového parku se přirozeně týká i nákladních vozů – ČD Cargo již pořizuje pouze vozy s nižšími jízdními odpory a menší hlučností.

Vítězem jubilejního, desátého ročníku soutěže o Nejlepší připravovaný energetický úsporný projekt, kterou vyhlašuje Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), se stal Středočeský kraj. Druhé místo připadlo Okresnímu soudu Plzeň město a třetí příčku obsadila Městská část Praha 7. Čestné uznání bylo uděleno projektům, které realizují Český statistický úřad v Praze a město Chabařovice v Ústeckém kraji.

Nejlépe připraveným energeticky úsporným projektem řešeným metodou energetických služeb se zárukou úspor (EPC) v roce 2020 byl vyhodnocen projekt pro hlavní budovu Krajského úřadu Středočeského kraje. Odborná porota, kterou tvořili Vladimír Sochor (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Petr Holub (Šance pro budovy) a Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky), ocenila technicky komplexní řešení, a především skvělý poměr investice a úspor.

„Potenciál energetických úspor v budovách státního sektoru je obecně velmi vysoký. Komplexní technologickou a stavební revitalizací budov dosáhneme snížení jejich energetické náročnosti, a tím i úspory provozních nákladů státu. Přispíváme tak k plnění environmentálních cílů, ke kterým se Česká republika zavázala,“ vysvětluje předseda APES Miroslav Marada.

Energeticky úsporný projekt pro krajský úřad je prvním ze tří pilotních projektů EPC spolufinancovaných z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), které tento největší kraj v ČR nyní připravuje k realizaci. Po nich by měly následovat desítky dalších, na kterých pracuje pět vysoutěžených odborných poradenských týmů. Příprava těchto projektů je podporována z programu ELENA Evropské investiční banky.

„Krajský úřad se nachází na pražském Smíchově, kde je kvůli hustotě dopravy často špatná kvalita ovzduší. Při modernizaci jsme proto kladli velký důraz na ekologii. Nový plynový kotel bude splňovat nízkoemisní limity. Podle hesla, nejekologičtější energie je ta, která se nespotřebuje, zateplíme půdní prostory a vyměníme část osvětlení za úsporná LED svítidla. Celková úspora emisí CO2 by se díky tomu měla pohybovat kolem 245 tun ročně, což je snížení stávající úrovně o 24 %,“ vysvětluje Petr Barák, vedoucí oddělení přípravy a realizace projektů Středočeského kraje.

Jde to i v památkově chráněném objektu

Jako druhý nejlepší připravovaný EPC projekt loňského roku byl vybrán energeticky úsporný projekt v budově Okresního soudu v Plzni. Jedná se o historicky druhý projekt pro organizační složky státu, kde je kombinována metoda EPC s dotací z OPŽP, navíc v památkově chráněném objektu. Vzhledem k závazku českého státu ohledně každoroční renovace 3 % celkové podlahové plochy objektů vládních institucí, které nesplňují požadavky na energetickou náročnost, a těch je kolem 600, se v případě plzeňského soudu jedná o vzorový příklad řešení: investice do snížení energetické náročnosti se zaplatí z dotací a budoucích úspor energie a využití metody EPC současně zajistí prokazatelné úspory a přesný obraz energetické účinnosti objektu.

Okresní soud do modernizace energetického systému hodlá investovat 9 milionů Kč, přičemž budoucí úspory by měly dosáhnout u tepla 27 % a u elektrické energie 18 %. „Investovat budeme především do obnovy či rekonstrukce vytápění, větrání a chlazení budovy, významné úspory energie však očekáváme i díky modernizaci osvětlení a realizaci úsporných opatření v oblasti spotřeby vody, jejíž cena se za poslední dvě desetiletí zvedla na trojnásobek,“ říká Josef Berka, správce budovy.

Pouze elektřina se zárukou původu

Třetí místo v soutěži obsadil EPC projekt ve 12 objektech, které jsou v majetku MČ Praha 7. Modernizace se dotkne tří pečovatelských center, sedmi základních škol a jedné mateřské. Sledován bude také provoz a spotřeba budovy radnice. V rámci projektu budou kompletně rekonstruovány tři plynové kotelny, nasazen chytrý systém regulace vytápění, vyměněno osvětlení, instalovány budou i spořiče vody. Na základě zpracované analýzy lze očekávat investiční náklady více než 17 milionů Kč. Projekt je plánován na 12 let a jeho poskytovatel bude smluvně ručit za dosažení roční úspory energie v hodnotě téměř dvou milionů Kč. Pokud by dosažená úspora byla nižší, rozdíl by musel doplatit.

„Téma energeticky úsporných a dlouhodobě udržitelných řešení vnímáme v Praze 7 jako zásadní, i proto od roku 2019 odebíráme elektřinu se zárukami původu. Projekt EPC jednoznačně zapadá do naší koncepce v oblasti energetického managementu a navazuje na předchozí analýzu podpořenou z dotace Ministerstva průmyslu a obchodu. Od projektu si slibujeme realizaci efektivních energeticky úsporných opatření a zvýšení komfortu užívání jednotlivých budov. Výhodou pro nás je i získání stálého partnera pro konzultace v oblasti energetických úspor po celou dobu projektu,“ přibližuje Kamil Vavřinec Mareš, místostarosta MČ Praha 7.

Čestné uznání v soutěži o Nejlepší připravovaný energetický úsporný projekt v roce 2020 si odneslo město Chabařovice a Český statistický úřad. Posledně jmenovaný projekt se s investicí do modernizace za 150 milionů korun patří k těm opravdu velkým. Projekt klade značný důraz na využití obnovitelných zdrojů energie, konkrétně fotovoltaiky. Město Chabařovice je příkladem, že šetřit náklady na energie mohou i menší města.

Realizováno již přes 260 projektů

V předešlém ročníku této soutěže si první místo odneslo ČVUT, druhé připadlo Ústeckému kraji a třetí příčku obsadila Městská část Praha 14. Čestné uznání si odnesla Vězeňská služba České republiky za energetickou modernizaci v pěti vězeních po celé ČR.

Energetické služby se zárukou úspor (z angl. Energy Performance Contracting – EPC) zahrnují návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a případně i zajištění financování projektu vedoucí k úsporám energie budov. Zákazník nepotřebuje žádné vlastní finanční zdroje, protože realizaci postupně poskytovateli splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. Veškerá rizika projektu nese poskytovatel a v případě, že úspor není dosaženo podle předem stanoveného modelu, hradí poskytovatel rozdíl. EPC projekty mají návratnost 6 až 10 let.

Metoda EPC je v České republice používána již od roku 1994. Během této doby bylo realizováno více než 260 projektů za celkem 4,9 miliardy korun, které zákazníkům pomohly uspořit k dnešnímu dni 4,3 miliardy korun. Roční souhrn uspořených nákladů na energie ve všech aktivních projektech v ČR činil v roce 2020 téměř 400 milionů korun a meziročně vzrostl o 16 %. K minulým projektům, které vzbudily největší ohlas, patří například úsporné řešení v ČVUT, Kongresovém centru Praha, Státní opeře či v Ústavu péče o matku a dítě v Podolí.

Průmysl, resp. řada jeho odvětví v dnešní době již na mnoha místech planety nepatří k energeticky nejnáročnějším lidským aktivitám. Průmyslová výroba často nedominuje ani žebříčku škodlivých emisí. Její role však na straně spotřeby energií i na straně emisí bude i nadále velmi významná. Odvětví, jako jsou hutnictví nebo sklářství, patří k energeticky velmi náročným, a v současnosti nelze očekávat žádný zásadní inovační průlom, který by tuto situaci změnil. Rudy či sklo se zkrátka musejí tavit při velmi vysokých teplotách a stávající technologie výroby ani základní suroviny nelze nahradit žádnými energeticky úspornějšími variantami.

Co se týče emisí, tak například podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) tamní průmysl vytváří téměř čtvrtinu emisí celých USA a v zemích EU je tento podíl velmi podobný. Vzhledem k tomu, že USA usilují o snížení produkce skleníkových plynů o 50 % do roku 2030 a EU chce ke stejnému datu snížit tyto emise dokonce o 55 %, je změna energetických koncepcí v oblasti průmyslu aktuální téma, a to počínaje restrukturací energetických zdrojů přes zacházení s energiemi během výrobních procesů až po emise.

V souvislosti s koronavirovou krizí je v současnosti poněkud obtížné energetickou náročnost průmyslové výroby relevantně kvantifikovat. Ve Spojených státech byla například podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) spotřeba elektřiny v průmyslu během letošního dubna meziročně o 9 % nižší a spotřeba zemního plynu v průmyslu tam v květnu meziročně klesla o 8 %. To je největší meziroční pokles od globální recese v roce 2009, i když je třeba říci, že využívání průmyslového plynu stagnovalo již před pandemií (v roce 2019 vzrostlo pouze o 0,1 %).

Zajímavým faktem je, že ve Spojených státech i v Evropě pandemie více zasáhla výrobu méně energeticky náročných produktů, jako jsou například automobily, než energeticky náročnější výrobu, jakou se zabývá třeba chemický průmysl. Číselná data tedy momentálně ukazují určité vychýlení směrem k energeticky náročnější výrobě. Zda se jedná pouze o krátkodobý jev, ukážou až další měsíce.

Elektromotory: potenciál k úsporám   

Energetickou spotřebu průmyslové výroby by již v blízké budoucnosti měl významně ovlivňovat také fakt, že ve výrobních provozech neustále vzrůstá počet průmyslových elektromotorů, které dosahují stále vyšší energetické účinnosti. Tento předpoklad plyne ze skutečnosti, že na celosvětové spotřebě elektrické energie v průmyslu se elektromotory podílejí téměř 70 %. Nejnovější studie přitom uvádějí, že pokud si pořídíte nový elektrický pohon, můžete v průměru ušetřit až 30 % nákladů na energii.

Nadějné vyhlídky poněkud komplikuje fakt, že v současné době se přibližně 75 % elektromotorů nachází v čerpadlech, ventilátorech a kompresorech, které jsou ale většinou „pouze“ v souladu se starými standardy účinnosti IE1 nebo IE2. Pro nově instalované elektromotory je však již v řadě zemí stanovena minimální třída účinnosti IE3. Některé společnosti, například Siemens, již mají v portfoliu i elektromotory splňující ještě vyšší třídu účinnosti – IE4 (Super Premium Efficiency). U regulovaných pohonů se přitom potenciál úspor ve srovnání s neregulovanými pohony s pevně danou rychlostí v mnoha případech ještě zvyšuje. Největšího úsporného efektu však lze dosáhnout optimalizací celého pohonného systému. Pokud se podaří zvýšit účinnost motoru, přidá se možnost regulovat otáčky a implementuje se celkový monitoring, založený na moderních digitálních nástrojích, náklady na energie lze snížit až o 60 %.

Síťová řešení a komplexní analýza systémových dat jsou nejlepšími způsoby, jak zvýšit energetickou účinnost na opravdu udržitelnou úroveň. S tím samozřejmě souvisí i zásadní snížení emisí CO2, šetrné využívání zdrojů a výrazné snížení nákladů na životní cyklus zařízení (TCO, Total Cost of Ownership).

Firmy, které jdou příkladem

Již dnes lze ve světě najít i velké průmyslové firmy, kterým se podařilo zefektivnit výrobu do té míry, že splňují kritéria klimatické neutrality. Jednou z nich je například německo-japonský výrobce obráběcích strojů DMG MORI. Tato firma od počátku roku 2021 již vyrábí všechny své stroje klimaticky neutrálně, a to od získávání vstupních surovin až po dodávky samotných strojů zákazníkům.

Firma se podle svých slov snaží vyhýbat tvorbě emisí ve všech oblastech své činnosti, například prostřednictvím moderních konceptů vytápění, chlazení a větrání ve svých výrobních prostorech. Již od počátku roku 2020 DMG MORI téměř ve všech svých výrobních lokalitách využívá buď vlastních zdrojů obnovitelné energie, nebo „zelenou energii“ nakupuje. Zbývající emise CO2, které vznikají například při těžbě surovin nebo zpracování oceli, firma kompenzuje investicemi do udržitelných, certifikovaných projektů na ochranu klimatu (firma vlastní certifikáty Gold Standard, Verified Carbon Standard, UN Certified Emission Reduction). Patří k nim třeba výstavba větrné elektrárny v Turecku nebo projekt zaměřený na zpracování biomasy v Číně.

V roce 2020 dosáhly emise CO2 vzniklé v celém hodnotovém řetězci DMG MORI 258 494 t. Ve srovnání s rokem 2019 to znamenalo snížení o úctyhodných 175 570 t CO2 (-40,45 %). Je však třeba dodat, že kvůli koronakrizi a s ní souvisejícím poklesem objednávek lze emise z let 2019 a 2020 srovnávat pouze velmi opatrně.

Mezi tuzemskými průmyslovými firmami je velkým propagátorem udržitelnosti například automobilka Škoda Auto. V jejím ambiciózním programu s názvem Next Level Škoda Strategy 2030 se uvádí například to, že v druhé polovině tohoto desetiletí chce automobilka vyrábět veškerou energii k napájení výrobních závodů pro automobily a komponenty společnosti v České republice a s nulovými emisemi uhlíku.

Škodovka si stanovila tři hlavní pilíře: GreenProduct, GreenFactory a GreenRetail. Na pilíři GreenProduct by měl stát vývoj co možná nejekologičtějších vozů, snižování spotřeby paliva a vývoj nových, recyklovatelných materiálů. Pilíř GreenFactory podpírá všechny tovární aktivity umožňující výrobu šetrnou k přírodním zdrojům. Průběžně se například měří a dále snižuje spotřeba energií a vody, množství odpadu vzniklé v přepočtu na vyrobený vůz, emise CO2 a takzvaných těkavých organických látek (VOC), které vznikají při lakování karoserií. V rámci pilíře GreenRetail se Škoda zabývá ekologickým hospodařením svých prodejců a servisů.

Škoda se může pochlubit také tím, že ve Vrchlabí má svůj první uhlíkově neutrální výrobní závod. Od letošního roku navíc Škoda postupně nahrazuje zemní plyn CO2 neutrálním metanem z bioplynových stanic.

Vedle toho automobilka plánuje, že se z České republiky v příštích letech stane jedno z vývojových center elektromobility. Konkrétně se mají do roku 2030 ve všech třech českých výrobních závodech společnosti Škoda Auto, tedy v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí, začít vyrábět elektrické vozy nebo elektrické komponenty pro ně.

Podle aktuálních statistik se budovy na celém světě na spotřebě energií podílejí více než 40 %. Z tohoto množství se pak přes 50 % vyplýtvá, protože budovy jsou řízeny neefektivně. Snížit jejich energetickou náročnost, resp. zvýšit energetikou účinnost je tedy jedním z velkých úkolů dnešní doby. Lidé navíc tráví uvnitř budov velkou část života, a proto je velmi důležité vytvářet pro ně v budovách komfortní prostředí. K tomu, aby bylo možné dosáhnout vysoké míry energetické efektivity a současně i uživatelského komfortu, je nezbytně nutné celou budovu integrálně řídit.

Tento tlak na majitele či provozovatele budov je ještě umocněn tím, že ve stále více digitalizovaném světě rostou očekávání, že budovy se budou tomuto vývoji průběžné přizpůsobovat. Je proto zřejmé, že na neustále se měnící požadavky může reagovat adekvátně pouze vysoce flexibilní a škálovatelný systém automatizace budov, označovaný též BMS (Building Management System). Cesta k němu však nebyla úplně přímočará a trvala několik desetiletí, možná spíše staletí.

Hledání standardu

První skutečné řídicí systémy budov fungovaly na pneumatické bázi a řídila se jimi vzduchotechnika, tedy to, co je dnes součástí systémů označovaných HVAC (heating, ventilation and air conditioning). V západním světě, zejména pak v metropolitních oblastech, se začaly výrazněji šířit v 60. letech minulého století.

Osmdesátá léta se nesla ve znamení nástupu analogových elektronických řídicích zařízení. Ta oproti svým pneumatickým předchůdcům poskytovala rychlejší odezvu a vyšší přesnost. O skutečné automatizaci řízení však můžeme hovořit až v 90. letech, kdy se na scéně objevily první digitální systémy označované jako Direct Digital Control (DDC). V polovině 90. let také začalo docházet k připojování řídicích systémů k rychle expandujícímu internetu. Protože však pro digitální komunikaci tohoto typu tehdy ještě neexistovaly žádné standardy, vytvořili si výrobci své vlastní komunikační metody. Automatizační systémy tak postrádaly interoperabilitu a nedokázaly propojovat produkty od různých výrobců. To pak často znamenalo, že budova byla de facto daným technologickým dodavatelem „uzamčena“.

Na konci 90. let, a zejména pak v prvním desetiletí nového milénia, proto sílily snahy o standardizaci otevřených komunikačních systémů. Americký Svaz inženýrů pro vytápění, chlazení a klimatizaci (ASHRAE) tehdy vyvinul komunikační protokol BACnet, který se celosvětově prosadil a stal průmyslovým otevřeným standardem. Na vývoji tohoto protokolu se ale začalo pracovat již od roku 1987, kdy se v americkém Nashvillu konalo první zasedání výboru ASHRAE sestaveného speciálně pro přípravu BACnet. V americkém standardizačním systému ANSI/ASHRAE je standardem od roku 1995 (Standard 135), v ISO od roku 2003 (ISO 16484-5).

Pro vyšší bezpečnost

V současné době se pracuje na vývoji nového standardu BACnet Secure Connect (BACnet/SC), který by měl stávající BACnet/IP nahradit. Půjde o zabezpečenou, šifrovanou spojovou vrstvu, která je navržena tak, aby splňovala nároky na moderní komunikační platformu propojující automatizační a řídicí úroveň managementu budovy a současně vyhovovala i veškerým požadavkům na kybernetickou bezpečnost. Vývoj tohoto nového standardu si vynutila rostoucí potřeba používat standardizovaných a často již existujících síťových IP infrastruktur pro komunikaci přes BACnet. Nový protokol s možností šifrované komunikace by tedy měl být klíčovým bezpečnostním prvkem v síťových technologiích budov, resp. v rodícím se internetu věcí budov (Building Internet of Things – BIoT).

Vedle BACnet však v současné době existují i další velmi používané protokoly, například Modbus, LONTalk, M-Bus nebo EIB/KNX. Poslední z uvedených protokolů stojí na základech Evropské instalační sběrnice (European Installation Bus – EIB), která, jak název napovídá, již byla brána jako celoevropský standard. Vznikla z elektroinstalační sběrnice Instabus, vyvinuté firmou Siemens, a jejím prostřednictvím již mohla být bez problémů propojována zařízení různých výrobců. Následné vytvoření standardu KNX znamenalo, že se původně ryze evropská sběrnice EIB stala mezinárodně uznávanou technologií.

Řídit vše z jedné platformy

Vedle informačních technologií se však v poslední době výrazně proměnilo i stavebnictví. Po řadě let zateplování tak jsme dnes v situaci, že u domů s kvalitní a neprostupnou obálkou se poměrně výrazně mění koncept celé regulace. Přehřívání domů se stává větší výzvou než jeho vytápění, přičemž velmi výraznou roli v udržování příjemného vnitřního klimatu hrají kromě samotné technologie chlazení také venkovní žaluzie a další zastiňovací prvky. Naprostou nezbytností je pak instalace vzduchotechnických jednotek se zpětným získáváním tepla (rekuperací), které zajišťují energeticky efektivní provětrávání. Budovy také bývají stále častěji vybaveny fotovoltaickými elektrárnami.

Všechny tyto systémy, které samy o sobě bývají ve větších budovách velmi složité, je třeba patřičně sladit. A není to ladění nikterak jednoduché, vždyť ve hře může být i několik desítek tisíc proměnných. To je třeba případ nové budovy banky ČSOB v pražských Radlicích, jejímž „mozkem“ je řídicí systém Siemens Desigo CC. Ten ovládá kromě jiného například systémy tepelných čerpadel, všech oken, otvírek a vzduchotechniky či rekuperace tepla – dohromady pracuje se zhruba 90 000 proměnnými.

Využívání jedné řídicí platformy ke správě všech technologií v budově tak přináší její výrazné zjednodušení – jak v oblasti jednotlivých pracovních postupů, tak analýzy dat či optimalizace provozu celého objektu. Není nutné příliš zdůrazňovat, že díky jednotnému a unifikovanému přístupu ke všem technologiím je možné dosáhnout značných časových a finančních úspor.

Systémy řízení a automatizace budov zpravidla integrují tyto segmenty:  

Vytápění, větrání, chlazení – Primární regulace zdrojů tepla, zdrojů chladu a vzduchotechnických jednotek, pokojová (IRC) regulace. 

Osvětlení, stínění – Regulace osvětlení a stínění v jednotlivých místnostech (IRC).

Energetický management – Management výroby, ukládání, distribuce a spotřeby energie. Díky získaným datům, sledování trendů a pokročilým reportům lze optimalizovat procesy vyvažování spotřeby energie při zachování komfortu.

Bezpečnostní systémy – Součinnost dílčích bezpečnostních systémů, jako je detekce vniknutí, kontrola vstupu nebo videodohled.

Požární bezpečnost – Kombinace detekce požáru, vyhlašování poplachu, organizace evakuace, hašení a grafických nadstavbových systémů.

Klimatizace pro kuřata

Ponořme se však ještě jednou do historie, tentokrát ještě hlouběji, protože prvopočátky automatizace správy budov mají něco společného i s českými zeměmi. Za první historicky doložený pokus o mechanizaci řízení budovy se totiž považuje vynález primitivního rtuťového termostatu Cornelia Drebbela. Ten se ovšem zabýval také alchymií a v letech 1610–1612 pobýval na pozvání císaře Rudolfa II., známého podporovatele alchymistů, v Praze. Tento jinak v Londýně žijící Nizozemec vynalezl kolem roku 1600 regulační zařízení se zpětnou vazbou, které dokázalo udržovat konstantní teplotu v kuřecí líhni. Kromě toho Drebbel vyvinul také první klimatizační systém.

Dalším milníkem byl rok 1883, kdy Warren Seymour Johnson, učitel z amerického Milwaukee, vynalezl termostat, který již nesl určité rysy toho, co dnes označujeme za systém řízení budovy. Johnson byl frustrován z toho, že ve třídách nešlo regulovat výkyvy teploty. Vynalezl proto automatický vícezónový pneumatický řídicí systém, kterým problém vyřešil.

Systém obsahoval bimetalový termostat ke kontrole průchodu vzduchu tryskou, a tím řídil pilotní regulátor. Zesílený vzduchový signál z regulátoru následně ovládal parní nebo horkovodní ventil na tepelném výměníku nebo řídil klapku klimatizačního systému. Johnson si tento systém nechal v roce 1895 patentovat.

Jeho řešení se postupně rozšířilo a vedle škol našlo uplatnění i v kancelářských budovách, nemocnicích nebo hotelech. Zakázek začalo rychle přibývat a Johnson, aby je dokázal uspokojit, založil společnost Johnson Electric Service Company, z níž se posléze stal koncern Johnson Controls.

Load More