25. 03. 2024
|
emovio.cz logo

Největší blackout všech dob? Indii údajně hrozí nedostatek elektřiny

Uhelná elektrárna v Indii (foto Vikramdeep Sidhu)
Uhelná elektrárna v Indii (foto Vikramdeep Sidhu)

Svět po pandemickém propadu poptávky a následném oživení naráží na mantinely v zásobování. Týká se to i energetiky. V Evropě hrozí nedostatek elektřiny chudším domácnostem, v Číně domácnostem i podnikům v některých oblastech, a v Indii… podle některých hlasů všem.

Druhá nejlidnatější země světa stojí na pokraji bezprecedentní energetické krize. Více než polovina ze 135 uhelných elektráren v zemi jede z posledních rezerv. Zásoby uhlí jsou na kritickém minimu. V zemi, kde se 70 % elektřiny vyrábí z uhlí, je to vážný důvod k obavám. Nedostatek elektřiny by mohl výrazně zpomalit postpandemické hospodářské oživení.

Krize pomalu doutnala již několik měsíců. Když se indická ekonomika po smrtící druhé vlně Covid-19 vzpamatovala, prudce vzrostla poptávka po elektřině. Jen za poslední dva měsíce spotřeba energie vyskočila o téměř 17 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Současně se světové ceny uhlí zvýšily o 40 % a indický dovoz této suroviny klesl na dvouleté minimum.

V posledních letech indická produkce zaostávala, protože se země snažila snížit svou závislost na uhlí, aby splnila klimatické cíle. Ceny navíc byly relativně nízké, motivace ke zvýšení těžby byly tedy poměrně malé.

Země je druhým největším dovozcem uhlí na světě, přestože má zároveň také čtvrté největší zásoby uhlí na světě. Elektrárny, které se obvykle spoléhají na dovoz, jsou nyní do značné míry závislé na indickém uhlí, což dále zvyšuje tlak na domácí produkci. A v současné chvíli není uhlí odkud dovážet. Trh je napjatý všude.

Indie straší totéž co zbytek světa, který se potýká s růstem ceny či přímo nedostatkem energií: rychlý růst cen. „Nedostatek jsme zaznamenali již v minulosti, ale tentokrát je bezprecedentní, že uhlí je nyní opravdu drahé,“ řekl pro BBC Aurodeep Nandi, indický ekonom a viceprezident společnosti Nomura. „Pokud budu [jako společnost] dovážet drahé uhlí, zvýším ceny, ne? Podniky nakonec tyto náklady přenesou na spotřebitele, takže hrozí potenciální inflační dopad,“ dodal. Pokud bude krize pokračovat, čeká spotřebitele rychlý nárůst cen elektřiny. Maloobchodní inflace je i v Indii vysoká (podobně ostatně jako ve velké části světa). Zdražilo vše od ropy až po potraviny.

Indický ministr energetiky R.K. Singh v rozhovoru pro noviny The Indian Express uvedl, že situace je „na ostří nože“. Země by se podle něj měla připravit, že příštích pět až šest měsíců bude složitých. Vysoce postavený vládní úředník pod podmínkou zachování anonymity potvrdil BBC, že situace je znepokojivá.

Pokud bude současný stav přetrvávat, bude mít třetí největší asijská ekonomika problém se zotavit, varuje paní Zohra Chatterjiová, bývalá šéfka společnosti Coal India Limited – státního podniku, který je zodpovědný za 80 % dodávek uhlí do země. „Elektřina pohání všechno, takže nedostatek uhlí ovlivní veškerý průmysl.“

Problém i impulz

Co s tím? Názory se liší. Zohra Chatterjiová označila současnou situaci za „budíček pro Indii“. Podle ní nastal čas snížit přílišnou závislost na uhlí a agresivněji prosazovat strategii obnovitelných zdrojů energie.

Situace by ovšem také mohla být dalším impulzem pro indický jaderný program. Ten je velmi ambiciózní a také specifický. Indové dnes provozují 16 tzv. těžkovodních reaktorů, které všechny používají jako palivo přírodní uran. Země tak nemusí stavět závody na obohacování paliva, které jsou technologicky náročné a je těžké pro ně najít dostatek zakázek.

Využití přírodního uranu je také v souladu s dlouhodobou koncepcí indické jaderné energetiky, která usiluje o intenzivní energetické využití thoria. Tohoto prvku má země ohromné zásoby, ovšem v běžných tlakovodních reaktorech, jaké jsou v provozu třeba v Česku, ho využívat nejde.

Problémem indického jaderného vývoje je ovšem spíše pomalejší tempo a neustálé oddalování původních termínů. Současné těžkosti by možná mohly přispět k tomu, aby se podpora vývoje ustálila, a zároveň se zvýšil tlak na výsledky. To je ovšem možná příliš optimistický odhad – dá se předpokládat, že mnohem spíše se jako obvykle najde nějaké krátkodobé řešení. A pak se na problémy minimálně pozapomene.

Zvláště, když se problém nejspíše podaří překonat. Indie má totiž dostatek jiné energetické suroviny: vody. Silné deště v poslední době zvedly hladinu nádrží, a tak potenciál výroby z vodních elektráren je poměrně vysoký. Někteří analytici se tak domnívají, že k rozsáhlým výpadkům a blackoutům by dojít nemělo. A pokud nějaké nastanou, omezí se nejspíše na venkovské oblasti, protože vláda se bude za každou cenu snažit udržet dodávky pro hospodářská centra a průmysl.

A co příště

V každém případě ovšem platí, že Indie je před obtížnou otázkou, asi obtížnější než evropské státy. U nás nedostatek elektřiny či tepla nehrozí, problémem je cena. Což je samozřejmě extrémně nepříjemné, ale Indie má problém ještě větší: poptávku v podstatě nemůže uspokojit ani za běžných okolností, teď je situace už opravdu kritická.     

Navíc země chce dále snižovat své emise. Uspokojit poptávku po elektřině 1,4 miliardy obyvatel a zároveň snížit závislost na silně znečišťujících uhelných elektrárnách, je tak pro ni ještě obtížnější problém než například pro Německo.

Problém je prostě olbřímí. A tak je těžké si představit, že by se ústřední postavení uhlí v indické energetice mohlo v dohledné době změnit. I kdyby se indický jaderný program skutečně rozběhl hladce a podle plánu, náhrada uhlí bude trvat desetiletí. Samotné obnovitelné zdroje stačit nebudou. Na ty lze přejít pouze, pokud je dostatečná záloha ve flexibilních zdrojích.

Nehledě na dlouhodobé investice do více zdrojů energie, bývalí úředníci jako paní Chatterjiová tvrdí, že krizi, jako je ta současná, je možné předejít lepším plánováním. Domnívá se, že je zapotřebí užší koordinace mezi společností Coal India – největším dodavatelem uhlí v zemi – a dalšími zúčastněnými stranami.

Paní Chatterjiová dodává, že producenti energie by měli mít povinnost udržovat zásoby na určitou dobu dopředu. To se v Indii nedělo, protože producenti nebyli kompenzováni za s tím spojené náklady navíc. Bezpečnost prostě něco stojí. A jak vidíme nejen v Indii, v dobách hojnosti a dostatku se takovou cenu chce platit jen málokomu.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata